České národní listy

B. Stašek ve svém zmíněném kázání odkazoval českému národu svornost a národní jednotu. O ní již dlouhodobě nedbají katoličtí preláti, ani vedení KDU-ČSL. Ti i oni se smiřují s Němci, zvláště těmi sudetskými, a na smíření s vlastním národem snad ani nepomysleli. Spíše přispívají k jeho rozdělení a zeslabení. V jejích řadách chybí novodobí Šrámkové a Staškové, naopak oplývají "brádkovci a jurdovci".

Umírá starý řád za bubnů anarchie:
Zločin se normou stal, a rozum deviací…

Obě strany jsou za jedno, že o konečném státně-politickém uspořádání rozhodnou oba národy ve smyslu ustanovení bodu 2, a to jakmile bude osvobozen český národ a jakmile se vrátí sudetští Němci do svých domovů. Aby mohly býti vytvořeny předpoklady nového soužití obou národů, které v průběhu tisíciletí žily v nejužším svazku a také v něm v budoucnu žíti budou, dohodly se obě strany, že k tomuto účelu ustaví Federální výbor. Obě strany budou v tomto výboru zastoupeny rovným dílem.

Dnes vymírají nositelé původních henleinovských idejí, ale přicházejí nové generace. Dokud bude SL existovat, najdou si ty ideje nové nositele. Toto je třeba učinit předmětem česko-německé diskuse!"

Studium vyvěšených textů a jména jejich signatářů uvedené naše tvrzení, jak jsme přesvědčeni, potvrzuje. Ale nejen to, nýbrž i článek paní Dr. Evy Hahnové, který vyvěsíme následně,a nadto i některé další podstatné skutečnosti z činnosti SL, s kterými vás  též seznámíme.

Zříci se pomsty a odplaty mohly pouze oběti nacistických zločinů a ne jejich více či méně aktivní vykonavatelé zločinů na území téměř celé Evropy.

Charta pro nás je dokumentem, který agresory, zločince posunuje do role obětí,  a ze skutečných obětí války se vytváří, v této fázi zatím potencionálně a náznakově, zlosynové, kteří za vše nesou odpovědnost.

Odvolávám se tedy na německého teoretika Friedricha Naumanna, který ve své knize „Střední Evropa“ popsal velké Německo, jak upřesnil , „satelitních států“, které by byly uvedeny do situace totální závislosti ve vztahu k velkému a mocnému německému státu. Naumann se nezmiňuje o Srbsku jako o „státu satelitním“, protože Srbsko pro něho představuje (cituji) „pevnost, která v tomto prostoru překáží a musí být z tohoto prostoru odstraněno.
      Připomínám, že tvůrce projektu velkého Německa, který implikuje vymazání  Srbů z politické mapy Evropy - což je ve stejné linii s antisrbskou linií, která stále platí pod dobře známým sloganem „Srbsko musí zemřít“  (Serbien mus sterbien) - je považován za ideologa Německé liberální strany. Strany, která hrající dlouho roli vah na německé politické scéně, držela v rukou během více jak dvou desetiletí, německou zahraniční politiku.

Mnichovské události nebyly vnitropolitickým konfliktem demokratického Československa, a jejich příčinu proto ani nelze nalézt v dějinách tohoto státu. Zároveň by ale bylo chybné redukovat obraz těchto událostí na rozhodování tehdejšího německého "vůdce" Adolfa Hitlera, či dokonce britské a francouzské vlády. V českých zemích docházelo, jak známo ze starých kronik i moderních historických studií, po staletí ke konfliktům mezi českou většinou a německou menšinou, ale situace v létě 1938 se jim nepodobala. Bez vměšování nacistického Německa do vnitropolitického života Československa by k "Mnichovu" nedošlo, ohniskem mnichovských událostí však nebyl Hitler, nýbrž Sudetoněmecká strana. Bez její činnosti a popularity by k Mnichovu nedošlo.

Zde země s významným vlivem na rozhodnutí přijímaná tímto společenstvím, jako jsou USA, Francie a Německo, procházejí politickými proměnami, které by mohly změnit stávající politický postoj, včetně politiky směřující ke strategické porážce Ruska jakožto žádoucího výsledku. Nepřítelem v tom všem není Rusko, ale spíše myšlení západního kolektivu v duchu „nulové sumy“, které jej svazuje s modelem politiky, jenž nelze úspěšně realizovat a který, bude-li agresivně prosazován, povede k jejich společnému zániku.

