České národní listy

A tak je na čase znovu usilovat o obranu národa a jazyka českého. Takové obrany vznikaly a byly sepisovány již od dob Velké Moravy. Prof. Albert Pražák (1880-1956), literární historik, vlastenec, účastník protifašistického odboje za okupace a předseda České národní rady v květnovém pražském povstání r.1945 je shromáždil a se zasvěceným poutavým komentářem vydal hned po válce. Dovedl je až do osudného roku 1938. Je na nás, abychom pokračovali. Chceme přece i v integrované Evropě existovat jako uvědomělý národ, ne jako  pouhý dav manipulovatelných konzumentů bez historické paměti, bez zábran a bez svědomí, bez budoucnosti.

Před rokem v zimě uvedla SISka v tajné zprávě, že se na půdě Slovenska pohybují subjekty, které se spolu s opozicí snaží o státní převrat a svrhnutí vlády Roberta Fica. Jedním ze subjetů byla i Gruzínská legie, která měla být napojená na ukrajinskou rozvědku. Mamulašvili byl označen za bezpečnostní hrozbu a následně vyhoštěn ze Slovenska. Zároveň byl v rámci Schengenského prostoru zařazen na seznam nežádoucích osob.

Evropští zákonodárci to označují za „politováníhodné“ pouze proto, že to kvůli jejich systematické spoluvině vrhá na ně a jejich instituce groteskní světlo. Evropský parlament se stal strojem na zakrývání nacistické minulosti.

Je protokolárně, politicky a diplomaticky neslýchané, aby úřadující hlava nějakého státu navštívila sousední stát a místo svého partnera, kterým je slovenský prezident Peter Pellegrini, se setkal s bývalou prezidentkou a současnou opozicí.

Vzápětí přidal jednu z nejostřejších formulací celého večera. Podle něj se česká společnost dostává na práh „studené občanské války“ a hrozí dokonce „sametová kontrarevoluce“. Prezident podle něj místo sjednocování společnosti zastupuje pouze jednu její část a stal se nejviditelnější tváří současné opozice. Příští hlava státu by podle Macinky naopak měla vyrůst mimo stranickou politiku a být schopná mluvit s oběma názorovými tábory.

  Konflikt se Syrským: Fedorov přiznal, že navrhl prezidentovi odvolat vrchního velitele Aleksandra Syrského a náčelníka generálního štábu Gnatova, ale Zelenskij to odmítl. Namísto toho padlo rozhodnutí odvolat samotného Fedorova v rámci širší výměny vlády.

    Blokování iniciativ: Podle Fedorova generální štáb systematicky blokoval reformy, odmítal měnit organizační strukturu a bránil příchodu nových odborníků. Rozhodování se řídilo „nesprávnými názvy“ či formálními výmluvami, nikoli potřebami armády.

    Nefunkční řídicí systém: V armádě panuje extrémní nejednotnost. Některé sbory jsou úspěšné, jiné mění velitele každý měsíc, v některých není jasné, kolik brigád vůbec existuje. Brigády nedokážou spočítat vlastní prapory, jednotky se přesouvají chaoticky a bez systému.

    Distribuce zbraní podle loajality:

Okrádání má své fyzické meze. Až si evropská střední třída nebude moci dovolit zaplatit topení, až budou mít dělníci v deindustrializovaných městech co ztratit, až jim na prahu zaklepe materiální realita chudoby a války, žádný zákon proti „dezinformacím“ ani žádný sledovací algoritmus nedokáže zadržet zuřivost společnosti, které byla ukradena budoucnost.

Jedinou „jednotou“, kterou bylo v Paříži k vidění, bylo semknutí řad opovrženíhodných elit, které pokoušejí osud válkou či revolucí, protože si hrají na housle, zatímco Evropa hoří.

Lidové noviny, 23.3.

Němečtí zemědělci se spojili s Henleinem, Bund der Landwirte součástí sudetoněmecké strany, Spina odejde z vlády … prohlášení z 16. března, jehož hlavním obsahem je sdělení, že Bund … vystupuje z ústředny německých aktivistických stran. Zástupce strany dr. Spina zůstal zatím ve vládě a předsedovi Hackerovi dalo předsednictvo plnou moc.

Hackerovo prohlášení: Bund der Landwirte vystupuje dnešním dnem z vlády. Bund der Landwirte přičleňuje se jako celek do strany sudetoněmecké.

Lidové noviny,  24.3

Křesťanští sociálové na odchodu. Demise ministra Zajíčka se čeká ve čtvrtek … Na československé straně se přijímá zhroucení aktivistické fronty s velkým politováním, ale jinak s klidem.

Jazyk bude žít, dokud budeme mít rodnou řečí co vyjadřovat.

