České národní listy

Vlna nenávistného útoku na demokratické tradice první republiky se zvedla již bezprostředně po Mnichovu a dále zesílila po nacistické okupaci 15. března 1939. Ke slovu se přihlásily různé české krajně pravicové a fašis­tické proudy, které se v demokratickém režimu první republiky nemohly prosadit. Ochotně uznaly velmocenskou hegemonii Německa ve střední a východní Evropě a uvítaly zapojení českých zemí do "velikého procesu, ze kterého vzejde konečně - poprvé v dějinách vůbec - jednotná Evropa", kte­rá nalezla "svého geniálního sjednocovatele v Adolfu Hitlerovi a Benito Mus­solinim".*

Lidové noviny, 18.10.

Návrat 117 zajatců z Německa

Včera přibylo do Brna čtyřiaosmdesát finančních úředníků a třiatřicet četníků, kteří byli za revolty odvezeni do Německa a internováni. Dopoledne zaplnili chodby zemského finančního ředitelství a zemského četnického velitelství a hlásili se svým nadřízeným… Vyplynul soupis o mnoho smutnější, soupis šestadvaceti celníků a třinácti četníků, kteří zůstávají dále nezvěstní …Jejich jména asi přibudou na listině ztrát bojů s ordnery v bouřlivých zářijových dnech…

První slova, která jsem po přestěhování od Němců uslyšel, byla „böhmischer Hund“.

Koncem září 1938 byl svět svědkem absurdních scén. Ve chvílích, kdy český národ procházel nejhlubším ponížením a prožíval jednu nejtragičtějších kapitol svých dějin, vítaly rozjásaná davy Londýna a Paříže Chamberleina, Daladiera a Bonneta po jejich návratu z Mnichova květinami, jako zachránce míru. Na čas umlkly dokonce i slabé hlasy odpůrců a všude zněl jen souhlasný potlesk nad „skvěle vykonaným dílem mírotvorců“.

Manžel byl v té době na vojně. Když byl demobilizován a zjistil, že se po něm Němci již ptali na šachtě, rozhodl se utéci.  Musel reagovat rychle a tak ihned odjel na kole do Doks u Kladna, kde měl tehdy domovskou příslušnost.

Benjamin Netanjahu:

“Antisemitské davy ovládli popredné univerzity. Chcú zničenie Izraela. Útočia na židovských študentov… Pripomína to to, čo sa dialo na nemeckých univerzitách v 30. rokoch.”

Z Charkova údajně odchází zejména Ukrajinci, ruské obyvatelstvo města vzdáleného 35 kilometrů od hraniční linie však v rozhodující většině zůstává a jde mu zejména o to, aby město nebylo vážně poškozeno a nedošlo k lidským obětem.

V naší moderní historii stěží najdeme druhou politickou osobnost, která by byla v rozmezí 10 let postavena před fatální úkol učinit rozhodnutí o otázkách, majících pro další vývoj československého státu a pro jeho lid tak osudový význam. A jen málokterý z našich novodobých politiků se dožil v relativně tak krátké době tolika ponížení, urážek a osobních zklamání. Edvard Beneš byl a občas je dosud napadán, kritizován i odsuzován nejen svými osobními a politickými odpůrci, ale často i svými bývalými spolupracovníky. Vytýká se mu, že jak v roce 1938, tak v roce 1948, kdy Československo stálo na osudovém rozcestí, situaci nezvládl a místo boje zvolil kapitulaci.

Když si vedle této nám nepřátelské síly, uvědomíme, že u nás stále zjevněji a silněji se projevují germanofilové a sudetomilové, v současnosti mají téměř jednoznačnou podporu hromadných sdělovacích prostředků, nemůžeme pochybovat, že jde o vzrůstající nebezpečí, jež hrozí naší státnosti i našemu národu. Někteří výtečníci si ořezali brk a začínají nám opakovaně a s větším úsilím přepisovat naše dějiny. Těmto snahám se musíme stavět na odpor. Proto dáme slovo, v  příštím článku, panu prof. PhDr. Gajanovi, DrSc., který  se zamyslí nad tím, zda jsme měli v září roku 1938 bojovat s Německem či nikoliv. Nepůjde tedy o tvrzení některých výtečníků, ale o objektivní pohled na předmětné události a činnost pana prezidenta Beneše v této době.

Ale na bojišti lži nebude navěky důvěry ani cti; každá lež zajde, ale zůstane po ní nenávist a opovržení; tělo se zahojí dřív než duše.

Za každou lží jde úklad a násilí; každá lež je útok na bezpečí světa.

Bože, vrať světu pravdu! Bude to víc než smlouva míru, bude to cennější než každé spojenectví.

Němečtí zemědělci se spojili s Henleinem, Bund der Landwirte součástí sudetoněmecké strany, Spina odejde z vlády … prohlášení z 16. března, jehož hlavním obsahem je sdělení, že Bund … vystupuje z ústředny německých aktivistických stran. Zástupce strany dr. Spina zůstal zatím ve vládě a předsedovi Hackerovi dalo předsednictvo plnou moc.

