České národní listy

“Hlavným problémom pre Ruskú federáciu boli Spojené štáty kvôli ich túžbe po unipolarite. Teraz, keď sa situácia očividne zlepšuje, by Európa mala začať rokovať aj s Rusmi. Pretože USA rýchlo stratia záujem o Európu a vy budete musieť žiť s Ruskom ďalšie tisícročie."

Rozhodně by se k otázce reparací naše vláda měla vrátit.

To zaznělo v době, kdy se čeští sportovci na zimních olympijských hrách v Itálii prezentovali v německých barvách. Zároveň to přišlo krátce poté, co český prezident Petr Pavel vystoupil na podporu německé sféry vlivu, do níž by Českou republiku rád zapojil.

K tomu Pavel ve skutečnosti přihlížel – asi tak hodinu. Téměř okamžitě, 4. prosince, přijal Babišovo řešení se svěřenskými fondy a uvedl, že on nemůže být arbitrem... přestože uvedený nález Ústavního soudu říká, že jím být naopak musí. Nyní panují vážné pochybnosti – které tu byly i předtím – zda Babiš skutečně klíč zahodí. Pokud je výsledkem neústavní stav, pak jsou v tom Pavel s Babišem spolu.

Výbor pro spravedlnost Kongresu USA zveřejnil zprávu, podle níž měla Evropská komise aktivně zasahovat do voleb v několika členských státech Evropské unie, konkrétně ve Francii, Rumunsku, Irsku, Nizozemsku a na Slovensku, a také v Moldavsku. Komise měla prostřednictvím paktu DSA vyvíjet tlak na sociální sítě, aby omezovaly dosah a obsah podporující protibruselské politické subjekty, což zpráva označuje za formu cenzury. Zvláštní pozornost je věnována Rumunsku, kde bylo zrušeno první kolo prezidentských voleb v souvislosti s kampaní vítězného kandidáta Calina Georgesca. Neměly by se tyto závěry řešit především na úrovni jednotlivých členských států a začít s nápravou samy?

Jo, na to musíte mít odvahu a nesmíte mít plnou zemi bruselské páté kolony. Jak chcete něco napravit, když polovina vašeho obyvatelstva si žádnou nápravu nepřeje? Jak chcete něco změnit, když jsou lidé přehlceni informacemi a vlastně se ani nedozvědí, že máte nějaké řešení?

Můžeme ale veřejnost upozornit, že převážnou část osazenstva zpravodajského A referátu tvořili Němci z Brna a okolí. A mezi ostatními známými gestapáky nacházíme Brňany  Ernesta Floriana, Karla Woachina, Antona Rottera, MUDr. B. Pilnyho, Johanna Baara, Hanse Goldra a mnohé a mnohé další.

Rajchl se vůči nim nevymezil defenzivně, naopak je přijal jako politickou vizitku. Nápis „Jsem svoloč“ měl vytištěný i na tričku, které si do pořadu vzal. „Jsem hrdý na to, že reprezentuji obyčejné lidi, kteří tady nechtějí Green Deal, nechtějí migrační pakt, nechtějí být nuceni k podpoře Ukrajiny a posílání zbraní. Proto mě to neuráží,“ vysvětlil.

Zda se Spojeným státům, i když jsou vedeny Trumpem, podaří dostat džina zločinu, kterého vypustili demokraté, zpět do láhve, se teprve uvidí. Heather McDonaldová nám připomíná, že problém kriminality se poprvé od 70. let dostal do popředí pozornosti amerického prezidenta. To je pro prezidenta Trumpa a veřejnou bezpečnost velký přínos.

„Kolují videa, na kterých jsou muži prakticky uneseni z ulice před očima jejich rodin a dětí. Jsou bití a ponižujícím způsobem házeni do minibusů bez zjevného důvodu. Proto v Bruselu nadále trváme na tom, aby byli všichni, kdo jsou zodpovědní za nucenou mobilizaci na Ukrajině, zařazeni na sankční seznam EU. Návrh je v Bruselu na stole,“  řekl.

