Evropa nevoní
Evropa nevoní
Marek Řezanka
Přichází velká nouze do Evropy.
Ta před velmocí za mořem se skloní.
Stoupají stále ceny plynu, ropy
i elektřiny – nemluvte mi o ní.
Do války stále tlačí neoconi,
do války, kterou Západ nevyhrává.
Proč tolik mrtvých? Nebere to hlava.
Chce to mít paměť, jakou mají sloni:
Na zbraně místo jídla prachy dává:
Evropa stojí v tom, co málo voní.
Průmysl padne. Hlad se žezla chopí.
Jsme na tom značně hůře nežli loni.
Po humanitě nikde ani stopy,
ten kdo chce mír, jen hořké slzy roní.
Vidět je jasně, komu hrana zvoní:
Kde jsou dnes vlastně všechna lidská práva?
O cenzuru jen člověk zakopává.
V kursu jsou skety, lháři, epigoni.
Ty také mainstream adoruje: „Sláva“.
Evropa stojí v tom, co málo voní.
Stále jsou zde ti, kdo to nepochopí,
že tento systém kolabuje. Oni
věří v něj pevně – chvilku od potopy.
O více zbraní ještě zažadoní.
Rozpad je blízko, když se pravda honí.
Informací se nám moc nedostává.
Do toho Green Deal je dost silná káva.
Namísto aut zas přijde doba koní?
Když chudnou masy, křeč se odkopává.
Evropa stojí v tom, co málo voní.
Kolaps je tady. Budoucnost je tmavá.
Ruskem nám gauner před očima mává.
I když jen dřeme, prý jsme nevýkonní.
Z příkladných lidí se tak odpad stává.
Evropa stojí v tom, co málo voní.
Namluveno: muamarek.cz/files/mp3/evropa-nevoni.mp3
Evropská budoucnost
Evropská unie rezignovala na jakoukoli vlastní mocenskou politiku – a stala se pouze prodlouženou rukou mocenských zájmů vlivných politických a ekonomických kruhů USA. Jedině tak lze chápat sebevražednou evropskou politiku prohlubujících se protiruských sankcí, jež se ale v praxi obracejí jako pověstný bumerang proti Evropě samotné. Abych byl přesnější – proti občanům jednotlivých států EU. Argument, že Evropská unie prosazuje protiruské sankce kvůli morálce, spravedlnosti či boji „dobra se zlem“, neobstojí, připomeneme-li si americké bombardování Srbska. Dne 12. 4. 1999 byl podniknut nálet na vlak s civilisty. Podnikly ho síly NATO – a byli zde mrtví civilisté. Nálet v Grdelické soutěsce lze pokládat za teroristický akt. Přesto tehdy Evropa se žádným balíčkem protiamerických sankcí nepřišla, a nebyla ochotna zemřít hlady, jen když agresor vykrvácí. Hypotézu o motivech bohulibých tedy můžeme s klidem zamítnout. Nezbývá než hledat důvody jiné, kdy je Evropa ochotna riskovat i své zničení jadernými zbraněmi. Do kontextu doplním, že USA jsou pohříchu laxní k režimům otevřeně fašistickým, zato nesnesou cokoli, co jen vzdáleně zavání socialismem.
Co můžeme pozorovat při pohledu na současnou Západní Evropu?
Nizozemí se připravuje na krach eura. Nechybí okamžitá poznámka, že se jedná toliko o hypotetický scénář.
Je to právě Nizozemí, které je nyní tlačeno do těžby zemního plynu. Jenže tato těžba je spojena se silnými otřesy půdy. Nemohli by Nizozemci pokračovat v těžbě v Groningenu pro „dobro Evropy“?: „Klást nám tuto otázku by mělo být zakázáno", podotýká Jan Wigboldus z místní aktivistické skupiny Groninger Gasberaad. „Stejně to ale dělají", konstatuje.
Osmnáctého října vypukla ve Francii generální stávka, ke které se připojili dopravci, úředníci, učitelé, pečovatelské domy či některé obchody. Stávky též probíhají v ropném průmyslu a zapojili se do nich i zaměstnanci některých elektráren. Impulsem jsou vysoká inflace a dopady energetické krize.
Vysoké ceny energií jsou rovněž důvodem krize v Itálii, kde 25. 9. 2022 ve volbách zvítězila G. Meloniová (Bratři Itálie). Řadě italských podniků hrozí krach. Premiér České republiky, Petr Fiala si od vstoupení Bratrů Itálie do vlády slibuje posílení podpory ukrajinské vládě. Což je samo indikátorem „změny“ v Itálii. Asi takové, jakou slibovala před parlamentními volbami v ČR koalice SPOLU. Bude Milion chvilek protestovat proti tomu, že Petr Fiala podporuje „extremisty“ v Itálii? Předem známe odpověď. Nebude, jako nebude pranýřovat generála Petra Pavla (agenta Pávka) za jeho minulost. Milion chvilek totiž demonstruje pouze proti panu Babišovi.
Dlouhodobou recesí prochází i Spojené království. To sice z Evropské unie vystoupilo, ale razí tutéž protiruskou politiku jako Unie, dokonce ještě tvrdší, takže je třeba si položit otázku, proč vlastně vystupovalo. Po Borisi Johnsonovi se pozice předsedkyně vlády ujala Liz Trussová, které by se mohlo říkat říjnová premiérka (vládla od 6. září do 25. října). Novým britským premiérem se stal Rishi Sunak. Očekávám, že Spojené království se může v dohledné době rozpadnout – neboť ekonomická a energetická krize ještě zesílí – a sociální poměry obyvatel se rapidně zhorší.
Energetická krize postihuje i evropskou velmoc, Německo, kde se ještě více prohloubí rozdíly mezi bývalým Východem (NDR) a Západem (NSR). Kromě toho problémy pocítí jih Německa, kde je v současnosti soustředěn značný podíl jeho průmyslu.
Pohled na evropskou politiku je tristní. Evropě chybí jakákoli koncepce, a to jak v oblasti ekonomické, energetické, tak sociální. Jediné, na čem se dokáže shodnout, jsou totalitní opatření jako například posílení cenzury. Evropská komise hodlá zakročit proti údajným dezinformacím. Za tímto účelem se již obrátila o pomoc na Facebook, Twitter i Google.
Evropa má budoucnost v jediném případě: Že se dokáže vymanit ze zhoubného mocenského vlivu USA a nadnárodních korporací – a začne formulovat politiku vlastní, z níž budou prosperovat její občané.
