České národní listy

Ve vašem statusu na Facebooku píšete, že spolek Milion chvilek bude hlídat naši demokracii a vy dáte těm zklamaným naději. Budete se spolkem spolupracovat nějak blíže? Budou tito lidé na vašich budoucích kandidátkách?

Ne, tam není vazba. Jen jsem dostal možnost vystoupit na jejich demonstraci a to jsem využil pro apel na lidi.

Program projektu Smíření 2016:

1.Diskuze na téma Vysídlení Němců po 70 letech. Vyrovnali jsme se s vlastní minulostí?, která se uskuteční ve středu 2. 11. od 18 hodin v kině BIO OKO na Praze 7. Na diskuzi vystoupí starosta Prahy 7 a dříve učitel dějepisu Jan Čižinský, dokumentarista David Vondráček a historik Matěj Spurný.

Je-li pan Jan Čižinský  opravdu autorem následujících slov: „„Měli jsme tu v Praze menšinu židovskou a německou. Ta židovská mluvila částečně německy, částečně česky a nacistické běsnění a potom vyhnání naši čtvrť poškodilo, ztratili jsme část našeho charakteru, ztratili jsme přirozenou dvojjazyčnost, ztratili jsme vzájemné obohacování se,“ řekl. A na závěr svého krátkého projevu podotkl: „Proto velmi vítám takové aktivity, jako je tato, protože naše spolupráce zajišťuje, že sudetští Němci nejsou jen naší minulostí, ale jsou také v naší čtvrti i přítomností a budoucností“, pak se vtírá jedna důležitá otázka.

Zda pan  Jan Čižinský, který usiluje o to, aby po příštích volbách se stal předsedou vlády ČR, dá do programového prohlášení 3000 statečných, o němž se nyní mluví, i myšlenky, které pronesl o tzv. sudetských Němcích, že budou, a to nejen v Praze 7, naší minulostí, ale i přítomností a budoucností.

Je zajímavé, že pro novináře je pan Jan Čižinský, pokud jde o jeho vztah k „sudetským Němcům“, čistým listem, přestože byl jedním z organizátorů Smíření Praha

Vedle antikomunismu kádeuácká politika je též poznamenána rusofobií a nejnověji i odporem k Číně. Je zajímavé, že v německé politice nenacházíme takovouto obdobu. Tibecké fangličkářství uchvacuje jen některé politické strany v ČR. V Německu jsou si vědomi významu Číny a částečně i Ruska pro německou ekonomiku. V tomto směru je snad KDU (odpusťme si přílepek ČSL)  razantnější než sami Němci.

Protestující v Arménii vyzvali Nikola Pašinjana k tomu, aby se do úterý vzdal svého premiérského křesla. V případě, že předseda arménské vlády toto ultimátum odmítne, opozice ho chce zbavit moci samostatně.

„Pokud tohle neudělá, na celém území začnou akce neposlušnosti. Pokud nerezignuje do úterý, zbavíme ho moci sami,” prohlásil dnes představitel opoziсe Išchan Sagateljan.

Jak dlouho ještě takovou spojeneckou politiku vydžíme?

„Gazprom“ tedy již zahájil projekční a průzkumné práce na dalším plynovodu „Síla Sibiře-2“, který má do Číny směřovat přes Mongolsko. Tento projekt s kapacitou 30 miliard kubických metrů je velmi zajímavý v tom smyslu, že výstavba plynovodu bude z nalezišť na západní Sibiři, odkud je plyn dodáván do Evropy, takže Rusko bude moci přepravovat plyn z evropského směru na východ.

„Evropané se zaměřují na konflikt hodnot s Ruskem. Když budete mluvit s představiteli německé elity, řeknou: „Ano, Rusko nás přímo vojensky neohrožuje, Rusko se nechce zmocnit německého území, Rusko nechce oslabit naši ekonomiku. Ale Rusko má v Evropě jiné hodnoty, které přímo vyvolávají obavy. Hodnoty, které mohou vyvinout tlak na náš liberální ekonomický model a vytvořit alternativu, vytvořit alternativní pól uvnitř Evropy, na který se mohou spoléhat pravicové a tradiční síly, nebo se dokonce přeorientovat.„

„Toho se v Evropě bojí“.

Vedoucí představitelé tří velmocí - Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie - se dohodli, že dva až tři měsíce po kapitulaci Německa a po skončení války v Evropě vstoupí Sovětský svaz na straně spojenců do války proti Japonsku za předpokladu:

1. že bude zachován status quo Vnějšího Mongolska (Mongolské lidové republiky);

2. že budou obnovena práva Ruska porušená věrolomným japonským útokem v roce 1904, a to:

a) vrácení jižní části ostrova Sachalinu a všech přilehlých ostrovů

Sovětskému svazu;

Přesto Tselichtchev  souhlasí s tím, že existuje malá chuť Ruska k tomu, aby bylo toto území jednoduše předáno japonské kontrole.

„Ruští lidé a obyvatelé Sachalinu jsou pro status quo a pro to, aby ostrovy zůstaly ruskými," uvedl.