České národní listy

Po mnichovském diktátu a záboru pohraničí, kdy se Hitler chystal ke konečné likvidaci Československa, začaly vnitřní reakční síly rozvíjet kampaň proti představitelům demokracie a jejím zásadám. V tomto období vystupuje Karel Čapek a kromě jiného zveřejnil v tisku následující: „Ležet v samém středu Evropy znamená fatálně být uprostřed každé historické mely, která se kdy v Evropě strhla. Vskutku tato země nebyla ušetřena žádné srážky ras, kultur a idejí a platila svou krví za všechno, co se dělo s ostatní Evropou. A přece se tu po dvanáct století udržel malý a houževnatý národ nejzápadnějších Slovanů; udržel se mezi daleko mocnějšími sousedy a po většinu svých krvavých dějin se musel proti nim hájit.

Dávat za odměnu kolaborantům a zrádcům cenu Karla IV. je urážlivý projev přetěžké deformace a dehonestace našich dějin. „Otec vlasti“ by nikdy kladně neocenil nepřátelskou činnost cizích kolonizátorů naší země, činnost zaměřenou na oslabení, ochuzení, rozklad vlasti. Takovou činost by nikdy netrpěl.

Ale zase se nedá říct, že by nás Pánbůh nevaroval. Nedá se říct, že by se tohle všechno stalo zčista jasna. Já jsem si z předchozích varování zařídil topení, které funguje i bez elektřiny a plynu. Zařídil jsem si kuchyň, kde se dá vařit na plotně a stačí k tomu trocha dřeva. Zkultivoval jsem si záhumenek, aby se delší dobu obešel bez hnojiv, zařídil si zásoby krmiva pro prasata i slepice, zbavil se dluhů, postavil chlívek a vyčistil studnu.

Bývalý generální prokurátor (attorney general) Spojených Států Ramsay Clark (pokud vím, dosud zřejmě žije ), jako vedoucí prokurátor Mezinárodního tribunálu o válečných zločinech USA a NATO proti Jugoslávii a členové tribunálu prohlásili obžalované za vinné z 19 zločinů a tyto zločiny byly uvedeny pod záhlavím OBŽALOBA. Byli obžalováni William J.Clinton, vláda Spojených Států, NATO a ostatní z mezinárodních zločinů a porušení mezinárodních a domácích zákonů, s následnou smrtí, ničením a utrpením.

Pokud vy nám chcete řeč i duši bráti,

budem jako vojsko proti vám vždy státi;

místo mečů hněvy, místo štítů vzdory,

seřadíme muže, seřadíme hory:

Americká základňa Victoria v Bagdade je v plameňoch

Irackí predstavitelia potvrdzujú informáciu, že na americkú vojenskú základňu Victoria v Bagdade bol vykonaný raketový a dronový útok. Toto nie je prvý útok na toto americké vojenské zariadenie v Iraku. Nový útok však priťahuje osobitnú pozornosť. Večer iracké informačné zdroje hlásili zvýšenú koncentráciu amerických špeciálnych jednotiek na základni vo Victorii. Irán to využil a zaútočil. Objavili sa správy o požiari na základni vo Victorii a o sanitkách, ktoré premávajú z vojenského zariadenia do kliník irackého hlavného mesta.

... Zkrátka, shrnuto a podtrženo, F.Turek mluvil v Bruselu anglicky velmi dobře.  Celou tuto  kampaň proti němu považuji za předzvěst toho, co bude následovat při protivládní demonstraci, kde se Filip Turek pro tentokrát stane (samozřejmě zcela nezaslouženě) hlavním vládním zlobrem. Na základě vymyšlených faktů se bude vytvářet dojem o nekompetentnosti jeho i současné vlády. 

Je to vlastně hanebná manipulace a fujtajbl. Ale na nic jiného se ti, kdo připravují kampaně proti současné vládě, nezmohou.

