Problém nejen Corbynův
Těm, kdo upozorňovali na zoufalé volební výsledky socialistických stran napříč Evropou, se až do minulého pátku namítalo, že příklad Jeremy Corbyna a jeho labouristů ukazuje, jakým směrem se má levice vydat.
Zdůrazňovala se radikálnost programu, přehlížela se přitom vnitřní protikladnost řady jeho postojů. Vezměme si třeba Corbynovo stanovisko k Evropské unii. V době vstupu Velké Británie byl odpůrcem EU. Poté, co se postavil do čela labouristů, příliš se v proevropské kampani neangažoval, zdůrazňoval spíše význam vnitropolitických témat. Evropu hodlal změnit. To ale říkají všichni.
Velice rozhodně se vyjadřoval ve prospěch přijímání migrantů. Zároveň byl pro silný sociální stát a vůbec nepřipouštěl, aby byla sociální podpora nově příchozích jakkoliv limitována. V tomto bodě se dostával do konfliktu s míněním nemalé části labouristů. Příliš neuvažoval o tom, jak by mohl sociální stát finančně vydržovaný především usedlými Brity fungovat coby sponzor životní úrovně pro masy nově příchozích. Jeho návrhy na zdanění velkých korporací by při přívalu migrantů samotným Britům příliš přinést nemusely.
Byl přívržencem jednotného trhu, ale zároveň chtěl prosazovat více regulovanou ekonomiku a vyslovoval se pro zestátnění určitých odvětví, což ovšem odporuje evropské legislativě v oblasti jednotného trhu. Byl odpůrcem uzavírání smluv o svobodném obchodu, protože v nich správně viděl riziko, že posílí snahy o privatizaci veřejného sektoru a jeho služeb. Neměl však v tomto bodě dostatečnou podporu celé své strany.
Měl radikální vize v oblasti ekologie. Sehrál zde roli jakéhosi lakmusového papírku, který ukázal, nakolik ve veřejnosti ekologická témata rezonují. Požadoval neméně radikální opatření jako nová zelená agenda Evropské unie. Na rozdíl od představ a proklamací Evropské komise byly však jeho plány ekologických opatření podrobně a fundovaně rozpracovány.
Výsledek voleb byl stejně rozporný jako Corbynův program. Získal sice více hlasů než jeho předchůdci, volby však na celé čáře prohrál. Evropská levice nyní už nemá nikoho, koho by mohla prezentovat jako příklad cesty k úspěchu.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
