České národní listy

Politici po celém světě si musí udělat čas na zamyšlení nad stavem dnešního světa. Možná prožíváme počátky toho, co budoucí historici nazvou třetí světovou válkou. Samozřejmě to závisí na tom, zda budoucí historici vůbec budou. S každou shozenou bombou, každou vystřelenou raketou a každou torpédovanou válečnou lodí se události přibližují k jedinému střetu, k Sarajevu 21. století, které svrhne křehkou síť. Stačí jen jedna drobná chyba v kalkulaci, jedna bomba, která mine cíl a dopadne na velvyslanectví jiné země, jedno letadlo, které bude náhodou sestřeleno, nebo jakýkoli jiný z milionu incidentů, aby se spustila eskalace vedoucí k plné jaderné výměně.

Čím víc Babišova vláda hovoří o přezkoumávání obranných zakázek, tím víc Pavel hovoří o procentech.

Napriek konfliktom na okraji krajiny si sovietsky ľud nevedel predstaviť život bez ZSSR. Ale Zväz už bol odsúdený na zánik. Jeho osud spočíval v odpornom znení referendovej otázky: „Považujete za potrebné zachovať Zväz sovietskych socialistických republík ako obnovenú federáciu rovnocenných suverénnych republík?“
Aby otázku zamaskovali, pridali k nej niečo o ľudských právach a slobodách. Podstata otázky však bola rovnaká: odpovedzte „áno“ alebo „nie“ a stále dostanete suverénne (nezávislé) republiky. Väčšina obyvateľov vtedy najvzdelanejšej krajiny sveta si ani neprečítala celú otázku, pochopila len to, že ide o „zachovanie Zväzu“. A odpovedali:

No, samozrejme, že „áno“!

Z hlediska sociální skladby hodnotí Jung český národ jako národ rolníků. Velkoměsto a studium prý v tomto etniku probouzí jen všechny jeho špatné vlastnosti. Jung varuje říšské Němce před despektem a podceňováním Čechů. Stejně jako Wagner upozorňuje na českou houževnatost, se kterou si tento nepočetný národ zachoval v podmínkách soustavného německého tlaku svou identitu. „S obdivuhodnou houževnatostí se tento malý, husitskými válkami a třicetiletou válkou oslabený národ zachoval a vypracoval… Malý národ cizího původu se chce v německé střední Evropě nejen udržet, ale dát jí šach. Ano, chtěl dokonce víc, chtěl ji ovládnout.“ Obraz Čecha je obrazem hrozby pro Němce. Češi jsou asijsky záludní. Jsou-li v menšině, jsou ponížení. Jsou-li ve většině, dokáží se proměnit v „divoké zvíře“, „brutální nestoudné orgie husitismu mají v krvi“. Ve vztahu k Němcům jsou násilničtí němcožrouti – mezi Čechy a Němci je možný pouze totální boj! 17)

    V této zjitřené situaci  vybuchla jako bomba zpráva, že v  italské knize (vyšla 2008) bývalé hlavní žalobkyně Tribunálu v Haagu (ICTY) Carly del Ponte „Lov; já a  váleční zločinci“ , kterou nikdo nemůže obžalovat že fandila Srbům, se objevilo tvrzení, že stovky od teroristů UÇK zajatých, a pak už nezvěstných  Srbů z Kosova a Metohije, krátce po NATO okupaci (červen 1999), byly odvlečeny do Albánie. Tam  byli zavražděni, jejich různé orgány (např. ledviny) jim byly odebrány a prodány do zahraničí k transplantacím.

