České národní listy

řipomeňme si závěr knihy. Jistě, oni za mimořádně kruté zimy zmrznou a to poslušně zmrznou, ale na jaře na tom místě vyrostou chudobky. Nejde tedy o pokoru před nějakým tyranem ale pokoru před koloběhem světa a mocí přírody. A na tu jsou diktátoři a tyrani krátcí. No řekněme, není v těch Karafiátových Broučcích vlastně úžasná síla?

Kdysi jsme to nazývali pasivní rezistencí, dnes Macinka správně říká : Ignorovat.

Neprovokovat, ale nelísat se.

Zachovat si důstojný odstup. A nechat Pavla vycukat.

On je tou hlavou odporu proti změně a podbízením se jemu, jakobychom ztráceli sebeúctu.

Asi tak, pane premiére.

"Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit. Cesta, kterou lze doporučit, je požádat Spolkovou republiku – jako ochrannou mocnost sudetských Němců – aby veškeré dosud trvající otázky, které vyplývají z tohoto komplexu otázek, objasňovala a řešila smluvní cestou. A to za spolupůsobení patronátního Bavorska a legitimních zástupců sudetských Němců. Za současného právního stavu neprosadí jedinec patřičné právní řízení, ani nenajde kompetentní soud, u kterého by mohl uplatnit  majetková práva. To platí i pro Německo a Rakousko.  Tyto záležitosti je nutno dojednat. "

 Stejně tak jako je neuvěřitelné číst jejich osobní útoky a lži, kterými komentují nedělní schůzku zástupců neparlamentních politických stran v hotelu Ambassador, kterou jsem sezval.

 Na této schůzce jsme hovořili o možnostech spolupráce při výběru a postavení kandidátů  menších neparlamentních stran do podzimních  senátních a komunálních voleb.

 Byly pozvány zhruba tři desítky představitelů neparlamentních stran. Vnímám to, že některé z nich  třeba fakticky již ani neexistují anebo ve volbách na podzim kandidovat nechtějí. Ale dostavila se zhruba polovina pozvaných. A dalších několik zástupců stran se ozvalo telefonicky buď předem anebo dodatečně s tím, že spolupracovat na projektu chtějí.

Spor mezi Babišem a Bakalovci související s OKD vlastně definoval způsob informování veřejnoprávních médií o politických protestech v uplynulém desetiletí. Výsledkem nyní s Babišem u moci je, že česká veřejnoprávní média riskují, že se po boku OKD stanou další obětí deindustrializace Evropy.

Němci v řadách odevzdaně a zkroušeně čekali s kufry a ranci na odvoz do Německa. Češi si jich nijak nevšímali.

Vše se změnilo po projevu Konráda Henleina. Ten dokázal sudetské Němce tak zfanatizovat, že se pro nás, Čechy, stal život v pohraničí téměř nesnesitelný. Došlo i k pořezání naší „lípy svobody“. Cesta do školy a zpátky domů byla pro nás čím dál tím větším rizikem, že při ní utržíme nejeden šrám.

Když se debata posunula k tomu, kam spor může dojít, Šik mluvil o dvou letech do prezidentských voleb a o tom, že se situace může dál vyostřovat. Prezidenta v rozhovoru vykreslil jako aktéra, který dokáže mobilizovat opozici i část neziskového prostředí, a naznačil, že se konflikt může přelévat do ulic. Současně ale zopakoval, že eskalace nejde na účet jedné strany. Na otázku, kdo situaci eskaluje, odpověděl stručně: „Já myslím, že oba.“

 Proč se ale nebavíme o způsobu, jak nejít ani jednou z těchto dvou cest? Protože pak bychom museli mluvit nutně o jádru problému, jímž je stávající systém. Teprve potom lze opustit diskusi na téma, zda je pro podporu stávajícího systému lepší pan Fiala nebo pan Babiš, a je možno se věnovat debatě mnohem smysluplnější: Čím nahradit stávající systém, který zcela viditelně kolabuje? Předpokladem ovšem je, že si přestaneme nalhávat, že to, v čem momentálně žijeme, je funkční demokracie, kterou je třeba hájit do roztrhání svého těla.

