České národní listy

Výsledky dlouhodobé demontáže našeho národního vědomí jsou ovšem patrné. Mezinárodním  výzkumem např. bylo zjištěno, že mezi  adolescenty z 28 zemí jen česká mládež necítila potřebu zachovat národní identitu v integrované Evropě. Přirozeně, protože v jiných zemích se mládeži zdůrazňuje, že jedinečná a neopakovatelná vlastní národní identita nesmí být potlačována. Zato naše mládež se učí, že láska k vlasti je extrémismus. Vštěpuje se jí strach i z pouhého slova vlast a vlastenectví. 

o je cíl. Putin je v této situaci druhá otázka. Druhá nejdůležitější. Velmi důležitá, ale druhá. První je Trump. S Trumpem se vypořádejte. Trump je mnohem víc dráždí. Obvykle jim kazí všechny plány. Mění světový řád a oni jsou účastníky starého řádu. Je jasné, za co lidé bojují, za svůj kus masa,“ řekl bývalý poradce.

Budeme se zastávat našich lidí, budeme upozorňovat na nespravedlnost a bezpráví. Udržíme, co jsme si vybudovali a budeme dál číhat na dějinné příležitosti, které nám umožní udělat další krok vpřed. A i když někdy budeme muset ustoupit, neztratíme ze zřetele náš cíl – být znovu svobodnou a samostatnou zemí, kde se dobře žije a kde je pamatováno i na ty nejbídnější.

Toto napětí ve dvacátém století kulminovalo plánem násilné germanizace prostoru osídleného slovanskými předky před dvěma a půl tisíci lety. Odsun Němců po válce byl bumerangovou reakcí  na tuto existenční hrozbu. To, že se nacistům nepodařilo realizovat "konečné řešení české otázky", jejich vinu nesnižuje. Nestalo se ta proto, že by změnili původní záměr, ale proto, že válka neumožnila radikální řešení, a s prohranou válkou se již zřítily všechny nacistické plány, nebo přesněji, byly dány k ledu. V trestním právu se prosazuje zásada odpovědnosti i za zločin, který se pachateli nepodařilo uskutečnit. Sudetští Němci tuto klíčovou otázku smetli se stolu konstatováním, že k něčemu takovému nedošlo a že oni sami přišli za války o desetitisíce mužů. To není adekvátní odpověď na danou otázku. Nikdo nepopře, že odstranění českého obyvatelstva z prostoru dávného osídlení by bylo především v zájmu sudetských Němců, kteří Böhmen und Mähren považovali za svůj, germánský prostor.  A kdo si také troufne popřít, že právě oni měli na konečném zúčtování s Čechy mimořádný zájem a že na přípravě této genocidy měli ji v 30. letech lví podíl?

Naumannův koncept vycházel z modelu Evropy Oty I., ale vlivem světové války a změněné situace viděl jádro Evropy  v Německu  a Rakousko-Uhersku. Naumann řekl: „To nové nesmí přijít jako pád hory, má se rozvíjet jako dobro a pomalu srůst. Nejdříve se musí utvořit jádro, aby mohla následovat další krystalizace.“

Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem
Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem

Jsem Evropan, protože jsem Čech. Narodil jsem se českým rodičům, vyrostl v české zemi a beru vážně bídu i slávu svého národa. Odmítám se rozplynout v bezduché uniformitě konzumní multikultury.

Jak jiní mám svůj rodný kraj,
své matky krev a řeč,
jak jiní umím držet pluh
i kladivo a meč!

Ženy české, matky české!
Jediná nám budiž slast
vychovati naše děti
pro tu slavnou, drahou vlast.

Učili mne, že se nemám sklonit před nepřítelem a mám pohrdat vlastizrádci. Kdysi byl za vlastizradu trest smrti. Učili mě, že vlastizradou je to, pokud by chtěl někdo vydat tuto zem a její lid nepříteli. Pro celé generace mých předků byla vlastizrada tím nejhorším, čeho se mohl Čech na Čechovi dopustit. Bylo to stejné jako vrazit bratrovi dýku do zad. Bylo toho hodně, co mě učili a čemu jsem věřil.