Trump se prý zeptal: „Pokud potopí Ford, co uděláme?“ Odpověď: totální válka (potenciálně jaderná [Trump zvažuje možnost jaderné eskalace; to ukazuje, jak je šílený a zlovolný. Doufám, že Putin a/nebo Si varovali Trumpa, že by bombardovali Washington a Tel Aviv, pokud by on nebo Netanjahu bombardovali Írán.]) nebo úplný ústup z Perského zálivu. Žádná z těchto možností není politicky proveditelná. Spojené arabské emiráty právě daly Spojeným státům 48 hodin na opuštění Al Dhafry. Saúdská Arábie váhá ohledně prince Sultána. Katar má obavy ohledně Al Udeidu. Koalice v Perském zálivu se hroutí. Trumpovo rozhodnutí ohledně elektrické sítě v Teheránu by mohlo rozhodnout o tom, zda Spojené státy svou pozici na Blízkém východě udrží, nebo ztratí.

merický prezident Donald Trump uvedl, že Írán je ochoten jednat o příměří, ale sám zatím není připraven uzavřít žádnou dohodu, protože podle něj nejsou podmínky dostatečně dobré. Ze strany Teheránu však zaznívají opačné reakce: oficiální představitelé důrazně odmítají kapitulaci a tvrdí, že Írán „se nikdy nevzdá“ a nenastoupí k jednáním, dokud americké a izraelské útoky neskončí. Naznačuje Trumpův postoj k příměří, že se konflikt s Íránem může ještě výrazně vyostřit?

Donald Trump může válku v Íránu už jenom prohrát. Jít do války proti mnohem většími a lidnatějšímu Afghanistánu s vlastním vývojem hypersonických raket a jaderným programem, to je i pro USA poněkud velké sousto, jak se teď ukazuje. Teď už se hraje jen o to, zda Spojené státy prohrají jen reputačně a politicky a nebo jestli si ještě ze Zálivu odvezou hodně rakví s mrtvými vojáky a celý ropný region bude zničen na dlouhé roky. Teď už se hraje jen o to, zda Trump prohraje víceméně sám a nebo zda s ním prohraje i hnutí MAGA, viceprezident Vance i Republikánská strana.

Po vypuknutí rusko-ukrajinskej vojny ruskí športovci majú zamedzenú účasť na športových podujatiach. Izraelskí športovci nemajú zamedzenú účasť na športových podujatiach po vedení vojny v Gaze, ktorú početná svetová tlač nazýva genocídnou. Americkí športovci nemajú zamedzenú účasť na športových podujatiach po zabíjaní neznámych ľudí na lodičkách v Karibskom mori, po únose venezuelského prezidenta z Caracasu a pritom zabití desiatok venezuelských vojakov. Po útoku a bombardovaní Iránu bez medzinárodným právom uznaného dôvodu. Po zabití takmer 170 školáčok v Iráne.

Čo majú všetky tieto a ďalšie dvojaké metre spoločné? Priamo alebo aspoň objektívne idú proti Rusku. Všetky navonok medzinárodné organizácie s prevládajúcou účasťou západných krajín sú zamerané proti Rusku.

To, co se stalo v červenci 2024 v Sde Teiman, není ojedinělý incident. Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem ve své nejnovější zprávě dospěla k závěru, že Izrael prosazuje „systematickou a institucionalizovanou politiku mučení a zneužívání palestinských vězňů“. Na základě desítek rozhovorů s propuštěnými vězni B'Tselem popisuje systematické znásilňování, používání elektrických šoků, waterboarding, odepírání jídla a odepření lékařské péče. Zpráva Výboru OSN proti mučení z listopadu také potvrzuje „státní politiku organizovaného a rozsáhlého mučení“, včetně sexuálního násilí. B'Tselem zdokumentovala k lednu 84 případů, kdy Palestinci zemřeli ve vazbě od října 2023 v důsledku špatného zacházení.