Pocházím ze smíšeného manželství. Nedávno nás navštívil příbuzný, narozený v roce 1953, tedy dávno po válce, a německy řekl „Tady stejně bude zanedlouho Německo“. Hrozně jsem se rozčílila. Z toho je vidět smýšlení mladých Němců. Tehdy volali „Heim ins Reich“, dostali, co chtěli a co si zasloužili!

Dobře věděl, že  národ potřebuje nejen CHRÁM k ochraně a povznášení ducha, ale i  TVRZ  k obraně a ochraně svého  bytí a své kultury.

Pokud tomu tak nebylo a myslel místo toho Čechy, Pavel zachytil nuanci, která unikla téměř všem ostatním. Další možnosti jsou, že Pavel souvislost se Španělskem přehlédl, anebo že chtěl záměrně a zlomyslně uštědřit výprask vlastní vládě.

Já jsem pak v protektorátu na základě nařízení kladenského oberlandrátu  musel na zvláštní práce – na polomy v lánských lesích, do šachty „Anna“ a hned nato jsem byl totálně nasazen do reichu.

západní oficiální informace neuváděly ty více provinilé, kteří skutečně tragedii Jugoslávie vyvolali: Tudjmana, Izetbegoviće, Kučana; Albánce Ceku, Thaci, Haradinaje, KLA; Solanu, celé NATO, Robertsona, generála W.Clarka, W.Wallace; Genschera, Blaira, Clintona, Albrightovou. Seznam zločinců proti míru by byl téměř bez konce.

V závěru své knihy jste odhadl, že současný ruský strategický potenciál má hodnotu asi 50 000 Hirošim. Co to znamená a co by jeho užití znamenalo pro planetu?

Nejde o množství jednotlivých hlavic, ale o celkový potenciál ruských strategických zbraní. Kromě počtu nosičů a počtu hlavic, tedy množství zasažitelných cílů, se posuzuje také takzvaná ráže hlavice, jež se vyjadřuje v ekvivalentu výbušné síly TNT. Hirošimská bomba měla sílu do 15 kilotun (kt), celá ruská strategická triáda má sílu přes 775 megatun (Mt), ostatní je pouhá matematika pro základní školy. Co by se stalo po jejím hromadném nasazení? To reálně neví nikdo. Aby se to zjistilo, muselo by se to vyzkoušet. Osobně se však domnívám, že v této oblasti není třeba vůbec spěchat.

Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij A. Medveděv vyhlásil v roce 2025 plnou funkčnost automatizovaného systému vedení Perimetr-M. Ten zabezpečí odvetný úder strategické jaderné triády v případě předchozího nepřátelského jaderného úderu na politické a vojenské vedení. Takže nás v případě nejhoršího scénáře čeká Armageddon?

Systém Perimetr-M je automatický systém bojové aktivace jednotlivých prvků ruské strategické triády, jenž má zajistit jejich účinné nasazení proti předem definovanému protivníkovi, a to také v okamžiku, že případný předstihující úder vyřadí ruské politické a vojenské velení. Systém prý má být schopen detekovat užití jaderných zbraní na území Ruské federace, automaticky se spojit s předem určenými politickými a vojenskými představiteli a po chybějící odezvě aktivovat programy k odpálení všech ruských strategických jaderných zbraní na předem vybrané cíle. Systém se nachází také na některé z nosných raket a funguje i po vynesení na orbitální dráhu. Vyřazení politického a vojenského velení, tak oblíbené ve sci-fi románech a filmech, by tedy asi nezabránilo aktivaci odvetného úderu. Jak vidíte, ona příprava na válku s jadernou mocností by nám asi přinesla samá pozitiva a sociální jistoty.

Státy NATO plánují společná vojenská cvičení přímo na ukrajinských hranicích a dokonce i integrovaný protiraketový obranný štít na ukrajinské půdě.

„V této souvislosti bychom rádi zopakovali, že pro naši zemi je nepřijatelné nasazení jakýchkoli vojenských kontingentů ze zemí tzv. koalice ochotných na Ukrajině. To by, opakuji, de facto představovalo zahraniční intervenci a zvýšilo by to hrozby pro bezpečnost Ruska,“ zdůraznila Zacharová.

Napriek tomu sa Moskva pred prijatím čisto vojenských opatrení určite pokúsi využiť všetky dostupné politicko-diplomatické prostriedky na vyvíjanie tlaku na Nemecko a Európu. A varovanie veľvyslanca je práve jednou z takýchto udalostí.

„Pokud Ukrajina nyní vyvíjí tlak na Rusko na Krymu a v Azovském moři, musíme my, společně s našimi evropskými partnery, současně zvýšit tlak na Rusko v Kaliningradu a oblasti Baltského moře... Krym a Kaliningrad by neměly být pro Rusko strategickými základnami; místo toho by se měly stát nákladnými strategickými nevýhodami,“ píše Lange.

 Je zřejmé, že se Unie vehnala do slepé uličky. Vyprodukovala generace labilní až infantilní, úzkostné a rigidní. Generace, které mají problém s někým navázat skutečný vztah, a jsou utopené ve virtuálním prostředí sociálních sítí.