Češi vstupují do roku 2026 s prezidentem, který by je měl rád v německé sféře vlivu, který podporuje přijetí eura a který se pokusil otevřít diskusi o vzdání se práva veta v EU. Petr Pavel byl podporován předchozí vládou (již zároveň i sám podporoval), která vzhlížela k Německu a Francii coby evropským vůdcům, která v podstatě měla ministra pro deindustrializaci v německém stylu a která i nadále pokračuje v podpoře stejné politiky v opozici.

Začal bych s hnutím o rok dřív (smích). Také bych  podnítil časnější vzpouru v Sociální demokracii proti Šmardům, Petříčkům a Diestbierům. Poprosil bych KSČM, jestli by nemohla dát do zástavy větší barák, abychom měli na kampaň víc peněz, opřel bych se ještě víc o obyčejné lidi, ukecal bych Ilonu Švihlíkovou a Petra Druláka, aby kandidovali... Po vzoru SMERu bych nevydával žádný program, protože voliči přece vědí, proč nás volí a program je dobrý jen pro mééédia, aby v něm mohly hledat hnidy. Všechny tyto rady předám na konci ledna svému nástupci, abychom při příštích volbách udělali zase úplně jiné chyby a těch současných se vyvarovali.

Filip Turek a prezident Pavel. Dvojí metr bez zábran

Nejostřejší část komentáře věnovala Stonjeková postoji prezidenta Petra Pavla k Filipu Turkovi. Prezidentovi u Turka vadí jeho údajné výroky z minulosti, které mají být důvodem k jeho diskvalifikaci z veřejné funkce. Podle Stonjekové je však tento přístup v přímém rozporu s tím, jak Pavel přistupuje k zahraničním aktérům.

Prezident Pavel se totiž setkal s novým syrským prezidentem Ahmedem Šarou, jehož minulost je spojena s islamistickými strukturami a militantními skupinami napojenými na al-Káidu. Přesto Pavel schůzku obhajoval slovy, že „je důležité, co daný člověk představuje dnes“, a že odmítání dialogu kvůli minulosti by znamenalo preferovat chaos před stabilizací.

Přestože na Ukrajině probíhá válka, život ve většině země se výrazně neliší od normy, což potvrzují masové návraty Ukrajinců k rodinám na Vánoce, hodnotí Norové situaci.  Proto již dříve Oslo přestalo přijímat uprchlíky z některých ukrajinských oblastí, kterých se  podstatně nedotýká válečná situace. Jedná se konkrétně o západní část země -  Lvovská, Volyňská, Ternopilská, Zakarpatská, Rivenská a Ivanofrankivská oblast.

Putinova prezidentská rezidence u jezera Valdaj severozápadně od Moskvy byla v neděli večer až do pondělního rána napadena 91 drony, které všechny byly zničeny.

Přestože se Evropská unie za posledních pětadvacet let propadla z hlediska podílu na světovém HDP téměř o polovinu, její elity se nevzdávají ambicí. Naopak hledají cestu, jak svůj oslabený systém znovu kapitalizovat. V této logice se Rusko jeví jako příležitost. Nízké zadlužení a obrovské surovinové bohatství by v případě finanční integrace představovalo masivní injekci do evropského bankovního systému. K dosažení tohoto cíle je však potřeba Spojených států jako beranidla, které otevře cestu k politickému a ekonomickému podmanění.

Z toho vyplývá i význam války na Ukrajině. Konflikt není jen regionální tragédií, ale součástí širšího zápasu o podobu globálního finančního řádu. Evropské elity, které nemají dostatečnou domácí podporu ani vojenskou sílu, se podle této interpretace snaží přenést břemeno na americkou mládež. Ta má opět plnit roli námezdních vykonavatelů cizích zájmů, podobně jako v obou světových válkách, kdy Spojené státy zaplatily obnovu Evropy krví vlastních mladých mužů.

