České národní listy

   Zde je několůik citací z knihy Elicha: „V průběhu svého násilného odtržení od Jugoslávie v r. 1991, Chorvatsko vyhnalo více než 300 000 Srbů. Srbové byli vyhnáni z 10 měst a 183 vesnic. Tomislav Mercep, před krátkou dobou ještě poradce ministra vnitra Chorvatska a člen parlamentu, byl na čele „eskadry smrti“, která zavraždila

Západ nebude nečinně hledět na sbližování Ruska a Běloruska. Bude překážet. Zřejmé je, že nejprve bude hýbat se situací v Bělorusku. Je také možné, že vyprovokuje zostření na Donbasu. V této době jsou Rusko, Bělorusko a Donbas jednou frontou proti západní expanzi, jenom s různými podíly. Tak aby odvlekl Rusko od integračních procesů s Běloruskem, může svým ukrajinským sloužícím nařídit zostření na Donbasu. A když ani to nebude účinkovat, bude Západ vojensky provokovat přímo Bělorusko.

Místo toho, aby se levice odvolávala na tyto většinové názory a oslovila je programem, který by pro jejich zastánce byl přitažlivý, nahánějí levicové strany dále vodu na mlýn pravicových stran, jako je v Německu AfD, čímž z nich činí hlavní „strany pracujících“, a dále považují levicový liberalismus v zelené omáčce, který v Německu představuje strana Zelených, za nejvyšší možný vrchol politické a intelektuální avantgardy. Vykopaly tak příkop mezi sebou a těmi vrstvami společnosti, které dříve reprezentovaly.

Tvrzení M.W. o nesčetných ubitých a postřílených lidech je produktem příliš bujné fantazie a očividnou snahou desinterpretovat historii transferu podle scénáře a zájmů přesídleneckých organizací. Po odchodu Němců z Rajhradu nezůstal v místě žádný nemocný nebo mrtvý člověk. O tom by místní pohřební služba anebo hrobník či hřbitovní správa museli vedet. Ani v obecném povědomí takový poznatek není.

Poslední splátku, určenou na úroky z půjček po první světové válce, vydalo Německo až 3. října 2010, tedy 92 let od jejího skončení.

Řeč je o přibližně osmi a půl tisících předmětech, jejichž prodej by v současnosti v aukčních síních mohl vynést až 1,3 bilionu eur, uvádí server Greek Reporter.

K jednáním o reparacích vyzvalo Řecko Němce už v červnu 2019 za vlády levicového pre­miéra Alexise Tsiprase. Řecká parlamentní komise pak odhadla výši válečných škod způsobených Německem na nejméně 289 miliard eur (7,62 bilionu korun). Suma zahrnuje i nucenou půjčku, kterou muselo Řecko během války poskytnout Německé říšské bance.

Poslední splátku, určenou na úroky z půjček po první světové válce, vydalo Německo až 3. října 2010, tedy 92 let od jejího skončení.

Současně více než 90% světových jaderných zbraní patří Ruské federací a Spojeným státům.