České národní listy

A Vladimir Putin samozřejmě upozornil svůj protějšek Donalda Trumpa na skutečnost, že téměř okamžitě poté, co americká strana označila kolo jednání v Mar-a-Lago za úspěšné, zahájil kyjevský režim teroristický útok s použitím rozsáhlých dronů s dlouhým doletem – útok na státní rezidenci ruského prezidenta v Novgorodské oblasti.

Dali jsme jasně najevo, že takové bezohledné teroristické činy přirozeně nezůstanou bez odezvy. Americký prezident byl touto zprávou šokován, doslova pobouřen a řekl, že si takové šílené činy ani nedokáže představit.

A jak už bylo řečeno, to nepochybně ovlivní americké přístupy v kontextu spolupráce se Zelenským, kterému současná administrativa, jak sám Trump řekl, díky Bohu, nedala Tomahawky.

Nejde o odmítání dialogu, ale o nedostatek citlivosti k minulosti. Debata proto přesahuje místní rovinu a vyžaduje jasný a srozumitelný postoj státu. Ministerstvo zahraničí a vláda by měly jasně vymezit své stanovisko a potvrdit, že respekt k historické paměti a poválečné právní kontinuitě zůstává neměnnou součástí naší politiky.

Nejvýraznější osobností v oblasti jazykovědné se stal po Dobrovském Josef Jungmann (1873–1847). Při svém studiu filosofie a práv na tehdy jen německých školách a univerzitě v Praze, se musel živit sám, působil jako vychovatel v zámožných rodinách. Existenčního strachu se nikdy nezbavil, ale zároveň v něm zůstalo silné sociální a národní cítění. Jeho hlavním zájmem byla filologie a literatura, což od r. 1799 uplatnil jako učitel na gymnasiu v Litoměřicích. Svým vlastenectvím ovlivnil řadu svých studentů, svým dílem celé obrození. Postupně rozšířil orientaci českého národního obrození, i když jazykovou otázku považoval stále za nejdůležitější. Přesto, že ctil Josefa Dobrovského a navazoval na jeho práci, opustil koncepci spolupráce s českou šlechtou, která nebyla spjatá s českým jazykem ani s moderními potřebami českého národa. Jeho pozornost se obrátila na tvořící se český střední stav a na inteligenci. Účast inteligence v národním úsilí pro něj byla rozhodující d ohledem na skutečnost, že neměla možnost se vzdělávat v českých školách, neboť neexistovaly.

V říjnu 1938 jsme byli v noci vyhnáni. Vzít jsme si mohli to, co jsme uvezli na vozíčku (tři osoby celkem 70 kg, a to jen nejnutnější prádlo a peřinu). O vše ostatní jsme přišli.

Nikomu jsme nic neudělali a museli jsme odejít, protože táta se otevřeně hlásil k Čechům a hájil zájmy české menšiny jak v obecním zastupitelstvu, tak na závodě.

Špatný sen…. Nic jiného to totiž není… Evropská unie chce zajistit pod taktovkou Ursuly von der Leyen “silnou a pulzující“ evropskou demokracii (!).

Brusel to chce hlídat velkými pokutami pro neposlušné země (!). Připravují se pro to nové orgány s honosnými názvy - Evropské středisko pro odolnost demokracie (!) a Evropský štít pro demokracii (!). Také se plánuje Evropské středisko pro sledování digitálních médií (!)… Bude na to všechno prý vyčleněn tučný finanční obnos (!).

„Dostali jsme se k cíli velmi blízko, i když mnozí říkali, že je to nemožné... Dosáhli jsme mnoha detailů,“ řekl Trump na briefingu se Zelenským.

Čím víc se mluví o obraně demokracie, tím méně prostoru zůstává pro skutečnou demokratickou debatu. Čím víc se investuje do zbraní, tím méně se investuje do lidí. Hinkle varuje, že tento trend nemůže skončit jinak než ztrátou důvěry v samotný evropský projekt. Pokud se totiž obyčejní lidé budou cítit jen jako zdroj peněz a poslušnosti, nikoli jako smysl celé politiky, žádná propaganda o ruské hrozbě už jejich loajalitu dlouho neudrží.

