České národní listy

Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.

Skutečnost, že Rusko již měsíce vyhrožuje vážnými následky a samo varuje před jadernou válkou, není nic nového. Novinkou však je, že dvě evropské armády otevřeně hovoří o použití jaderných zbraní. Například generál německého letectva Ingo Gerhartz říká, že státy NATO musí být připraveny použít jaderné zbraně, pokud to bude nutné – samozřejmě pouze „pokud to Rusko udělá jako první“

Ruští vůdci jednoduše nechápou zlo, kterému čelí.

Československo tak bylo ve válečném stavu s Německem jako první stát světa a Češi, Slováci, demokratičtí Němci se jako první v Evropě postavili Němcům se zbraní v ruce. Ti, kteří padli v těchto bojích byli prvními oběťmi druhém světové války. U nás  válka začala, u nás  také skončila.

Curzonova linie ale ještě dvakrát ožila. Představa západní hranice Sovětského svazu, která byla obsahem tajné doložky paktu Ribbentrop–Molotov, v zásadě odpovídá Curzonově linii. A nejen to. Na Jaltské konferenci nejvyššími představiteli a ministry zahraničních věcí Sovětského svazu, Velké Británie a Spojených států podepsaný Protokol uvádí, že „hlavy tří vlád jsou toho názoru, že východní hranice by měla jít podle Curzonovy linie s úpravami v některých oblastech od pěti do osmi kilometrů ve prospěch Polska“. Dnešní polská hranice s Litvou, Běloruskem a Ukrajinou je dědictvím po Curzonově linii.

„Západ přivedl světovou ekonomiku do slepé uličky. Nastal čas vzít iniciativu do vlastních rukou a vybudovat globální svět podle našich pravidel. Spojením nás pěti, máme na to sílu, příležitost a možnost. Se zbytkem (nezápadními zeměmi) jsem se domluvil – podpoří nás, hlavní je začít.“

Na Jaltské konferenci Winston Churchill navrhl, aby polský stát byl obnoven „mezi takzvanou Curzonovou linií a linií řeky Odry“. To znamenalo nemalý posun západní hranice Polska na úkor říšského Německa. Churchillův návrh byl přijat a obsahuje jej i citovaný Protokol

Právě proto sovětský vstup do Polska i Pobaltí uvítal dokonce samotný Winston Churchill, kterého opravdu nikdo ze sympatií vůči Rusku nebo dokonce bolševikům vinit nemůže. Podle jeho projevu z té doby se obsazením území na východ od Curzonovy liniie a vstupem do Pobaltí „Rusko řídilo jen chladnokrevnou politikou vlastních zájmů. Mohli jsme si přát (jako Británie), aby ruská vojska stála na dnešní (Curzonově) linii jako přátelé a spojenci, místo jako útočníci (a tedy naši nepřátelé) … Bylo však evidentně nutné pro zabezpečení Ruska před nacistickou hrozbou, aby ruská vojska na této linii stála.“

Norimberský tribunál s príslušníkmi Einsatzgruppen odsúdil ako zodpovedného za vraždy P. Blobela, ktorý bol odsúdený na trest smrti a obesený v júni 1951. Generálmajor Kurt Eberhard, ktorý vydal príkaz na popravy, nebol nikdy súdený. Zomrel v roku 1947 v Stuttgarte. Veliteľ Kyjevskej polície Andrej Orlik bol pozbavený svojej funkcie ešte na konci roku 1941 a neskôr zavraždený neznámym útočníkom v Kyjeve v júli 1942. Generálny komisár mesta Kyjev Helmut Kvittsrau nebol nikdy súdený a zomrel v roku 1999.

Stát ano, stát vládne prostřednictvím zákonů, policie a soudů. Může nařídit, zakázat, potrestat. Ale občanská společnost se řídí prostřednictvím samořízení jedinců, jejich morálním smyslem, jejich svědomím. Chybí-li morálka, nejsou nic platné ani zákony. Nikdo si jich neváží, nikdo je nectí, nikdo je nebere vážně. Občanská společnost by měla překonat  uvedené kardinální lži minulosti i stranické štěpení. Měla by vsadit na filosofii a historii našeho národa, na solidaritu, pravdivé poznání, na morální odpovědnost, na skutečný, ne jen předstíraný boj s korupcí, na politiku „rozumnou a poctivou“, jak říkal prezident Masaryk, na důstojný život všech lidí v pravdě a beze lži.