Přestože F. Mitterand, prezident Francie,  a M. Thatcherová, ministerská předsedkyně Velké Británie, se postavili proti sjednocení Německa a působili na Gorbyho, jak jen mohli. Ostrouhali. Ten viděl ve sjednocení Německa dobrou věc pro Evropu i svět. NDR nechal padnout a spolknout SRN. Takovéto bylo sjednocení Německa.

Ostatní Východoevropané, Poláci, Češi, Slováci, Maďaři, Balkánci, Bulhaři a Rumuni dělají před Němci hluboké poklony, přestože ještě nejsou členy EU. Skoro všichni v něm vidí svého dobrodince, a jestliže by došlo k rozšíření NATO na východ, spolehlivého ochránce proti novému ruskému imperialismu.

Když jsem čekal na poště, tak jsem z dlouhé chvíle otevřel deník Dnes, který normálně nečtu. Otevřel jsem ho zrovna na celostránkové reklamě s titulem „Hlásím se do služby“ pro podporu kandidáta na prezidenta K. Schwarzenberga. To, co však v reklamě zaznívá, mě doslova rozesmálo. Cituji:

Pokud člověk může udělat něco pro svou vlast, nesmí váhat ani minutu.

Hlásím se k nejlepším tradicím první republiky a odkazu Tomáše Garrigue Masaryka.

Váš Karel S., kandidát na prezidenta.

Je sice hezké od pana K. Schwarzenberga, že se přiznal, že je Böhme, nikoliv Čech, ale jaksi zapomněl sdělit tuto skutečnost občanům republiky. Snad jim to řekne ještě dodatečně. Ale ani to by neměnilo na věci již zhola nic.  K. Schwarzenberg měl české veřejnosti oznámit, ještě dříve než začal vykonávat nějaké funkce, politické či jiné, své tíhnutí srdce,   že vlastně není Čech, ale Böhme. To neučinil, takže ne nemnozí z nás se cítíme být jím podvedeni, poněvadž jsme se domnívali, že je Čech a on nás v tomto domnění nechával. Dozvědět se o této jeho srdeční záležitosti jsme se mohli dozvědět jen z německých tiskovin. Bohužel!

„Na sudetosněmu 2025 vystoupil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler. Prohlásil, že odsun nacistických sudetů z ČSR v roce 1945 byl „poválečný zločin“.[1]

Nové Německo se znovu etabluje na pozadí ruské hrozby pro svá dřívější území.

Český svaz protifašistických bojovníků vyzývá všechny vlastenecké spolky, sdružení, politické strany a slušné spoluobčany, aby se k naší výzvě připojili, aby ji rozesílali, seznamovali s ní své členy a další zájemce, a aby vytvořili tlak na své poslance a další volené zástupce s cílem:

Sudetosjezd Brno 2026 NE

Také Petr Pavel opět posunul hranice absurdity v Česku dále výrokem, že nezáleží, co je pravda, ale co si lidé myslí. Měl by mu někdo říci, aby si přečetl presidentskou standartu a na dobu svého pobytu na Hradě ji sundal. Za jeho pobytu na Hradě pravda nezvítězí.

