České národní listy

Ať už s horlivostí nebo se znepokojením čekají nyní všichni na okamžik, až předseda Ústavního soudu Josef Baxa vydá výnos, jímž prezidentu Petru Pavlovi přizná právo rozhodovat o tom, kdy, kde a jak bude zastupovat stát navenek.

Ak sa Vladimír Zelenský nebude seriózne usilovať o zastavenie vojny, pre Rusko to bude len výhodné. Ruská armáda sa nezastaví na hraniciach Donbasu, o ktorom sa teraz hovorí, ale bude postupovať na juhu k Odese a na severe k Charkovu. Ukrajina zostane vnútrozemským štátom. Ak by Európa chcela zvyšovať stávku, doplatí. Opakujem: Európa nemá ako brániť svoje mestá a vojenské zariadenia proti ruským raketám. Profesor Sergej Karaganov pripravuje ruskú elitu a verejnosť na kultúrne až civilizačné odpútanie sa od Európy. Zničenie niektorých krajín bude potom druhý krok. Publicistika a verejné prejavy na Západe robia to isté zo západnej strany.

Ruský vojenský analytik Konstantin Sivkov hovorí, že prežijeme posledné mierové leto.

vasevec.info

„Tohle nejsou malé peníze. Bavíme se o obrovských částkách, které se mohou stát dlouhodobým závazkem. Pokud se o takových věcech jedná, musí být naprosto jasné, kdo za Českou republiku mluví a kdo za případné závazky ponese odpovědnost. Takové rozhodnutí má dopad na mnoho let dopředu,“ napsal na sociálních sítich Lubomír Zaorálek.

Zaorálek současně naznačil, že prezident Petr Pavel by v otázce další finanční podpory Kyjeva mohl zastávat aktivnější postoj než část domácí politické reprezentace.

Rajchl nešetřil ani samotný Ústavní soud. „Ústavní soud svým nezákonným rozhodnutím stvořil naprosté monstrum, které se nyní zcela utrhlo ze řetězu a je přesvědčeno, že si může dovolit naprosto cokoliv. Nelze již nadále blahosklonně přihlížet k tomu, jak si z Ústavy dělá trhací kalendář a jak bezskrupulózně lže, kdykoliv otevře ústa,“ uvedl.

„Křivé obvinění vlády, že jedná v rozporu s Ústavním soudem, nemůže být jen tak vymlčeno. Petr Pavel by se za něj měl omluvit, nebo abdikovat,“ uzavřel Rajchl.

„Jestliže současná vůle přispívat do této iniciativy klesá, měli bychom jako stát, který tuto iniciativu založil a celou dobu ji spravuje, jít příkladem. To je jednoduchá informace, o které se budu bavit s vládou, protože takový přístup by podpořil i větší vůli od našich spojenců, od kterých chceme, aby do ní přispívali,“ řekl Pavel.

Na jedné straně tak stojí prezidentův požadavek, aby Česká republika sama finančně podpořila projekt, do něhož chce dál zapojovat spojence. Na druhé straně SPD, která odmítá další české peníze na vyzbrojování Ukrajiny a tvrdí, že prioritou má být mírové řešení, nikoli další munice placená českými občany.

Prohlásil , že nevidí  důvod ke schůzce s prezidentem Petrem Pavlem k summitu Severoatlantické aliance (NATO), protože vláda splnila všechna nařízení Ústavního soudu (ÚS). „Vzhledem k tomu, že jste se dříve bohužel rozhodl pro podání žaloby k ÚS a vláda ČR následně splnila vše, co jí ÚS svým předběžným opatřením nařídil, nevidím důvod ke konání osobní schůzky na toto téma. K setkáním nad jinými tématy jsem po návratu ze summitu v Ankaře otevřen,“ napsal Babiš v úterním dopise prezidentovi.

. Vláda tedy o věci rozhodne, jak uzná sama za vhodné. Já věřím, že bude postupovat odvážně a pro republiku sebezáchovně. Tedy, pokud jde o mandát delegace vlády na summitu NATO. To znamená, že se Česko nebude účastnit na úpisu revolvingové kontribuce 70 miliard eur  pro Ukrajinu.

Premiér Andrej Babiš dal ve čtvrtek ve Sněmovně jasně najevo, že by prezident Petr Pavel neměl letět na summit NATO do turecké Ankary a bez rozpaků ignoroval, že Ústavní soud tuto otázku vidí jinak. „Naše vláda si nepřeje, aby byl přítomen v Ankaře. Poškozuje Českou republiku. Je to neuvěřitelné. Už jsme mu to vysvětlovali opakovaně. My ho skutečně tam nepotřebujeme,“ řekl Babiš o Pavlovi.

Změna se týká českých misí při Organizaci spojených národů, OECD a dalších mezinárodních institucích, tedy míst, kde Česko zastupují klíčoví diplomaté. Petr Macinka změnu hájí tím, že za zahraniční politiku musí nést odpovědnost vláda.

