Jdi na obsah Jdi na menu
 


Varšava si v Němcích pěstuje protihráče

Varšava si v Němcích pěstuje protihráče

Dnes 14:07, 16.7.2022

Vladimír Plesník, Pavol Minárik, Právo

 

Jaroslaw Kaczyński (73) sem tam okoření veřejná vystoupení suchým, až anglickým humorem. „Jestli je Německo morální autoritou, za kterou se vydává, pak já jsem vysoký blonďák, nebo mladá pohledná plavovláska,“ opakuje 160centimetrový zcela šedivý nejvlivnější polský politik na mítincích za potlesku příznivců.

Polský premiér Mateusz Morawiecki a německý kancléř Olaf Scholz při letošním jednání v Berlíně.

Polský premiér Mateusz Morawiecki a německý kancléř Olaf Scholz při letošním jednání v Berlíně. Foto: ČTK/AP

„Kaczyński a jeho tým se vydali na turné po stovce polských měst a mobilizují své voliče tvrdou protiněmeckou rétorikou,“ všiml si týdeník Polityka.

Ačkoli se polské parlamentní volby uskuteční až příští rok, předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) už spustil protiněmeckou propagandistickou kanonádu, která bere dech nejen za západní hranicí, napsal web natemat.pl.

Před pár dny ve Štětíně, odkud to Poláci mají k západním sousedům jen na skok, prohlásil, že „ohlášené masivní zbrojení Německa je namířeno proti Polsku, a ne proti Rusku“.

A zase reparace

Ještě větší potlesk sklidí, když prohlásí, že „v otázce poválečných reparací, které má Berlín zaplatit Varšavě, je čas tvrdě bouchnout do stolu“.

Polsko se nikdy nevzdalo svých požadavků na odškodnění za druhou světovou válku. Pokud si někdo myslí opak, mýlí se.

Kaczyňski se domnívá, že Německo se stále ještě nerozešlo s Ruskem

Polskou nevraživost pocítil na vlastní kůži Olaf Scholz (64) krátce poté, co se loni v prosinci stal spolkovým kancléřem. Nadace blízká polskému ministerstvu kultury financovala kampaň požadující uhrazení reparací. Když Scholz projížděl varšavskými ulicemi, „vítaly“ ho plakáty nadace. Objevoval se na nich Hitlerův hlavní propagandista Joseph Goebbels po boku Scholzovy předchůdkyně Angely Merkelové (67), prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera (66) a velvyslance Arndta Freytaga von Loringhoven (65).

Ačkoli Kaczyński na setkáních s voliči nevyčísluje, jakou sumu od západního souseda čeká, podle jiných vlivných politiků PiS by to mělo být nejméně 700 miliard eur (17 bilionů Kč).

Berlín placení reparací kategoricky odmítá s tím, že Varšava se jich v roce 1953 vzdala a jejich otázku znovu nevznesla v roce 1990 při rozhovorech o sjednocení Německa.

Ukrajina rozbuškou

Ruský vpád na Ukrajinu příkopy ještě prohloubil. „Zatímco nezanedbatelná část polské veřejnosti považuje Němce za zbabělce, Němci vyčítají východnímu sousedu zbrklost a přílišné bušení do válečných bubnů. Elity v Berlíně nijak neskrývají přesvědčení, že PiS vytrvale podemílá opěrné sloupy právního státu,“ upozornil britský list The Daily Telegraph.

Poláci teď čekají od Spolkové republiky jen to nejhorší. Když Scholz minulý měsíc konečně odcestoval v doprovodu tří evropských státníků do Kyjeva, ve Varšavě si štěbetali vrabci na střeše, že tam chce uzavřít dohodu, která ukončí válku a přinutí Ukrajinu vzdát se části území.

Kaczyński se domnívá, že Německo se stále ještě nerozešlo s Ruskem. Na otázku listu Gazerta Polska, proč tomu tak je, odpověděl: „Možná se Němci chtějí vrátit ke vztahům před válkou, možná mají Rusové v rukávě kompromitující materiály proti nim. Možná obojí.“

Ambasador Freytag von Loringhoven se marně pokoušel vztahy ozdravit. „PiS potřebuje strašáka,“ řekl týdeníku The Economist. Roli zloduchů po­dle něho sehrávají Rusko, Německo a Evropská unie, obvykle v tomto pořadí.

„Důvěra mezi našimi zeměmi je na historickém minimu,“ přiznává diplomat, který od srpna 2014 do listopadu 2016 řídil ambasádu v Praze a jenž na konci června předčasně opustil Varšavu. Mimochodem, jeho nástupcem se má stát přední diplomat Thomas Bagger (56), který v letech 1996 až 1998 na své první zahraniční misi „sloužil“ jako tiskový atašé velvyslanectví v Praze pro politiku a tisk.