České národní listy

Hnutí SPD nebude souhlasit s návrhem tak, jak je předkládáno vládou, protože vláda to koncipuje jako souhlas s pobytem cizích vojsk na naše území, což je přímo proti programu SPD. Je to stejné, jako by u nás měla být americká základna, která ale podléhá americkému velení.

Nástupník Karel I. - osobně ušlechtilý člověk, leč pod ideovou knutou své panovačné manželky Zity - přišel s federalizací proti toku dějin, pozdě, až dávno poté, co již legie Čechoslováků bojovaly proti podlému, věrolomnému Franzi Josefovi I. a proti všemu co reprezentoval - proti krutému, pangermánskému a panhungarskému žaláři národů, který za jakousi "idylu" označují jen  kavárenští intelektuálové. Proto roku 1914 a následující válečná léta ti Češi, Slované, Italové a Rumuni, kteří museli nuceně narukovat do boje "za císaře pána a jeho rodinu" - kromě panských  Němců a Maďarů - přísahali přísahu vynucenou, oktrojovanou, přísahu nelegitimnímu usurpátoru.

Josef Svoboda, slévač z Vysočan. Tak se jmenoval, a můj zápisník o něm říká, že padl 10. března 1918 u Bachmače v boji proti Němcům.

Štatistika zločinov proti ľudskosti spáchaných nemeckými okupačnými vojskami Wehrmachtu a SS, útvarmi Nemeckej bezpečnostnej polície ( SIPO) a Bezpečnostnej služby ( SD) a jednotkami Pohotovostných oddielov Hlinkovej gardy od začiatku Slovenského národného povstania do oslobodenia Slovenska potvrdzuje  176 hromadných hroboch s 3956 obeťami (2792 mužov, 720 žien, 211detí) utýraných, umučených a popravených. Vypálených obcí a osád bolo 102. Deportácie  židovského obyvateľstva presiahla hranicu 14.000 osôb a cca 15.000 Rómov odvlečených do koncentračných táborov na okupovanom území Poľska, Česká a do Nemecka.

Cizinci během čtyřiadvaceti hodin

„Rus, jeď do svůj Rusko!“ „Táhněte, než vás všechny podřežeme!“ „Vypadněte z naší země, vy proklatci!“ A ve Střední Asii zaznělo i takové heslo: „Zůstaňte tady, potřebujeme otroky.“ Urážky na ulici, v tramvaji, obtěžování žen na nejfrekventovanějších místech. Od Rusů z asijských republik jsem o tom dostával hodně dopisů už ve Vermontu, mnohem víc potom v Rusku.

Žili tam odjakživa, tam, kde strávili oni sami nebo také jejich otcové a dědové celý život, a jednoho dne, když se ve vlastních domovech probudili, se náhle dozvěděli, že bydlí za hranicemi jako nežádoucí, odstrkovaní a dokonce nenávidění cizáci.

Hlavní pozornost Wehrwolfu se zaměřila na průmyslové závody přeměněné dočasně na sklady vojenského materiálu a munice:

-           v Chotyni u Hrádku nad Nisou výbuchem uskladněné munice bylo zabito 7 českých vojáků. Dva dny před tímto výbuchem byl zastřelen vojáky německý majitel továrny a jeho syn sliboval pomstu,

-           25. července 1945 došlo k výbuchu v bývalé prachárně v Terezíně,

-           k největšímu výbuchu došlo 31. července v bývalém cukrovaru na předměstí v Ústí nad Labem, v Krásném Březně. Cukrovar sloužil jako sklad sběrného materiálu. Pracovalo zde několik německých žen a mužů a tři němečtí vojenští pyrotechnici. Objekt byl střežen českými vojáky strážní jednotkou. Intenzita výbuchu byla takové síly, že na nedalekém seřazovacím nádraží byly vozy odhozeny několik metrů od kolejí. Při výbuchu zahynulo 7 Čechů a 14 mužů a žen z řad německých dělníků...

… 28. října se Prahou roznesla novina, že rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Julius Andrassy oznámil presidentu USA Wilsonovi, že Rakousko-Uhersko přijímá jeho  výzvu o právu národů na sebeurčení, a že Češi a Jihoslované mohou o sobě rozhodovat sami. Obyvatelstva se zmocnilo nepopsatelné  nadšení, neutuchající radost. Tehdy i v dalších dnech se odstraňovaly symboly cizí moci, konaly se průvody, veselice, tábory lidu, vyhrávaly kapely, řečnilo se, zpívalo.

Národa Tvého junácký květ -

v cizáckých službách

jde potupně mřít...

Jak je Ti, česká země?

O krutosti Němců svědčí i tato příhoda: V dřevařské boudě na Sedloňském vrchu se skrýval brusič skla, antifašista a komunista Josef Urban, který uprchl z Německa před pronásledováním. Říšské úřady na něj vypsaly odměnu 1000 RM. Henleinovci ho vypátrali a za pomoci říšských Němců ho v noci z 8. na 9. listopadu 1936 přepadli a odvlékli do Německa. Zůstala jen rozházená bouda, zkrvavené hadry, nůž a revolver, svědčící o urputném zápasu. O jeho dalším osudu již není nic známo.

Výše letmo načrtnutá data jasně ukazují velice skutečnou „Velkou výměnu“ původního francouzského, britského i bělošského amerického obyvatelstva počínaje 60. léty 20. století.