České národní listy

Hlavním doprovodným znakem německého sjednocení (3. 10. 1990) se stalo uzavření klíčových průmyslových a energetických podniků bývalé NDR. Například v Sasku-Anhaltsku šla v roce 1991 do likvidace největší rozestavěná elektrárna na území Německé demokratické republiky, Kernkraftwerk Stendal. V Magdeburgu zanikla významná bašta strojírenství, Kombinát Schwermaschinenbau Ernst Thälmann (SKET). 

 V Sasku (Sachsen) došlo k likvidaci strojírenského podniku Kombinat Fortschritt Landsmaschinen v Neustadtu, který se zaměřoval na výrobu zemědělské techniky včetně traktorů a kombajnů.

V posledních dnech to celkem všude v Evropě vypadá na vítězství chcimírů. Ale je třeba počítat s tím, že chciválci udělají cokoliv, aby mír nebyl. Pokud padne Ukrajina, padneme my všichni, řekl Petr Pavel. A protože Le Penová ještě neyhrála a Alice Weidel také ne, nejspíš nás čeká spousta provokací a pokusů nás dostat do  války.

Brzy přibyly další případy vyhošťování. Okresní úřad v Českých Budějovicích uvedl v dokumentaci 11 osob a spis okresního úřadu v Lounech pak 5 osob.  Čtyři z nich byli vypovězeni z Českého Krumlova se lhůtou pěti dnů, jeden z Nových Hradů se lhůtou tří dnů. V nótě z 20. prosince 1938 žádalo československé vyslanectví v Berlíně Auswärtiges Amt o sdělení důvodů, které vedly k vyhoštění 9 osob, dříve internovaných  v krumlovském zámku, na demarkační čáru. Odpověď byla opětovně vyhýbavá. V Uherčicích (okr. Moravské Budějovice) bylo vypovězeno 40 českých rodin. „Vypovídali, že byli dne 13. října vypovězeni ústně do 24 hodin. Odchod byl jim umožněn tím, že jejich nábytek byl selskými povozy přivezen k demarkační čáře na okresní silnici Lubnice–Police a tam složen. Uprchlíci - vyhoštění jsou šťastni, že jsou v ČSR a nechtějí se vrátit, protože prý hodně zkusili."

Ve dnech 16.-18. t. m. jednal jsem v Berlíně za účasti odborných expertů ministerstva národní obrany hlavního štábu (pplk. gšt. Žampach) a ministerstva zahraničí (mjr. Dr. Ševčík) s vedoucími osobnostmi americké a ruské okupační vojenské vlády v Německu o všech otázkách souvisejících se skončením transferu, resp. o modalitách organizace odsunu v posledních fázích. V rámci jednání učinil jsem návštěvu u amerického generála Lucia D. Claye a ruského genlejtnanta Lukjačenka.

Oba jmenovaní činitelé tlumočili mně dík a uznání za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu a prohlásili, že způsob, jakým československé úřady postupovaly při praktickém řešení tohoto obrovského úkolu zasluhuje největší chválu. V duchu tohoto pro nás potěšujícího uznání probíhala potom ovšem i všechna další jednání s americkými a ruskými činiteli, takže výsledek sjednaných dohod je pro nás optimální a poskytuje definitivní a plnou záruku, že transfer bude skončen včas a důsledně.

Patrick Robinson: Pane Miloševiči, překladatelé vás žádají, abyste zpomalil, nemohou sledovat.

Slobodan Miloševič: Dobrá. V kukuřičném poli blízko vesnice Jankovac bylo 65 Srbů podřezáno. Všichni byli identifikováni.

Ve vesnici Svinjarevo, 25 osob bylo zabito. Celé vesnice byly devastovány v kraji Papuk a Slunj. Vůči srbskému lidu byla nejširší metodou teroru forma násilného vyhánění, což potvrzuje úzký vztah mezi událostmi v r. 1941 a 1991.Tato akce nabyla vrcholu v západním Slovinsku brzy po volebním vítězství strany HDZ, což se projevilo psychózou strachu, který podněcoval populaci k útěku.

