Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nedůvěra k vedení KDU-ČSL

 

 

V pátek 23. 11. 2018 bylo pod tlakem provedeno hlasování o vyslovení nedůvěry premiérovi. Akce se nepodařila, premiér zůstává. Avšak ještě na tentýž večer už byla připravena nátlaková manifestace, aby byl nucen odstoupit. Co to má znamenat? Zákonně zvolený premiér musí odolávat podlému očerňování v médiích, poslanci se musí sejít k hlasování o tzv. nedůvěře, a když se tento nátlakový pokus nepodaří, jsou tu konány další nátlakové akce k jeho odstranění!

Člověk, který má ještě rozum, si klade otázku: Proč? Proto, že chrání český národ před velkým tlakem směřujícím k morálnímu a fyzickému sebezničení? Kdo by ho proto chtěl odstraňovat? Jsou to ti skrytí i nastrčení, kteří stále usilují o majdán k urychlení sebevraždy národa. Jistě mezi nimi ani tentokrát nechybí duchovní iniciátor, jistý kněz, který slouží ne Kristu, ale anti-Kristu. Vždy s ním spolupracují i neziskoví spasitelové. A co vedení katolických politiků? Jeden z jejich nejvlivnějších si demonstrativně sundal křížek z krku a hodil do kanálu. Pak o sobě prohlásil, že už je z něj ctitel islámu.

V roce 1968 proběhlo Pražské jaro. Neznámý okresní tajemník KSČ se stal generálním tajemníkem a začal obrodný proces uvnitř KSČ.

Proč dnes lidovci nevysloví nedůvěru své současné hlavě a nežádají její odstoupení tak, jak o to dnes usiluje jejich vedení i s hlavou vůči premiérovi? Věříme, že mezi lidovci (KDU-ČSL) je dost schopných a upřímných mužů, jakým byl například poslanec J. Karas. Ti jsou dnes ale bohužel snad na úrovni okresních tajemníků, a možná ani to ne.

Křesťanská strana Fidesz v Maďarsku je pod vedením Orbána vůdčí silou politiky celého národa. Je hanba, že křesťanští politici v ČR si nechávají dekadentní vedení, které kope hrob křesťanství i národu. Na prvním místě křesťanští politici potřebují smysl pro sebekritiku, tedy pokání, a navíc, i schopnost realizovat konkrétní reformu. To je to, co si přeje většina křesťanských voličů.

 

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu