České národní listy

Německá CDU ovšem vsadila na správného koně, Tusk nezůstává autorem knih a vydavatelem, ale do politiky se vrací. Ovládne Občanskou platformu, jíž hlavními zakladateli byli zmíněný Jan Rokyta, Andrzej Olechowski a Pawel Piskorski. A protože Tusk, jehož oblíbenou četbou jsou životopisy tyranů, okolo sebe nesnese žádnou možnou konkurenci, nakonec postupně zorganizuje pád či přímo vyhození ze strany všech třech potenciálních soupeřů Rokyty, Olechowského a Piskorského.

Uznal, že lidé mají právo demonstrovat. „Ale ta nenávist je obrovská… Je tam ta obrovská nenávist. Ti lidé jsou neskutečně agresivní. Tady někdo má zájem to totálně rozeštvat. Tak doufejme, že se nestane to, co se stalo na Slovensku premiérovi. Já nemluvím o mně, ale to se může stát komukoliv. Snad nám taky nebudou hořet popelnice. … A přitom ten komik říká: ‚Vyjděte do ulic‘,“ poznamenal na adresu nového senátora a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha...".

Práva působit na škole byli zbaveni Židé a někteří levicově orientovaní učitelé. Vyhodnocováni situace na českých VŠ a v kultuře s radosti vykonávali němečtí studenti a členové NSDAP.

. V důsledku toho bylo potom evidentní v 80. letech, že se nespokojili se svou širokou autonomií a politickými a lidskými právy, která jim byla zajištěna ústavou. To se projevilo sérií rebelií ze strany albánských separatistů na jaře 1981 se sloganem Kosovo - republika.

Celkově demonstrovalo 28. října 1939 jen v Praze přes sto tisíc lidí. Policejní pohotovost nařízená na tento den byla velká, nasazení činilo 53 důstojníků a 2317 policistů. Policie zatkla asi 400 osob, česká policie asi 69 osob. Němcům předali na jejich žádost 5 osob. Část zatčených tvořili i studenti, kteří se museli podrobit tvrdému výslechu a přesunu do pankrácké věznice. Část zatčených se dostala na svobodu na vánoční svátky téhož roku. Jiní byli většinou propuštěni až v průběhu roku 1942. Bilance 28. října 1939 odpovídala bouřlivému průběhu a celkově činila jednoho mrtvého, 15 těžce zraněných, počet lehce zraněných se udával na několik set.

Oni žádnou skutečnou odvahu nemají. Jen umějí dobře vycítit, odkud vane vítr a pak zaujímat ty správné postoje. Ale nikdy nikdy nikdy pevně nestáli. Nikdy se neobětovali, jen byli ochotni obětovat ty druhé. Nikdy nehájili pravdu, vždycky hájili jen to, co řval dav. Dokud dav řval, že neexistuje bývalý komunista, řvali totéž. Ve chvíli kdy dav začal řvát, že jeden bývalý komunista existuje, přepnulo se jim to v hlavách naprosto okamžitě. Dokud dav řval, že s Ruskem se nevyjednává, mohli se pominout, aby to řvali také. Ale jakmile začal dav řvát, že náš prezident vyjednávat může, okamžitě otočili.

I přísahal jsem

já, národ československý,

svobodný a živý,

přísahal jsem lidstvu a geniům světa,

že chci býti národ spravedlivý,

že nepřestanu drtit pěstí svatého hněvu

každého, kdo ponižuje,

každého, kdo znásilňuje,

každého, kdo vydírá a utiskuje

v dosahu těchto mých ramen,

Například malířka Leona Sonnenberg oslovila poslance Jaroslava Foldynu (SPD). „Vážený pane poslanče Foldyno, my vás vidíme. Sledujeme podrobně vaše kroky. Vy to nemůžete vyhrát. Jste součástí organizovaného puče, který v našem státě organizuje cizí moc. Vy to prohrajete. A až to prohrajete, vy a vaše rodina budete vláčeni bahnem v místě vašeho bydliště. Neutečete tomu. Dobře si rozmyslete vaše kroky v příštích dnech a měsících. Dobře uvažte, jestli chcete být součástí něčeho, co vám přinese hanbu a zřejmě i trestněprávní odpovědnost. Očekávám písemnou odpověď, jak budete konkrétně postupovat, aby v naší zemi byla zachována demokracie,“ napsala zákonodárci.

ten nyní v tom, co se Němcům děje od Rusů, Poláků nebo Čechů nemůže se vší lítostí vidět nic jiného, než jen mechanickou a neodvratnou reakci na zločiny, které spáchal lid jako celek, přičemž bohužel nehraje roli ani individuální spravedlnost, ani vina a nevina jednotlivce. …"

Za marné usilováni posuzoval snahy buditelů, neboť nemohou zabránit zániku Čechů v německém prostředí. Fantastická byla jeho představa budoucího Velkého Německa, které by se stalo první velmoci světa. Za hranici svého vlivu by nepovažovalo ani Pád, ani Rýn, ani Ejdoru, ani Němen, ani Litvu, ani San a ani Dunaj. Veškeré sousední mocnosti (!) by mu byly podrobeny. (Schuselka, "Der Jesultenkrieg gegen Österrelch und Deutschland, "Leipzig 1845, s.134.). Takový útvar by musela ovládat "pevná ruka".