      Různé metody byly užívány k terorizování srbských dětí ve školách, vyzývání Srbů k dostavení se na policejní stanici, zabavování telefonu, masové propouštění z práce, zaminování jejich domů. Krizový štáb situovaný v Slavonska Pozega 29.10. 1991 rozhodl vyhnat Srby z 24 vesnic, z nich to byly Oblakovac, Orijaca, Slatina, a jiné. A to ve lhůtě 48 hodin. Rozkaz byl vysílán rozhlasem a zveřejněn tiskem.Ti, kteří odmítli uposlechnout byli odvlečeni do táborů, což vyvolalo první velký exodus Srbů z prostoru Podravska Slatina a Daruvar. Od července 1991 do srpna 1902 bylo 193 vesnic etnicky vyčištěno od svých srbských obyvatel. Nevyvratitelné dokumenty na toto téma byly předány Evropské unii.

A Pavel představuje vlastně stejný typ a zaměření politiky. Chlapci, nedělejte stejnou chybu podruhé za sebou. Buď změníte zahraniční politiku vládní exekutivy, včetně prezidenta, což by znamenalo vyloučit z vlivu na prezidenta 'zkušené diplomaty" Žantovského a Koláře a pak máte šanci uspět. A pokud tato změna nepřijde a budete provádět stejnou politiku jako Topolánek a Schwarzenberg (a dosud také Pavel) ušetřete si práci a nervy i peníze s nějakou kandidaturou.

V Rusku prostě zvítězila touha většiny Rusů po stabilitě a bezpečnosti  země, což se zejména projevilo hlasováním pro stranu Jednotné Rusko v okrajových regionech země. Úvahy o tom, že ruské volby nebyly férové, jsou sice zajímavé, ale na pět let je v Rusku a v jeho politickém směřování v zásadě vymalováno. Jen  tak mimochodem, Ukrajina se neodvážila vlastní volby, ať už parlamentní anebo prezidentské, v podmínkách války vůbec uskutečnit.

Myslím si však, že česko-německému smiřování by mělo předcházet česko-české smíření. Jeho důsledkem by pak byla společná, a tím také podstatně účinnější obrana našich státních a národních zájmů.

Utvářet a opanovat Evropskou unii pro účely ekonomicky silného Německa, znamená hrozbu Čtvrté říše se všemi důsledky, jako bylo plánem té Třetí...

Nejnověji cestu "tiché agrese" Německa potvrzuje článek nedělních Timesů z 24.listopadu 2013: German invasion cuts Britons of top jobs. V článku autor uvádí, že Německo zvyšuje svojí dominanci v Bruselu. Má zde současně skoro dvakrát tolik pověřenců v EU komisi než Britové.

„Udělám vše pro to, aby Slovensko nebylo zataženo do žádných nezodpovědných vojenských dobrodružství. Za mé vlády nikdo nebude pod žádnou smyšlenou záminkou posílat slovenské vojáky mimo Slovensko, aby bojovali proti Rusku nebo jakékoli jiné zemi,“ řekl Fico.

Pro připomenutí, polský premiér Donald Tusk nedávno prohlásil, že Rusko by v nadcházejících měsících mohlo zahájit „hybridní údery“ s využitím dronů a raket proti zemím podporujícím Ukrajinu. Tento scénář je podle politika nejpravděpodobnější, ale ne jediný.

My na Slovensku nepotřebujeme povýšenecké řeči od pražských převlékačů kabátů, my Slováci chceme mír!

Jarosław Kaczyński, předseda největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), prohlásil, že na začátku ruské invaze chtěla Ukrajina vytvořit s Polskem jeden stát, a tím ho „vtáhnout do války“ a zajistit si členství v NATO.