Ti, kdo chtějí mír, musí diskutovat o vojenské realitě a bezpečnostních zájmech. Ti, kdo se nadále pouze snaží posunout hranice, však nedokážou změnit jednu zásadní věc: Riziko další eskalace.

Nelíbily se mu také předválečné sympatie Čechů k Francii a Rusku, přestože se v prvním roce
války zastával českých vojáků rakousko-uherské armády jako „druhů ve zbrani”. Ve svých úvahách doporučoval vycházet českým emocím vstříc, především zlepšením formy vzájemných kontaktů, když už na rozdíl od Lužických Srbů nebylo možné počítat s úplným poněmčením Čechů.

Co dostali Prchalovci za uzavření úmluvy? Generál L. Prchala se v roce 1958 stal prvním nositelem tzv. Evropské ceny Karla IV, jíž uděloval „sudetoněmecký landsmanšaft“. Viditelně dále nic. Mezi českými exilovými skupinami v Německu se stali prchalovci těmi černými vzadu. Žádná z nich se s nimi nechtěla špinit. Pravděpodobně však od sudetů získali nějaké peníze, aby mohli ještě nějaký rok existovat. Mezi generálem Prchalou a Lodgmanem von Auen se vytvořilo zvláštní pouto. Generál měl hluboko do kapsy. Vždy však přišly nějaké peníze, které ho zachránily. Po smrti oba dva spočinuli ve hrobech vedle sebe na Lesním hřbitovu v Mnichovu.

ečer po zajetí byl dopraven  na štáb frontu., kde se setkal s představitelem Hlavního stanu velení  Rudé armády generálplukovníkem Voronovem a velitelem Donské frontu generálplukovníkem Rokosovskijm. Jejich rozhovor, jak uvádí Rokosovskij, nebyl výslechem  ale hovořilo se všeobecně o situaci zajatých vojáků a důstojníků.. Paulus předem naznačil, že   nebude moci odpovídat na otázky, při nichž by porušil  vojenskou přísahu. To bylo  vzato v úvahu  a respektováno, jenom mu bylo nakonec navrženo, aby nařídil podřízeným vojskům  severního uskupení zastavit zbytečný odpor. Vyhnul se odpovědi pod záminkou, že jako zajatec nemá právo vydávat podobná nařízení.. Tím setkání skočilo.

Právě proto jsem chtěl budovat Alternativu – naše média a naše neziskovky. Naši koordinaci. Aby existovala protiváha tomu, co jsme viděli v neděli na Staromáku. Oni to totiž dělají dobře. Tvoří síť, tvoří buňky a mají na to prachy. Znovu se omlouvám a lituji, že jsem nedokázal udělat víc. Tak trochu se totiž obávám, že vládní koalice se toho nechopí. Možná ustřihají nějaké penězovody, ale na vítězství to bude málo. Nebudou budovat vlastní média a vlastní občanskou společnost. To zůstane zase na obyčejných lidech… tedy, pokud budou ještě chtít.

Postavíme se tomuto kultu zkázy? Jsme ochotni absolvovat celý zápas znovu, protože to očividně ještě neskončilo? Nebo to necháme na Babišovi?

Byl očekáván příjezd Hitlera do Znojma. Řádění gestapa a ordnerů se stupňovalo.  Policie vydala příkaz, aby české nápisy byly urychleně odstraněny. Kdo tak neučinil, byly mu vybity výlohy a okna. Po několik večerů prováděli ordneři razie ulicemi a do oken českých lidí házeli kamení i dlažební kostky. Mnoho českých lidí bylo zraněno. Lavičky v Husových sadech byly vyhraženy pouze pro Němce. Když se na ně posadil někdo z Čechů, byl ordnery a SA-many krvavě zbit.

