České národní listy

Koncem března vydala Srbská pravoslavná církev prohlášení na obranu Ukrajinské pravoslavné církve a Kyjevské pečorské lávry^*]. O den dříve Běloruská pravoslavná církev uvedla, že mezinárodní společenství by se mělo aktivně postavit za kanonické pravoslaví na Ukrajině. Synod Běloruské pravoslavné církve vydal výzvu, která obsahuje tato slova:

"Pokud bude Kyjevský jeskynní monastýr zbaven svých obyvatel, může to mít tragické duchovní, morální a kulturní důsledky nejen pro pravoslavné věřící, ale i pro celou ukrajinskou společnost. Realizace tohoto šíleného plánu jen zhorší již tak složitou společensko-politickou situaci a mezináboženské vztahy v ukrajinském státě“.

Hluboké znalosti a praktické zkušenosti Michaila Mišustina tak sehrály klíčovou roli při vytváření digitálního rublu v Rusku: Anatolij Aksakov, předseda výboru Státní dumy pro finanční trh, oznámil, že zákon o digitálním rublu bude brzy přijat - mohlo by se tak stát již v dubnu tohoto roku.

Ukrajinský politický analytik Michail Čaplyga hovorí: “Krajina patrí veriteľom, nie voličom. Výstižne poznamenal, že ľudia požičiavajú peniaze dovtedy, kým je hodnota zdrojov krajiny vyššia ako výška jej dlhu. Ukrajina túto sumu zatiaľ prekročila, ale zdroje sa rýchlo zmenšujú. A v tejto situácii tie sily, ktoré stavili na pokračovanie vojny na Ukrajine, vrhajú do boja Medzinárodný menový fond. MMF odhaduje, že Západ bude musieť tento rok vyčleniť na pomoc Ukrajine 3 až 5 miliárd dolárov mesačne.

“Keď príde na rad otázka zavedenia mierových síl, nevylučujem, že sa nájde veľa ľudí ochotných podieľať sa na tomto úsilí. Ak sa do leta ukáže, že AFU nemá silu získať späť svoje bývalé územia, potom Západ pravdepodobne začne tlačiť na diplomatické riešenie a hovoriť o mierových silách,” uzatvára Rar.

Ke konfliktu dle něj nezaznívá, že jde „de facto o válku Západu, a zejména Spojených států, s Ruskem“. 

Ukrajina je prý toho všeho akorát obětí a dle Klause tak nelze čekat, že by k míru vedlo jednání Zelenského s Putinem. Česko se Slovenskem se pak dle něj má připravit na pád životní úrovně. „Je to naše vina,“ zaznělo. Exprezident ukázal směrem k vládě.

 Němci uvádějí vysoká čísla úmrtí svých lidí po válce a při odsunu. Asi nechtějí započítat (podle tisku) těch 190 000 padlých německých vojáků ze Sudet, 30 000 usmrcených při bombardování a další tisíce mrtvých vězňů. U nás v ulici se oběsil nacista, sám z rodiny. Říkalo se tehdy, že neunesl porážku Německa.

Plzeň na Doubravce – v  bývalé konzervatoři, která je již několik let opuštěna, je umístěna pamětní deska na vzpomínku za zahynulou celou třídu – 38 dětí a učitelku.

Odporným bahnem Davida dav smýká.

Tohle již není naše republika.

Řev fanatiků sílí – nepřestává.

Extrémní zloba z vládních kruhů stříká:

Svoboda končí – to je jasná zpráva.

Jedním z těchto tragických omylů bylo bombardování Dobřan na Plzeňsku v noci z 16. na 17. dubna 1943, které si vyžádalo přes 200 obětí.

Týž den (23. března 1945) při návratu z náletu na cíle v okolí saských Drážďan zamířilo několik létajících pevností B-17 k náhradnímu cíli - českobudějovickému nádraží. Přímý zásah dostaly výtopny, skladiště, nákladní rampy a dva mosty. Zahynulo zhruba 50 osob, převážně železničářů. Následující den nálet spojenců pokračoval. Byl mnohem zhoubnější. Údajně až devadesát amerických strojů B-24 shodilo na město více než tři tisíce pum, které zasáhly krom nádraží i obytné domy, zejména v Havlíčkově kolonii, Pětidomí a Suchém Vrbném. Zničena byla i úřadovna gestapa. Nálet si vyžádal více než 200 obětí a obrovské materiální škody.