Podstatné bylo, že Německo prohrálo 2. světovou válku a v současnosti se dějí opět pokusy překroutit dějiny  a dokonce přikládat vinu za vznik války Sovětskému svazu a  dehonestovat  rozhodnutí mírových jednání o odsunu  Němců do Německa a Rakouska za jejich sdílení brutálních destruktivních hitlerovských praktik a cílů proti zemím, v nichž Němci tvořili menšinu.  Tento aspekt se zvláště brutálně vrací v podobě úsilí tzv. sudetských  Němců záludným způsobem legitimovat jejich volání po staré vlasti a po zrušení dekretů presidenta republiky z roku 1945. Ty jsou však nezrušitelné v důsledku toho, že jsou součástí výsledků mírových jednání v Postupimi.  Ano, stýská se jim po privilegovaném postavení, které měli před vznikem republiky a ještě více během okupace. Snad opravdu nechápou, že koncem 30. let zradili jak Československo, tak jeho demokracii, nejlepší ve střední Evropě, která jim poskytla práva jako žádný jiný stát v Evropě své menšině.

Albánské úřady na Kosovu začaly uvažovat nejen o „kosovské chrámové turistice“, ale začaly i historické bohatství srbského národa na Kosovu udávat jako „kosovské dědictví“, začaly si vymýšlet i albánský původ, například prý i srbského kláštera z XIV.století DEČANI (čti Dečany), postaveného srbským králem Stevanem (Štěpánem) Nemanjićem, nazývaným Dečanským a dokončené jeho synem srbským císařem Dušanem v třicátých létech XIV.století

Včerejší tisková konference jen zvýší spekulace, o co Bradáčové v bitcoinové kauze jde, a také o tom, zda má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc politickou vůli a politickou podporu premiéra Andreje Babiše, aby věci přišel na kloub.

„Dnes nám německý ministr zahraničí bez jakéhokoli okolkování, otevřeně, přímo, jasně a velmi hrubě pohrozil, že pokud se neopustíme obrany maďarských národních zájmů a nepřestaneme blokovat důležitá rozhodnutí EU ve prospěch Ukrajiny, bude to mít pro Maďarsko velmi vážné důsledky,“  řekl Szijjártó na tiskové konferenci vysílané televizní stanicí M1.

Naša krajina predstavuje suverénny štát, máme vlastné zákony, vlastné inštitúcie moci. Srbsko sa musí ubrániť pred inváziou, ktoré  je preň pripravené s pomocou rôznych foriem podvratnej činnosti. A  občania musia vedieť, že účasť na tejto činnosti, - úlohou ktorej je zabezpečiť zahraničné dominovanie nad našou vlasťou, teda jej okupácia, -   ich robí historicky zodpovednými za búranie práva na existenciu vlastnej domoviny. Zverujúc svoj štát iným, cudzej vôli, rovnako zverujú  do cudzích rúk aj svoj život a budúcnosť svojich detí a   spoluobčanov.

Masová genocida Srbů i Židů byla v údolí řeky Neretvy (viz i dříve uvedenou citaci z knihy maďarského novináře Hory), jižně od města Mostaru, kolem města Čapljiny, Stolce. Nedaleko osady Medjugorje, kde se údajně zjevovala Bohorodička, byla v době ustašovského Chorvatska hluboká popravčí jáma GOLUBINKA a další jámy, kde ustašovci (Chorvati i Muslimové) začátkem srpna (hlavně 4. srpna 1941) oloupili, umučili, a povraždili a do „jámy“ vrhli na 2 000 hlavně Srbů, včetně žen a dětí, už zabitých nebo ještě živých, převážně z čistě srbských před tím vyloupených bohatých vesnic Prebilovci a Klepci, dále pak z Mostaru i Sarajeva. Na organizaci vyvražďování Srbů v kraji se významně podíleli dva katoličtí duchovní, Marko Zovko děkan ze Stolce a farář Ilija Tomas z vesnice Klepci.