„Za zahraniční politiku odpovídá vláda a ministr zahraničí. Není správné, aby při klíčových personálních rozhodnutích vznikaly nejasnosti nebo průtahy,“ uvedl Macinka.

Minulý týden hovořil o možnosti předčasných voleb, pokud se Andrej Babiš a Petr Pavel ohledně summitu NATO nedohodnou. Rychetský, jak se zdá, uznal, co by havlovsko-pavlovský proud tentokrát považoval za prohru, a zároveň předem naznačil, jaký by mohl být jeho další krok.

„Pro zájmy republiky není žádoucí, aby prezident a premiér byli na vrcholném summitu ve veřejném sporu. Naše země by působila směšně,“ uvedl Zeman.

Svůj komentář uzavírá podporou delegace vedené premiérem a přesvědčením, že právě ta bude v Ankaře hájit zájmy českých občanů.

Institut poukázal na to, že po roce 1991 se připomínání SS Galizeen a dalších kolaborantských formací postupně stalo součástí ukrajinské politiky paměti. Institut národní paměti připomněl, že 2. května 2026 se ve Lvově konaly u pomníku Stepana Bandery slavnostní ceremonie k výročí založení divize SS Galizeen.

Při sledování produkce médií si vzpomínám na výrok Jana Wericha: „Říká to z hlouposti nebo je za to placený“.

Vyjádřil se také k ohýbání Ústavy a vytváření nedůvěry občanů v právní stát. „Ačkoliv Petr Pavel v kampani sliboval úzkostlivé dodržování ústavních mantinelů, v praxi se pustil do nebezpečného ohýbání pravidel a posilování hradních pravomocí na úkor parlamentního systému. Svévolně odmítnul jmenovat řádně nominovaného ministra Filipa Turka. V posledních dnech kvůli summitu v Ankaře vyvolal bezprecedentní kompetenční spor u Ústavního soudu. Místo stability tak prezident vytváří ústavní chaos, zpochybňuje rovnováhu mocí v zemi a oslabuje důvěru občanů v právní stát.“

Pokud budou představitelé katolické církve na každoročních poutích na Velehradě zásluhy Cyrila a Metoděje o křesťanskou víru pouze velebit, ale ani slovem se nezmíní o tom, kdo jim bránil v jejich misi, kdo jejich život změnil v martýrium a snažil se, aby z jejich dědictví nezůstal kámen na kameni, pokud nedojde k tomuto přiznání, nad velehradskými slavnostmi stále bude viset tmavý stín neupřímnosti a pokrytectví.

Státní svátek Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se slaví každoročně 5. července jako připomenutí symbolického výročí příchodu Cyrila (Konstantina) a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Nic ale nebylo tak jednoduché a oni sami, zejména Metoděj, se museli potýkat i s drsnými politickými poměry své doby. Byli navíc trnem v oku bavorským kněžím.

Když jsem přijížděl do Bavorska, přemýšlel jsem o pozitivních inspiracích pro česko-bavorský dialog. Především chci potvrdit, že Bavorsko a všichni jeho občané jsou v České republice vítanými partnery. Jsem rád, že po jednání s ministerským předsedou Horstem Seehoferem mohu s radostí oznámit, že se nám česko-bavorský dialog podařilo posunout vpřed a dát mu hlubší rozměr reflektující naši tisíciletou společnou historii.

Závěrem  nezbývá než položit si otázku: Jací to mohou být Češi,  když  pan premiér hledá jejich identitu s Bavory? Když to, co uvádí jako jim společné, se nikdy netýkalo českého národa jako celku, ale jen některých vrstev, zpravidla odjinud do Čech přišlých,  např.  kolonizátorů, rekatolizátorů, průmyslových magnátů, arizátorů.? Někteří mezi nimi  říkali, že „ nejsou Češi, ale Bémové,“  jejich vlast je „Bémen“. Mluvili německy a  odmítali odvozovat svou identitu od etnického původu a jazyka, odvozovali ji od území, na kterém bydleli a působili. Pro ně  a jejich potomky zřejmě hledal pan premiér identitu česko-bavorskou, v které se jazyková otázka neřeší. / Přirozeně jde o jazyky dva a přitom se  předem ví, kterým jazykem se  bude komunikovat. / Ale je ještě jedna skupina, které se pokus pana premiéra může zamlouvat. Skupina těch, o kterých bylo řečeno, že jsou to „Němci, mluvící česky“. I oni mohou  získat identitou česko-bavorskou, resp. česko-sudetoněmeckou.

Miloš Zeman svou kritiku shrnul větou, která možná vystihuje podstatu celé debaty nejpřesněji: „Ústavní soud není třetí komorou parlamentu.“ 
 
Právě v této větě je koncentrována obava kritiků. Pokud soud přestane být korektivem moci a začne ji sám aktivně přerozdělovat, přestává podle nich fungovat jako ústavní pojistka a stává se politickým hráčem. A právě to stojí v jádru dnešní výzvy k rezignaci Josefa Baxy.