České národní listy

A čím my jindy bývali,

budem přec ještě zas!

„Hlavní cíl Spojených států v Evropě lze tedy shrnout zcela prostě: pomocí skutečného transatlantického partnerství upevnit americké předmostí euroasijského kontinentu, aby se rozšiřující Evropa mohla stát reálným odrazovým můstkem pro pronikání mezinárodního řádu – založeného na demokracii a spolupráci – do Eurasie.“ (c.d., str. 92)

Skutečnost, že střední Evropa přijala vůdčí roli Německa – což nebylo zejména u menších středoevropských zemí tak jednoduché -, dosti usnadnila na první pohled zřejmá německá snaha , aby se klíčové evropské instituce posunovaly i směrem na východ.“

Trump před dvěma dny zmínil, že: "Evropa si myslí, že může jen tak sedět a nechat Spojené státy platit za její bezpečnost", což bylo americkými komentátory vnímáno právě jako odpověď pro Kallas a její neúnavnou válečnou podporu.

Putin přitom vyslal signály, že je připraven jednat s Evropou o míru a obnově vzájemných vztahů. Jak na to zareagovala předsedkyně Evropské komise? Novou sadou sankcí proti Moskvě.

Nabízí se tedy jen dvě možnosti. Buď se předsedkyně Evropské komise bezhlavě zamilovala do Zelenského, nebo Evropa míří k otevřenému konfliktu s Ruskem a Amerikou a zatím nám to nikdo neřekl.

Páteční setkání Trumpa a Vance se Zelenským  se  změnilo se v ostrou hádku. Podle televizní stanice Fox News Trump Zelenského „vyhodil“ po konfliktu, když se americký prezident cítil nerespektován.

Taková pěkná válka to byla, ale teď je konec. A kromě války je to také konec Ukrajiny, konec Zelenského a nejspíš i konec Evropy. Kupte si hřebeny, začínají všivé časy. Tato válka se totiž o začátku do konce nehrála ani tak na Donbase, jako v Bílém domě.

Ale jak správně upozornil J. Kovařík, Posselt se ani slůvkem nezmínil právě o klíčovém faktu, totiž o podílu sudetských Němců na rozbití Československa.[39]    Nelze se tedy divit, že na české politiky neučinily většinou - právě v klíčových věcech - vyhýbavé věty B. Posselta žádný dojem. Sice mfDnes označila kupodivu jeho slova za "vstřícná", ale v témže čísle dokonce i K. Steigerwald vyslovil pochybnost, zda Posselt věří, že používání terminologie ve stylu "rasista Beneš" znamená cestu ke smíření.

ady by měla být definována ona základní změna. Jak Alistair Crooke připomíná, americký ministr obrany Pete Hegseth nám na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl čtyři "ne":

    Ne Ukrajině v NATO;

    ne návratu Ukrajiny k hranicím před rokem 2014;

    ne příměří se zázemím mírových sil, na které by se vztahovala povinnost obrany podle článku 5 Charty NATO,

    a ne vyslání amerických jednotek na Ukrajinu.

A v závěrečném výkřiku dodal, že americká vojska v Evropě tu nejsou "navždy" - a dokonce položil otazník nad pokračováním NATO.

„Silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku“, reagoval Orbán na páteční jednání v Bílém domě s dodatkem, že Donald Trump se „statečně postavil za mír, i když je pro některé těžké to překousnout“.

Odkud vzalo – zkouším žáky –

jméno Rakous počátek?

Naplněný sál pro 900 osob až vibroval frenetickým potleskem a řevem souhlasu s řečníkem, předsedou Witikobundu Übelackerem, který hlásal, že bylo otázkou života a smrti pro Německo zlikvidovat Tschechei, která prý dala k dispozici svá letiště pouhou letovou hodinu od Berlína "stovkám bolševických bombardérů"; to není lež nová, ale se vším všudy převzatá z goebbelsovské propagandy.

Jste přece Němec a chebský rodák. Proč se nepovažujete za sudetského Němce?

Protože jde o umělé označení, z kterého udělali nacisté politický pojem. Pokud si vzpomínám, tak ještě před rokem 1936 toto označení nehrálo zásadní roli. Ale na olympiádě, která se konala v roce 1936 v Německu, prohlásil Goebbels na adresu Němců, kteří přijeli z Československa: Vy nejste žádní občané Československé republiky německého jazyka – což bylo tehdy oficiální označení – vy jste sudetští Němci!

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno; území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova; přál bych si, aby naši Němci při tom pracovali s námi..."

Americký republikánsky senátor Mike Lee už skôr oznámil, že v Senáte bola predstavená iniciatíva na vystúpenie USA z OSN a zastavenie ich financovania. Hovoríme o úplnom vystúpení USA z OSN a súvisiacich organizácií, čo bude zahŕňať aj zastavenie ich financovania zo strany Washingtonu. Iniciatíva okrem toho počíta so zrušením dohody s OSN, ktorá jej dáva právo mať oficiálne sídlo v New Yorku, a tiež zbaví zamestnancov OSN diplomatickej imunity v USA.

Americký prezident Donald Trump opakovane vyjadril nespokojnosť s aktivitami NATO. Ešte pred svojím zvolením pohrozil vystúpením Spojených štátov zo Severoatlantickej aliancie, ak európski partneri neprevezmú väčšiu finančnú zodpovednosť za vlastnú bezpečnosť.

Drulák zmínil, že na budoucnost NATO by příliš nesázel. „Musíme se v Evropě připravit na svět, kde Evropa už nebude protektorátem Američanů, což nám přinese určité výhody, ale i určité náklady.

Navzdory všem výše uvedeným kritikám Brzezinského ve „Strategic vision“ je důvod k naději, že západní aliance může být ještě schopna proměny, abychom byli ušetřeni vlastní izolace a paralýzy, jak tomu bylo v 80. letech v Sovětském svazu.

Nejenže Stačilo! má na to v parlamentních volbách překročit pětiprocentní hranici, jeho potenciál je mnohem vyšší. Má program, má lidi, a co do nabídky na politické scéně nemá konkurenci. Pokud člověka skutečně trápí sociální problémy, měl by volit toho, kdo nabízí jejich realizovatelná řešení. A ta se v žádném případě nenalézají v množině stávajícího systému.

Bidenova „Brežněvova doktrína“ není omyl nebo nedorozumění, ale sledování amerických dlouhodobých zájmů. Vazalské Německo bude vždy omezeno na svrchovanosti, a pokud si vzpomenete na Bismarcka, cesta z tohoto stavu je možná pouze železem a krví. Je dnešní Německo schopné takového usilování? O tom lze opravdu vážně pochybovat.

Německo má velmi těžký výběr. Je to volba mezi spojenectvím se Spojenými státy proti Rusku nebo spojenectvím s Ruskem proti Spojeným státům. Pro Německo není unie s Francií zesilovačem ani kompenzátorem, existují zde rozpory. Nemůže existovat žádná neutralita, sjednocení Anglosasové to nedovolí. Staré Hitlerovo dilema, jen místo Spojených států tam figurovala Británie.