České národní listy

AfD má podporu na východě spolkového státu, kde volební mapa s výjimkou Berlína jednoznačně patří této straně. Přístup k Alternativě pro Německo zcela logicky vyvolává u „východních“ voličů nevoli, protože nikdo nechce slyšet jejich hlas. Tři desetiletí po sjednocení Německa se dokonce objevují úvahy o možném dělení země.

Dekrety prezidenta republiky jsou nedílnou součástí československého a nyní již českého právního řádu. Jsou postaveny na roveň všem ostatním zákonům, ať již předválečným, nebo poválečným. Z toho vyplývá, že rakouský požadavek na zrušení dekretů znamená hrubé a podle mne i bezprecedentní vměšování do zákonodárné moci ČR. Jde o pokus závažnější o to víc, že zasahuje do věcí, které se Rakouska vlastně vůbec netýkají.

Zeihsel: Oficiální údaje o oběti vyhánění činí 241. 000. Přesné prokázání je sice těžké, chybí přístup k archivům. Německo-česká komise historiků mluvila o 20-30.000, počítala jen prokázané oběti. Vyhnání je českou veřejností považováno za zaslouženou odplatu.

Rakousko se zavázalo, že po smluvním  urovnání čs.-rakouských vztahů, nebude podporovat požadavky tzv. Novorakušanů. Tento svůj závazek však nedodrželo. ČNL

Jeho český host (prezident Havel pozn. ČNL) nenalezl ani slovo, aby se ohradil alespoň proti výrazu "zločin", reagoval více než podivně. Připojil se vlastně k vyslechnutému tvrzení větou, že "u nás zdomácněl názor, že šlo o mstu, založenou na etnickém principu".

Žijeme v době integrující se Evropy a světa v rámci euroamerické civilizace. Potýkáme se s přibývajícími následky devastace přírody a stupňující se nesouměřitelnosti životní úrovně a kvality života u různých lidských skupin. Vrcholoví politici se dohadují, jak řešit finanční krizi. Avšak ani vlády ani opozice nemají co nabídnout. Negativní jevy nejenže neodcházejí, ale ještě jich přibývá. Je na čase pojmenovat příčinu a vyslovit předpoklad, že jde o systémovou disfunkci.

Třetí cesta, kterou autor nazval ruskou, a sám ji nazývám rakousko-neutrální, má v sobě mnoho pozitivního - za předpokladu ekonomického a na Ruské federaci  státoprávně nezávislého trendu. Tím mám na mysli stabilní pozici Polska a Maďarska, které by pravděpodobně přistoupily na ekonomickou spolupráci s Ruskou federací (po skončení ukrajinského konfliktu), ale nikdy na spolupráci státoprávní. Ty si vždy zachovají své pozice (pokud velmocenský koncert neurčí jinak). Pro státy s omezenou suverenitou jako je Slovensko nebo Česko podle mé optiky vidění je možná cesta zachování státnosti jako "republikánsky rakouská" to jest NEUTRALITA.  Rakouská republika nemá konflikt ani se Západem, ani s Ruskou federací, a její pozice je takto dlouhodobě výhodná ve všech směrech.

Čeští poslanci by nyní novou rezoluci ani přijmout nemohli, protože český postoj k Ukrajině závisí více než kdy dřív na tom, jaký další krok učiní obě evropské jaderné mocnosti.

Podvody ve federálním rozpočtu dosahují 500 miliard dolarů každý rok. Státní pokladna není schopná projít auditem. Do nedávné doby odcházely platby ze státní pokladny bez platebního kódu, bez informace, proč byly peníze vyplaceny, nebo kontroly oprávněnosti platby.

Cesta třetí. Samostatná Česká republika. To znamená, že už nyní se musíme začít chovat přátelsky k Rusku. Máme uzavřenou dvoustrannou obrannou smlouvu s USA (DCA); a zcela vážně, budeme potřebovat podobnou vojenskou smlouvu i s Ruskem! Současná ruská doktrína respektuje hranice států k roku 1914, a vypadá to, že Putin přesvědčil Trumpa, že USA jsou dědicem britského impéria, jen si to dědictví musí převzít! Maďarsko a Rumunsko očekávají, že na Putinově chápaní světa vydělají; Polsko masivně investuje od ochrany svých hranic. Je na Česku, aby začalo kalkulovat s ruskou kartou, která vůbec není špatná; Rusko české hranice v současné podobě uznává. Naše samostatnost stejně bude založena na diplomacii a obchodu. 

