České národní listy

Je nesmírnou hanbou státních instituci, že zachovávají věčné mlčení - doslova PERPETUUM SILENCIUM - o této reálií  kontroverzní historie rodu Liechtensteinu v protektorátu. Řekl bych k tomu s klasikem národa Janem Werichem : "Dva zámky plný akademiků držej hubu!" Nemám pravdu, pánové akademici ČAV a ÚSTR? Kdo kdy a kde bádal o těchto reáliích, krom pana docenta Bendy? Reagovali na jeho zjištění nějací kompetenti, státní zastupitelství, ministerstva, komise historiků? Anebo docent Benda a jeho obrovská monografie s ověřenými dokumenty nemá pravdu?? Kdo se odváží vyslovit takovou lež?

Kdo chce bránit republiku,

ať nestojí na chodníku !

Za Masaryka,Beneše !

Bez té všivé veteše !

Kníže Hans-Adam II. opakovaně prohlásil, že se nevzdává nároku na majetek svého rodu v "České republice". Nechce se o tento majetek soudit, ale doufá, že české úřady jednoho dne uznají, jaké bezpráví se lichtenštejnským občanům dostalo roku 1945 a budou tento problém chtít řešit.

Chci zde znovu zdůraznit: Lichtenštejnsko, s velkou tradici, bylo jednou zemí se „sudetským Slezskem“ a Moravou, řízenou až do vyhnání na konci války, vaším otcem. Je to před delší dobou, doufám však, že to není neuctivě mimo pozornost. Váš otec byl první princ, který opravdu udělal z Lichtenštejnska fungující stát v současném smyslu. Ale byl v srdci stále hluboce zakořeněn v naší sudetskoslezsko-českomoravské domovině, až do své smrti. Požádal svého syna (a jeho syn má velkou, inteligentní, nezávislou, typicky „sudetskou“ smím-li to tak říci, energii), aby se svými ekonomickými znalostmi a prostřednictvím politické vědy postavil zemi na zcela nových základech.“

Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství byl mnohonásobně větší než vlastní území rodného Lichtensteinska. Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i J. A. Komenský. Němčina se stala úředním jazykem

e proto pochopitelné, že k mnichovské dohodě poslal kníže Hitlerovi blahopřejný telegram. Výsledek jednání velmocí označil za “velký čin provedený v zájmu světového míru”,” popisuje profesor Horčička.

Jeden telegram nemusí jistě nic znamenat a jak historik naznačuje, mohlo jít o čistě formální gesto vedené strachem o osud vlastního státu. Jenže to není zdaleka všechno. Přidejme ještě další, podstatně závažnější příklad, který by bezpochyby byl vyhodnocen jako akt kolaborace s nacisty.

“Od podzimu 1938 navíc kníže poskytoval podporu různým německým státním a stranickým organizacím, které v Sudetech budovaly svou organizační strukturu. Například krnovským SA (útočné oddíly NSDAP, pozn. red.) přispěl 1000 marek na uniformy, celých 15 tisíc marek pak v listopadu téhož roku věnoval na výstavbu jednotek SS v Moravském Šternberku, Krnově a Opavě,” píše historik v další části své knihy. Je tak namístě se domnívat, že v případě prohry českého státu ve Štrasburku by došlo k historickému prolomení Benešových dekretů.

Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu

"Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit. Cesta, kterou lze doporučit, je požádat Spolkovou republiku – jako ochrannou mocnost sudetských Němců – aby veškeré dosud trvající otázky, které vyplývají z tohoto komplexu otázek, objasňovala a řešila smluvní cestou. A to za spolupůsobení patronátního Bavorska a legitimních zástupců sudetských Němců. Za současného právního stavu neprosadí jedinec patřičné právní řízení, ani nenajde kompetentní soud, u kterého by mohl uplatnit  majetková práva. To platí i pro Německo a Rakousko.  Tyto záležitosti je nutno dojednat. "

Je neuvěřitelné, že se prezident Pavel sešel se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva, aby ji sdělil, že by v případě lichtenštejnské žaloby na ČR, jež jde primárně proti tzv. Benešovým dekretům, byla lepší dohoda. Toto defenzivní stanovisko českého prezidenta ve věci tak klíčové jako je ochrana ústavního pořádku, jehož jsou tzv. Benešovy dekrety součástí, může poškodit vyhlídky České republiky ve sporu s Lichtenštejny. 

Je neslýchané, že nikdo z představitelů soudní moci nebo dalších vysokých ústavních činitelů státu, ale ani akademické obce se proti tomuto prezidentovu postupu neohradil.

