Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žalý, Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Žalý

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

 

Před časem se konalo setkání vlastenců „Aliance národních sil“ v Krkonoších na vrchu Žalý. Je to „dvojjediný strážce hor“ nad Beneckem. Stojí na něm vyhlášená kamenná rozhledna a vedle ní dřevěná turistická chata, horská bouda. Slavnostně  byly obě stavby otevřeny už koncem 19.   století ( 7. září 1892). To místo se stalo vyhledávaným cílem českých návštěvníků Krkonoš, ostrovem a symbolem české turistiky. Tím více, že v okolí žili převážně  obyvatelé německé  národnosti. Nacionalistická nevraživost některých z nich  také zřejmě způsobila, že dřevěná  chata   byla několikrát ohrožena požárem. R.1900 vyhořela až do základů. Pak byla zase znovu českými majiteli postavena a  po další desítiletí představovala  hojně vyhledávané a oblíbené  české horské ubytování a pohostinství.

 

Mám na ta místa vzpomínku ještě z dob 1. republiky. Neporušená horská příroda cestou

 z Benecka, všude kolem vysoké a husté smrkové lesy. Až na  plošině vrcholu,  na náhorní rovině stojí  přívětivá ubytovací bouda, majetek  rodiny Víškových. Jejich kuchyně má výbornou  pověst. A hned vedle  boudy se tyčí   vyhlídková věž, obdivovaná kamenná  rozhledna. Slunce se  tu opírá o nízký  horský porost, křoviska zrajících ostružin, trsů modře obsypaného borůvčí, voňavé mateřídoušky, půvabného netřesku a všelijakých jiných skalniček. Mezi tím botanickým bohatstvím  lze najít  kameny vroubené  ohniště. Na něm jsme si také rozdělali oheň a opekli  uzenky, napíchnuté na pruty. Se zářezy na obou koncích se ty různé druhy špekáčků v žáru nad ohněm  proměňují ve voňavě opečené  hvězdice, šťavnaté uzené pochoutky  trampů a turistů.  

 K našim vycházkám do okolí  patřily i  návštěvy u starousedlých Kubátů, na samotě, ztracené v lesích.  Byla to  horská chaloupka s vůní dřeva, sena  a hub. Staří  bělovlasí manželé  nám ukazovali  jako zvláštní rodinnou památku čepce od národního kroje, které nosily jejich maminky, babičky a prababičky. Přitom nám vyprávěli o nelehkém životě  lidí v horách. Měli malé hospodářství, drůbež, kravičku, kozy, králíky. Ale seznámili jsme se u nich i s veverkami, s liškou  a  - pro výstrahu -  i  s  nebezpečným  hadem, se zmijí. Vyprávěli nám, že oni  měli šest dětí. Sami byli z dvanácti dětí. A ještě o generaci  starší  rodina  měla 24 dětí. Pohostili nás. Uvařili nám  pravé krkonošské kyselo.

 

Obrázek chaty a rozhledny na vrchu Žalý jsem si přinesla z Benecka na štítku turistické hole. Na náměstí tam tehdy byly  prodejní stánky s turistickými holemi a se štítky, které se  na místě na hole   přibíjely. A s  rozmanitými suvenýry, jako byly třeba  korálkové ozdoby, obrázky hor nebo  dřevění Krakonoši. Tu hůl se štítkem mám dodnes. Ale ta  dnešní chata se té  původní  pouze  podobá. Není to ona.Tu původní vydrancovali a vypálili němečtí sousedi, znacizovaní obyvatelé ze sousedství.    Zničili ji až do základů hned počátkem okupace r.1939. Už dávno  předtím se jim  nelíbilo, že je  chata  česká a všelijak ji ohrožovali a hanobili. Skrytě. Ale s okupací se skrývat nemuseli.Vtrhli sem nepokrytě, aby chatu  dočista  zničili. Rodina hostinských,Víškovi, se jen stěží útěkem zachránila. Po válce jste tam mohli najít jen osiřelé zbylé základy. Kdysi dávno vykopané jámy a v nich  ohořelou, očazenou ssuť a drť, zbytky kamení a cihel. Všechno  zarostlé travou a býlím. Není to dávno, co byla  chata zase  obnovena. Znovu postavena. A z velké části se té chatě, kterou jsem znala, podobá. Bylo to v letech 2008-9.  Mám z toho radost. Ale je to připomínka  i neblahých dob a nepřátelské agrese. Historii bychom neměli dovolit nepravdivě přepisovat.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

is erectile dysfunction common

what does hydroxychloroquine do,6. 8. 2021 11:17

hydroxychloroquine drug https://plaquenilx.com/# hydrochloquine