Dne 3. dubna 1939 pořádal Konrád Henlein na Pražském hradě slavnostní recepci jako civilní komisař správy protektorátu. Recepce se zúčastnil státní prezident a s výjimkou jednoho všichni členové druhorepublikové vlády. Předsednictvo Strany národní jednoty a Mladé národní jednoty v prohlášení „Českému národu!“ ze dne 16. března 1939 vzalo na vědomí včlenění do „životního prostoru Německé říše“: „Tuto skutečnost béřeme na vědomí a chceme podle ní zařídit práci národní jednoty tak, abychom v loajální a poctivé spolupráci s naším velkým sousedem zajistili svébytnost národa, jeho kulturní, hospodářské i mravní hodnoty“. ⁶

Je otázkou, zda Václav Havel, když pronášel tento verdikt nad svým národem, věděl o zprávě spisovatele Zdeňka Němečka  o svém strýci Milošovi, poslané domácím odbojem do Londýna 2.12.1943: „Havel, majitel Lucerny, Němeček vzkazuje, že je velmi kompromitován svojí spoluprací s Němci a že český lid je nad tím pobouřen. Havel je prý něco jako Emanuel Moravec a Němeček doporučuje, aby byl varován českým vysíláním z Londýna“. (Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943. Vydala L. Otáhalová as M. Červinková, Praha 1966, str. 744.)

Chci tím vším jen zdůraznit, že pokládám dnešní válku za rozhodující historickou příležitost historickou příležitost pro definitivní zaražení pangermánského ´Drang nach Osten´ a že právě nynější válka dokázala, že je k to­mu třeba opravdové přátelské a loajální spolupráce Polska, Československa a Sovětského svazu. Náš po­měr k oběma je spojenecký a přátelský a takovým chce trvale zůstat. Přáli bychom si, aby po dosažení plné dohody mezi Polskem a Sovětským svazem do­šlo také k plné dohodě mezi námi třemi, právě k vy­likvidování imperialistického a krvelačného "Drang nach Osten". A podaří-li se nám to, je garantována celá budoucnost Polska i Československa a je pomo­ženo celé Evropě. Ne-li, přijde zase nová katastrofa, v nějaké jiné formě Německem vyvolaná. Říkám tím jen to, co je mým opravdovým, hlubokým poli­tickým přesvědčením.

„Pan Piotr ‚Pete‘ Hegseth, ministr války, šel v Hitlerových šlépějích a vydal rozkaz: ‚Postupujte vpřed! Žádní zajatci. Žádné slitování pro naše nepřátele‘ (což z něj podle Ženevské a Haagské úmluvy podepsané USA činí nepopiratelného válečného zločince),“ napsal  Janusz Korwin-Mikke.

Operace by se mohla táhnout měsíce a i kdyby byla úspěšná, hrozba pro obchodní lodě by nezmizela, protože Írán by mohl útočit na námořní trasy raketami dlouhého doletu a drony. Za těchto okolností by majitelé lodí pravděpodobně váhali s obnovením plavby průlivem.

II.Sudetoněmci jsou pouhá   ostrovní německá (rakouská) diaspora od usazení v pohraničí Českého království

Uprostřed  brutální iránsko-izraelské války se objevily zprávy, potvrzené z několika stran, že  nový íránský nejvyšší vůdce Modžtába Chameneí byl tajně letecky převezen do Moskvy na operaci nohy, kterou mu osobně nabídl Vladimir Putin, poté, co byl těžce zraněn při náletech.

Podle zpráv se operace zdařila a Modžtába Chameneí je ubytován za přísně bezpečnostních podmínek, které doufejme nepřekonají agenti Mossadu či CIA v jednom se Putinově paláci.

A spravedlnost pro dalších 163 nevinných duší, jejichž životy byly vzaty, protože jeden muž se rozhodl, že se zbaví pravidel a obejde válečné právo („pravidla nasazení“), a to vše zatímco doslova volal po krvi.

Tento muž má jméno – Pete Hegseth.

A pokud má Amerika někdy šanci obnovit svou čest, musí být Pete Hegseth potrestán za své zločiny.

Amerika musí odčinit své činy – činy Petea Hegsetha.

Spravedlnosti musí být učiněno zadost.

A Pete Hegseth musí být postaven před porotu svých vrstevníků, aby stanul před soudem za vraždu 168 nevinných Íránců.

