České národní listy

Na závěr uveďme výrazně  charakteristickou  vzpomínku z deníku legionáře, který „předával carský poklad.“ Vlak se zlatým pokladem, vyvezeným z Petrohradu a Kazaně, stál na slepé koleji irkutského nádraží. Podle úmluvy legionářů s bolševiky došlo k přejímání a překládání zlatého pokladu. Naložili celkem 10 amerických a 8 obyčejných vagonů. Podepsali protokoly a  provedli výměnu stráží na rozloučenou. Obě stráže se postavily proti sobě a pozdravily se tasenými šavlemi. Pak přendali šavle do levých rukou, aby si podali pravice. V tom sovětský velitel neočekávaně rozpřáhl náruč, přivinul legionáře k sobě a dal mu na tváře dva upřímné, ruské polibky. Stalo se tak na stanici Irkutsk dne 1. března 1920 o 19. hodině. 

Maje totiž takto stanovisko Londýna i Moskvy, předložil jsem otázku hned za svého pobytu ve Washingtonu prezidentu Rooseveltovi, který mi tehdy svůj osobní souhlas také okamžitě dal, dodávaje, že to, co vyvolalo takovou katastrofu, jakou způsobil světu Mnichov, musí být odstraněno definitivně a jednou provždy. A když jsem na konci roku 1943 odjel do Moskvy, diskutoval jsem celý problém znovu, tentokrát přímo se Stalinem a Molotovem, jimž jsem odevzdal tehdy o otázce té ještě písemné memorandum; potvrzení už dříve mně oznámeného stanoviska Moskvy jsem od obou znovu dostal. Celá otázka našich Němců byla pak prakticky vyřízena na konferenci Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie v Postupimi v červenci roku 1945, kde byl odsun Němců z našich zemí mezinárodně usnesen a pak v letech 1945 až 1946 definitivně námi za vedení a pod plnou a stálou kontrolou Spojených států amerických proveden.

O CO JDE DNES? PŘEDEVŠÍM JDE O NOVÝ GENERÁLNÍ ÚTOK NA VŠECHNY SLOVANY A PŘÍPRAVA JEJICH KONEČNÉ GENOCIDY!

No a dnes? Prakticky všechen náš plyn pochází z Ruska, ale prodávají nám jej jiní, zejména Němci. My jim pěkně připlácíme. Protože nezlobíme, dodržujeme protiruské sankce a žádný vlastní obchod s Rusy pořádně nevyjednáváme, tak máme i ruský plyn z německé milosti

Politickým důsledkem heydrichiády ovšem nebyly jen ztráty a prohry. Napsal-Ii Beneš v jednom poselství Bartošovi, že domácí události působí ve světě velmi silně a vyvolávají uznání pro českou rezistenci, byla to pravda. Pod jejich zjevným vlivem došlo 5. srpna 1942 k odvolání Mnichova Velkou Británií (po němž následoval obdobný krok dalších spojeneckých vlád) - a to bylo politické plus prvního řádu.

Vůdci sudetoněmeckých teroristických protičeskoslovenských tlup, fanatici, většinou bez vyššího vojenského vzdělání, se dožadovali velitelských míst v německé armádě, u policie, gestapa, v administrativě. Současně Heydrich zjistil, že německá armáda, vzhledem k očekávané válce s Polskem, měla zájem o vojenské zálohy v počtu asi 300000-350000 odvedenců s výcvikem. Ten byl relativně kvalitní, dokonce bylo možno uznávat dosažené hodnosti. Sudetoněmecký funkcionářský aktiv měl jiné představy. Předpokládal, že českomoravský prostor bude první německou kolonií v Evropě a sudetští Němci budou v něm koloniálními úředníky s privilegovaným postavením. Vyhovovala by jim milicionářská služba v SA, ale nevěděli, že tento útvar klesá ve svém významu a elitním i perspektivním sborem již jsou jednotky SS. Na mnohá místa po vyhnané čs. administrativě však přišli "nacismem ošlehaní" činitelé a zabrali místa, o které měla zájem henleinovská elita. Proto se jim na frontu a do války nechtělo. Dokonce přišli s výpočtem, že 300 000 pohraničních Němců by efektivně obsadili českomoravskou kolonii, aby byla schopna plnit ekonomické a politické cíle a požadavky Říše. Heydrich také správně předpověděl, že Němci budou žárlit na českou protektorátní správu, budou jí podrývat pozice s obavou, že by je Hitler pro jejich pracovitost, ochotu učit se německy, považoval za vhodnou složku svého politicko-mocenského systému. A. Hitler se nechal od svých historiků poučit o různých vazalských vztazích" Svaté říše římské německého národa". Ochotně se zamýšlel nad různými odměnami za kolaboraci a tresty pro "nevstřícné".

Na svých sjezdech, ten 71. bude již vbrzku, nás označují za zločince, nejen válečné, ale ukazují na nás prstem a obviňují nás ze zločinů proti lidskosti, dokonce i z genocidy, jíž jsme se měli dopustit „vyhnáním“ německého obyvatelstva z Československa. O ČR mluví jako o své vlasti, prohlašují se za jeden z národů českých zemí. Napadají, jak oni říkají, Benešovy dekrety a požadují jejich zrušení. Je toho však mnohem více. Snaží se úkolovat českou politiku, přepisovat české dějiny a překreslovat i mapu Evropy. Jak rádi by vzkřísili staré „dobré“ Rakousko – Uhersko, kde byli pány a my kmáni.

Takže když odhalíme sochu prezidentu E, Benešovi v Praze na Loretánském náměstí, tak podle B. Posselta a jeho bavorského patrona, E. Stoibera, provokujeme. Koho? Zřejmě Bavorsko a tzv. sudetské Němce. Provokovat nebudeme, pakliže nebudeme stavět žádné pomníky, sochy pana prezidenta E. Beneše. O čem vypovídají tyto postoje? Oba pánové si zřejmě myslí, že ČR je nějakým novodobým německým protektorátem, v němž snad nesmíme o některých věcech rozhodovat sami bez jejich souhlasu. Pokud tak činíme, považují naše postupy za provokaci.

Proti soše se vyjadřovali i řečníci na víkendových Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu. "Měl by si dobře rozmyslet, zda se v pondělí zúčastní odhalení sochy Beneše," vzkázal premiéru Paroubkovi bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber, který je tradičním hostem sjezdů landsmanšaftu.

Své rozhořčení nad sochou vyjádřil o víkendu i šéf landsmanšaftu Bernd Posselt. "My se provokovat nenecháme. Dělat politiku symbolů je kontraproduktivní," řekl. Ve své řeči také označil poválečný odsun Němců z Československa za chladnokrevně provedenou etnickou čistku.

Nejhorší na tom je, že to všechno pokazila NAŠE generace, tedy MY, protože jsou to NAŠE děti a MY jsme je takto (ne-)vychovali!!!  MY jsme to museli nějak zbabrat! Ve snaze dát jim všechno, se jim vzala možnost něco chtít. Vidím kolem sebe, jak rodiče posílají děti do prestižních drahých škol, kde se naučí anglicky říkat slovo"nejvyrukavičkovanější", ale přitom je nenaučili česky říci Dobrý den, Děkuji, Prosím, nebo Prosím, sedněte si.