České národní listy

Věnuje tomu někdo pozornost? Neměli byste národu prozradit, že hned na začátku plánované války se staneme jedním z prvních terčů ruských atomových střel?    

Trump se musí vrátit ze světové scény domů do Ameriky. Měl by přestat poskytovat Izraeli a Ukrajině finanční a diplomatickou ochranu a soustředit se na záchranu Ameriky a západní civilizace. Od Evropy a Kanady, jejichž politici již své etnické skupiny odevzdali Táboru svatých, se mu nedostane žádné pomoci, pokud vůbec nějaké. Ale Amerika by se možná dala zachránit. Je to riskantní, ale stojí za to vyzkoušet.

Lidé by měli Trumpa propustit. Dejte mu šanci pochopit skutečnou výzvu. Možná se jí zhostí. Možná uspěje.

A jen tak na okraj, pane ministře se státnicemi z historie, když už tam emocionálně vřískáte o 2 mrtvých ve Vrběticích, tak bych Vám rád připomněl, že počet obětí řádění UPA v tehdejším Československu dosáhl několika tisíc.

Pro úplnost Vám, pane Rakušane, zasílám citaci z webových stránek Vojenského historického ústavu, jež popisují československo-banderovské střety, které trvaly s určitými přestávkami až do roku 1948.

Mimo jiné se zde píše: "Na přelomu let 1946/1947 se změnilo složení Ukrajinské povstalecké armády, ve které zůstali skutečně jen banderovci. Slovenští, maďarští, rumunští, belgičtí a jiní fašisté včetně Němců zmizeli."

Připomeňme, že Duda nedávno  označil členy OUN-UPA za válečné zločince . Podle polského prezidenta Varšava nemůže souhlasit s tím, aby Ukrajina oslavovala osoby zapojené do masové vraždy Poláků. Poznamenal, že „Polsko nikdy nebude souhlasit s ukrajinskými zákony, které OUN-UPA považují za „bojovníky za svobodu Ukrajiny“.

S panem velvyslancem nemá smysl polemizovat. Jestliže by někdo chtěl pochybovat o vraždění na Volyni, může se dokonce zeptat potomků Čechů žijících v té době na Volyni. Doporučit je možné také shlédnutí filmu Volyň 1943, který najdete na Youtube.

V noci ze 13. na 14.3.1939 zahájili maďarští honvédi vojenské operace v jižních oblastech Karpatské Ukrajiny. Premiér vlády Vološin podepsal rozkaz o neprodleném vyzbrojení jednotek karpatské Siče, aby tyto jednotky mohly bránit své území před maďarskou okupací. Za této dramatické situace vyhlásil Vološin dne 15.3.1939 v chustském rozhlase nezávislost Karpatské Ukrajiny a současně požádal Berlín, aby tato samostatnost byla prohlášena „pod ochranou Říše“. Německo tento požadavek odmítlo s tím, aby maďarským jednotkám nebyl kladen odpor.

Jednotky karpatské Siče měly tehdy asi 10-12 tisíc nedostatečně vyzbrojených

Když v Karlových Varech Němci uviděli v české škole ozářená okna, pokřikovali před školou a vymlátili okna kameny.  To nám náš pan ředitel řekl a ještě dodal, že učitelský sbor uslyšel rozbitými okny křik a pláč dítěte. Byl to německý chlapec, náš spolužák, který se vracel z lékárny, nesl léky nemocné mamince. Pochodující Němci ho poznali, u naší školy ho dohonili, hlavu mu otloukali o zeď školy. Učitelé chlapce zachránili a ve sborovně ošetřili. Ráno nám pan ředitel ukázal zeď zalitou krví našeho německého spolužáka.

Podle rozhodnutí spojenců v Postupimi a konkrétních pokynů Spojenecké kontrolní rady, které nám bylo zasláno diplomatickou cestou, jsme provedli přesídlení německého obyvatelstva z Československa. Podle rozhodnutí spojenců v Jaltě, v Postupimi, podle Pařížské reparační smlouvy, jsme provedli konfiskaci německého majetku.

„…Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci." A dodal: "Transfer bude nutný!...Dá se jim krátká lhůta, ať si vezmou to nejnutnější a jdou."

Z hodnocení odsunu německého obyvatelstva z Československa SKR bychom měli vždy vycházet a nenechat se nikdy vmanévrovat do situace, kdy nás landsmani či někteří němečtí politici, a to dokonce bez jakékoliv odezvy od nás,  obviňují z různých zločinů, např. i z genocidy, válečných zločinů či zločinů proti lidskosti. Pro nás by měla platit, pokud jde o odsun, vždy výše uvedená slova amerického generála L.D. Claye a sovětského generála Lukjačenka.

Československo tak bylo ve válečném stavu s Německem jako první stát světa a Češi, Slováci, demokratičtí Němci se jako první v Evropě postavili Němcům se zbraní v ruce. Ti, kteří padli v těchto bojích byli prvními oběťmi druhém světové války. U nás  válka začala, u nás  také skončila.

