České národní listy

Ano, všechno je ve skutečnosti jednoduché. Právě jsme začali budovat naše vojenské základny na Kubě a vzájemná smlouva jasně stanoví, že nemáme právo rozmisťovat raketové systémy.

Přesně tak i odpověděl oficiální představitel ministerstva zahraničí Ruské federace.

Také konstatoval ten fakt, že rakety samozřejmě máme, ale necháme si je výhradně na lodích, které budou umístěny na těchto vojenských základnách.

Stálí zástupci Ruska a dalších 10 zemí při OBSE vyzvali k zachování a hájení historické pravdy o druhé světové válce. Uvádí se to v jejich prohlášení u příležitosti 76. výročí vítězství ve druhé světové válce.

Tanková kolona postupovala od Křimic, dále Husovou ulicí na náměstí Republiky, kde se osádky tanků a ostatních vojenských vozidel shromažďovaly k zaslouženému odpočinku. Nastalo srdečné vítání s nadšenými obyvateli města. Do této krásné atmosféry se náhle kolem desáté hodiny ozvalo několik salv z kostela sv. Bartoloměje a dalších domů. Obyvatelé v panice hledali úkryt v postranních ulicích a vojáci americké armády přistoupili k likvidaci zákeřných fanatických nacistických střelců z řad německých vojáků i civilistů, kteří z nepochopitelných důvodů zahájili střelbu nejen na náměstí Republiky, ale i v jiných částech města. Americká armáda za vydatné pomoci již ozbrojených povstalců, likvidovala zákeřné střelce umístěné v oknech a vikýřích židovské synagogy, ve věži kostela U Redempthoristů na Klatovské třídě, kostela svaté Anny ve Smetanově ulici, kostela Farského na rohu Klatovské třídy a Husovo ulice, na střeše hotelu Slovan a v domu U Červeného srdce. Němečtí vojáci stříleli i z oken bývalého pětatřicátého pěšího pluku. Boj probíhal proti střelcům v bytech civilních Němců v Reslově ulici, na Husově náměstí, ve škole na Mikulášském náměstí, v okolních ulicích v Doudlevcích a dalších částech města.

Po osvobození Brna prožilo válkou těžce postižené město tři skutečně sváteční dny. Dne 7. května vyšli občané do ulic, aby před Novou radnicí uvítali delegaci československé vlády vedenou ministrem vnitra Václavem Noskem a ministrem národní obrany gen. Ludvíkem Svobodou. O tři dny později se rozneslo krajem, že do Brna zavítá velitel 2. ukrajinského frontu maršál SSSR Rodion Jakovlevič Malinovskij. Od rána proudily na setkáni s maršálem početné průvody ze širokého okolí. Odhaduje se, že ho chtělo uvítal na 50.000 lidí. Bohužel, R. J. Malinovskij do Brna tehdy nepřijel a tak se manifestace na Zelném trhu změnila ve vyjádření díků za osvobození a ve schválení první poválečné správy města. Maršál Malinovskij se také nezúčastnil Přehlídky vítězů v Praze na Staroměstském náměstí. Delegace Národního výboru města Brna mu tam přivezla darem obraz E. Miléna zachycující panorama vděčného města. Poněvadž mu nemohla dílo předat osobně, požádala jiné představitele RA, aby je přivezli obdarovanému do Moskvy.

Náš národ je rozdělený na Západníky a na Východníky, na autoritáře a stoupence demokracie, na válečníky a na zastánce míru, na rušitele naší státnosti a její obhajce.  Ti správně poukazují na to, že z mnohého, z čeho Západ mylně obviňuje Rusko, patří Ukrajině. Nadto, co je nejpodstatnější, Západ stále prosazuje hegemonii USA v celém světě. Unipolarismus je však umírajícím systémem, který může být zachráněn jenom válkou, vnitřními rozvraty států, které v souladu s celkovým vývojem usilují o multipolarismus, jenž naopak může světu přinést mír a další rozvoj.

Účastníci udalostí z roku 2014 vystúpili na neformálnom zasadnutí Rady bezpečnosti OSN s témou zločinov spáchaných nacionalistami na Ukrajine. O tom, čo sa vtedy dialo, hovoril bývalý zástupca šéfa Odeskej polície Dmitrij Fuchedži, bývalý zástupca regionálnej rady a kandidát na primátora mesta Alexej Albu, ako aj kandidát na poslanca Najvyššej rady v roku 2012 Sergej Kiričuk.

Okrem toho sa slova ujala aj obyvateľka Gorlovky Anna Tuv, ktorá prežila stratu manžela a malej dcéry počas ostreľovania zo strany ukrajinských ozbrojených síl. Trestné činy neonacistov podľa nej pokračujú aj dnes, Kyjev sa však nechystá takéto prípady vyšetrovať.

Západné štáty neboli zastúpené na úrovni stálych predstaviteľov. Navyše žiaden z nich neprejavil záujem o účty očitých svedkov. Namiesto toho západné krajiny obvinili Moskvu z úmyslu „propagovať falošný príbeh o Ukrajine“.

Pod tímto heslem se koná v neděli 9. května se v Praze v horní části Václavského náměstí od 16 hodin shromáždění (řádně ohlášené na Magistrátu hl. města). Jména vystupujících naleznete na pozvánce (nahoře). V petičním stánku budou moci účastníci podepsat Petici týkající se vyšetření „kauzy Vrbětice“ a požadavku na předložení důkazů veřejnosti.

Ministr zahraničí po vlně kritiky, že k celé záležitosti mlčí, vydal nedlouhé prohlášení. V něm konstatoval, že diskutovaný zákon je vnitřní záležitostí Ukrajiny…

V SSSR je však vysoko na seznamu emigrantů určených k likvidaci. Podle tajné služby OUN vyslali Sověti hned několik lidí, kteří měli Banderu zlikvidovat. Povedlo se to až někdejšímu členu UPA Bohdanu Stašynskému, 15. října si na něj počkal před jeho domem a do obličeje mu vstříkl kyanid, takže lékaři zpočátku jako příčinu smrti označili infarkt. Agent zakrátko později přeběhl na Západ a vše kolem akce prozradil. U soudu dostal pouhých osm let s tím, že skutečným viníkem je sovětský režim.

Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války (oběti byly často před smrtí brutálně mučeny) se odhaduje na 80 000–130 000.