Koncem února 2009 ICTY zase ukázal, že je soudní fraška, když předsedající skotský soudce Ian Bonomy vynesl rozsudek nad šesti významnými srbskými představiteli, dvěma civilisty, čtyřmi generály. Bývalý prezident Srbska M. Milutinović byl osvobozen, podpředseda vlády SRJ N. Šainović dostal 22 let, podobně i velitel 3. kosovské armády generál N.Pavković a velitel policie na Kosovu generál S. Lukić. Generálové D. Ojdanić a V. Lazarević dostali „jen“ 15 let. Hlavní vina byla údajně v tom, že chystali etnickou čistku 700-800 000 Albánců z Kosmetu, dále vraždy a pronásledování, prý přemísťování mrtvol do masových hrobů v Srbsku, atd. Odsouzení byli vězněni než začal soud až 5 roků. Do Haagu  přišli dobrovolně. Odpovědný velitel Srebrenici (zničení cca 100 srbských vesnic východní Bosny, přes 1 000 mrtvých Srbů) Nasir Orić byl odsouzen  na 2 (!) roky, velitel bosensko-muslimské armády Rasim Delić, jehož mudžaheddinové zajatce stínali, dostal 3 roky. Generál T. Blaškić, Chorvat (vražda 100 muslimských civilů v Ahmići)) místo 45 let byl propuštěn po 7 letech.

Na otázku, zda by se Německo mělo účastnit případné vojenské mise k odblokování Hormuzského průlivu, Schröder kategoricky odpověděl:  "Tohle by se za žádných okolností nemělo dělat."

V Detmoldském prohlášení mimo jiné stojí: "Sudetoněmecká národní skupina pokládá za svoji úlohu zachovat sama sebe němec­kému národu, udržovat bdělé své vlastenecké vědomí a právní nárok na vlast, a zprostředkovat němectví své zkušenosti pohraničních Něm­ců. Jejím cílem je znovuzískání vlasti. V boji za dosažení tohoto cíle očekává podporu německého národa jakož i jiných národů, které jsou připraveny vystoupit za právo a lidskost...

romě toho potřebuje německý národ životní prostor a proto se „nesmí vzdát ani metru tohoto prostoru ze všeho nejméně v srdci Německa…“ Přitom: „Žádné zaslepení: /je to/ boj na život a na smrt… V konečném důsledku nejde o nic jiného, než kdo zůstane, Čech či Němec.“6) Proto z titulu práva vyšší hodnoty německého národa… musí být pokračováno v tom, co naši otcové započali a předčasně přerušili...“Vlastně nejnaléhavějším úkolem německého národa je… aby byla z Čech, Moravy a Slezska německá země.“

Přísný dohled nad lužickosrbskými aktivisty přinesl Andrickému „pro napadání státního zřízení a ústavy „ v říjnu r. 1941 nové zatčení a deportaci do koncentračního tábora Dachau. I zde ale s dalším duchovním založil liturgické kolo a o večerech předčítal Písmo svaté. Snažil se udržovat optimistickou náladu. Ošetřoval nemocné. Hlad a tyfus zlomil i tohoto sportovce. 19. ledna 1943 byl zařazen mezi vážně nemocné. Na smrt nemocný prosil o Božího Syna ve svaté eucharistii. Dozorce posměšně prohlásil: „Krista chce, injekci dostane“.3. února 1943 ukončila smrtící injekce život tohoto statečného člověka a horlivého služebníka Božího. Kaplan Alois Andricki se stal prvním lužickosrbským světcem.

V kombinaci s jeho předchozími volebními sliby, že nezačne novou válku na Blízkém východě, se Trumpovo prezidentství mění v katastrofu epických rozměrů – ceny benzínu raketově stoupají a USA prohrávají válku s Íránem.

Od 2. března bylo v Libanonu při izraelských útocích zabito nejméně 31 zdravotnických pracovníků. Celkem bylo izraelským ostřelováním zabito přibližně 700 lidí a více než 700 000 jich bylo nuceno opustit své domovy. Izraelské bomby ženou lidi před sebou a zabíjejí je i v hotelech a apartmánech v Bejrútu.

350 tisíc vyhnaných. 350 tisíc občanů, kteří se často už nikdy nevrátili zpátky do svých domovů. Takový byl například osud 300 vyhnaných občanů z moravského Lipovce. Ti byli celou válku nouzově umístěni v městečku Doubravici nad Svitavou, aby po skončení války přešli do pohraničí. Do zničeného Lipovce se tehdy už vrátit nemohli... A mohli bychom pokračovat v příkladech dál a dál.

To je důvod, proč připomínáme naše vyhnané Čechy, Židy i Romy. To je důvod, proč na opačném konci republiky vznikl první monument vyhnaných Čechů v Plzni, za strašné nepřízně oficiálních kruhů. To je důvod, proč my dnes v jihomoravské metropoli na jediném místě v Brně, kde to máme povoleno, zřizujeme tuto pamětní desku. Na očích a na paměť – všem, všem, všem.

