České národní listy

Co by se stalo soudobému Janu Husovi, kdyby tepal lži, jejich nositele, a hlásal pravdu?

Ztěží se lze domnívat, že by uspěl. Pravděpodobně by byl pronásledován tiskem většinového proudu, "politiky hájícími zájmy lidu", a když by toto nahánění bylo bezúspěšné, skončil by před soudem, byl odsouzen a nějakou dobu by pobyl ve vězení. A kdyby byl dále stejně neoblomný při obhajobě pravdy, vše by se zřejmě opakovalo.

I u nás s velkou pravděpodobností by se našli lidé jako byl Stanislav ze Znojma, Páleč. I kdyby náš novodobý Jan Hus viditelně plakal krvavé slzy, přetěžko by hledal útěchy.

Nebo se domníváte, vážení a milí, že se mýlím? Připouštím, že i toto je možné. Ale ty pověstné "Boží mlýny" sice melou, ale pomalu. Jistě by náš soudobý Hus nebyl upálen. A tak by měl šanci po několika desetiletích, nebo i dříve?, dosáhnou pravdy, jíž hlásal, když ne celé, tak alespoň její části. Hle, jak jsme pokročili v posledním století! Již Jenda Masaryk hlásal, že pravda zvítězí, ale dá to fušku!

Malověrní, nezapomeňme na naši prezidentskou standartu! Ta již od dob prezidentování Tomáše G. Masaryka nese nápis "Pravda vítězí". I v současnosti touto prezidentskou standartou se honosí Petr Pavel, prezident ČR. Kudy jezdí, tudy propaguje vítězství pravdy. Je schopen však tuto pravdu i v jednotlivých případech podpořit tak, aby zvítězila? Počkejme si ještě nějakou dobu a jeho skutky ukáží, zda za pravdu je ochoten postoupit rytířské klání.

Zatím skutečných bojovníků za pravdu máme jako šafránu. Není divu! Nedivme se! Jejich život není lehký. Husitské bojovníky zatím nevidno.

Dr. O. Tuleškov