„Ukrajina bohužel těžce platí za válku, kterou způsobila. Koneckonců, kdyby přijala oprávněné a velmi příznivé ruské požadavky z listopadu 2021 a umírněné požadavky z března 2022, k této válce a těmto územním ztrátám by nedošlo. Na vině jsou samozřejmě Anglosasové: Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a tehdy Bidenovo USA, které tuto válku vyzbrojily a podnítily. Rozhodnutí však učinil Jeho Excelence Vladimir Zelenskij a Nejvyšší rada. P.S. Angličané také přesvědčili naivní Poláky k listopadovému a lednovému povstání  (1863 a 1830 proti carskému Rusku skončilo porážkou povstalců – pozn.redakce) – a také k tomu, aby se v roce 1939 postavili proti Třetí říši,“ uzavřel Korwin-Mikke.

Petr Pavel podle mě ani tak neohrožuje ústavní pořádek jako spíš sebe sama. Už se poškodil výrokem, že nezáleží na tom, jestli Turek své výroky fakt řekl, ale jestli si to něm veřejnost myslí. Prezident se stále více podobá rusému premiérovi Černomyrdinovi, který neproslul jako státník, ale jako šašek.

Aneb jak tvrdím už  3 roky - ještě většin problémem  než to, že jsme si jich sem 725.000 vzali, je to, že jsme je totálně rozmazlili a udělali z nich privilegované občany první kategorie.

Právě to je hlavní příčina současné situace, kdy jsou vztahy mezi našimi občany a Ukrajinci tak napjaté.

A přesně proto již nesmíme v této praxi pokračovat.

Naši občané musí být na prvním místě. A pokud někomu umožníme, aby k nám přišel, tak se musí přizpůsobit našim zvykům a našim pravidlům.

Válka zůstává požehnáním pro politiky a bankéře. Pro všechny ostatní zůstává jen jedna otázka: život nebo smrt.

Téměř čtyři roky války Rusko hluboce proměnily. Mnoho obyčejných Rusů si vypěstovalo pocit hrdosti na to, že Rusko přežilo tváří v tvář nepřátelství Západu a projevům pohrdání Západu vůči ruskému lidu a ruské kultuře, píše v Responsible Statecraft Anna Matveeva z londýnské King's College.

. Novinář Radko Kubičko však ve svém posledním příspěvku pro Český rozhlas před svým předčasným úmrtím minulý týden uvedl, že to byl prezident Petr Pavel, kdo v tomto ohledu ne zcela odvedl svoji práci, když před jmenováním Babiše premiérem nekladl více podmínek. Z tohoto pohledu je to vlastně Pavel, kdo obelhal všechny ostatní. Tak obratně přešel z pozice tvrdého odpůrce Babiše, že aniž by si toho sotva kdo všiml, dal mu volnou ruku. A tohle byl politický trik roku.

Je nesmírnou hanbou státních instituci, že zachovávají věčné mlčení - doslova PERPETUUM SILENCIUM - o této reálií  kontroverzní historie rodu Liechtensteinu v protektorátu. Řekl bych k tomu s klasikem národa Janem Werichem : "Dva zámky plný akademiků držej hubu!" Nemám pravdu, pánové akademici ČAV a ÚSTR? Kdo kdy a kde bádal o těchto reáliích, krom pana docenta Bendy? Reagovali na jeho zjištění nějací kompetenti, státní zastupitelství, ministerstva, komise historiků? Anebo docent Benda a jeho obrovská monografie s ověřenými dokumenty nemá pravdu?? Kdo se odváží vyslovit takovou lež?

Kdo chce bránit republiku,

ať nestojí na chodníku !

Za Masaryka,Beneše !

Bez té všivé veteše !

Kníže Hans-Adam II. opakovaně prohlásil, že se nevzdává nároku na majetek svého rodu v "České republice". Nechce se o tento majetek soudit, ale doufá, že české úřady jednoho dne uznají, jaké bezpráví se lichtenštejnským občanům dostalo roku 1945 a budou tento problém chtít řešit.

