České národní listy

Tradice je vlastně zhuštěná zkušenost minulých generací a česká zkušenost byla převážně negativní - soužití s Německem a s Němci nám přinášelo spíše utrpení. Svědčí o tom skutečnost, že většinu válek jsme museli svádět s germánskými státy - tedy s Němci, a to platí od úsvitu dějin.

A tak jsme jezdili od města k městu a hledali střechu nad hlavou, hladoví, zmrzlí. První zastavení bylo v Bystřici pod Hostýnem, kde jsme v jedné mokré místnosti, komoře za stodolou, žili rok.

Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že se s Vladimirem Putinem dohodl na dodávkách nafty, Babiš řekl, že je to šokující a že nás Trump podrazil. V každém z těchto tří případů Babiš projevil vzdor vůči Trumpovi a jeho politice. Na jednání Sněmovny 2. července 2026 Babiš řekl, že jeho vláda dělá zahraniční politiku svrchované České republiky a že si nikam nechodí pro notičky jako chodila Fialova vláda do Bruselu.

Občas nějaký politik ve svém projevu hovoří o odvaze. K odvážným přitom patří ti, kteří nerovnají krok s oficiálně schválenými narativy, a za cenu vlastního zoustouzení vystupují z uniformní řady. Ti, kteří odmítají mlčky podporovat směr, jenž pokládají za zhoubný. Ti, kteří se nenechají uplatit dobrým bydlem, společenskou prestiží a uznáním ze strany mocných. Ti, kteří jsou jistými kruhy zesměšňováni a současně zastrašováni. Ti, jejichž hodnotový systém není prázdnou fasádou, ale skutečným domem.

Když se tisícový proud studentů, jemuž v čele za rakví Jana Opletala šel akademický senát, zastavil onoho pošmourného listopadového a sychravého dne na počátku ulice Na Slupi a když byla rakev vkládána do auta, aby byla odvezena do Opletalovy rodné Moravy, zazněl mocný chorál české národní hymny a po ní hymny Slovenska. Studentští funkcionáři, kteří zaručili policii klidný průběh pohřbu, snažili se studenty utišiti, že není čas na provokaci a druhá státní hymna že se již od března nezpívá. Marně. Masa studentstva se rozdělila, valila se směrem kolem Emauz k technice na Karlově náměstí, k Perštýnu, odtud potom k Národnímu divadlu a právnické fakultě nebo k Václavskému náměstí.

komisař EU pro právní stát Michael McGrath dodal, že polský Ústavní soud musí fungovat v souladu s „judikaturou Soudního dvora Evropské unie“. Tato podpora protiprávního jednání vlády Donalda Tuska je v souladu s rostoucím totalitarismem Evropské unie.

  Rezoluce 1199  (cituji): „odsuzuje   všechny   teroristické  akce spáchané k dosažení politických cílů jakoukoli skupinou nebo jednotlivcem, jakož i jakoukoli pomoc takovým aktivitám v Kosovu ze zahraničí, včetně dodávek zbraní a výcviku pro teroristickou činnost v Kosovu“.To, co Clintonova administrativa prováděla před 11. září, to jsou skutečnosti kapitální a nepopiratelné. Nuže , mohli jste vidět, kolik přímých protagonistů těchto událostí bylo zadrženo. Disponibilní informace říkají jasně,  že tito lidé se na akcích UCK v Kosovu a v Bosně-Hercegovině podíleli - prakticky jako členové Al Qaeda.  *) www.un.org./french/docs/sc/1998/98s1160.htm

„Jako první prezident Nejvyššího soudu rozhodně odsuzuji jakékoli pokusy podřídit činnost ústavních orgánů státu násilným akcím nebo rozhodnutím přijímaným mimo zákonný právní řád. Mlčení vůči akcím, které podkopávají ústavní nezávislost ústavních orgánů, znamená souhlas s praktikami ohrožujícími základy ústavního pořádku Republiky“.

U sv. Vavřinečka u Domažlic se 13. srpna 1939 konala pouť, jíž se zúčastnilo více než 100.000 lidi. Mezi přítomnými byl též básník Josef Hora, čelný představitelé Petičního výboru Věrni zůstaneme, Julius Fučík i další odbojáři. V kázání prosloveném na této pouti Bohumil Stašek, stojící již zcela pevně na půdě protinacistického odporu, vyzval účastníky k složení přísahy věrnosti národu slovy: "Co slíbíte a řeknete své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme... Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou... postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti."