Obě strany jsou za jedno, že o konečném státně-politickém uspořádání rozhodnou oba národy ve smyslu ustanovení bodu 2, a to jakmile bude osvobozen český národ a jakmile se vrátí sudetští Němci do svých domovů. Aby mohly býti vytvořeny předpoklady nového soužití obou národů, které v průběhu tisíciletí žily v nejužším svazku a také v něm v budoucnu žíti budou, dohodly se obě strany, že k tomuto účelu ustaví Federální výbor. Obě strany budou v tomto výboru zastoupeny rovným dílem.

Přátelské vztahy mezi  Němci a Čechy začaly mizet a u většiny Němců se projevilo národnostní uvědomění a sounáležitost s německým národem. Třenice se stupňovaly v pranice, nenávist a nadávky. To byl konec ideálního soužití obou národností. Provokační manifestace se střídaly, docházelo k vzájemnému napadání slovnímu, někdy i k fyzickému.

Suše konstatuji, že se prezident postavil do čela rozložené opozice a převzal její vedení. Tečka. Už není nadstranický a už to ani nepředstírá. Už není tatíčkem Masarykem, už se špiní politickým bojem. Já jsem za to rád, protože u nás lidé od prezidenta očekávají nadstranickost. Očekávají od něj tak trochu Hospodina, který je nad všemi lidskými spory. Petr Pavel se ale rozhodl, že se zapojí do reálpolitiky a to mu může jedině uškodit. V podstatě se prezident rozhodl, že mu stačí voliči z opozičního tábora a o ty vládní se nebude ucházet.

Ve svém komentáři na facebooku se Jaroslav Štefec pozastavuje nad tím, co vlastně demonstranti chtějí, zda nechtějí náhodou v osobě prezidenta Petra Pavla zajistit zachování vedoucí úlohy KSČ v politickém spektru ČR.

Členové parlamentní vyšetřovací komise k OKD podali v roce 2019 trestní oznámení na Bakalu, bývalého premiéra Bohuslava Sobotku a 12 dalších lidí, ale nic z toho nebylo. Jsou to koneckonců hrdinové evropské deindustrializace.

Ústavní pořádek státu se nemění. Prezident je podle ústavy v politickém  systému země v pozici, která není  tak silná jako je pozice předsedy vlády. Prezident by se měl věnovat především kladení věnců, přijímání zahraničních velvyslanců, udělování různých prezidentských záštit a návštěvám regionů. To by měla být jeho práce a měl by se zamyslet nad tím, zda může ve svém okolí dál trpět lidi typu Petra Koláře, kteří přemýšlí, jak eskalovat napětí ve společnosti s cílem zajistit znovuzvolení P. Pavla. Vláda Andreje Babiše  se musí soustředit na výkon své hlavní činnosti a to není reagovat na opoziční akce ulice, ale úspěšná exekutivní činnost a příprava dobré legislativy.

Myslím, že již dnes by měli lidé (které Pavel nezastupuje) přemýšlet nad příštími prezidentskými volbami a hledat jinou osobnost (protože Pavel chce kandidovat znovu), která by byla prezidentem všech a nejen zřejmé antibabišovské menšiny.

V rozhovorech s nejbližšími spolupracovníky Bethmann- Hollweg připouštěl, že německou hospodářskou a politickou hegemonii nad velkou částí evropského kontinentu nebude možné prosadit dohodou s příslušnými vládami, nýbrž jen při uzavření námi diktovaného míru pod tlakem politické přesily. Vlivným skupinám německých průmyslníků, spojeným hlavně s odvětvími těžkého průmyslu, se kancléřovy návrhy zdály být příliš umírněné. Všechny nesocialistické politické strany v německém říšském sněmu se v
prosinci 1914 shodly na prohlášení, že chtějí pokračovat ve válce, dokud nebude vybojován mír odpovídající nesmírným obětem, které německý národ přinesl a které nám zabezpečí trvalou ochranu proti všem nepřátelům. Válečný výbor německého průmyslu podmínil svůj souhlas s vytvořením Středoevropského hospodářského svazu požadavkem značného územního rozšíření Německa na západě i na východě.