Vyhlídky nejsou zářné, pomineme-li klimatologický pohled na věc. Náprava nepřijde, pokud si neřekneme pravdu. Je nezbytné demontovat bruselský monopol na interpretaci informací, změnit personální obsazení pozic ve veřejných médiích a veřejné správě, které nekriticky evropské autoritářství podporují a umožňují mu drolit kdysi pevné demokratické zásady v naší zemi založené na zdravém rozumu. Shovívavost není na místě, jde o naši existenci. 

Autor článku (napsal i román Hamižnost ) Jan Kazík

Jaká bude životnost Zelenského, Kyrylo Budanova a jejich režimu, se teprve ukáže. Stejně tak se ukáže, co zbyde z území Ukrajiny Ukrajině a v jakém stavu bude ukrajinský státní rozpočet poté, až velkorysé dary a méně velkorysé půjčky Západu definitivně vyschnou. Pak nastane velký a laciný výprodej ukrajinských nerostů, surovin, polí, elektráren a továren. Ukrajincům poté nejspíš nezbyde nic než holé ruce k práci, aby všechny ty dluhy zaplatili. To je cena za prohru ve válce. A Ukrajina už dávno válku prohrála, a ne že ne.

Zkrátka proto, že u nás za tři roky zdražily potraviny o čtvrtinu a naše reálné mzdy se od covidu propadly v Evropě nejvíc ze všech.

Podle Hengariho však Německo odmítá označit platbu za „reparace“. Místo toho chce hovořit o „zahojení ran“. Namibijský vyjednávací tým to ale považuje za nedostatečné.

Německo uznalo potlačení Hererova a Nama povstání v bývalých koloniích Německé říše jako genocidu. Federální ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) oznámil, že africká země by měla být podporována „jako gesto uznání nesmírného utrpení“ programem v hodnotě 1,1 miliardy eur na rekonstrukci a rozvoj.

Ráno 11. srpna 1904 začali Němci střílet na hererské povstalce z kanonů a samopalů. Bitva u Waterbergu skončila hererskou porážkou. Za poslední vodní nádrží Němci postavili několik set metrů dlouhý plot se strážními posty. Něco takové se stalo v koloniální historii poprvé. To, že byla na Hererech spáchána genocida podle nich dokládá následný „Vernichtungsbefehl“, rozkaz o likvidaci, který vydal generál Trotha. V něm píše, že všichni Hererové musí opustit území obsazené Němci, kdo tak neučiní, ten bude zastřelen.

Co když i Německo chce být opět veliké? Jestliže se Amerika skutečně stáhne z Evropy, mohou se Německu uvolnit ruce. I když je nová administrativa v Bílém domě bude i nadále škrtit ekonomicky, nejenom cly. Základem německé „obnovy“ může být znovu Drang nach Osten. Pokud je to pravda, měli by se mít zejména Češi znovu na pozoru. Jsou jako vždy první na ráně. Naivní jedinec namítne: „Jsme teď přece spojenci!“ Realista odpoví: „Dánsko je též spojencem USA a nejspíš brzy přijde o Grónsko.“

Současná resoluce nebo usnesení Evropské unie o právech Afričanů v Evropě odporuje nejen historickým reáliím středovýchodní Evropy, ale nevystihuje ani přesně pozici otrokářství v dějinách Evropy západní.

„Sankce se vždycky nakonec obrátí proti všem a nejvíce proti tomu, kdo je zavedl.“ Evropa brzy pozná, zda je dostatečně silná a má dostatek zdrojů na to, aby vedla dvě velké obchodní války najednou.

A že by nebyl proti uzavření kontraktu na dovoz amerického plynu. „Ale k tomu bychom si levně dostavěli jadernou elektrárnu a zrušili bychom Green Deal, protože oni po nás chtějí, tihle zločinci z Evropské unie, jak je nazval Trump – chtějí po nás, abychom jim zaplatili dvě až pět miliard korun, to je schválené,“ zdůraznil Štěpán.

