Scott Ritter - Důvody a důsledky expanze Brics

2.10.2024 10:36

Portál infoBRICS před nadcházejícím 16. summitem Brics zveřejnil příspěvek Scotta Rittera na téma důvodů a důsledků expanze tohoto mezinárodního uskupení.

Od 22. do 24. října bude Rusko hostit každoroční summit BRICS+ ve městě Kazaň. Cílem tohoto setkání je vytvořit organizaci, která svým mandátem a strukturou může zpochybnit mezinárodní řád vedený USA a založený na pravidlech, a přitom se snažit nahradit americký unilateralismus multipolární realitou, která bude definovat globální geopolitiku pro příští období, století.

Za měsíc Rusko svolá 16. summit BRICS do města Kazaň. BRICS byla založena v roce 2009 čtyřmi původními členy: Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou. Jižní Afrika se připojila v roce 2010.

Brics, zahrnující 30 % světové pevniny a 45 % své populace, byl vytvořen, aby poskytl fórum pro průmyslové mocnosti, které byly vyloučeny z takzvaného „kolektivního Západu“ a jejich ekonomického fóra G7, mezivládní organizace zdánlivě vytvořená z největších vyspělých světových ekonomik. Čína a Indie jsou však druhou a pátou největší ekonomikou na světě a brazilská ekonomika převyšuje ekonomiku členů G7, Kanadu a Itálii.

BRICS po většinu své historie také fungoval jako neformální setkání nejvyšších ekonomických mocností takzvaného „globálního jihu“, což je termín, který široce zahrnuje Afriku, Latinskou Ameriku a Karibik, Asii (kromě Izraele, Japonska a jižní Korea) a Oceánie (kromě Austrálie a Nového Zélandu).

Změna přírody

Jak bylo původně organizováno, fórum Brics se snažilo vyhnout se tomu, aby bylo považováno za konkurenta buď G7 nebo jeho derivátu, G20 (která zahrnuje členy Brics ve svých řadách), a místo toho se rozhodlo zapojit se do neformálních konzultací namísto formulování a implementace strukturovaných politika. Geopolitika si však vyžádala změnu tohoto postoje. Dne 4. února 2022 se ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching setkali v Pekingu, kde vydali společné prohlášení o více než 5 000 slovech, které signalizovalo začátek nepřátelského vztahu mezi těmito dvěma hlavními členy Brics a „založenými na pravidlech“. mezinárodní řád“, který podpořil zahraniční a národní bezpečnost USA a potažmo jejich partnerů v G7 a NATO. Impulsem pro toto setkání a společné prohlášení byly duální krize zahrnující Ukrajinu a Tchaj-wan, které Rusko a Čína interpretovaly jako řízené policií USA.

Prohlášení bylo kritické vůči „některým aktérům zastupujícím menšinu v mezinárodním měřítku“, kteří „nadále obhajují jednostranné přístupy k řešení mezinárodních problémů“. Ruští a čínští vůdci poznamenali, že svět „vstupuje do nové éry rychlého rozvoje a hluboké transformace“, zdůraznili potřebu „transformace architektury globálního vládnutí a světového řádu“, která by vedla k „přerozdělení moci v svět."

Společné prohlášení zdůraznilo tři primární vektory pro dosažení této transformační změny – G20, Shanghai Cooperation Organization (SCO) a BRICS. G20 byla „důležitým fórem pro diskusi o otázkách mezinárodní spolupráce,“ uvádí se v prohlášení, zatímco SCO pomohla utvářet „polycentrický světový řád založený na všeobecně uznávaných principech mezinárodního práva, multilateralismu, rovné, společné, nedělitelné, komplexní a udržitelné bezpečnosti. .“

Rusko i Čína uznaly roli BRICS při podpoře rozšířené spolupráce ve třech hlavních oblastech: politika a bezpečnost, ekonomika a finance a humanitární výměny. Brics byl ale omezený, pokud jde o rozsah a rozsah toho, čeho mohl dosáhnout, jak z hlediska globálního dosahu, tak organizační kapacity. Aby Brics mohl změnit hru na světové scéně, bylo by třeba udělat značnou práci ohledně dosahu a struktury. To bylo považováno za pokračující úsilí, bez připojeného naléhavého časového plánu.