Zároveň platí, že když některý německý kancléř rýsuje ideu „stmelené Evropy“, mělo by to být zejména pro národy nacházející na východ od německých hranic zřetelným varováním i výzvou: „Co nejrychleji pryč. A co nejdále od toho!“

„Nemůžeme si nechat všechno líbit. Pokud někdo chodí do médií a vykládá, že je někdo financován z Ruska, je to odporná lež, která je sdělena záštiplným člověkem, aby poškodil někoho jiného,“ sdělil ministr a zdůraznil, že v době této slovní přestřelky nebyl v politice.

„Byla to lež jako věž, kterou si předseda Ústavního soudu nesmí dovolit,“ stojí si Macinka na svém.

Spontánnost, masovost a vysoká organizace demonstraci otřásly berlínskými držiteli moci. Obavy je nutily ke spěchu. Ještě 16. listopadu v přítomnosti Himmlera, Bormana. von Neuratha, K. H. Franka a generála Fridericiho sdělil Hitler dr. Chvalkovskému svůj ortel: "Události 28. října a 15. listopadu ukazuji, že Češi si nezaslouží jiný osud (jak PoIáci). Nedopustím, aby se vývoj události ubíral stejným směrem jako dosud ...Nařizuji zavřít české vysoké školy na tři roky, pachatele zajistit a větší počet studentů umístit do koncentračních táborů...vyřiďte, že toto je poslední výzva před tím, než dám protektorát zrušit...“

Policie České republiky. Krajský úřad vyšetřování v Brně, po obsáhlém řešení rozhodl oznámení Ludvíka Vaculíka odložit, ”neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Z mnoha přijatých závěrů byly opětně zváženy poměry v táboře: ”Nikde není poznamenáno, ani u pamětníků, že by někdo z vedení tábora měl úmysl přivést účastníky k fyzické likvidaci." Šetření zločin genocidy neprokázalo a správně poukázalo na to, že do československého právního řádu byl zakotven až po mezinárodních úmluvách zákonem č. 86/1950 Sb. Do této doby nebyla u nás tato norma v platnosti.

Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nejmenovat navrženého ministra vyvolalo ústavní spor. Podle Jiřího Weigla jde o porušení tradic i ducha Ústavy a o nebezpečný precedens.

A Petr Kolář se už podílel na dvou zásadních akcích, jak na domácí půdě, tak v podstatě i na zahraniční půdě. Podílel se na Sarajevském atentátu tehdy proti Klausovi. A je v současné době součástí obdobného scénáře, který by chtěl zopakovat a přivést tuto vládu k pádu. Takže Petr Kolář je člověk, který jde proti výsledkům svobodných voleb, chová se nedemokraticky a vyvolává napětí ve společnosti svým podrazáckým, udavačským a estébáckým chováním.

Týká se to událostí z roku 2016 během americké volební kampaně. Trump soudí, že se Obama a demokraté pokusili podkopat jeho autoritu v zemi. To potvrzují stovky utajovaných dokumentů, které nedávno zveřejnila ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová. Dokumenty jsou součástí vyšetřování tzv. „Russiagate“ a obsahují přímé důkazy o Obamových osobních rozkazech důstojníkům zpravodajských služeb.

„Barack Obama osobně nařídil agentům CIA, aby si vymysleli falešné informace o prezidentu Trumpovi... aby podkopali a oslabili důvěru Američanů v naši demokracii a v drtivé vítězství prezidenta Trumpa ve volbách v roce 2016,“  napsal Trump na sociální síti Truth Social.