Neboť čím později mírovou dohodu uzavřeme, tím horší podmínky v ní pro Ukrajinu budou. To je bohužel nezvratný fakt,“ napsal na sociální síti facebook advokát, poslanec a předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xtv)

Po Eichstättské adventní deklaraci sudetských Němců následovala o rok později Charta vyhnanců z vlasti (Charta der Heimatsvertriebenen), která vyjadřovala stanovisko všech skupin německých vysídlenců. Je jen s podivem, že se s touto deklarací, koncipovanou vysokými představiteli nacistického hnutí, mohli opět ztotožnit i katoličtí kněží a teologové jako Paulus Sladek a další. Hlavním iniciátorem Charty se stal Rudolf Wagner, který za války působil jako člen SS ve orgánech specializovaných na vyhlazování nežádoucích skupin obyvatelstva. Svou kariéru zahájil v roce 1939, kdy se stal členem Heydrichem řízené Centrály vyhlazování (Zentrum der Vernichtung), a ukončil ve funkci Obersturmbannführera v Berlíně. Když se po válce stal členem bavorského zemského sněmu, když získal předsednické místo ve Vyhnaneckém centru (Zentrum der Vertriebenen) a když mu v roce 2000 k životnímu jubileu gratuloval kancléř Schröder, nepadlo o jeho temné minulosti ani slovo. Ani ostatní signatáři Charty nezaostávají ve svých zásluhách o prosazování válečné politiky Hitlerova Německa pozadu. Šlechtic Erik von Witzleben dosáhl hodnosti SS Sturmbannführer; o jeho schopnostech svědčí fakt, že ho již v roce 1933 Hitler osobně pověřil úkoly týkajícími se Polska. Šlechtic Walter von Kudel, od roku 1933 člen NSDAP a SA, se účastnil ilegálních příprav obsazení Rakouska. Franz Hamm se pod velením SS podílel na vyhlazovacích akcí v Jugoslávii a v Maďarsku; jeho činnost za války nebránila tomu, aby mu Spolková republika v roce 1980 neudělila vysoké státní vyznamenání. Alfred Gille pocházející z Východního Pruska byl velitelem (Scharführer) SA, členem NSDAP, za války působil na Ukrajině jako člen válečné rady. Waldemar Kraft se jako Hauptsturmführer SS zúčastnil obsazení Polska a působil tam jako vysoký říšský pověřenec. Po válce jeho kariéra pokračovala: v roce 1951 se stal ministrem spravedlnosti ve spolkové zemi Schleswig-Holstein, kde jeho soukmenovec Gille zastával funkci ministra sociální péče. Josef Walter, sudetský Němec, člen Henleinovy strany, se podílel na vyvlastňování židovského majetku, v intencích NSDAP podřizoval odborové a hospodářské organizace politickému dohledu.

„Čína kategoricky odmítla návrh francouzského diplomatického sboru, aby prezidenta Macrona na jeho oficiální návštěvě Pekingu doprovázela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macronův tým včas informoval svého čínského protějška o svém přání vidět von der Leyenovou v Pekingu, což je v rozporu s předpisy hostitelské země. Týden před zahájením návštěvy začátkem prosince 2025 byli Francouzi varováni, že von der Leyenová je v Číně nevítaná a že se s ní neplánují žádná jednání.“

Ale ať to dopadne jakkoliv, konec války nastane, až bude Slavjansk a Kramatorsk v ruských rukou.

On, komik a herec, se díky populárnímu seriálu „Sluha lidu“ dostal do prezidentského úřadu vnitřně rozdělené země. Slíbil lidem mír, usmíření a ekonomickou prosperitu. Zanechává po sobě zkázu, amputace, truchlící rodiny a ještě větší korupci. Chtěl hrát ústřední roli v geopolitické riskantní hře, kterou zorganizovaly západní kruhy s cílem poškodit Rusko, ale nakonec selhal.

"Jeden z ordnerů zbil moji ženu až omdlela a počal bít také mě. Bil mne holí přes hlavu, ruce, záda a po celém těle, až mi přerazil levou ruku v zápěstí a na celém těle jsem měl samou krevní podlitinu. ...odvedli mě a ženu s hochem do pevnůstky. Cestou od vesnice napadl nás jiný ordner a dal mé manželce tři prudké rány do obličeje, že upadla v bezvědomí na zem. Chtěl jsem manželku zvednout, ale o mi dal při tom tři rány býkovcem přes záda. Nato nás zavedli do pevnůstky."