Dr. Walter Becher (někdejší přívrženec Kameradschaftsbundu, člen NSDAP)

Dr. Walter Brand (spiritus rector henleinovského hnutí)

Ing. Friedrich Brehm (SS Sturmbannführer, nositel zlatého stranického odznaku NSDAP)

Dr. Emil Franzel (původně soc. demokrat, za okupace policejní důstojník jednotky dislokované v Praze, historik)

Dr. Hermann Götz (MdB) (bývalý spolupracovník nacistické tajné služby, člen NSDAP)

Dr. Walter Hergl (SS Hauptsturmführer, funkcionář NSDAP)

Dva oddíly policejní stráže doprovázené dvěma obrněnými auty dobývaly hotel, kde se sudetští hakenkreuzleři zatarasili, aby zabránili domovní prohlídce. Když byl hotel dobyt, bylo na ulici šest mrtvých, zastřelených tommygany z německého hotelu. V Habersbirku u Falknova vzali dne 13. září ordnéři útokem četnickou stanici. Zabili čtyři české dělníky a jejich ženy ztýrali. Celkem zde bylo zabito dvanáct osob. Vzpoury tyto začaly hned 12. září po řeči Hitlerově na sjezdu v Norimberku, denně se pak rozšiřovaly a počet obětí na zabitých a raněných se denně zvyšoval.“

Dnes vymírají nositelé původních henleinovských idejí, ale přicházejí nové generace. Dokud bude SL existovat, najdou si ty ideje nové nositele. Toto je třeba učinit předmětem česko-německé diskuse!"

             „Prodlouženou rukou“ protisrbské politiky USA a Západu je ICTY, Mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu. Tato jeho role se jednoznačně ukázala během posledních dvou desetiletí, kdy souzeni byli ve veliké většině a podstatně přísněji a okatěji Srbové, něco málo Chorvatů, zcela ojedinělí Muslimové a kosovští Albánci. Nesrbové také mnohem méně čekali na začátek soudu než Srbové. Zajistili to jednostranné postupy vedoucích prokurátorů ICTY Richarda Goldstona, Louisy Arbour a Carly del Ponte a justiční frašky Tribunálu. ICTY byl založen ilegálně, ad  hoc (pro tuto příležitost) v červnu 1993, rezolucí Rady bezpečnosti 827, která k tomu neměla mandát, protože RB si může vytvořit (kapitola VII Charty OSN), jen vedlejší, přiřazené /subsidiary) orgány a ICTY by měl být zcela nezávislým soudem, na nikom nezávislým, tedy ani ne na RB. Zdroj soudní moci nemůže být nějaká rezoluce, může to být např. mezinárodní smlouva.

Petr Pavel, tč. Prezident ČR na summit NATO ani náhodou jet nesmí. I když tak plačtivě žadoní…

Za politiku země včetně zahraniční a obranné části výlučně odpovídá a tedy i o ní rozhoduje vláda.

Zjednodušeně – přiznejme mu to - obraz výsledku minulých říjnových voleb, který vynesl k vládě koalici ANO, SPD a překvapivě pro mnohé dosud neznámých Motoristů  předurčil politolog Petr Fiala svým vášnivým heslem na Západ či na Východ.

Domnívám se, že dokud se nezmění postoj Evropské unie, dokud evropské „elity“ budou dál podporovat banderovský režim v Kyjevě, plán „Pevnost Rusko“ vstoupí v platnost. To se nebude líbit mnoha Evropanům a budou hledat cestu ke změně. A to bude delší hřebíček, spíš hřeb, do rakví EU a NATO. My si s největší pravděpodobností projdeme hlubokou krizí, na jejímž konci bude možná probuzení do úplně jiného světa, než na jaký jsme dnes zvyklí.

Blokáda Evropy není problém. Je to mohutná pobídka k rozvoji vlastního průmyslu. Donedávna bylo Rusku jednodušší a levnější koupit například. soustruh, turbínu nebo léky v Německu, Francii či v Itálii, než je vyrábět doma. Nač vymýšlet kolo, když se dá koupit hotové, často bylo slyšet od liberálních ekonomů. Toto však ubíjelo vlastní vědu, vlastní technologie a fabriky. Rusko se stále více stávalo jen dodavatelem surovin. Teď už není volby. Buď si to bude vyrábět samo, nebo to nebude mít. Nazývá se to industrializací z donucení. Ano, prvních 5-7 let bude těžších, ale pak bude mít Rusko mnohé kompletní výroby, naprosto suverénní ekonomiku. Blokáda je darem, je to šance slézt z drogové jehly importu a začít pracovat vlastní hlavou a rukama. Ruští technici se opět stanou elitou společnosti.