Pro nás přináší pokračování a prohlubování německého politického marasmu dvě špatné zprávy – nelze doufat v žádné pozitivní změny v přístupu k zelené politice na evropské úrovni, jak o tom sní Andrej Babiš. Oslabený Merz je závislejší na svých zelených partnerech a už je to znát v německém odmítání změn v nastavení Green Dealu v evropské diskusi. Ještě nebezpečnější může být snaha zachránit domácí pozice zastrašováním veřejnosti šířením válečné hysterie, zvyšováním mezinárodního napětí a sny o stimulaci ekonomiky obřím zbrojením. Hrozí, že kancléř, který tuto politiku prosazoval od počátku své vlády, bude na tuto nebezpečnou kartu sázet stále více.

 Na Přešticku výrostci a příslušníci NSDAP demonstrovali před hostinci slovy „Tschechen hinaus“. 25. ledna 1939 se konaly v některých německých obcích pohraniční průvody, při nichž bylo před domky obývanými Čechy provoláváno: „Mit allen tschechischen  Gesindel heraus. V Kašenci u Miroslavě (okres Moravský Krumlov) pochodovali  podnapilí němečtí mladíci obcí tschechischen Gesindel heraus.“  

V Kašenci u Miroslavě (okr. Moravský Krumlov) pochodovali podnapilí němečtí mladíci obcí a vytloukali okna českých obyvatel a přitom jim vyhrožovali. „Tím se vytvořila nálada, že i zbytek Čechů je rozhodnut Kašenec opustit.“ V Želeticích na jižní Moravě byly na domy českých občanů namalovány černou mastnou barvou dehonestující nápisy "Böhmischer Schwein, Verräter. Auch ein Bömischer Wenzel, Gllückliche Reise nach ČSR. Du gehörst nach ČSR, Beneš ruft, Tschechische Harde Heil."

Renomovaný americký teoretik Stephen John Steedman uvedl se znalostí věci v revue Foreign Affairs v r. 1993, že na začátku války (cituji): „… neexistovalo ani Slovinsko, ani jiný stát. Existoval pouze jediný stát a to Jugoslávie, v jehož čele stál, v této fázi krajně kritické, reprezentant Chorvatska Stjepan Mesič; předseda vlády Ante Markovič, také z Chorvatska, stejně jako ministr zahraničních věcí Budimír Lončar. V celém vrchním vojenském velení pouze dva z 16 hlavních generálů byli Srbové, většina z nich byli Chorvaté, Slovinci nebo příslušníci jiných národností.

Jste připraveni, pokud to přijde, všeho nechat a jít na náměstí? A tentokrát to nebude na pohodu. Jste připraveni bojovat za to, abychom nebyli zataženi do války? Nebudeme mít měsíce na rozhodování a odhodlání. Budeme mít dny, možná jen hodiny. Pořád ale platí, že cokoliv nám mohou udělat za neposlušnost, nebude nic proti tomu, když nás budou nahánět verbíři a posílat nás na jatka. Jakékoliv vězení, soudy, či opovržení není nic proti utrženým nohám a válečné neuróze.

Údajně nás podle ní „Rusko odřízlo od dodávek plynu“. Na tom není nic strukturálního. Od dodávek plynu z Ruska jsme se odřízli my sami. A je logické, že teď neseme náklady tohoto kroku.

Počáteční projekce ukazují, že CDU získá pět až 5,5 procenta. Je proto možné, že by dnes večer mohla klesnout pod pětiprocentní hranici; to ukáže až konečné sčítání. Ať tak či onak, výsledek je historický: CDU si v zemských volbách nikdy nevedla tak špatně. Jednociferného počtu hlasů dosáhla jen jednou, a to už dávno: v Brémách v roce 1951. Pokud by strana v konečném sčítání klesla pod pět procent, byl by to zlomový okamžik: poprvé v historii Spolkové republiky by CDU byla vyloučena ze zemského parlamentu.