Chci zde znovu zdůraznit: Lichtenštejnsko, s velkou tradici, bylo jednou zemí se „sudetským Slezskem“ a Moravou, řízenou až do vyhnání na konci války, vaším otcem. Je to před delší dobou, doufám však, že to není neuctivě mimo pozornost. Váš otec byl první princ, který opravdu udělal z Lichtenštejnska fungující stát v současném smyslu. Ale byl v srdci stále hluboce zakořeněn v naší sudetskoslezsko-českomoravské domovině, až do své smrti. Požádal svého syna (a jeho syn má velkou, inteligentní, nezávislou, typicky „sudetskou“ smím-li to tak říci, energii), aby se svými ekonomickými znalostmi a prostřednictvím politické vědy postavil zemi na zcela nových základech.“

Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství byl mnohonásobně větší než vlastní území rodného Lichtensteinska. Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i J. A. Komenský. Němčina se stala úředním jazykem

e proto pochopitelné, že k mnichovské dohodě poslal kníže Hitlerovi blahopřejný telegram. Výsledek jednání velmocí označil za “velký čin provedený v zájmu světového míru”,” popisuje profesor Horčička.

Jeden telegram nemusí jistě nic znamenat a jak historik naznačuje, mohlo jít o čistě formální gesto vedené strachem o osud vlastního státu. Jenže to není zdaleka všechno. Přidejme ještě další, podstatně závažnější příklad, který by bezpochyby byl vyhodnocen jako akt kolaborace s nacisty.

“Od podzimu 1938 navíc kníže poskytoval podporu různým německým státním a stranickým organizacím, které v Sudetech budovaly svou organizační strukturu. Například krnovským SA (útočné oddíly NSDAP, pozn. red.) přispěl 1000 marek na uniformy, celých 15 tisíc marek pak v listopadu téhož roku věnoval na výstavbu jednotek SS v Moravském Šternberku, Krnově a Opavě,” píše historik v další části své knihy. Je tak namístě se domnívat, že v případě prohry českého státu ve Štrasburku by došlo k historickému prolomení Benešových dekretů.

Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu

"Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit. Cesta, kterou lze doporučit, je požádat Spolkovou republiku – jako ochrannou mocnost sudetských Němců – aby veškeré dosud trvající otázky, které vyplývají z tohoto komplexu otázek, objasňovala a řešila smluvní cestou. A to za spolupůsobení patronátního Bavorska a legitimních zástupců sudetských Němců. Za současného právního stavu neprosadí jedinec patřičné právní řízení, ani nenajde kompetentní soud, u kterého by mohl uplatnit  majetková práva. To platí i pro Německo a Rakousko.  Tyto záležitosti je nutno dojednat. "

Je neuvěřitelné, že se prezident Pavel sešel se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva, aby ji sdělil, že by v případě lichtenštejnské žaloby na ČR, jež jde primárně proti tzv. Benešovým dekretům, byla lepší dohoda. Toto defenzivní stanovisko českého prezidenta ve věci tak klíčové jako je ochrana ústavního pořádku, jehož jsou tzv. Benešovy dekrety součástí, může poškodit vyhlídky České republiky ve sporu s Lichtenštejny. 

Je neslýchané, že nikdo z představitelů soudní moci nebo dalších vysokých ústavních činitelů státu, ale ani akademické obce se proti tomuto prezidentovu postupu neohradil.

Takzvané sudetské Němce spojovala, jen nenávist k Čechům a fanatické nadšení pro nacistickou ideologii, které jim, na rozdíl od mnoha jiných Němců, vydrželo nejdéle. Ti Němci z českého pohraničí, kteří tomuto šílenství nepropadli a zůstali věrní  své občanské příslušnosti k demokracii, a Československé republice tvořili malou hrstku, jež si však o to více zaslouží naši úctu a respekt, ale je zajímavé, že právě čeští regionální historici těmto lidem prakticky nevěnují žádnou pozornost. A už vůbec nevěnují pozornost českým hraničářům a historii Čechů v českém pohraničí. Muzea v českém pohraničí se místo toho, opájejí horlivou snahou dohnat a předehnat své „sudetoněmecké“ kolegy. Je však zcela příznačné, že včerejší i dnešní  tzv. sudetští Němci se za více než sedmdesát let také prakticky  nijak nevěnovali historii německých antifašistů, sni zločinům henleinovců.. Proč právě tento zarážející fakt zcela uniká jejich českým fanouškům?

