České národní listy

„Churchill: Je ještě jedna otázka, která sice není na pořadu jednání, ale kterou by bylo třeba projednat, totiž odsun obyvatelstva. Je velký počet Němců, které je třeba odsunout z Československa do Německa.

Churchill: Přinesou si sebou své hladové krky. Mám dojem, že odsun  ještě pořádně nezačal.

Stalin: Z Československa?

Churchill: Ano, z Československa. Zatím probíhá odsun jen v malém rozsahu.

Sudetoněmečtí aktivisté se zapřením četli, že německý král nemá právo zasahovat do voleb českého panovníka. Má jen potvrzovat již panovníka zvoleného, což je dobová forma mezinárodního uznání. Český panovník získává titul krále a jeho jedinou povinností 300 oděnců (rytířů) jako doprovod na korunovační jízdě do Říma. Mohl se i vyplatit 300 hřivnami stříbra.

Poznámka ČNL: Toto dílo paní profesorky S. Kučerové jsme vyvěšovali na pokračování. Z tohoto důvodu jsme ho chtěli nechat propagovat jako celek. Propagace díla však byla zamítnuta. Proto vám, vážení přátelé, přinášíme text "Pravdy a lži českých dějin" v celku sami. Doporučujeme Vám text nejen číst, ale i dále šířit. Děkujeme.

Nelze přehlédnout, že současná SRN (Spolková republika Německo) je z právního hlediska nástupnickým státem NDR, stejně jako bývalé takzvané Třetí říše národa německého. Nese tudíž zodpovědnost rovněž za účast NDR na internacionální pomoci v srpnu 1968. Bylo by na čase, aby se Merkelová za nepřátelský útok v roce 1968 řádně omluvila a nevnucovala nám cestou euro-byrokratického teroru, který tvoří spolu se lží a korupcí pilíře německé EU afroislámské migranty, stejně jako nedůvěryhodnou vakcínu společnosti Pfizer.

„To není jen třídní a politický boj, v němž využívají barevné. To je čistka bílého obyvatelstva planety. A Rusko zůstává jedinou relativně samostatnou zemí s bílým obyvatelstvem…“

Toto za nacismu postihlo i mou rodinu. Když nacisté vyslýchali dědečka a zatýkali strýce, všechny knihy a spisy v domě zničili, zachoval se jen jeden díl legionářské epopeje Za svobodu. Byl ukryt za komínem na půdě – zapomněli na něj. Na dědečka a strýce nezapomněli. Dědeček zahynul pod výslechy, strýc v Osvětimi.

Ve všech oblastech života je vzdělání indikátorem potenciálu úspěchu; jeho opak, nevědomost – nebo co je ještě horší, lživá indoktrinace – je indikátorem potenciálního selhání. Důvodem, proč je americká zahraniční politika na Středním východě tradičně víceméně katastrofální, může být částečně i to, že politici, jejich poradci a analytici, na které spoléhají, jsou produktem vzdělávacích programů sponzorovaných z peněz dárců vůči Spojeným státům nepřátelských.

Možnost jedna. 

Arménie, malá Arménie, se stává etnografickou provincií „Velkého Ruska“. Jako Kaliningrad, ale s lepšími logistickými podmínkami. A hraničí s multi-vektorovým a možná dokonce neutrálním Ázerbájdžánem.

Možnost dvě. Arménie, velmi velmi malá Arménie, se stává etnografickou gubernií Baku v Osmanské říši.

Evropa potřebuje silný střed. Tímto silným středem jsme my v jižním Německu a na území bývalé dunajské monarchie, která byla malou Evropou, rozvrácenou před 100 lety pařížskými smlouvami. Toto společenství oživit moderní a demokratickou formou doby a učinit ji srdcem silné Evropy, je úkolem pro bavorskou a českou politiku i v neposlední řadě i pro sudetoněmeckou národnostní skupinu jako přirozený spojovací článek…“ (Pro České národní listy texty volně a kráceně přeložila Ing. arch. Nina Žečeva, Brno, 10.7.2019)

Maminka nesla kufřík, ve kterém byly naše doklady, ale vše ostatní jsme museli nechat doma. A tak jsme přišli o všechno, co stačili rodiče za dvacet let nahospodařit.