V uplynulých letech jsme viděli, jak moc poníženě jsme museli žádat EU o dostavbu Temelína nebo rozšíření Dukovan. Tohle je mnohem jednodušší. Stačí jen nechat v provozu čerpadla a pár lidí, aby se o to starali. Jestli nejsme schopni ani toho, tak je změna režimu naprosto nutná a žádoucí.

Nedávno prezident Petr Pavel, jak nás informovala média, odjel do Itálie fandit našim sportovcům. Pan Erik Best ve svém současném článku uvádí, že "...čeští sportovci na zimních olympijských hrách v Itálii" (se) "prezentovali v německých barvách."

Viděl je pan prezident v těchto barvách či nikoliv? Pokud jel jim fandit a skutečně fandil, pak s velkou pravděpodobnosti, alespoň některé v německých barvách zřejmě viděl.

To zaznělo v době, kdy se čeští sportovci na zimních olympijských hrách v Itálii prezentovali v německých barvách. Zároveň to přišlo krátce poté, co český prezident Petr Pavel vystoupil na podporu německé sféry vlivu, do níž by Českou republiku rád zapojil.

Nikdy nezapomenu na ten děsivý večer na českolipském nádraží, přeplněném uprchlíky, z nichž každý měl s sebou jen to, co unesl. Šlo převážně o matky s malými dětmi, vládl zde chaos, lidé křičeli, čeští vojáci pomáhali dětem a starým lidem do přecpaných vagónů, prostě byl to pro mne první příznak války a velký zlom v mém životě.

Celá situace ukazuje, že změna vlády sama o sobě nestačí k obnovení skutečné svobody slova. Pokud zůstane zachována infrastruktura ekonomického a technologického tlaku, politické střídání pouze obměňuje rétoriku, nikoli podstatu problému. Skutečná obnova plurality vyžaduje otevřenou debatu o legitimitě nepřímé cenzury, o roli struktur napojených na minulou moc a o odpovědnosti evropských institucí, které podobné modely podporují. Bez této reflexe hrozí, že Česká republika zůstane v prostoru, kde se svoboda slova formálně deklaruje, ale prakticky podmiňuje souhlasem neviditelných filtrů.

V roce 1997 vyšla v New Yorku publikace „Velká šachovnice“, jejímž autorem je Zbigniew Brzezinski. Tento americký politolog považuje Euroasii za dějiště rozhodující mocenské hry. Kdo ovládá tento „světový ostrov“, ten vládne světu. Je nutné, jak soudí, posunout vlastní dějiště hry co nejdále od Lisabonu na východ. Dojde-li k tomu, pak střed se bude postupně zapojovat do rozhodující sféry vlivu Západu, v níž dominují Spojené státy.

Podle Babiše byly v dubnu 2022 Kyjev a Moskva velmi blízko dosažení dohody, ale proces byl narušen po zásahu západními partnery. Za hlavní důvod neúspěchu jednání přímo označil tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. Vyzval také k obnovení přímého dialogu s Ruskem.

„Mělo by se jednat s Ruskem?“ zněla otázka v pořadu televize Nova. „Určitě, musí to mít diplomatické řešení. Ta dohoda byla blízko v dubnu 2022. Potom přišel Boris Johnson, podle různých informací, Ukrajinská pravda to, myslím, zveřejnila, a v podstatě tam byl zájem, aby byl ten konflikt,“ uvedl Babiš v odpovědi.