Arktida: Ekonomický spouštěč potenciálního konfliktu

Nikdo z představitelů ukrajinské vlády neříká, že válku je třeba ukončit a že Kyjev musí přistoupit k jednáním s Moskvou. O tom mlčí i The Guardian. Noviny také nezmiňují, že hrůzám války se dalo zabránit už na jaře 2022. Tehdy však do Kyjeva přiběhl jejich zběsilý premiér Johnson a přesvědčil Zelenského, aby bojoval – na neštěstí Ukrajiny – až do posledního Ukrajince…

Největší oběti genocidy Slovanů ovšem utrpěl SSSR. 20 milionů Slovanů z celkového počtu 27 milionů ztrát. Hitlerovci proti ruskému, ukrajinskému a běloruskému národu vyhlásili ty nejnelidštější formy vyvražďování jak vojenských sil, tak zejména civilního obyvatelstva. Stovky běloruských, ukrajinských a velkoruských Lidic, kde se Slovany stejně jako s Židy zacházelo satanským způsobem. Další taktikou hitlerovců vedle programového vraždění bylo vyhladovění, vyzkoušené na Leningradu. Dnes má Piskarevský hřbitov mnoho mohyl po 20tisících pochovaných, kteří zemřeli krutým hladem za hitlerovské blokády. Hladem bylo zavražděno na milion obyvatel města hrdiny - Leningradu. Mužů, žen i malých dětí...

V Nemecku sa rozpútal najväčší špionážny škandál posledných rokov: bývalý šéf BND (nemecká spravodajská služba). August Hanning bol zatknutý na základe obvinenia z „vlastizrady“. Je podozrivý z poskytovania utajovaných informácií, vrátane informácií o ruskej armáde a iránskom jadrovom programe.

eď ovšem tomu nasadila korunu pro mnohé zřejmě nejodpudivější ze všech  prvních  dám soudružka politručka plk. Pavlová, která si svého času nestydatě vynutila apanáž pro manželku prezidenta, když – aniž má k tomu jakékoliv ústavní pravomoce - všechny poučila: Chceme-li účast, vytvořme pro ni podmínky. Pavlová okomentovala termín voleb.

„Stát poprvé pevně stanovil termín komunálních voleb přímo zákonem. Zároveň ale neudělal nic pro to, aby lidem umožnil volit flexibilněji, a to nejen ze zahraničí, ale ani z jiného místa v České republice, kde právě pracují, studují nebo tráví čas,“ kritizuje Pavlová na Instagramu.

Diskuze představovala přehled beznaděje i pro další volební období. A zdá se, že Praha se bude definitivně měnit na město, které je jenom pro bohaté a ty nejbohatší. V pražských podmínkách, vzhledem k přesunu těch nejbohatších lidí z celé republiky právě do Prahy, to může být až 10% všech domácností. Středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti se ovšem mohou jít klouzat. Na hypotéku, která by je krvavě zadlužila na 20 či 25 let u bank, ani nedosáhnou.A levné komunální byty stavěny nebudou.

Přístup, který dnes nastiňuji, je zodpovědný. Pokud postavíme generaci obecních domů, ušetříme v průběhu deseti let miliardy z rozpočtu na bydlení. Pokud snížíme účty za energie, budeme lépe kontrolovat inflaci a podpoříme ekonomiku. Pokud změníme způsob, jakým podporujeme lidi, získáme práci více lidí a snížíme náklady na sociální zabezpečení. 

Ne hrubými škrty. To by labouristé nikdy neměli dělat. Téměř milion mladých lidí nepracuje ani se nevzdělává. Tisíce starších lidí uvízly v nemocnicích kvůli nedostatku kvalitní domácí péče. Nemůžeme si dovolit takto pokračovat.“

„Nespokojenost veřejnosti s mnohamiliardovou pomocí přidělenou Ukrajině nadále roste. Merz je nicméně zpět v Kyjevě a nadále rozhazuje  peníze německých daňových poplatníků,“ rozhořčuje se Weidel.  AfD tomu učiní přítrž a nedovolí, aby se Německo stalo stranou konfliktu, dodala.

Pro připomenutí, Merz oznámil v Kyjevě nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě téměř 1 miliardy eur, který bude zahrnovat zbraně dlouhého doletu a útočné drony, a dalších 350 milionů eur na podporu energetického sektoru.

„Symbolika není jemná: tato podívaná vytváří přímou linii kontinuity mezi dnešními Ozbrojenými silami Ukrajiny a OUN a UPA,“ kritizuje Marta Havryško.  „Je škoda, že pan Merz dorazil na Ukrajinu až dnes a zmeškal tento okouzlující festival s fašistickým nádechem. To je ale nešťastná náhoda,“ poznamenala sarkasticky.

Německo je vaše,

Čechy ale naše.

nefoukejte

nám z Frankfurtu

do slovanské kaše.

Nevysvětlitelné rozhodnutí Petra Pavla odsunout volby až na třetí místo v žebříčku svých priorit vytváří přesně takovou příležitost pro předsedu hnutí STAN Víta Rakušana. Jeho strana v průzkumech posiluje a má velké plány jak v Praze, tak na celostátní úrovni. Největší překážkou dalšího sjednocování opozice pod Rakušanovým vedením však není Kupka ani nějaká frakce uvnitř STANu, nýbrž Pavel. A ten nyní dobrovolně ustupuje stranou.

 Havlíčku, ty vzore pravdy,

zase nás tu bijí.

Místo Benešovy republiky

máme klubko zmijí.