Takzvané sudetské Němce spojovala, jen nenávist k Čechům a fanatické nadšení pro nacistickou ideologii, které jim, na rozdíl od mnoha jiných Němců, vydrželo nejdéle. Ti Němci z českého pohraničí, kteří tomuto šílenství nepropadli a zůstali věrní  své občanské příslušnosti k demokracii, a Československé republice tvořili malou hrstku, jež si však o to více zaslouží naši úctu a respekt, ale je zajímavé, že právě čeští regionální historici těmto lidem prakticky nevěnují žádnou pozornost. A už vůbec nevěnují pozornost českým hraničářům a historii Čechů v českém pohraničí. Muzea v českém pohraničí se místo toho, opájejí horlivou snahou dohnat a předehnat své „sudetoněmecké“ kolegy. Je však zcela příznačné, že včerejší i dnešní  tzv. sudetští Němci se za více než sedmdesát let také prakticky  nijak nevěnovali historii německých antifašistů, sni zločinům henleinovců.. Proč právě tento zarážející fakt zcela uniká jejich českým fanouškům?

Všichni by měli vědět, jak páni Němci, kterým bylo v Sudetech tak „ubližováno“, museli požádat Hitlera, aby je „vysvobodil“ a zabral, jak zbili po záboru české občany, kteří z existenčních důvodů museli v Sudetech zůstat, např. horníci na Mostecku, pro které nebyla ve vnitrozemí práce. O této razii na Čechy málokdo ví.

Slavnosti při oslavách Leopolda II. českým králem 6. září 1791, byly velkolepé a daly příznivcům českého národa příležitost ukázat králi a královně něco z vědeckých úspěchů českého národa i z jeho historie. Ve slavném Karolinu Josef Dobrovský, člen nedávno založené Královské české společnosti nauk, přednesl projev obhajující české a slovanské zájmy v habsburské říši a diplomaticky uvedl, že slovanské obyvatelstvo tvořilo většinu říše a zdůraznil jeho zásluhy, ale i jeho potlačování většími a výbojnými národy. Takové násilí odsoudil. Část na obranu českého jazyka mu cenzura nedovolila do projevu zahrnout.  Byl to první veřejný projev poučující panovníka a vyšší vrstvy o postavení a problémech neněmeckých národů v říši, zvláště českého.

Pokud toto nepochopí evropský establishment v institucích jako Evropská komise nebo Evropský parlament, musí to pochopit členské země, včetně ČR. A začít jednat třeba i autonomně. Nebo to špatně dopadne,“ napsal na síti facebooko zahraničně-politický expert Motoristů sobě Jan Zahradil.

 Od roku 2022 byly proti ruským organizacím spáchány stovky sofistikovaných útoků, které zahrnovaly nabourání databází a jejich následný přenos ukrajinským zločincům.  Zásobování pitnou vodou  (ZPV) označuje veškerou infrastrukturu nezbytnou pro sběr, úpravu, čištění a distribuci pitné vody uživatelům. Pro zemi je proto citlivým a strategickým sektorem.

Dosavadní řešení obrany teritoria republiky 13 Gripeny je přitom dostatečné. A to  ještě naše Gripeny stačí chránit vzdušný prostor Slovenské republiky. Nákup nových Gripenů ze Švédska by stál v řádech desítky  miliard korun a nikoliv stovky miliard korun, co nás bude stát případný nákup 24 letounů F-35. Jedinou výhodou těchto letounů je to, že by v případném válečném konfliktu, ke kterému, jak doufám nedojde, nemohli být v příštích deseti letech ani poškozeny, natož zničeny. Jednoduše proto, že nebudou v té době ještě dodány. A po 10 letech už budou poněkud de modé. Asi mnohem praktičtější by bylo nakoupit např. 10 až 14  Gripenů, které budou v řádech desítek miliard korun.

II) Ideovým otce odsunu byl Neville Chamberlain, britský premiér, přesvědčený o zradě Hitlera po Mnichovu okupací ČSR. Odsun však nevypracoval, zemřel.

III) Programovým otcem odsunu byl  profesor John David Mabbott, z Oxfordu.

Na žádost britského odboru Central ministerstva zahraničí vypracoval memorandum a monografii "Transfer of Minorities" (Přesun menšin), kterou dokončil v květnu 1940!

Tedy v době začínající ofensivy proti Britanii. (M.D.Brown, 2008, str. 176-177.)

Důvodem bylo rozhodnutí britských úřadu o přesunech německých menšin z okupovaných území Evropy, aby nebyla už nikdy zavdána příčina nové války.

Profesor Mabbott pak dostal objednávku na další knihu, a napsal dílo "National States and National Minorities",která zůstala v rukopise. (Brown, op.cit, str. 177.)

Takže důvody pro odsun byly stanoveny nejen pro ČSR, ale i pro ostatní evropské okupované země s německými menšinami.

Prezident Pavel jako deus ex machina předkládá k naplnění "objednávku historie"

Prezident P. Pavel v Die Welt - Abychom se stali větším světovým hráčem,  potřebujeme větší evropskou integraci "a také také leadership, který může nabídnout Německo... Německo skutečně může hrát vedoucí úlohu,..."

Z článku "Češi v německé sféře vlivu", 10.7.2025, E. Best

xprezident Miloš Zeman pronesl vánoční poselství. Zkritizoval vládu Petra Fialy (ODS) za amatérismus a nedostatek odborných kompetencí, vysoké ceny energií, nedostupnost bydlení, deficit státní pokladny a „foltýnovskou cenzuru“. Nastupujícímu kabinetu Andreje Babiše (ANO) popřál, aby nebyl amatérský, ale profesionální a aby neopakoval chyby předchozí vlády, jako bylo poškození vztahů se Slovenskem, Čínou či USA.

