České národní listy

Jiný názor

Prof. PhDr.Stanislava Kučerová, CSc.                                                                                 

Dne 17.1. 2013  proběhl v televizním vysílání na ČT 24 první „prezidentský duel“. Bylo to intelektuální utkání dvou kandidátů, Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga,  významných  politických osobností. Výměna názorů  mezi nimi probíhala celkem rovnovážně. Až v závěru a zcela nečekaně se  oba účastníci ukázali jako názoroví protivníci. Objevilo se  téma odsunu Němců z českého pohraničí po vítězství Spojenců nad nacismem r.1945.

Užasla jsem. Pan Schwarzenberg zcela nonšalantně pronesl své mínění, že naše prezidentské  dekrety již 20 let neplatí a že sám prezident Beneš a jeho vláda by dnes skončili jako váleční zločinci před mezinárodním tribunálem v Haagu. Nepřestala jsem  žasnout. Toto vyjádření  prezidentskému kandidátu jen tak uklouzlo, nekontrolovaně ulétlo a prozradilo, co prozradit nemělo? Nebo si byl ten  příznivec přepisovačů dějin již tak jistý výsledkem 20letého překrucování úlohy henleinovců v našem pohraničí? Věřil, že Češi již jsou přesvědčeni o tom, že  se mají za odsun jako za bezpráví omluvit? Spoléhal se  na dosavadní  masivní propagandistickou podporu od  těch, kteří ve veřejném prostoru za pomoci médii nepřestávají špinit celou naši historii, zvláště pak  první republiku a  protinacistický odboj? Od těch, kteří znevažují naše národní tradice a vyzvedávají tradice nám cizí? A s jejich pomocí a s tímto přesvědčením se měl stát prezidentem České  republiky?

 V čase obav, jak prezidentské volby dopadnou, objevilo se „Prohlášení“ řady vlasteneckých organizací. Zastávalo se v něm stanovisko blízké každému, kdo ctí historickou pravdu a naše národní tradice. Přijali jsme je s úlevou a povzbuzeni. „Jiný názor“, který zastával a hájil Karel Schwarzenberg, toto „Prohlášení“ odmítlo s poukazem na historická fakta. Historická fakta jsou rozhodující, nikoli hrst pochybných pochval a obdivu k počtu zámků a jiných sídel  „knížepána“, dědice neobyčejného  bohatství  ještě z dob feudalismu a to  nejen u nás, ale i za hranicemi.Pro „jiný názor“ rovněž nemohou rozhodovat nějaké pocity a dohady  o tom, zda by se po válce vystěhovaní Němci chtěli či nechtěli vracet, případně jak se Evropa od r. 1945  důkladně změnila, a že  vlastně i naše mladoboleslavská Škodovka patří Němcům. Takže závěrem  můžeme  takové  úvahy doplnit sami způsobem, který byl v minulosti  vlastní  kolaborantům: „Dejme se k Němcům a budeme mít pokoj.“ Pan Schwarzenberg by  takový postoj  podpořil a podporuje Ne tak Miloš Zeman, který zastával  a zastává historickou pravdu a  hájí národní zájmy tak, jak se na prezidentu žádá jak se od něj očekává.   

Tehdy získal Miloš Zeman právem důvěru a podporu většiny národa a stal se třetím prezidentem České republiky po převratu r. 1989. Pan Schwarzenberg  byl a zůstal  jedním z vlivných reprezentantů protičeských zájmů.

Na závěr a pro budoucnost bych ráda citovala myšlenku prof.Václava Černého, znalce světových literatur, podobně jako byl F. X. Šalda : 

 „Pro každý národ je neblahé, jestliže v něm jeho sebeuvědomění ochabuje nebo upadá.“ A dále: „Náš mladý vzdělanec má slabou představu národní kultury v procesu jejího dějinného vznikání, jeho češství chybí minulostní rozměr, a protože toto češství přestalo být dějinným sebevědomím, není namnoze ani charakterem a mravní silou“.

Snažme se o nápravu.

Poznámka:

„Slovenský europoslanec Michal Šimečka, navrhl Evropskému parlamentu zřízení ideologické policie a návrh byl většinou poslanců schválen. To znamená, že každý rok budou probíhat hodnocení všech členských států EU, zda dodržují hodnoty a jsou „právním státem“. V dokumentu se praví, že objektivně a nestranně. Jako příklady států, které nejsou právním státem Šimečka uvedl Maďarsko a Polsko. Podle návrhu bude náprava vynucována, budou nařizovány změny zákonů a institucí a pokud nebudou v určeném termínu provedeny nastoupí sankce ve formě odebrání hlasovacího práva premiérovi takovému státu a odebrání dotací. Tomu se v eurořeči říká „rozpočtová podmíněnost“…

Návrh podpořily ¾ poslanců – 521 poslanců Evropského parlamentu, 152 bylo proti a 21 se zdrželo.

Z poslanců ČR návrh podpořili všichni poslanci za Lidovce, TOP09, Starosty, Piráty a ANO, proti byli poslanci ODS a SPD, Kateřina Konečná z KSČM se zdržela hlasování, ale skoro celá její frakce byla pro…

Z článku „V Evropském parlamentu byla ustavena ideopolicie“, autor Ivan David, pravyprostor.cz