V době tzv. protektorátu žil téměř jeden milion Čechů, jsou uváděna v různých přehledech i čísla nižší, v oblastech připojených k nacistické říši. Byli bez jakýchkoliv národnostních práv, docházelo k zabavování jejich majetku, české školy byly hromadně rušeny, činnost spolků byla zakázaná, české knihovny ničeny. Z Čechů v říši se stali bezprávní lidé. Jejich děti nemohly studovat, směly vykonávat jen méně kvalifikovaná povolání. Zatímco znacizovaní sudeti v době první republiky neustále žádali větší a větší menšinová práva pro sebe, aby později chtěli autonomii a nakonec k připojení k říši, pak sami Čechům žádná práva nepřiznali. Čechy v blízké budoucnosti chtěli germanizovat.

Zatímco dříve tak urputně bojoval za svou pravomoc zastupovat zemi navenek v době, kdy hlavním tématem summitu NATO byly výdaje na obranu, nyní se vzdává možnosti během významné události zastupovat svoji zemi doma. Naznačuje to, že jeho priority jsou na prvním místě zbraně, na druhém motocykly a až na třetím oslava demokracie. A tentokrát se nemůže vymlouvat, že mu někdo brání ve výkonu jeho povinností.

ak to říkával jeden  ruský běženec - jak se za I. ČSR říkávalo - v Brně, a to v době po demisi Dr. Edvarda Beneše, a po nástupu státního útvaru, jemuž  se počalo říkat "II. republika". Ta přinesla naprosté okleštění skvělé demokracie I. ČSR počínaje zákazy tehdy běžných politických stran, pokračuje vznikem politických korporací tzv.Národního souručenství a Národní strany práce, obnovou šlechtických privilejí -smetených již roku 1918 - konče.

Tento zákon stanoví, že se Edvard Beneš zasloužil o stát.[

Především se mýlíte, že by se Anglie a Francie k nám připojily, půjdeme-li do války sami. Dle mých zpráv a dle toho, co sám vidím ve Francii a v Anglii, dnes obě tyto země do války kvůli českým Němcům nepůjdou a vůči nám budou postupovat jako vůči viníkům války, půjdeme-li do ní sami. Řekli mi to opětovně ústně i písemně, úředně a multivativně už dne 21. září, a vše, co od té doby podnikly, toto jejich rozhodnutí jen zesílilo. Nedělám si o tom žádných iluzí. Je faktem, že nás ve věci našich smíšených krajů definitivně opustily už před zářijovou krizí a že Francie své smlouvy nyní už nesplní. Vidíte přece, že i Polsko nám nyní poslalo své ultimátum. Bylo by ode mne lehkomyslné, kdybych chtěl vést národ na jatka v této chvíli v izolované válce.

Řada českých lidí přišla o život, když se postavili na odpor ordnérům a hleděli znemožnit kurýrní službu sudetoněmecké stra­ny. Československé policejní a četnické orgány zůstaly zpočátku dle rozhodnutí nadřízených úřadů, a pokud to bylo vůbec možno, koncentrovány na svých stanicích, aby nemusely užít zbraní a nevyvolávaly incidenty, na které se jen čekalo a jež měly být  krajně využity proti nám v Německu, v západní Evropě i v celém světě.

V německé literatuře se zase často píše o údajném útisku německé menšiny za první republiky a neúspěšných pokusech sudetoněmeckých politiků dosáhnout svých cílů:" U sudetských Němců narůstalo v letech 1930-1933 zklamání, což bylo podníceno katastrofálními důsledky hospodářské krize a nepatrnými úspěchy, které přinesla účast sudetoněmeckých stran ve vládě snahám prosadit národní samosprávu a právo na politické spolurozhodování."8

Nechtěl angažovat národ v konfliktu osamoceně, bez spojenců, ve chvíli, kdy se věc Československa zdála být ztracená a Češi by se jevili světu jako ti, kteří vyvolali válku. Přitom si byl dobře vědom politických a mravních důsledků tohoto kroku pro národ a stát. Jednal subjektivně čestně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, podle svých nejlepších představ. Na rozdíl od většiny západních politiků si byl dr. Beneš jist, že mnichovskou porážkou nic nekončí, že Hitler půjde ve svých požadavcích dál a že se k válce určitě dojde. A už po roce se mu dostalo satisfakce, když se ukázalo, že měl pravdu. 14.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že současná eskalace mezi Ruskem a Západem může rychle dojít do bodu, kdy už nebude možné nic změnit. Připustil možnost použití všech dostupných zbraní v případě přímého útoku na Rusko a výslovně zmínil Kaliningrad. Zároveň zopakoval tvrzení, že Rusko válku na Ukrajině nezačalo, ale bylo k vojenské akci donuceno kvůli vlastní bezpečnosti, a současně tvrdí, že Moskva nemá v úmyslu napadnout Evropu. Jak blízko jsme podle Vás okamžiku, kdy by  válka na Ukrajině mohla přerůst v přímý střet Ruska a NATO?

Jsme tomu hodně blízko, ale pořád ještě dostatečně daleko, aby se to nemuselo stát.