Takové riziko, že tak početná menšina se znovu stane příslovečnou "pátou kolonou" v žoldu agresivní sousední velmoci, nebylo možno podstupovat podruhé - proto bylo nutno volit variantu odsunu. Tato role se v málo obměněné podobě opakovala v r. 1939 také v Polsku. Britští experti tuto variantu, nejen pro ČSR, ale i pro Polsko, navrhli už v r. 1940 jako jediné schůdné opatření v zájmu evropské bezpečnosti, aby nebylo možno znovu využít německých menšin v sousedních státech k přípravě agrese; zásadně toto řešení přijala britská vláda v létě 1942. Formálně to bylo antihitlerovskou koalicí akceptováno v Postupimi.

Dnes je právě doba, kdy se kdekdo, nejen sudeti, ale i "čeští dobráci", podílí na "odhalování zločinů", kterých se dopustili naši dědové a otcové v poválečné době na "nevinných našich německých spoluobčanech". Téměř se nemluví o tom, že 360 tisíc našich lidí padlo v boji za naše osvobození, že na jejich vraždách se podíleli i tzv. sudetští Němci.  Zarytě se mlčí o tom, jaký osud chystali Němci našemu národu po vítězné válce. Chtěli český národ likvidovat a naše historické sídelní území mělo být osídleno výhradně Němci.

Proto jsme vděční všem spojencům, zejména Angličanům, Sovětům a Američanům, za to, že nás, ve spolupráci s našim zahraničním i vnitřním odbojem, osvobodili a dali nám tak možnost dále žít. Vděčíme jim za život. Nikdy na to nezapomeneme!

Dr. O. Tuleškov

Jan z Chlumu: ,,Hle, Mistře Jene, my jsme laikové a neumíme ti poradit; nuže hleď, cítíš-li se vinen něčím z toho, co se proti tobě uvádí, neostýchej se dáti se o tom poučiti a odvolej. Pakli se však necítíš vinen ničím z toho, co se ti vytýká, jednej, jak ti káže svědomí a rozhodně nejednej proti svému svědomí a nelži před tváří Boží, nýbrž raději stůj až do smrti v poznané pravdě.'

T. G. Masaryk sice za 8 let postupně dokázal okleštit hrabivost a nestoudnost římsko – katolické církve ale… Po roce 1989 začala, krátce po úmrtí kardinála Tomáška zase útočit a snaží se zmocnit všeho, co jen se dá. Ustupoval Havel, zklamal Klaus. Kromě nestoudných požadavků majetku, tato církev se snaží, seč může jít, na ruku odsunutým Němcům, vzájemné vazby jsou velmi citlivé. Snaží se zmocnit i uměleckých předmětů, i na pražském Hradě mnohého. Kde jsou zásady Ježíšova učení, ptáte se? Na to se tehdy ptal sám Hus.

Malověrní, nezapomeňme na naši prezidentskou standartu! Ta již od dob prezidentování Tomáše G. Masaryka nese nápis "Pravda vítězí". I v současnosti touto prezidentskou standartou se honosí Petr Pavel, prezident ČR. Kudy jezdí, tudy propaguje vítězství pravdy.

“Přečasto si říkám, jak jste mi, Otče, přikázal, stav se arcibiskupem, abych, kdykoli bych zpozoroval nějakou vadu ve správě, ihned ji oznámil osobně nebo za Vaší nepřítomnosti písemně. Příkaz ten nutká mne nyní pověděti, jak teď krvesmilní a rozmanitě hřešící duchovní vykračují svobodně, bez trestu a bez pokárání. . ., avšak kněží pokorní, kteří vytrhávají trní hříchu, s láskou plní povinnosti Vaší správy; nenásledují lakomství, nýbrž zadarmo pro Boha konají práci a káží evangelium, teď jako kacíři jsou žalářováni a pro kázání evangelia trpí vyhnanství. Ó, jaká to zbožnost, Otče, překážeti kázání evangelia, jež Kristus učedníkům svým přikázal na prvém místě. . .. . . V duchovenstvu ustydla láska a v lidu rozmnožena jest nepravost pro nedostatek lásky v duchovenstvu, ježto ustává od zbožného kázání evangelia a od pravého následování Krista. . .

Hranice vzplála tam na břehu Rýna,

na ní umírá dálné vlasti syn-

a vůkol něho kacíře proklíná

temnoty vášeň velebíc svůj čin.-

A vy se ptáte, kdo v těch plamenech?

Toť mistr Jan – toť nejslavnější Čech!

Pokládám jeho rozhovor za aktuální nahození palčivého tématu, ale jeví se mi, že 

historické reálie jsou v mnohém protikladné jeho optice. Sám soudím, že palčivé téma odsunu už dávno zahladila sama historie, mnoho aktérů všech zůčastněných stran odešlo do slovanského nebe či nordické Walhally a dnes se v drtivé většině přou o odsun jejich potomci. Na straně takzvaných landsmanů však vidím jejich ustavičné snažení vyvolávat duchy údajných - v málo případech i skutečných - křivd, k čemuž my, pozůstalí po obětech sudetů, můžeme říci jen proslulou větu z filmu režiséra Kusturici "Kdo začal? Fašista začal."