Geopolitický řidič

Válka na Ukrajině ale vše změnila. Doslova přes noc se Rusko ocitlo před strategickým úsilím USA a jejich spojenců v Evropě a Tichomoří podkopat svou ekonomiku přísnými sankcemi a nahlodat domácí důvěru ve své politické vedení diplomatickou izolací a kritikou. Zatímco USA a jejich spojenci odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu, velká část globálního Jihu, ačkoli nepodporovala ruské akce, zaujala neutrální postoj.

Přístup, který zaujaly USA a jejich spojenci, posílil ruskou a čínskou kritiku unilateralismu. Snaha diktovat světu ekonomické priority a využívání mezinárodního bankovního systému k politickým účelům zabavováním ruských vkladů odcizilo mnoho národů, které se začaly obávat, že za jiných okolností by proti nim mohla být použita taková taktika.

Ani G20, ani SCO nenabídly Rusku a Číně struktury schopné postavit se mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech ovládaném USA. BRICS se však ukázal jako ideální místo pro pokus o vybudování nového světového řádu od nuly, schopného konkurovat tomu, co Rusko a Čína považovaly za globální hegemonii USA.

Na 14. summitu BRICS, který v roce 2022 uspořádala Čína, Rusko pomohlo prosadit myšlenku nové globální rezervní měny vedle Číny a dalších zemí BRICS jako potenciální výzvu k dominanci amerického dolaru – což je první podstatný tlak na USA. -vedl pořádek. Poté, během 15. summitu Brics v roce 2023 v čele s Jižní Afrikou, skupina prošla velkou expanzí a pozvala šest zemí, aby se připojily k jejím řadám: Írán, Egypt, Etiopie, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Argentina. Buenos Aires se odmítlo připojit, zatímco Rijád se rozhodl prozatím vzdát formálního členství, zatímco se účastní všech funkcí BRICS jako pozvaný stát.

Kazaňská agenda

Rusko se ujalo předsednictví nově rozšířeného fóra BRICS v lednu 2024 a okamžitě stanovilo asertivní program, který zdůraznil pokračující růst organizace, a to jak z hlediska členství, tak organizační struktury a kapacity. Před summitem BRICS v Kazani Rusko realizovalo více než 140 připravovaných akcí. Vzhledem k tomu, že BRICS je fórum založené na konsensu, budou trvalé strukturované mechanismy pro koordinaci politik životně důležité, pokud má organizace na globální scéně konkurovat zemím jako G7. Budování takových struktur bylo hlavním cílem Ruska během jeho předsednictví.

Rusko se také snaží pokračovat v trendu fyzického rozšiřování BRICS a zve k účasti na kazaňském summitu vůdce 36 zemí. Dosud jich přijalo 18, včetně Turecka, Ázerbájdžánu, Malajsie, Venezuely, Srbska a Alžírska. Přestože přesný seznam zemí, které obdrží formální pozvánky, aby se připojily k BRICS v Kazani, nebyl dokončen, geopolitické důsledky expanze jsou značné. Například členství Turecka by způsobilo komplikace v řadách NATO.

Bez ohledu na výsledky  fyzické expanze BRICS se zdá, že jedna věc je jistá – pokud Rusko dokáže uskutečnit strukturální a organizační změny, které uvedlo do pohybu pro kazaňský summit, skupina, která vznikne, by mohla mít ohromný potenciál. Vzhledem k současným trajektoriím geopolitiky by to BRICS postavilo na významnější mezinárodní fórum pro ekonomická, sociální a politická témata v nadcházejících letech, což by potenciálně pomohlo prosadit vizi multipolárního vyzyvatele unilateralismu USA, který poprvé představilo Rusko a Čína v Pekingu v únoru 2022.

Scott Ritter

https://infobrics.org/

Scott Ritter je bývalý zpravodajský důstojník americké námořní pěchoty, jehož služba více než 20 let zahrnovala služební cesty v bývalém Sovětském svazu zavádějící dohody o kontrole zbrojení, sloužil ve štábu amerického generála Normana Schwarzkopfa během války v Perském zálivu a později jako hlavní zbrojní inspektor při OSN v Iráku v letech 1991-98.