Hackerovo prohlášení: Bund der Landwirte vystupuje dnešním dnem z vlády. Bund der Landwirte přičleňuje se jako celek do strany sudetoněmecké.

Vzpomínám si, jak v září 1938 jsme v noci poslouchali vzdálené dunění - Docházelo již k přestřelkám na hranici a při jedné z nich byl zastřelen poručík Otmar Chlup. Byl prvním padlým obráncem československé státní hranice na jižní Moravě při přepadení celnice v Hnanicích, asi deset kilometrů jižně od Znojma. Zúčastnil jsem se s tatínkem smuteční tryzny za O. Chlupa na sokolském stadionu. Hříště bylo plné lidí, tisíce českých občanů vzdaly hold statečnému obránci vlasti.

Jiří na přelomu února a března 1993 odešel z funkce předsedy ČSSD. Pamatuji si dodnes jeho derniérový projev na motivy slov Martina Luthera Kinga? „Mám sen…“ Ten sen ještě za života Jiřího Horáka vyšel. ČSSD se dostala do vlády a byla silnou parlamentní stranou.

Chtivý čtenář však těžko nachází knihy o vyhnání Čechů v roce 1938, o koncentračních táborech, o pochodech smrti, o teroru za „protektorátu. Proč by tam takové knihy ještě běžně prodávali? To by se česká historie jen těžko přepisovala. Nejdříve nám musí naše knihy vzít, jak správně velmi předvídavě zdůrazňoval M. Kundera, jeden z největších našich spisovatelů novější doby, a pak mají páni "historici" volné pole k působení. Němci se s námi rozdělí o genocidu na Židech. Tzv. sudetští Němci z nás učiní, za spolupůsobení „české“ páté kolony, viníky a ze sebe naše oběti. A tak postaví skutečnou historii na hlavu. V tomto jim pomáhají i různí zahraniční autoři, jejichž „slávu“ šíří „naše média“ po vlastech českých. V tomto procesu postupně přepisovatelé a prznitelé našich dějin mají v úmyslu  naše knihy nahradit svými, pohádkovými, a časem na historickou pravdu téměř nikdo již nevzpomene.

V lednu 2024 žilo v zemích EU podle Eurostatu asi 4,3 milionu Ukrajinců, z toho asi 860 tisíc dospělých mužů. Status dočasné ochrany 950 000 Ukrajincům poskytly v rozhodujícím počtu tři země: Německo, Polsko a Česko.

Může nás tedy zajímat, že polský místopředseda vlády a ministr obrany   Wladyslaw Kosiniak-Kamysh již v televizi Polsat News včera uvedl, že Polsko je připraveno pomoci Kyjevu vrátit ukrajinské muže  ve vojenském věku do jejich vlasti.  Jako důvod mimo jiné uvedl, že „mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelech a kavárnách a slyší, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině".

Od časů B. Sobotky, jehož je Šmarda věrným přítelem a učedníkem, strana Lidového domu nastoupila podivnou cestu. Cestu podrazů. Podrážela především voliče, kterým často slibovala hory s horáky. Tak např. před volbami v roce 2013 bylo lidem naslibováno zrušení církevních restitucí, na které se po volbách Sobotka vykašlal. Ani se voličům za tuto svou klamavou reklamu dodnes strana neomluvila.

Válka - veliká válka evropská - přijde, dojde k velkým rozvratům a revolucím. Nechtějí nyní bojovat společně s námi a za lepších okolností; budou musit bojovat těžce a za nás, až my bojovat nebudeme moci. Dostanou všichni těžkou odplatu. Já sám musím postupovat tak, abych zachránil stát aspoň do nejbližší války. Připravujte se na ni, budeme v ní hrát ještě svou roli...

Došel jsem k závěru, že kdybychom odmítli anglo-francouzský plán a šli hned do války s Německem jen za podpory Sovětského svazu, bylo by došlo k těmto důsledkům: Celý západní svět by byl – ať upřímně, ať neupřímně – věřil, že Hitler se svou propagandou o Československu jako nástroje bolševizace střední Evropy má pravdu, a byl by se obrátil hned proti nám. Maďarsko a Polsko by přirozeně hned všemi silami pomáhaly Německu.“

"Dochází k rozhodné chvíli v boji mezi námi a Berlínem. Nejde o naši minoritu. Jde o odvěký boj, o německou nadvládu ve střední Evropě. Máme být smrtelně zasaženi, tím bude zasažena celá střední Evropa, celá dosavadní politika Francie, a tím Francie sama. Budeme-li však pevni, Hitlera zarazíme. Prosím, aby francouzská vláda všechno to uvážila. Zůstali jsme Francii věrni a věrni jí v nejtěžších chvílích zůstaneme.

Citujeme: "Tak v dubnu 1938, když nastoupili vládu ve Francii Daladier a Bonnet, byli jsme v Evropě politicky v táboře zásadně, vysloveně a rozhodně protifašistickým a protinacistickým už naprosto sami jen se Sovětským svazem."