„Co by dnes sudetští Němci chtěli za náhrady? Češi vyhnaní ze Sudet žádné odškodnění nedostali. Kdo nám nahradí život našeho tatínka? Tolik peněz v Německu nikdo ani nemá, nakolik si ho já cením, aby ho zaplatili. Kolik Čechů bylo za války rozpoutané Němci umučeno v koncentračních táborech, zastřeleno, pověšeno a zavražděno? Ke konci války i Němci sami vraždili Němce v Čechách,“ připomínal z pozice pamětníka.

„V roce 1938 henleinovci přepadali policejní stanice, československé úřady a útočili na bezpečnostní složky. Náš otec s prvním dělostřeleckým plukem z Ruzyně byl během mobilizace nasazen v Jihlavě. Po svém návratu mluvil o dvou sudeťácích, kteří shromažďovali výbušniny k útoku na československé jednotky. Vyprávěl, že Němci byli vyslýcháni, aby sdělili svá další spojení a kam byly výbušniny dány. Po zabrání pohraničí Německem pak devadesát procent sudeťáků vítalo příchod Hitlera nadšenými demonstracemi. Můžete to vidět na dobových fotografiích. Odsun byl naplněním jejich přání ‚Heim ins Reich!‘,“ vzpomínal. A některým to vadilo.

„Chtějí nás vtáhnout do eurozóny, abychom se vzdali naší vlastní měny. Chtějí k nám přes hranice posílat nelegální migranty.“

17. listopadu 1945 se sešli představitelé světového studentského hnutí v Praze. O rok později v srpnu 1946 byl na stejném místě během Prvního světového kongresu studenstva založen mezinárodní svaz. Tento si za své sídlo zvolil právě hlavní město Československa. Mezinárodní svaz studenstva se v poválečném období stal výrazným organizátorem světového pokrokového studentského hnutí proti hrozbám válek a vykořisťování, za likvidaci kolonialistických praktik a práva studentů na přístup ke vzdělání bez sociální a rasové segregace.

V Polsku se tyranie Bruselu projevuje v plné síle. Klika tvořená vládou a soudci, kteří nesložili předepsanou přísahu, využila policejní sílu k odstranění zákonně zvoleného předsedy Ústavního soudu. Donald Tusk a Brusel rozkládají národní suverenitu, aby prosadili nadřazenost práva EU. Jde o převrat namířený proti dělbě moci – provedený ve jménu „demokracie“.

Pan prezident by se měl vzpamatovat. Je přece prezidentem českého národa a nikoliv prezidentem zbrojařů.

Připomenutí hesla Julia Fučíka - Lídé bděte! připomíná veřejnosti, že má morální povinnost držet odkaz odboje za odkaz republiky. Té republiky, kterou se dnes snaží jisté kruhy a síly, spojené dokonce s československými Němci a jejich potomky, rozbít a zničit.

Soudce polského Nejvyššího soudu Kamil Zaradkiewicz prohlásil, že probíhá pokus o dočasné zatčení legálně zvoleného předsedy Ústavního soudu Bogdana Święczkowského. Podle Zaradkiewicze, který se o svou informaci podělil na sociálních sítích, by mělo vše začít příští úterý.

Miller z této situace vyvozuje jasné závěry: „Vzhledem k tomu, že příkazy k ‚přerušení‘ nemají žádný účinný základ v platných právních předpisech, nemohou vést ke ztrátě funkce. Bogdan Święczkowski je formálně stále předsedou Ústavního soudu. Kdo v současné době kontroluje budovu a servery, je otázkou faktu, nikoli zákona. Právní stát však nefunguje na principu ‚kdo má policii, má pravdu‘.“

     Nejčastějšími cíli UCK byly policejní stanice a vojenské budovy, jakož i samozřejmě civilní obyvatelstvo. Často si za oběť vybrali i vlastní albánské bratry, protože byli občany loajálními se Srbskem. Teroristické akce byly rok od roku intenzivnější. Útoky byly četné, zmíním jen některé. Hlášení pokrývající období od 1. ledna do 31. prosince 1998 zmiňuje 1 129 teroristických akcí. V jejich průběhu 216 funkcionářů ministerstva vnitra bylo zabito, 115 zraněno těžce, 187 lehce a značný počet mezi nimi byl odvlečen. Bylo také 755 teroristických agresí nebo provokací přímo proti občanům: 173 civilistů  bylo zabito, z nich 46  Srbů  nebo Černohorců, 77  Albánců, 3  Romové,  2  islámci  a  42  neidentifikovaných  osob.  Jak  můžete konstatovat, v r. 1998, UCK zabila víc Albánců než Srbů.

Ale lidem to ještě pořád nedochází. Pořád to ještě nechtějí vidět. A protože to nechtějí vidět, musí se jim to nejdřív stát. A něco mi říká, že na tu předváděčku kolapsu už nebudeme čekat dlouho.