Pan Gorbačov, nyní již dávno na odpočinku, se může dívat, jak jeho dílo, pokud jde o sjednocení Německa, se mu nezdařilo. A může též vidět, jaké důsledky přineslo. I Němci jsou s vojenskými jednotkami NATO blízko hranic Ruska. Marně namítá, že cenou za sjednocení Německa byl slib, že NATO se nerozšíří ani centimetr za hranice Německa směrem na východ. Málokdo ho poslouchá a ještě méně politiků ho bere vážně. Co není psáno, není dáno, měl vědět již dříve. A nevěděl. A tak sliby se slibovaly a blázni se radovali a radují až dodnes. 

          Celá záležitost byla zorganizována Německem, dvakrát poraženým během dvou válek 1914-18 a 1939-45, ve kterých Srbové bojovali na straně spojenců. Při zničení Jugoslávie bylo Německo podporováno, diskrétně, ale účinně, Vatikánem. Srbové byli stále ještě některými kruhy Vatikánu pokládáni za ortodoxní schizmatiky…Alojzije Stepinac, katolický arcibiskup Záhřebu a vikář chorvatské armády a ustašovských zločinců, hlásil 18.května 1943 papeži Piovi XII. (zlomyslně nazývaný „Hitlerův papež“), že 240 000 pravoslavných Srbů z NDH přestoupilo na katolictví. Toto se stalo v době, kdy  statisíce Srbů byly masakrovány chorvatskými ustašovci a části Muslimů z NDH. Mimořádný Hitlerův pověřenec pro jihovýchodní Evropu Herrman Neubacher napsal v knize (1956), že kolem 750 000 Srbů bylo povražděno v NDH.

Koncem roku 1993 řekla M. Thatcherová Spieglu: „Vy, Němci, nechcete zakotvit Německo v  Evropě, vy chcete zbytek Evropy zakotvit v Německu.“

Dobře si pamatuji, jak naši lidé museli opustit své domovy, s čím přišli do vnitrozemí, co na této cestě prožili a kolik z nich to zaplatilo životem.

Vím, jak je těžká úloha knížky v životě dětí a mládeže v době elektronických prostředků informace, komunikace, poučení i hry a zábavy. A přece bych si přála, aby i dnešní čítanky  byly vzrušujícím  tisíciletým odkazem idejí a ideálů, které dávaly smysl životu našim předkům. A přála bych si, aby  i nové generace bránily svět  hledání moudrosti filosofů a pravdy umělců. Nechci, aby bránily svět kastovních řádů a dobyvačných válek. A přála bych si, aby jim v tom čítanky pomáhaly. Tak jak  pomáhaly nám a našim rodičům a celým generacím  našich školáků od časů národního obrození.

Proto stanovisko premiéra, že se věnuje plnění úkolů vládního prohlášení a na jednání s prezidentem i z důvodu různých pohledů na zahraniční politiku zkrátka nemá čas, je velmi elegantní stopka. Takový závěr Petr Pavel určitě nečekal, nicméně zaslouží si ho a premiér se trvale těší stabilní silné podpoře voličů.

Čekání, jak to dělají Írán a Putin, dokud nepřítel nepřekoná vaši výhodu, je nejfatální chybou, jaké se lze dopustit. Írán, stejně jako Putin, dělá tuto chybu. Číňané dělají stejnou fatální chybu. Čína si nedokáže udržet odstup od hegemonických nároků, které se den ode dne plíží blíže. Rozšiřující se válka na Blízkém východě je přímým důsledkem neschopnosti Ruska a Číny vytvořit s Íránem dohodu o vzájemné bezpečnosti.

Ty, z patronů země české nejpřednější a největší, Václave! Vratislavem buď a Čechám svým navrať dávnou slávu! Opět postav nás na to místo, z něhož jsme padli nezaslouženě, vlastní netečností a zločinnou zlobou jiných neb pochlebnictvím mnohých, nejvěrněji až do skonání sloužíce tobě i nejsvětější víře, i králům! Ty národa našeho záštito a podporo! Zahyneme-li, tobě zahyneme! Od nových obyvatelů bys marně očekával té pocty, kterou tebe země česká od tolika věků velebí a miluje. Tudíž v pokoře prosíce, toto opakujeme:

Nedej zahynouti nám i budoucím!

Dnes naši nepřátelé republiky a obhájci tzv. Sudetoněmců líčí pouze jakési naše nedoložené zločiny, o kterých bez jakýchkoli důkazů v Terezíně pronášel karatelskou řeč pan president (!) Naše vlastní tragedie, k nimž patří vedle Lidic,Ležáků, Ploštiny, Prlova, Vařákových Pasek, Horních Životic, Leškovic, Javoříčka a další místa masových velkoněmeckých zločinů naši vládu, a řadu politiků zhusta nezajímají.