Všichni by měli vědět, jak páni Němci, kterým bylo v Sudetech tak „ubližováno“, museli požádat Hitlera, aby je „vysvobodil“ a zabral, jak zbili po záboru české občany, kteří z existenčních důvodů museli v Sudetech zůstat, např. horníci na Mostecku, pro které nebyla ve vnitrozemí práce. O této razii na Čechy málokdo ví.

Slavnosti při oslavách Leopolda II. českým králem 6. září 1791, byly velkolepé a daly příznivcům českého národa příležitost ukázat králi a královně něco z vědeckých úspěchů českého národa i z jeho historie. Ve slavném Karolinu Josef Dobrovský, člen nedávno založené Královské české společnosti nauk, přednesl projev obhajující české a slovanské zájmy v habsburské říši a diplomaticky uvedl, že slovanské obyvatelstvo tvořilo většinu říše a zdůraznil jeho zásluhy, ale i jeho potlačování většími a výbojnými národy. Takové násilí odsoudil. Část na obranu českého jazyka mu cenzura nedovolila do projevu zahrnout.  Byl to první veřejný projev poučující panovníka a vyšší vrstvy o postavení a problémech neněmeckých národů v říši, zvláště českého.

Pokud toto nepochopí evropský establishment v institucích jako Evropská komise nebo Evropský parlament, musí to pochopit členské země, včetně ČR. A začít jednat třeba i autonomně. Nebo to špatně dopadne,“ napsal na síti facebooko zahraničně-politický expert Motoristů sobě Jan Zahradil.

 Od roku 2022 byly proti ruským organizacím spáchány stovky sofistikovaných útoků, které zahrnovaly nabourání databází a jejich následný přenos ukrajinským zločincům.  Zásobování pitnou vodou  (ZPV) označuje veškerou infrastrukturu nezbytnou pro sběr, úpravu, čištění a distribuci pitné vody uživatelům. Pro zemi je proto citlivým a strategickým sektorem.

Dosavadní řešení obrany teritoria republiky 13 Gripeny je přitom dostatečné. A to  ještě naše Gripeny stačí chránit vzdušný prostor Slovenské republiky. Nákup nových Gripenů ze Švédska by stál v řádech desítky  miliard korun a nikoliv stovky miliard korun, co nás bude stát případný nákup 24 letounů F-35. Jedinou výhodou těchto letounů je to, že by v případném válečném konfliktu, ke kterému, jak doufám nedojde, nemohli být v příštích deseti letech ani poškozeny, natož zničeny. Jednoduše proto, že nebudou v té době ještě dodány. A po 10 letech už budou poněkud de modé. Asi mnohem praktičtější by bylo nakoupit např. 10 až 14  Gripenů, které budou v řádech desítek miliard korun.

II) Ideovým otce odsunu byl Neville Chamberlain, britský premiér, přesvědčený o zradě Hitlera po Mnichovu okupací ČSR. Odsun však nevypracoval, zemřel.

III) Programovým otcem odsunu byl  profesor John David Mabbott, z Oxfordu.

Na žádost britského odboru Central ministerstva zahraničí vypracoval memorandum a monografii "Transfer of Minorities" (Přesun menšin), kterou dokončil v květnu 1940!

Tedy v době začínající ofensivy proti Britanii. (M.D.Brown, 2008, str. 176-177.)

Důvodem bylo rozhodnutí britských úřadu o přesunech německých menšin z okupovaných území Evropy, aby nebyla už nikdy zavdána příčina nové války.

Profesor Mabbott pak dostal objednávku na další knihu, a napsal dílo "National States and National Minorities",která zůstala v rukopise. (Brown, op.cit, str. 177.)

Takže důvody pro odsun byly stanoveny nejen pro ČSR, ale i pro ostatní evropské okupované země s německými menšinami.

Prezident Pavel jako deus ex machina předkládá k naplnění "objednávku historie"

Prezident P. Pavel v Die Welt - Abychom se stali větším světovým hráčem,  potřebujeme větší evropskou integraci "a také také leadership, který může nabídnout Německo... Německo skutečně může hrát vedoucí úlohu,..."

Z článku "Češi v německé sféře vlivu", 10.7.2025, E. Best