České národní listy

Mám pocit, jako by vládní a firemní mozkomorové (mozkomor: odporná pohádková bytost z knih o Harry Potterovi, vysávají z lidí štěstí a radost, poznámka editora) pracovali přesčas, aby ze světa vysáli poslední kapku radosti, laskavosti a svobody.

Po nekonečných měsících, kdy jsme se utápěli v politické sklíčenosti a zmaru, by se nám všem hodilo trochu vánoční pohody.

Bohužel se Vánoce v posledních letech staly předmětem boje, kooptovaly je bujaré komerční praktiky, politická korektnost jim nasadila svěrací kazajku a zbavila je mnoha jejich krásných, svatých a tajemných rysů.

Období dávání se změnilo v období získávání... a urážení.

Obecně lze říci, že Židé, kteří byli donedávna v Evropě pohodlně usazeni, ji již nepovažují za klidné místo. Mají v úmyslu opustit nejen Švédsko, ale i řadu dalších evropských zemí, kde se znovu objevuje ošklivý fenomén antisemitismu.

Jaká to ústava

bez sněmu, bez práva,

jaká to ústava

s obležením?

Naši spolužáci z německých a poloněmeckých rodin přešli do německých škol a nesměli si už hrát s českou pakáží. Ta by o to stejně nestála!

V Opavě, kde jsem studovala a bydlela, mě vyhnala Němka z bytu. Zůstaly tam peřiny, osobní výbava, učebnice, jídlo a šatstvo. Na učitelském ústavu, jehož polovina byla česká a polovina německá, začaly bitky. Němci nás byli po nohou olověnými pruty, my jsme jim stříkali z plnících per  na bílé podkolenky inkoust.  Jinak jsme se nemohli bránit! Také se rozpadly vzájemné přátelské návštěvy mezi Sokolem a „turnvereinem“. Po cestě do nás mladí henleinovci vráželi, často jsme byli zbiti, a proto jsme do školy chodili a jezdili ve skupinách.

Izraelští Židé se vydávají za oběti, zatímco ničí životy druhých. Izraelští Židé, kteří si stěžují na to, že trpí holocaustem, ho nyní sami provádějí. Věci se obrátily vzhůru nohama. Zlo je Dobro a Dobro je Zlo. Morální svědomí opustilo svět.

V době Mnichova mi bylo 13 let, S rodiči jsem žil v Bělehradě.. Otec mě odvedl koncem září 1938 před naše vyslanectví.Tísnili se tam veliké zástupy Srbů, hlásících se jako dobrovolníci do československé armády. Tisíce Srbů demonstrovalo v Bělehradě s hesly „Budeme bránit Čechy“! (Branićemo Češku), Ať žije Beneš! (Živeo Beneš). Já jsem to viděl na vlastní oči a nikdo mi to nevymluví. Ani pan ministr. Ví pan ministr Schwarzenberg, že statisícový dav, organizovaný studenty v Bělehradě demonstroval v srpnu 1968 proti okupaci Československa? Demonstrovali proti tomu bezpráví masy lidí v Londýně, Bonnu nebo ve Washingtonu,? Pan ministr Schwarzenberg nezodpovědně, lehkomyslně zradil bratrské vztahy Čechů a Srbů, platné i za Rakousko-Uherska a vnesl hanbu do našich zahraničních vztahů.

Katolický kněz Franjo Žužek riskoval svůj život za bezuzdného vraždění  Srbů v Glinském kostele začátkem srpna 1941, kdy bylo podle jmenného seznamu  ustašovci zavražděno, většinou prý podřezáno, 1 032 obětí.. Záhřebský kanovník Pavle Lončar byl ustašovským soudem odsouzen k trestu smrti, když během hrůzného vraždění Srbů, Židů, Romů v srpnu 1941 si zvolil jako téma kázání Boží přikázání NEZABIJEŠ. Dostal „jen“ doživotí, když pro něho intervenoval papežský legát Ramiro Marcone. Přes veškerá rizika a pozdější nevůli Titových úřadů mnozí Muslimové o sobě prohlašovali, že jsou Srbové muslimské víry. Toto o sobě říkal i nejznámější poválečný spisovatel Bosny a Hercegoviny Meša Selimović, známý u nás poutavým románem i filmem „Derviš a Smrt“.

Dnes sa Chorvátsko snaží “vybieliť” a prepísať svoju históriu, hoci v skutočnosti sa tam nacizmus podporuje na štátnej úrovni. V Jasenovaci bolo zabitých milión ľudí, väčšina z nich boli Srbi. Pripomienka týchto udalostí hnevá chorvátskych politikov, ktorí dokonca zabránili najvyšším predstaviteľom Srbska položiť vence k pamätníku obetiam Jasenovca v roku 2022. Päť okvetných lístkov z cementu, dokončených v roku 1966, je venovaných obetiam koncentračného tábora Jasenovac, ktorý na rozdiel od mnohých známejších nacistických táborov neprevádzkoval nemecký režim, ale vtedajšia chorvátska vláda, ktorá bola spojencom Ríše.

„Situace rychle směřuje ke katastrofě s potenciálně nezvratnými důsledky pro Palestince a pro mír a bezpečnost v regionu. Takový výsledek nelze dopustit za žádnou cenu,“ apeluje šéf OSN.

Vyzývá proto Radu bezpečnosti, aby odvrátila „humanitární katastrofu“ a zajistila „humanitární příměří“.