„Češi z obsazeného území, pokud se k nám přes hranice dostanou, prohlašují, že není možno žíti s Němci, že všichni Češi budou se muset vystěhovat.“ Obdobně informoval okresní úřad v Rakovníku: „U občanů české národnosti v obsazeném území jeví se snaha, co nejdříve opustiti německé území i za značných ztrát na majetku.“

Merz zůstane ve funkci, protože jeho mise – coby spolehlivého vazala USA, představitele finančního kapitálu a amerického i německého zbrojního průmyslu, prosazovatele škrtů v sociálních výdajích a mecenáše Zelenského Ukrajiny – ještě nebyla dokončena. Bude rovněž zapotřebí ve chvíli, kdy konflikt mezi evropskými elitami a Ruskem přeroste v otevřenou válku a pro krizový či přímo válečný scénář bude třeba poddajného německého kancléře. K tomu všemu se multimilionář z firmy BlackRock Merz hodí lépe než celá řada dalších nevýrazných postav z vedení CDU.

A domov svůj si ubránil
až do dnes věrný Čech,
a dá-li Bůh, vlast uchrání
i dál od škůdců všech!

 Havlíčku, ty vzore pravdy,

zase nás tu bijí.

Místo Benešovy republiky

máme klubko zmijí.

Havlíček viděl, jak nová moc zatracuje minulé hrdiny s jejich ideály a zásluhami, jak zveličuje jejich nedostatky, a nemůže-li nedostatky nalézt, jak si je vymýšlí. Havlíček  uměl takové  působení nových vládců pojmenovat, vyjádřit, zobrazit. Připomeňme si  pár  jeho   pár veršů.  

Tyl zůstal jako poslední bojovník. Přes všechny perzekuce pokoušel se s kočujícím divadlem po českém venkově udržet alespoň jiskřičku  národního života. Zemřel, stejně jako Havlíček, r. 1856.

Představa plánovačů NATO a také současné americké administrativy úzce spojené se zbrojařskými koncerny, že budeme dlouhodobě vydávat  každou pátou korunu z příjmů státního rozpočtu na zbrojení a související výdaje, je alespoň pro mě z říše zlých snů. Česko by se tak změnila na jakousi polokolonií Západu.

Lidé, které si bývalý prezident Havel "přivedl", také vystupovali protisrbsky. Významné místo mezi nimi zaujímá Karel Schwarzenberg, potomek starého, bohatého, katolického šlechtického rodu, který to dotáhl až na ministra zahraničí za stranu Zelených (!) ve vládě M. Topolánka. "Kníže" Schwarzenberg zůstane znám pro svoji špinavou roli při uznání samostatnosti Kosova (21. 5. 2008), vedeného lidmi s bohatou kriminální minulostí, podle běžných kriterií zločinci. Jeho roli v otázce protisrbského uznání Kosova rozebírá podrobně bývalý český diplomat Miroslav Polreich (2009).

Dne 17. září 2026 tak předsedové vlád České republiky a Slovenska veřejně oznámili, že Evropa stojí na hraně velkého konfliktu. Jeden prohlásil, že svět kráčí přímo k branám pekla a ke III. světové válce. Druhý přiznal, že po jednání evropských premiérů nemohl spát a že mír může zmizet během jediné minuty. Když takto závažná a obsahově prakticky totožná varování zaznějí ve stejný den od dvou premiérů členských států EU a NATO, lze jen obtížně tvrdit, že jde o pouhou náhodu nebo o izolovaný řečnický výstřelek.

Vy jste vyslovil dvě hrozby pro Českou republikou. Buď, že se staneme sedmnáctou spolkovou zemí Německa, či bruselskou provincií. Jak jsou tyto hrozby vážné?

Možná, že kdyby mělo Německo schopnější vládu, bylo by toto riziko výraznější.

V příštích týdnech se rozhodne, jestli padnou všechny ty zkorumpované evropské elity a nebo jestli padneme my na východní frontě.

„Buď NATO vstoupí do této války a bude to třetí světová válka, nebo budeme svědky nové stoleté války,“  řekla Le Penová.