V českých školách skončila doba, kdy učitelé ke svým svěřencům mohli otevřeně hovořit o různých tématech. Nyní museli být velmi obezřetní, jelikož se ihned našli takoví, co rádi na příslušná místa donášeli udávající hlášení.

„Personální situace a úroveň vycvičenosti bojových jednotek AČR je totiž doslova kritická. V rozporu se zákonem o ozbrojených silách nejsou jejich příslušníci primárně cvičeni k obraně území ČR. Místo toho je jim vštěpována idea bezpodmínečné podřízenosti NATO a v případě konfliktu se počítá s jejich vyvedením mimo území státu. Velkým problémem je neexistence jednotného a uceleného systému taktického výcviku a nácviku součinnosti jak interně, tak s bezpečnostními sbory a dalšími složkami IZS, neexistence jasné perspektivy vojenské služby a místa AČR v systému zajišťování obranyschopnosti českého státu,“ napsal analytik.

Společná setkání zástupců OUN a Třetí říše se ve 30. letech 20. století konala několikrát. Knowalec také kontaktoval admirála Canarise, nového šéfa Abwehru, který podle profesora Edwarda Prusa sympatizoval s Konovalcem. Canaris věřil, že členové OUN se nejlépe hodí k bojům v týlu etnicky ukrajinské oblasti a zejména po výcviku by se mohli „stát silou při rychlé, ba i efektivní porážce Polska“ během války, zahrnující „rozsáhlou sabotáž nebo dokonce ozbrojené povstání“ a šíření chaosu za polskými vojsky.

Takže takzvaná televizní válka, jejíž pravým důvodem je svržení Babišovy demokraticky zvolené vlády  - "uděláme vám peklo ze života, vaše poslance protáhneme bahnem odsouzení, vaše rodiny vyloučíme ze společnosti, upálíme je na mediálních hranicích a všichni lepševici - herci, režiséři, novináři, publicisté a další kavárníci a neziskovkáři budeme nosit klestí na vaše hranice".

ústupky Francie a Velké Británie vůči Hitlerovým územním požadavkům ve střední Evropě, sílící tlak hitlerovského Německa proti Rakousku a Československu.

Komise dospěla k závěru, že činy izraelských sil proti palestinským dětem představují zločiny proti lidskosti, včetně pronásledování na základě věku (spolu s národností, rasou atd.). Komise zjistila, že izraelské síly se úmyslně zaměřovaly na palestinské děti.

Počet úmrtí dětí uvedený ve zprávě je skutečně ohromující. Podle zprávy, zveřejněné v červnu 2026 a zveřejněné v říjnu, bylo od 7. října 2023 do 31. března 2026 v pásmu Gazy zabito více než 20 000 palestinských dětí (přesné číslo se pohybuje mezi 20 179 a 21 500), dalších 44 000 bylo zraněno, což představuje přibližně 30 % z celkového počtu obětí.

Leč všichi vy, jichž srdce pýchou ztvrdla,

jež opíjí dne oslava,

poslyšte výkřik z básníkova hrdla:

Boj teprve nám nastává!

Za rakouského císaře pána a jeho rodinu za první světové války nasazovali životy naši pradědové, jen z českých zemí jich bylo přes 1.5 milionů. Umírali na srbské, na ruské i na italské frontě.  Domů, ke svým rodinám se jich nevrátilo na 150.000, v každé i v té malé zapadlé české, či moravské vesničce, je pomník obětem první světové války. Desetitisíce vojáků se vrátilo z války domů zmrzačených, tisíce dalších bylo  monarchií uvězněno, či popraveno.

A Putin samozřejmě sleduje vývoj v Německu, kde oproti až chorobně jednajícímu kancléři Merzovi, který prohlásil, že ho vlastně ani tak netrápí ekonomika (která ovšem tragicky upadá, jako nikdy předtím) ale věnuje všechny své síly porážce Ruska, které pokládá za největší nebezpečí. To není překvapující. Mnoho komentátorů upozorňovalo na rodinné motivy revanše u Merze s ohledem na porážku jeho esesáckého dědečka.