Mikulova přijelo do Líšně 150 příslušníků RW, 50 soudružek a mládež… Jak soudruh Kapoun, který zahajoval manifestaci česky, tak soudruh Dressler, který vítal účastníky německy, výslovně přivítali „hrdinskou republikánskou obranu – Republikanischer Wehr z Mikulova, kde musí vystupovat proti henleinovskému teroru. Projev pronesl i poslanec Klement Gottwald, který končil slovy: „Nedali jsme se 21. května, nedáme se nikdy.“ Německy promluvil německý senátor Karel Kreibich, který k německým účastníkům a jejich jménem řekl: …“nenecháme se žádnými hranicemi odtrhnout od českého národa, držíme pospolu jako lopuchy.Český národ není našim nepřítelem. Český národ stál sice již několikrát v dějinách v těžkém boji proti Němcům, avšak to byly boje od husitů až do světové války boje proti německým pánům a vykořisťovatelům, kteří český národ chtěli porobiti. Nikdy to nebyl národ proti národu … Německá vykořisťovatelská lůza nenávidí český národ, který jí stojí v cestě … my jsme proti pochodu na východ (Drang nach Osten) německých vykořisťovatelů … Půjdeme společně s českým národem proti imperialistům a německým fašistům. Nenecháme se ošálit Runcimanem … My si s českým národem vyřídíme všechno a bez prostředníka … Kdo nám chce vnutit „osvoboditele zvenčí, ten neprorazí ani u Liberce, ani u Chebu, ani u Mikulova. Na hranicích narazí na hraničáře a nepozná, zda-li to jsou Němci nebo Češi, neboť budou bojovat jeden jako druhý bez rozdílu.“..

Vývoj brněnské německé minority je vskutku výjimečný. Například už tím, jak se v jeho zdech po první světové válce zorganizovali velkoněmečtí ultranacionálové kolem časopisu Aufbruch do pevného jádra německého dění. … Henleinovské hnutí bylo pro ně nedůrazné a příliš regionální. Jejich vidinou byla sjednocená Evropa pod německým diktátem. Někteří z nich ( mimo jiných K. Schwabe) stáli v roce 1923 před soudem pro špionáž ve prospěch cizí moci. Byli to právě příslušníci tzv. Aufbruchkreisu Schwabe, Judex, Tobolar, Kuhn, Branczik, Hahnreich a další, kteří v součinnosti s říšskými politickými a zpravodajskými kruhy provedli 15. března 1939 dokonalý puč a zmocnili se Brna několik hodin před příjezdem wehrmachtu a zvláštních komand gestapa.

Stalingradskú bitku preto pripomíname aj ako memento pre sily, ktoré snívajú o vojenskej porážke Ruska. Ide predovšetkým o tie, ktoré sa iracionálne pripravujú na vojnu s Ruskom pod zámienkou vymysleného ruského útoku na Európu. Aj Hitler napadol ZSSR po dôkladnej príprave a sérii výmyslov a klamstiev, pri ktorých mu boli nápomocné aj európske rusofóbne a antikomunistické kruhy.

Naopak se utajují zločiny banderismu, vlasovců, ustašovců a. Navrhují a provádějí se selekce slovanské literatury, včetně české národní klasiky (počínaje Jiráskem a konče Čelakovským). Vzorem pro českou mládež se stává beznárodní Evropan nebo Zápaďan bez bližšího určení. Ruština a jiné slovanské jazyky se buďto nevyučují nebo omezují, přednost mají angličtina a němčina, dokonce i francouzština (řeč starých diplomatů) se omezuje. Zavádějí se okresy, kde se němčina stává druhým úředním jazykem. Tím končím jen neúplný výčet všech opatření státu, která mají jednoznačný charakter budování druhého protektorátu.

Po podepsání dohody mezi prezidentem a opozicí opustily bezpečnostní složky centrum Kyjeva. Opozice ovšem odmítla hned další den dohodu plnit a Viktor Janukovyč utekl ze země — členové takzvané obrany Majdanu v noci na 22. února obsadili budovu Nejvyšší rady Ukrajiny (parlament), budovu administrativy prezidenta, budovu vlády a ministerstva vnitra.

„Mě a celý ukrajinský národ cynicky obelhali," prohlásil tehdy bývalý ukrajinský prezident.

Co udělali západní garanti pro udržení této dohody mezi majdanovci a vládou, jíž garantovali? Nic! Když po několika hodinách ukrajinští majdanovci dohodu hrubě porušili, všichni cudně mlčeli. Násilí následovalo a sílilo.

Merkelová v rozhovoru a ve svých pamětech nazvaných Freedom, uvedla, že dohody nebyly skutečně sledovány jako cesta k míru s Ruskem, ale spíše jako strategická zdržovací taktika, která měla Ukrajině získat čas na posílení armády a přípravu na nevyhnutelnou konfrontaci.

