České národní listy

Je známo, že Turecko vyslalo do Ázerbajdžánu naverbované džihádisty, aby bojovali proti Arménii. Zdá se tedy, že Ázerbajdžán a Turecko své kroky koordinují. Arménie je pod ochranou Ruska. Je to další pokus tureckého prezidenta Erdogana o destabilizaci celé oblasti, která patří do jeho expanzivní novoosmanské politiky. Nová Osmánie má sahat od Vídně až do Číny.

Před námi jsou volby, v Praze „pouze“ volby do Senátu. Senát není zrovna oblíbený, mnozí ho právem považují v naší malé zemi za zbytečný a drahý a nejraději by ho zrušili. Jenomže Senát tady je a jen na nás záleží, jakou bude mít podobu. Jestli zůstane pravicový nebo se posune doleva. Jestli ti, kteří v něm sedí, budou dělat ostudu na cestách po zahraničí a zapomínat na vlastní národnost nebo je vystřídají slušní a zodpovědní lidé, hájící zájmy „obyčejného“ člověka a České republiky.

Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou
Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou
Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
A z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce

Karel Kryl byl a je  hrdina, o kterém dnešní mocipáni  neradi slyší. Co  by nyní zpíval o nich, kdyby byl stále mezi námi?

Karel Kryl oslovil a „připravil“ generaci pro listopadové změny, a pokud je někdo, kdo by měl právo mluvit o pravdě, byl by to Kryl, ne Havel. Pokud by se děti měly učit o někom, kdo se zasloužil o změnu poměrů, byl by to právě Karel Kryl.

Teprve Vy jste mezi nás vnesl nejistotu. Ano, máme na mysli Vaše omluvná slova na adresu „sudetských“ |Němců v rozhovoru v televizi krátce po 17. listopadu 1989. Hovořil jste tehdy o jakési kolektivní vině a její nepřípustnosti, o amorálnosti odsunu a  o pocitu křivdy a hanby, kterou prý při zmínce o odsunu fašistů z našeho území pociťujete. Podobně jste hovořil ještě několikrát, naposledy při státní návštěvě v Rakousku. Domníváme se, že jste projevil naprostou neznalost historických událostí a jejich souvislostí, že zaměňujete příčinu a následek a jednostranně hodnotíte situaci, která při eventuálním vítězství německého Reichu ve druhé světové válce by znamenala likvidaci našeho národa a nejen jeho.

Závěrem připomněl, že procento zemřelých s covidem-19 není vůbec větší než procento zemřelých na ‚klasickou‘ chřipku. „Nemluví se příliš o tom, že s tou ‚klasickou‘ chřipkou zemře u nás dva tisíce lidí ročně, což covid zatím zdaleka nedosahuje,“ dodal prof. Jan Pirk.

„Doufám, že se mýlím, ale pokud ne, pak by dalších 17 milionů lidí v USA mohlo být v důsledku pandemie v roce 2020 nezabezpečeno potravinami. Feeding America odhaduje, že by to bylo celkem 54 milionů Američanů, oproti 37,2 milionům před krizí.
A 18 milionů, tedy každý čtvrtý z těch hladových, budou děti.“

"Chlapi, jste zase volní," říká najednou ta bílá vrána. "Ode dneš­ka, to vám říkám a doporučuji, obraťte vaši ideu na ideu národního socialismu, rozumíte?''''

"Ano, pane gruppenführere." Přestávka.

"A teď bych vám chtěl pošeptat" a skutečně šeptal: "Za vaše ži­voty nemusíte děkovat nějakému obergruppenführerovi, ale mému ot­ci, také musil obrátit. Rozumíte, budete mlčet?!" To už nám jednotlivě šeptal do ucha. . .

"Ano; pane obergruppenführere", řekli jsme současně.

Jak se tato přeshraniční spolupráce protidemokratických etnonacionalistů prakticky projevovala, si můžeme osvětlit na příkladu nacionálněsocialistického hnutí. Jeho kolébkou skutečně byly české země, jak Rudolf Jung roku 1923 tvrdil. V českých zemích totiž vznikla v roce 1904 první dlouhodobě "úspěšná" německá pravicově extremistická strana, Německá strana dělnická, která holdovala velkoněmeckým ideálům, rasismu, antisemitismu a antislavismu. Na celorakouském sjezdu v květnu 1918 ve Vídni si dala jméno Německá nacionálněsocialistická dělnická strana (DNSAP16). Brzy poté vyšlo v Československu první teoretické dílo o nacismu jako světovém názoru. Byla to kniha Nacionální socialismus: Objasnění jeho myšlenkových základů a cílů z pera sudetoněmeckého politika Rudolfa Junga (1882-1945)