České národní listy

Předseda sněmovní většiny ve Sněmovně reprezentantů (nebo Poslanecké sněmovně Kongresu USA) a tedy i předseda sněmovny (její „mluvčí“) Kevin McCarthy vidí jako schůdný jen takový návrh provizorního dočasného financování vlády, který je „čistý“, bez pomoci Ukrajině. To by mohlo sněmovnou projít. Nikoli však Senátem. V Senátu Ukrajinu podporují nejen Demokraté, ale i předseda republikánské menšiny Mitch McConnell. To nevypadá na dohodu.

Při jedné z mých návštěv v SRN jsem se seznámil s dvěma odsunutými Němci. Při rozhovoru s nimi ani jeden nepřipustil, že zhoršování vztahů mezi Čechy a Němci způsobil nastupující fašismus, který henleinovci přijali za ideologii. Oba zastávali názor, že veškeré zlo pochází od Čechů.

Celkový pohled na krátkozrakost politiků Anglie a Francie, vůči Hitlerovi, nakonec dovedl Stalina v srpnu 1939 k tak často medializovanému  „Paktu Molotov – Ribbentrop“.  Tento pakt byl důsledkem mnichovanské politiky ústupků Anglie a Francie. Mnichov 1938 byl pro Stalina varováním s tím, že na Velkou Británii a Francii, jako na spojence,  se nelze  spolehnout. Mnichovskou dohodou byla otevřena Hitlerovi a jeho spojencům cesta na východ.... Po 85letech se Mnichov politikům EU nerad připomíná.

„V den Vašich narozenin,“ píše prezident Wilson, „Vám posílám srdečné blahopřání a vinšuji Vám vše nejlepší, a zároveň gratuluji československému lidu, který měl to štěstí svěřit správu svých záležitostí do rukou člověka, jehož široké pojetí tolerance a svědomitý spravedlivý přístup k menšinám tolik přispívají k formování Československa jako stabilního státu.“

Popíráme rouhavé tvrzení, že moc habsburské a hohenzollernské dynastie je božského původu; odmítáme uznat božské právo králů. Náš národ zvolil Habsburky na český trůn ze své vlastní svobodné vůle a týmž právem je sesazuje. Prohlašujeme tímto habsburskou dynastii za nehodnou vésti náš národ a popíráme všechny jejich nároky na vládu v československé zemi, o které my zde a nyní prohlašujeme, že od nynějška bude svobodným a nezávislým lidem a národem.

Z odpovědi Andrassyho: „…klade si rakousko-uherská vláda za čest prohlásiti, že stejně jako s dřívějšími projevy pana prezidenta souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů  rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů.

Článek o skandálním vyznamenání banderovského nacisty v kanadském parlamentu s ovacemi ve stoje jsme uveřejnili 25. září. Kanadská veřejnost se proti tomuto skandálnímu aktu vzbouřila a vyžádala si nápravu… Jestlipak jim dojde, že celý dnešní ukrajinský režim je jen pokračováním genocidního banderovského nacizmu z 2. světové války?

„Šeptem a potichu, ale přístup východní Evropy k válce na Ukrajině se začíná měnit ve prospěch Ruska, nebo se alespoň vzdaluje od Ukrajiny.

Já nejsem jen vrchním velitelem armády, jsem také prezidentem a politickým exponentem národa jako celku. Já nemohu brát v úvahu jen to, co cítí lid a armáda. Já musím vidět celou naši situaci vnitřní i mezinárodní, všecky složky toho, oč nyní jde, o všechny důsledky, které by naše eventuální kroky měly za následek. Především se mýlíte, že by se Anglie a Francie k nám připojily, půjdeme-li do války sami. Dle mých zpráv a dle toho, co sám vidím ve Francii a v Anglii, dnes obě tyto země do války kvůli českým Němcům nepůjdou a vůči nám budou postupovat jako vůči viníkům války, půjdeme-li do ní sami. Řekli mi to opětovně ústně i písemně, úředně a multivativně už dne 21. září, a vše, co od té doby podnikly, toto jejich rozhodnutí jen zesílilo. Nedělám si o tom žádných iluzí. Je faktem, že nás ve věci našich smíšených krajů definitivně opustily už před zářijovou krizí a že Francie své smlouvy nyní už nesplní. Vidíte přece, že i Polsko nám nyní poslalo své ultimátum. Bylo by ode mne lehkomyslné, kdybych chtěl vést národ na jatka v této chvíli v izolované válce.

Uvědomím-li si, jak hluboko poklesla úroveň našich tří posledních ministrů zahraničí, úředníků na jedno použití, jak pod ochranným pláštěm NATO a Evropy zkornatěla jakákoli samostatná politika České republiky a jak jediná iniciativa se projevuje nadbíháním těm nejdravějším tendencím v řídících centrech, pak se mne zmocňuje tíseň, že naše extrémní pravice ztrácí vědomí historických a kulturních souvislostí, a stát vede od desíti k pěti.