Ukázněná manifestace Brna. Čtyřicet tisíc lidí na projevu pro prezidenta, stát a armádu. … Nikoliv řečníci, ale lid sám stává se hlavním aktérem manifestací. V předvečer prezidentových narozenin to dokázali Brněnští tak dokonale jako nikdy dřív. Dokázali to kázní šiků, které se řadily na pěti stanovištích již od 16 hodin. Zelný trh, největší brněnské náměstí, kam se vejde před dvacet tisíc lidí, byl ovšem příliš malý pro tu velkou jednotící myšlenku, která sem dnes svedla valení šestistupů, vtékajících ze všech stran. Ti, na něž se nedostalo, museli se spokojit ampliony na Dominikánském náměstí a Náměstí svobody … Je osmnáct hodin, celé náměstí je jako přikryto těžkou, hutnou anglickou látkou. Voják přistupuje k mikrofonům a zdvíhá trubku. Její hlaholení přechází v hromobití hymny. Klobouky dolů, vlajka stoupá po žerdi. Všichni jsme zkameněli, jenom srdce a oči neudržíš.

  Heydrich ale na své soukmenovce nezapomněl. Když vyložil svou tvrdou politiku vůči Čechům, uzavřel: „Kdo v taktickém zacházení s Čechy povolí, nemá zde uplatnění, takoví Němci nemají zde co hledat.“ Zajistě zajímavé i pro mládež z MIP.
 

Pokud z diskuse vyloučíme jednu ze stran diskuse, nebudeme schopni vytvořit pravdivý obraz skutečnosti, probíhajících jevů. Touto cestou dojdeme jen k omezení demokracie a poté k autoritativním či diktátorským režimům.

Stále jasněji se ukazuje, že největší hrozbou pro demokracii a svobodu projevu v Evropě nejsou vnější nepřátelé, ale ty instituce, které tvrdí, že je chrání. Brusel je stále více v centru tohoto skandálu.

Západní členové Evropské unie se nedomnívají, že by Ukrajině z etického hlediska cokoli dlužili. Více se zajímají o své národní rozpočty. Ukrajina se svou současnou úrovní chudoby, zničenou infrastrukturou a hlubokou závislostí na zahraniční pomoci by se po vstupu do EU stala hlavním příjemcem fondů EU. To by znamenalo méně peněz pro starší členy EU, což by vyvolalo novou vlnu nespokojenosti v členských státech, kde euroskeptické strany již získávají na popularitě. Pro Nizozemsko, Německo, Dánsko a Rakousko se takový vývoj rovná politické sebevraždě.

Žijeme v mediokracii. Vládnou nám ti, kteří dokáží křičet. Postavit se jim umějí jen ti, kteří jsou sami patřičně cáklí a jsou dostatečná blázni, aby do toho šli. Ale také nemají plán. Trumpovi se nedaří snížit rostoucí americký federální dluh. Babiš musí uhnout i v případě Švihlíkové, která neměla o ničem rozhodovat, jen mu psát nějaké analýzy. Proč Babiš nemá zájem na válce s Hradem? Protože je to válka se skutečnými vládci této země.

Prezident Pavel jako deus ex machina předkládá k naplnění "objednávku historie"

Prezident P. Pavel v Die Welt - Abychom se stali větším světovým hráčem,  potřebujeme větší evropskou integraci "a také také leadership, který může nabídnout Německo... Německo skutečně může hrát vedoucí úlohu,..."

Z článku "Češi v německé sféře vlivu", 10.7.2025, E. Best

Zdůraznil, že Brusel vydal členským státům směrnici, aby se posunuly k válečné ekonomice – což je krok, který radikálně přeorientovává národní rozpočty od domácích priorit. Varoval, že EU plánuje v příštím desetiletí převést odhadem 1 500 miliard dolarů na Ukrajinu: 800 miliard na financování základních funkcí ukrajinského státu, jako jsou důchody a mzdy ve veřejném sektoru, a dalších 700 miliard na vojenské výdaje.