Verše navazují na seznam popravených, který je součástí Almanachu odboje československého studentstva v letech 1939-1945. Kromě již zmíněného Josefa Matouška jsou zde uvedeni Jar. Klíma, Jan Weinert, František Skorkovský, Jos. Adamec, Bedřich Koula, Václav Šaffránek, Jan Černý a Marek Frauwirth.

Spontánnost, masovost a vysoká organizace demonstraci otřásly berlínskými držiteli moci. Obavy je nutily ke spěchu. Ještě 16. listopadu v přítomnosti Himmlera, Bormana. von Neuratha, K. H. Franka a generála Fridericiho sdělil Hitler dr. Chvalkovskému svůj ortel: "Události 28. října a 15. listopadu ukazuji, že Češi si nezaslouží jiný osud (jak PoIáci). Nedopustím, aby se vývoj události ubíral stejným směrem jako dosud ...Nařizuji zavřít české vysoké školy na tři roky, pachatele zajistit a větší počet studentů umístit do koncentračních táborů...vyřiďte, že toto je poslední výzva před tím, než dám protektorát zrušit...“

Sepsali nacionále. Za chvíli na nádvoří pod okny zarachotila německá auta. Esesáci se postavili do špalíru a za velkého křiku nás hnali dolů po schodech. Padly první facky a kopance. Šlo do tuhého. Zpočátku jsme si mysleli, že nás vezou někam do Německa. Po několika kilometrech jsme zatočili na Prahu. Ocitli jsme se na Pankráci. Dvě hodiny jsme museli stát s nataženýma rukama.

Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou
Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou
Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
A z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.

Odborový svaz Solidarita s policií zaslal otevřený dopis policejnímu náčelníkovi, generálnímu inspektorovi Marku Borońovi, ohledně událostí kolem Ústavního soudu. Členové odborů vyjadřují obavy policistů ohledně zákonnosti rozkazů, které dostávají, a dokonce poukazují na možnost páchání trestných činů proti státu. Varují také před poklesem morálky v policejních sborech a důsledky použití síly v politických sporech.

Není to jen otázka médií. Sledujeme-li strmě stoupající křivky statistických tabulek negativních jevů, ptejme se, zda se neblížíme k bodu, odkud už nebude návrat zpět. Máme skončit tak, jak štědře nám líčí díla masového průmyslu a jak nás dnes varují i tvůrci a odbornící umělé inteligence?

V ČR je to mnohem horší - např. obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo přehodnocení historického obrazu Josefa Václava Radeckého z Radče a obnovení jeho pražského pomníku na Malostranském nám. v Praze - což schválilo v letošním roce pražské zastupitelstvo. Pomník byl odstraněn českými vlastenci v roce 1919.

Přímo vlastizrádná byla letošní oslava pětisetletého výročí počátku habsburského útlaku v Čechách. Hlavní částí programu byla slavnostní mše v chrámu sv. Víta za účasti Karla Habsbursko-Lotrinského. Mši celebroval arcibiskup pražský Přibyl.

Prof. FIorian, žák Studničkův a londýnského embryologa HiIIa, byl znám po celé Evropě. SpoIupracoval s řadou německých odborníků i s prof. Grosserem z německé univerzity v Praze. Když se Florianova manželka obrátila ně  a žádala  je o vyjádření, říšští ani se neobtěžovali odpovědět a Grosser se ptal, proč byl FIorian odsouzen. Na tom skončila veškerá pomoc. Když jsem pročítal celou jeho korespondenci s prof. Studničkou, vmýšlel jsem se do obsahu a ducha dopisů, jednáni jeho "kolegů" bylo otřesným svědectvím totálního selhání německé inteligence. I to je příčina vzestupu Adolfa Hitlera.

Visegrádská čtyřka totiž, přes všechny své nedostatky a problémy, je přesně ten útvar, který brání Evropě v plném sjednocení pod praporem liberalismu. Ve Střední Evropě ještě příliš mnoho nezmasírovaných lidí, kterým se nechce bojovat za zisky nadnárodních korporací a Chat Control. Sice se tam podařilo úspěšně nainstalovat různé Tusky, Petry Pavly, Rakušany, nebinární Šimečka a Magyary, ale pořád to ještě není ono. Situace v západní Evropě se navíc stále zhoršuje, protože, jak jsme si řekli včera, politika konce dějin, kdy se nic nesmí změnit, jaksi došla do svého žalostného konce a tradiční evropské řešení této situace je válka, jejímž prvním předpokladem je, že všichni budou hajlovat ve stejném rytmu.