Dnes například německý průmysl se započtením emisních povolenek kupuje 1 000 metrů krychlových plynu z USA za více než 97 EUR k dnešnímu dni. To je skoro 100 EUR. Rusko přitom dodává Číně 1 000 metrů krychlových v přepočtu za 12,75 EUR na dvouletém termínu a na tom čtyřletém dokonce za 10,85 EUR.

Petrové Pavlové a Rakušani to možná zkusí s nějakou evropsky hodnotnou sviňárnou, protože jinak padnou spolu s Ukrajinou a proto bude dobré, abychom byli připraveni a zkoordinovaní, ale povstání lepších lidí nikdy nevyjde. Obzvlášť, když už předem z jejich hodnot vyloučili půlku národa.

Okolo 18:30 hodiny Jana Opletala zasáhla do břicha střela na místě křižovatky ulic Žitné a Mezibranské. Od tohoto okamžiku uplynulo přibližně 30 minut, než se dostal do nemocnice na Karlově náměstí. Zde na klinice profesora Arnolda Jiráska musel být ihned operován. Ačkoliv operace proběhal úspěšně po zranění v podobě několikanásobného průstřelu střev a Opletalův zdravotní stav se zpočátku stabilizoval, po několika dnech, kdy jej navštěvovali spolužáci i sestra s matkou, došlo ke zhoršení difuzního zánětu pobřišnice a přesně 14 dnů od operace nastala smrt.

Tělo mrtvého Václava Sedláčka zůstalo nejprve na policejní stanici v areálu nemocnice a později předáno k provedení pitvy. Ta potvrdila střelnou ránu přímo do srdce. Pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku. Pohřbu se účastnili nejen rodiče Václava a blízcí příbuzní, ale také množství Pražanů. Přítomno bylo také gestapo i několik českých policistů v uniformě. Rakev ze hřbitovní kaple nesli čtyři členové Sokola oblečeni v civilních šatech. Ve II. oddělení hřbitova byla rakev spuštěna do hrobu č. 47. Nad hrobem nikdo nesměl hovořit a přítomen nebyl ani kněz. Šlo nepochybně o tiché, ale důstojné rozloučení s mladým zesnulým. Během pohřbu ani po něm nedošlo k žádnému incidentu, i když se ho mnozí obávali. Po skončení 2. světové války byl na branickém hřbitově zřízen hromadný hrob s pomníkem obětem fašistické okupace. Z okolí sem byli přivezeni padlí. Na Václava Sedláčka se z nejasných důvodů zapomnělo. O jeho hrob se během války nikdo nestaral a v roce 1945 byl zrušen a hrobové místo prodáno.

Ne pyšně, hrdě však se vznes!

Ať národ roste, stát ať vzkvétá!

Necouvej před soutěží světa!

Buď dobrých lásku a zlých děs!

S vděčností vzpomínáme na T.G. Masaryka, E. Beneše, M. R. Štefánika a další představitele našeho zahraničního i vnitřního odboje, na naše legionáře, sokoly, na oběti všech, kteří se zasloužili o vznik naší republiky.

Braňme jejich odkaz, braňme republiku!

Mytický Poirot by pravil: "O žádnou televizi nešlo, tady se připravoval státní převrat".

A ještě k té  veřejnoprávní televizi.  Ta je dle mne prosudetská, proněmecká, proukrajinská, promigrační, prounijní, pronatovská, proválečná, proliberálnědemokratická, prohabsburská - a naopak protinárodní, protislovanská, protiruská, protisociální, nyní protivládní, protibabišovská jako předtím byla provládní profialovská.

Plán AfD předpokládá de facto revizi principů fungování bloku. Navrhuje vrácení klíčových pravomocí národním vládám a parlamentům, čímž by se výrazně omezila současná autorita Bruselu. Konkrétně navrhuje zrušení přímých voleb do Evropského parlamentu – poslance Evropského parlamentu by jmenovaly národní parlamenty. AfD navrhuje zbavit Evropskou komisi jejího výhradního práva iniciovat legislativní návrhy, zachovat pouze administrativní funkce a nahradit Evropský soudní dvůr rozhodčím tribunálem.

Evropa už do války dala mnohem víc peněz, než původně zamýšlela. Až válka skončí a vyleze najevo, co to doopravdy stálo, bude to megaprůšvih, který EU rozloží na prvočinitele. Ale stejně tak si myslím, že stále je co Evropanům ukrást, aby se kola války ještě mohla točit dál. Evropská konta ještě zdaleka nejsou vyčerpána. 
Ovšem, připravovat se na konec toho všeho, by bylo moudré.