Belousov navrhuje radikální řešení. Totální znárodnění veškerého západního majetku na území Ruska bez kompenzace. Znamená to, že všechno „jejich“ se stane ruským! Ne, není to krádež, je to odveta ke zmrazení ruských aktiv u nich. “Vy jste nám ukradli naše peníze? My si zabereme váš majetek!”

Jednalo-li se o Srby, postupoval Západ většinou nehumanně. V létě 1992 byla západní část Republiky Srbské (BaH) odříznuta od východní části, od zdrojů potravy, zdravotnického materiálu. V nemocnici v Banja Luce došel kyslík. Naléhavou žádost místních úřadů, aby byl  povolen dovoz kyslíkových bomb z Bělehradu, západní činitelé zamítli a tak za několik dnů zemřelo 12 nedonošených dětí…V 1993, v souvislosti se zdravotnickými potřebami, navštívila Republiku Srbskou delegace britských poslanců. Ve své zprávě uvedli dva srbské chlapce z Doboje (severní Bosna), těžce zraněné muslimským granátem. Siniša (9 let) utrpěl závažná poranění břicha a popálení, Dejan (10 let) ztratil při výbuchu obě dolní končetiny. Místní nemocnice požádala západní činitele, aby umožnili letecky dopravit těžce poraněné chlapce do Itálie, Francie nebo Anglie k odbornému léčení, jak se to obvykle dělo s chorvatskými nebo muslimskými těžce zraněnými dětmi (v té době byla na Západě léčena  těžce zraněná muslimská holčička Irma). Západní činitelé ale odmítli pomoc a oba chlapci brzy na to zemřeli, bez televizních obrazovek, bez povšimnutí západním tiskem, BBC nebo CNN…

My Češi se ve sporu s československými Němci musíme naučit argumentovat nikoli obecnými poukazy na zvěrstva všech Velkoněmců proti ČSR, ale odkazy na konkrétní prokazatelné zločiny, dokazatelně způsobené alias sudetskými Němci. Jinak nám přišijí tzv. „kolektivní vinu“ a s výsměchem ji odmítnou.

Proto Vás žádám prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, aby mi Magistrát poskytl:

• Informace o tom, jaké kroky Magistrát provedl, aby se sudetoněmecký sjezd 22-25.5. 2026 v Brně nemohl konat.
• Informace o tom, jaké kroky Magistrát provedl, aby se sudetoněmecký sjezd v Brně mohl konat.

Výše uvedené mi zašlete, prosím, na výše uvedené doručovací kontakty, a to v zákonné lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto dopisu.

V Brně dne 3.3.2026

Alena Hanzlová v.r.

Únor 2022
Řadu let praktikované ostřelování civilistů na Donbase ukrajinskými vládními jednotkami podle hlášení pozorovatelů OBSE zesiluje na intenzitě a mění charakter až na přípravu válčiště. Donbaští separatisté očekávají útok zmíněných 60 tisíc elitních ukrajinských vojáků. Podle hlášení OBSE je na Donbase touto dobou již 14 tisíc mrtvých, převážně civilistů.

Ukrajina měla 24. února 2022 k dispozici oficiálně 265 tisíc a po několika týdnech 350 tisíc vojáků. Právě dokončovala přípravy na vojenské ovládnutí Donbasu, a stavy se proto prudce zvyšovaly. V červenci 2022 tehdejší ukrajinský ministr obrany Reznikov uvedl, že stav ozbrojených sil je 700 tisíc; nepočítaje vojska pohraniční stráže, národní gardu a policii. Naproti tomu počty ozbrojených sil RF vyčleněných na operaci činily 140 tisíc, z toho ovšem polovinu tvořila logistika. Spolu s wagnerovci a členy domobrany Luhanské a Doněcké republiky tak bojová síla ruské strany činila mezi 100 až 150 tisíci bojovníků.

Dále je také v plánu 22. května od 9 hod. u hlavního vstupu na brněnské výstaviště symbolické blokování vstupu na jednání sudetských Němců v pavilonu A. Po skončení akce přesun na nám. Svobody, kde ve 14 hod. začne mini mítink.