Soud rozhodl, že Le Penová a její strana Národní sdružení zneužily tři miliony eur (70 milionů Kč) z fondů Evropského parlamentu, určených pro poslanecké asistenty. Prokuratura tvrdila, že uvedené peníze byly v letech 2004–2016 použity na výplaty zaměstnanců strany sídlících ve Francii, čímž byla porušena pravidla EU.

Soudce vyhověl návrhu prokuratury na okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Zároveň jí byl vyměřen čtyřletý trest odnětí svobody, přičemž dva roky si má odsedět podmíněně a dva v domácím vězení s elektronickým náramkem.

Historická fakta a ideologie nicméně Sterzika zas tak moc netrápí. Je produktem sociálních sítí. A „loví“ počty sledujících, tedy i potenciálních voličů. Na facebooku ho sleduje 50 tisíc lidí, na síti X kolem deseti tisíc a na YouTube přes osm tisíc. „Díky sociálním sítím mohl vyrůst a dostat se tam, kde je nyní. Racionálně si vytipoval, na co naloví popularitu a jak ji pak zužitkuje,“ popsal politolog Josef Mlejnek.

V dopise   vysvětlujícím své rozhodnutí Cox uvedl, že souhlasí se „základním záměrem“   zákona učinit školy  politicky neutrálními, ale domnívá se, že zachází příliš daleko v regulaci místních samospráv. Poznamenal také, že tím, že se zákon úzce zaměřuje na vlajky, nebrání dalším politickým projevům, jako jsou plakáty nebo osvětlení.

Špičky EU by se měly podívat pravdě do očí, ale to by musely své výkřiky o ohrožení ruskou agresí myslet vážně. Pro ně je to jen další z dobrých byznysů, kde se dá pohádkově vydělat, stejně jako byl takovým byznysem Green Deal, anebo covidová pandemie. Princip je jednoduchý a stále stejný – lidi k smrti vystrašit a pak jim vytřepat peníze z peněženek.

Jestli se Rakušan teď o něco snaží, tak je to oddálení celého případu. A jak vidíte, jde mu to dobře. Soudci dobře vědí, proč se jim do toho nechce. Nikdo nestojí o to, aby mu manželku srazili při podezřelé autonehodě.

Lenka Bradáčová, která zítra nastupuje do funkce nejvyšší státní zástupkyně, je produktem stejných amerických struktur jako prezident Petr Pavel a náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka. Bradáčová se na vrchol dostala tvrdou prací a svými schopnostmi, ale také tím, že vždy věděla, komu se zavděčit a komu jít po krku.

„Okamura není můj konkurent. Hlavní souboj je mezi mnou a Fialou. Ale pokud se ostatní subjekty spojí a dostanou se do Sněmovny, ať to jsou STAČILO!, Motoristé, SOCDEM nebo Přísaha, je to dobré. Hlasy nesmí propadnout,“ prohlásil šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

„Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinák,...".

Naše republika má svůj ideový kompas, svou vizi státnosti a suverenity, kterou konstituovali TGM, Štefánik a Beneš. Jen nepřátelé žvaní mantry, že současná republika "nemá vizi a může být i spolkovou zemí souseda" (!!). Pokud republika neopustí tento kompas, zůstane republikou a nezmění se protektorát pod cizí mocností, o což se snaží všichni nepřátelé Edvarda Beneše a ČSR let 1918-1938, a 1945-1948!

Chci tím říci, že tvůrce, který si dal za cíl zobrazit Husa nebo Žižku, přijal na sebe symbol celého českého zápasu národa o víru, pravdu a sociální spravedlnost. Proto se na památku Husa a Žižky útočilo vždy, když se útočilo na český lid, na český národ a na jeho tradice. Každý tvůrce, zobrazující Husa nebo Žižku na sebe vzal ztvárnění ideje, kterou vyjádřil Masaryk po návratu z exilu  - " Tábor je náš program". Je to vzdor cizákům a porobitelům, boj o víru pravdy a rovnosti společenské, který  Janové Hus, a Roháč z Dubé zaplatili životem, a který šířil i jejich pokračovatel vůdce Sirotků další Jan Jiskra z Brandýsa. Je to úsilí národa brát věci své do vlastních rukou. Nikdy na toto nezapomínejme a učme to naše děti.