Mladá a pohledná
Mladá a pohledná
Marek Řezanka
Jak lze zodpovědět lépe,
co je vaším handicapem,
než říct, že jste pohledná?
„Já jsem mladá, mně to sluší“,
koukněte se na Danuši,
jež nám kvete do ledna.
Že šlo v kauze o tituly?
Danuše se pouze culí,
že se jí to netýká.
Zlo jsou pro ní komunisti.
Ona je, jak všichni zjistí,
demokratka veliká.
Mašíny hned vyznamená
tato „krásná mladá“ žena
s milou tváří satyra.
Podřezání spoutaného
oceňuje s ženskou něhou,
jež prý silně zabírá.
Komu z vás se vlastně líbí
její pohled samolibý,
a její tvář oteklá?
Musím říct, že mně se hnusí,
zvlášť, co leze z její pusy:
S ní bychom šli do Pekla.
Aniž důkaz hledá chvíli,
hned ví dobře, kdo kam střílí,
a do války zavelí.
Myslí, že je dokonalá,
výjimečná, jedna z mála:
Miss i tahoun kapely.
Asi je už čas jí říci,
co my, lotři nevěřící,
myslíme si o kráse:
Totiž to, že krásna není
hlava prázdná, bez myšlení,
kterýžto fakt pozná se.
V jejím pohledu se směje
obraz Doriana Graye,
jen ona to nevidí.
Kašle na ty, kteří v mraze
upadají do nesnáze.
Ne, ona se nestydí.
Já chci vždycky na tom stavět,
co že dotyčný má v hlavě,
ne, kolik má retuší.
Jenže to je to, co právě,
ta, která se koupe v slávě,
dozajista netuší…
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS Danuše Nerudová poodhalila, co od ní (ne)můžeme očekávat.
Na příkladu jejích pěti odpovědí si přibližme, s kým že máme tu čest.
Mnohé prozradí už jen to, že někdo za svůj hlavní handicap uvede to, že je údajně „mladý a pohledný“. Handicapem může být leccos, včetně fyzické krásy. Pro řadu lidí bývá jejich handicapem moudrost – a to tehdy, žijí-li obklopeni lidmi nemyslícími a roboticky konajícími. Chytrost, vzdělanost ani moudrost ale Danuše Nerudová jako svůj handicap neuvedla. Patrně ji to nenapadlo.
Jestli něco k handicapům D. Nerudové nepatří, je to skrovnost. Tato žena se naopak vyznačuje přehnaným sebevědomím, samolibostí a jistou mírou arogance:
„Nikdy v historii prezidentských voleb dosud nebyla silná ženská kandidátka. Proto tomu ani teď nikdo nevěřil. Jsem žena, navíc mladá, k tomu i pohledná. To je největší handicap, který mám.“
Tímto výrokem mimo jiné říká, že nejen Jana Bobošíková, ale i Zuzana Roithová či Taťána Fischerová pro ni nebyly „silné kandidátky“. Jejími potenciálními voliči by přitom měli být i ti, kteří si vážili T. Fischerové – a přezíravost Nerudové vůči této ženě by jim měla minimálně vadit.
V případě Danuše Nerudové však padly mnohem závažnější výroky, jež bychom neměli nechat zapadnout. Jeden z nich se týká tzv. Green Dealu, vůči němuž se naopak silně vymezuje Jaroslav Bašta – a upozorňuje na jeho dopady na sociální a ekonomickou úroveň většiny občanů, ale i na jejich svobodu. To Danuše Nerudová v něm spatřuje příležitost:
„Musíme Green Deal přestat chápat jako hrozbu, je nutné jej vzít jako příležitost. Řešení energetického mixu existuje a posílí naši nezávislost, bezpečnost i rozumné ceny za energie.“ Je zcela zřejmé, že na sociální dopady na naši populaci tato kandidátka vůbec nemyslí.
Zatímco životní úroveň mnoha lidí v České republice rapidně klesá, zatímco někteří zoufalí lidé páchají z existenčních důvodů sebevraždy a zatímco kabinet Petra Fialy přemýšlí, jak utužit cenzuru co nejvíce, Danuše Nerudová má jediný problém: Jednat s komunisty:
„Určitě bych měla obrovský problém si sednout za jeden stůl s někým z komunistické strany. To určitě.“ Na to lze terminologií celé řady vrcholových sportovců dodat jediné: „Tak určitě.“
U paní Nerudové – a neplést, prosím, s Boženou, se rozhodně nesetkáme s odsudkem americké agrese v Iráku či v Libyi. Tuto „dobrou ženu“ nezděsí nelidské mučení lidí na Guantánamu – a pokud civilní cíle bombardují jednotky USA či NATO, bude to podle ní naprosto demokratické a humanistické. Zato na Rusko je Danuše pes:
„Už 10. října, dávno před Poslaneckou sněmovnou či Evropským parlamentem, jsem Rusko označila za teroristický stát. Nevšimla jsem si, že by Petr Pavel řekl to samé.“ Opět potřebuje zdůraznit, jak byla v něčem první a nejlepší.
Pamatujete si, kolik povyku se neslo v éře prezidentství Miloše Zemana, že má svůj pohled na zahraniční politiku? A podívejme – paní Nerudová nalézá nejvýznamnější cíl svého potenciálního prezidentování právě na poli zahraniční politiky. V žádném případě však neřeší scénáře po potenciálním rozpadu Evropské unie, neboť si vůbec nepřipustí, že by tato možnost mohla nastat. Ne – ona se zaměřuje na Čínu. Tu je nyní třeba porazit – asi stejně jako Rusko:
„Jako největší úkol nově zvoleného prezidenta proto vidím, aby v rámci evropského politického společenství otevřel dialog o tom, jaký postoj má k Číně především Německo. Je nutné vytvořit tlak na Německo, aby upustilo od své reálpolitiky ve vztahu k Číně. Jinak by nás to mohlo dovést do stejné situace, do které nás dovedla předchozí německá politika k Rusku.“
Z toho všeho mi vychází jediné: Jestli se někdo ze všech kandidujících na prezidenta republiky rozhodně nehodí, je to „pohledná a mladá“ – a politickým rozhledem nezatížená, Danuše Nerudová.
