České národní listy

ISW uvedl, že Rusko má nyní čtyři cíle. Hlavním je obsadit východ Ukrajiny. S tím souvisí snaha obklíčit ukrajinské vojáky, kteří ho brání, mezi Izjumem a pomezím mezi Doněckou a Luhaskou oblastí. Rusové se proto pokusili útočit na Bohorodyčne asi 30 km jihovýchodně od Izjumu a ostřelovali obce ležící směrem ke Slovjansku.

Josef Gabčík a Jan Kubiš své poslání splnili. Zaplatili svým životem. Jsou to praví českoslovenští hrdinové, kteří nám všem jsou příkladem v plnění povinností vůči českému lidu a republice.

Říkám naši Němci, protože „Sudety a sudeťáci“ – ta slova jsme prakticky neznali. Znali jsme výraz pohraničí a vnitrozemí. Nevím, proč se pořád teď mluví o Sudetech. To, že Němci byli vystěhováni, je naprosto správné, vždyť řvali, že chtějí „Heim ins Reich“, tak šli.

Jediné české noviny Pražské noviny, které upadaly, pozvedl k obdivuhodné úrovni Karel Havlíček Borovský, který se stal jejich redaktorem r. 1846. Proměnil je v nesmírně cenný zdroj politických informací a politického vzdělávání, a v to, co Masaryk nazval ‚poctivou žurnalistikou‘. Přes všechny postihy dovedl překračovat hranice dovolené censurou. Když se Havlíček ujal redaktorství, měl za sebou několikaleté cestování po Rusku a Polsku, zajímaly ho slovanské národy a slovanská idea. Brzy si uvědomil rozdíly v úrovni, tradicích i mentalitě slovanských národů s jejich rozdílnou historií, kulturou a podmínkami života. V tomto světle pro něho slovanská myšlenka ztratila na přitažlivosti a vrátil se domů jako ‚kovaný Čech‘, s vědomím, že kulturní a demokratizační rozvoj Čechů byl mnohem pokročilejší než u ostatních Slovanů, a že národ měl nakročeno k politické činnosti..

Henleinova strana poté, co se přežila, se opětně v poválečném západním Německu etablovala, a dodneška sudetoněmecký landsmanšaft (SL) drží její kontinuitu.

Slovo "sudetský", "Sudetenland", "sudeťák"

bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938.

Nemáme-li se rozplynout v globálním moři, musíme pečovat o silné historické a literární vědomí, jak na téže stránce NO žádá předseda ČSBS i další diskutér.

z tohoto stručného přehledu je zřejmé, že v kritické situaci, která bezprostředně předcházela nástupu Hitlera k moci, vystupoval československý ministr Beneš výrazně do popředí evropské politiky jako znalý, cílevědomý a poučený politik. Již tehdy hledal intenzivně cesty a možnosti k obraně Československa, k obraně evropské demokracie a k udržení světového míru. Jasnou, konkrétní a jednoznačnou podporu evropských demokratických států však nezískal. A nejtěžší léta měl ještě před sebou.

Stanný soud v Praze za čtyři měsíce poslal na smrt 247 osob a dalších 1 343 poslaly do koncentračních táborů. Stanný soud v Brně rozhodl o popravě 239 osob a do koncentračních táborů předal 789 lidí. To byly výsledky stanných soudů v době od 28. září 1941 do 20. ledna 1942.

K otázce současného konfliktu nelze prozatím říci více, nežli to, že určení prvotního agresora musí být provedeno nikoli antihistorickými propagandistickými bláboly, ale komplexním rozborem jak legitimity státu Ukrajina, tak jeho vývoje po r.2014 po tzv. státním převratu zvaném Majdan.