Na jaře roku 2025 oznámil německému lidu: „Mentálně se připravuji na to, že válka bude trvat dlouho. Mír za cenu kapitulace Ukrajiny pro mě nepřipadá v úvahu.“ A v prosinci 2025 v Bundestagu prohlásil: „Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.“

„Žádný hodnotový řád vymezený ústavou neexistuje. To je prázdný pojem, který si prezident jednoduše vymyslel,“ řekl Panenka.

Za mimořádně nebezpečné označil tvrzení, že není rozhodující pravdivost obvinění, ale to, jak je vnímá část veřejnosti. „To znamená, že pravda není důležitá. Stačí, že se to o někom říká. Tohle je popření právního státu,“ uvedl. Podle něj prezident v tomto ohledu překročil hranice svých ústavních pravomocí a zachází s ústavou volněji, než kdy činil jeho předchůdce Miloš Zeman, kterého přitom stejné kruhy dříve ostře kritizovaly.

Její složení do značné míry geograficky kopírovalo rozložení současných členských zemí aliance NATO. Původně čítala až 675 000 mužů, podle odhadů se jich z Ruska vrátilo pouhých 70 000, z nich pouhých 10 000 bylo jakž takž bojeschopných. Zbytek byly pouhé trosky lidských bytostí, zničené hladem, mrazem a tyfem. A ačkoliv Napoleonovo ruské tažení tímto dnem formálně skončilo, samotná válka nikoliv. Jejím vyvrcholením byl až 31. březen roku 1814, kdy po porážce obránců Paříže na kopci Montmartre vpochodovala spojenecká vojska v čele s ruským carem Alexandrem I. do Paříže.

Súčasne sa ale objavuje otázka, nakoľko predstavitelia EÚ týmto tvrdením maskujú svoju obavu pred nespokojnými občanmi. Len ťažko totiž možno prekryť ich snahu o reguláciu a ovládanie mysle občanov prostredníctvom kontroly sociálnych médií. A práve to môže v konkrétnych prípadoch viesť k ovplyvňovaniu rozhodovacích procesov v štátoch EÚ, teda k najväčšiemu „systémovému riziku“ pre demokraciu a právny štát.

Druhá možnost je, že pan prezident pojede na válečné vlně dále a tím bude poškozovat ČR a její lid. V tomto případě by pan prezident měl zvážit důstojný odchod ze své funkce. 

Německý ministr obrany Boris Pistorius nyní vyvrací tvrzení o bezprostředním ruském útoku na členy NATO. „Nevěřím, že  si Putin přeje totální válku proti NATO. Jeho cílem je zničit Alianci zevnitř, aby otestoval její odhodlání a solidaritu,“ řekl v rozhovoru pro Die  Zeit .
Generální tajemník NATO Mark Rutte 11. prosince učinil  překvapivé prohlášení : „Rusko přineslo do Evropy válku a my se musíme připravit na válku v rozsahu srovnatelném s tou, kterou zažili naši prarodiče nebo praprarodiče.“

V zemi, kde máme prezidenta válečného jestřába, který horuje pro válku a nekonečné zbrojení a šíří nenávist ve společnosti, se premiérovi podařil doslova husarský kousek.

Hybris  narůstá z projevů rozkladu dnešní  civilizace, z konzumní přesycenosti, nevázanosti, svévole, zpupnosti, zaslepenosti, chtivosti a chamtivosti.  Z intrik oligarchů a z  ozbrojených konfliktů předstíraných cílů. Z popírání tradic národa, rodiny, ze znevažování norem etiky i estetiky. Pěstují se i ozbrojené konflikty.  Otvírá se otázka unilaterální, bilaterální a multilaterální vlády nad světem. Válčí se. Takovou rouhavou Hybris stíhá v řeckých bájích Spravedlnost, také trestem bez míry. Není tím trestem i dnešní  pandemie koronaviru? Neprovází ji i globální pandemie chudoby? A nejsou tu bezútěšné konflikty mezi lidmi uvnitř státních hranic i mimo ně? Přečetli jsme si, že 4 tisíce miliardářů a 16 milionů milionářů vlastní 95% světového bohatství.

Tak si přejme trochu víc jednoty, než měla pravda a láska. Trochu víc disciplíny, než měly Evropské hodnoty. Trochu víc velkorysosti, než měla Fialova vláda a také si přejme lepší voliče, než měla liberální demokracie. Přejme si větší rozhled i větší orientaci v problémech. A hlavně si přejme víc svobody projevu, protože bez ní skončíme přesně jako Německo, Francie nebo Rakousko.

Jednomyslně přijatý  zákon  prohlásil francouzskou koloniální vládu v letech 1830 až 1962 za zločin a požaduje od Francie  omluvu a odškodnění za masové zvěrstva a deportace spáchané v tomto období. Ministerstvo zahraničních věcí v Paříži toto rozhodnutí označilo za „zjevně nepřátelskou iniciativu“.