Berliner Zeitung: Nastal čas, aby si Západ uvedomil, že Rusko môže zvíťaziť v konflikte na Ukrajine. Západní spojenci Kyjeva by si to už naozaj mali uvedomiť a zmeniť formát diskusií o možných variantoch ukončenia konfliktu, napísal novinár Thomas Fasbender. Príprava akejkoľvek útočnej operácie by si, podľa neho, z ukrajinskej strany vyžadovala niekoľko stovák tisíc skúsených a vycvičených vojakov a k tomu podstatné zálohy techniky, zbraní a munície. Kyjev pri tom vyhlasuje vraj “iluzórny” cieľ dosiahnuť hranicu z roka 1991. Nepodarí sa mu to ani za predpokladu, žeby sa na vojnovú ekonomiku zmenili hospodárstva všetkých spojeneckých štátov.“V Nemecku sa po celý čas produkujú jedni a tie isté formulácie: “Rusko nemá právo zvíťaziť. Ukrajina nemôže prehrať. Môže. Musí. Ako by Nemecko malo právo hlasu. Zaujíma vás vôbec realita?” – pýta sa Fasbender.

Všichni to vědí, ale Západ předstírá, že jde o invazi. Jsou to USA, Spojené království a EU, kdo mění omezenou operaci ve válku všeobecnou.

Bohužel, Putin si neuvědomil, že i takovýto může být důsledek jeho omezené operace. Špatně Západ odhadl – a zmýlil se. Měl Ukrajinu okamžitě knokautovat a mít to za sebou dřív, než Západ stihne zasáhnout.

Ale rozhodni, čtenáři, sám.

Kdo tedy ničí Ukrajinu? Rusko nebo Západ?

Namísto škudlení dole by bylo lepší, kdyby město zastavilo krádeže nahoře. Právě před sedmi měsíci prohlásil pirátský poslanec Jakub Michálek, že STAN použil černé peníze, které ukradl Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, na financování nelegální kampaně v parlamentních volbách 2021 na překroužkování Pirátů. Tyto černé fondy by toho mohly dokázat hodně, kdyby byly využity legálně.

Lidové noviny,  24.3

Rakouské sebevraždy

Čtyřiadevadesát mrtvých, sto zachráněných. Podle oficiální zprávy vídeňské policie se událo v době od 12. do 21. března  94 sebevražd z politických důvodů a sto pokusů o sebevraždu. Ze známějších představitelů bývalého režimu je to bývalý ministr Neustädter, Stürmer, jenž se zastřelil ve své vile u Mödlingu, dále šéfredaktor Neue Frei Presse Sonnenfeld, který spáchaL sebevraždu zároveň se svou ženou, dále spáchal sebevraždu přednosta Chirurgické kliniky dr. W. Denk a prý také historik Egon Friedell.

30. září o půl třetí ráno bylo představitelům Československa, kteří nesměli být u jednání, představiteli Francie a Velké Británie sděleno, že bylo dosaženo dohody. Chamberlein i Daladier dali souhlas k odstoupení Sudet podle požadavků totalitních států, Německa a Itálie. 1. října 1938 vstupuje německá armáda do českého, moravského a slezského pohraničí.

Po maminčině smrti se stala jediným blízkým člověkem. Najednou mi Markéta řekla, že se již nebudeme stýkat, a když jsem se jí zeptala proč, řekla mi proto, že jsem Češka, že jí to zakázala maminka. A požádala naši paní učitelku, aby nás rozsadila, což se stalo. Ničemu jsem nerozuměla a byla jsem úplně sama...

Během 3 generací dokáží migranti z Afriky naprosto rozvrátit ekonomiku vyspělé země jako je Francie, a to jen svou mentalitou.

Tímto způsobem se propracuje stát do stavu, kdy už není komu brát, aniž by to nevyvolalo povstání a nepokoje a nezbývá než to dotáhnout do regulérního státního bankrotu!!!!

Francie již nemá kde brát, a teď už bude jen čekat na bankrot, což položí celou tu slavnou EU! Britové to včas pochopili a zvedli kotvy, … v podstatě to přežili…

Muslimizace Eifelky – grafika Protiproud

K zamyšlení: PROČ zůstávat JEN jako vazalové EU pod direktivou Bruselu?

Rusko podle hodnocení projevilo také schopnost nepropadnout se do politické izolace, a to díky partnerství s Čínou a díky pozitivní neutralitě ze strany Indie a ostatních zemí BRICS (nyní můžeme napsat zemí BRICS+). Dnes ruské hospodářství roste rychleji nežli hospodářství USA a nežli je průměr růstu zemí EU.

Dnes se za největší problém pokládá velikost území, které po válce zůstane Rusku. To vůbec není největší problém běžných Ukrajinců a už vůbec ne náš. Největším problémem budou příští desítky let, kdy se Ukrajinci propadnou do nepředstavitelné chudoby. Chudnoucí střední třídě v zemích EU se nařídí, aby byla s nimi solidární. Spolu s upadající ekonomikou, způsobenou Green dealem a podporou války vytvoříme třaskavou společenskou směs připomínající život mas ve Výmarské republice.

Prvním krokem, aby to tak nedopadlo je, že se pokusíme změnit složení evropského parlamentu. Je to to nejmenší, co může každý z nás udělat.