Amerika takový proces potřebuje, aby se očistila od skvrny na naší kolektivní cti, kterou tyto vraždy způsobily.

Já – totiž já – tož pravda,

já to jsem?  Nu ano – já -

jen tělo zůstalo tam v cizí zemi,

to tělo vzala si ta cizí zem...

Hlava mi klesá uprostřed boje,
poslední vzdech, ten patří vám,
Hradčany krásné, ty Praho moje,
budete žít, já umírám.

Okupace nebyla správa území. Byla to krádež státu, práv, budoucnosti. Čas má zhusta schopnost obrušovat hrany, občas se objeví pokušení relativizovat. Vidíme to aktuálně teď v Brně. V květnu se do něj sjedou tisíce Němců. Není příhodnější moment k připomínce slov Eduarda Beneše, které pronesl v květnu 1945 v Brně: Až do poslední chvíle šel německý lid do fanatického boje. Co se zdá být neuvěřitelné a nepochopitelné, to se opravdu dělo. Tento německý lid šel do krvavého vraždění jako slepý a hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se. Šel a dával se tupě nebo fanaticky zabíjet a zabíjel. Když E. Beneš hovořil na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých 14. prosince 1945, předpokládal, že dojde k přepisování historie.

Jaký byl cíl Velkogermánů a nacistů? 

Vyhnat Čechy z dosavadních území a vytvořit souvislé germanizační pásy, které by salámovou metodou rozkrájely české území. V Čechách to bylo Neveklovsko, Sedlčansko a Berounsko, na Moravě to bylo Moravskotřebovsko, Drahanská vysočina a Vyškovsko. Na Moravě na místo vyhnaných Čechů byli dovezeni tzv. bessarabští Němci – tzv. Volksdeutsche určeni k práci na uloupených českých pozemcích pro nově založené říšské komandantury. Když Němci opouštěli uloupené území koncem roku 1944, jak v Čechách, tak na Moravě, zachovali se barbarsky. Máme fotografie vypálených a zničených obcí, jako byl Neveklov v Čechách, nebo Krásensko na Moravě... Můžeme našim lhářům a nepřátelům republiky položit před oči tyto fotografie a také svědectví místních kronik. Ono je to všechno také zapsáno.

V době, kdy si USA z resortu obrany zřídily Ministerstvo války a kdy si osobují nárok napadnout kohokoli se jim zlíbí, a to bez ohledu na jakékoli relikty mezinárodního práva, je na naše politické představitele vyvíjen tlak, aby vydávali pět procent HDP na nákupy amerických zbraní. 

„Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo 5 procent. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ vzkázal velvyslanec při NATO, Matthew Whitaker.

 Osobně jsem přesvědčen, že takový nátlak je nepřijatelný, a pokládám za alarmující (ale nikoli překvapivé), že se k němu přidala domácí mainstreamová média (o politicích bývalého Fialova kabinetu ani nemluvě).

A právě zde přichází nejtvrdší politická rovina celé věci. Esper výslovně zmiňuje Bílý dům a pohled na konflikt optikou voleb. To je mimořádně závažné. Pokud se strategická rozhodnutí o válce, jejím prodlužování nebo ukončování začnou filtrovat přes otázku dopadů na příští volby, přestává být řeč o velké bezpečnostní doktríně a začíná jít o řízení obrazu, nálad a škod. Jinými slovy, o to, jak konflikt mediálně prodat, jak veřejnosti vysvětlit zdražování a jak v pravý čas připravit únikovou cestu. Esper to naznačuje velmi ostře, když říká, že Trump na jedné straně hovoří správně o tom, že budoucí bezpečnost a zabránění íránské jaderné zbrani mají přednost před krátkodobým růstem cen, ale na druhé straně mluví, jako by válka už skončila a Amerika vyhrála téměř v první hodině. Tento rozpor není drobná nekonzistence. To je příznak politické nervozity.