České národní listy

Zde je to, co Trump udělal.   Je to to nejhorší možné.   Zvedl cenu ropy, což negativně ovlivní západní ekonomiky včetně jeho vlastní a přinese Rusku více příjmů.   Konečně zničil ruské iluze o usmíření se Západem.   Putin je pod tlakem, aby se vzdal svých neopodstatněných nadějí a vyhrál válku.

EU se bohužel jeví jako hluboce zkorumpovaný a nedemokratický režim, který se zoufale drží moci díky obchodování s vlivem a aplikací tvrdé cenzury. Stovky milionů Evropanů tyto taktiky zatím snášejí. Kdy už se Evropané probudí?

Posléze začaly transporty do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů s plynovými komorami. Jen do Terezína bylo ze sudetské župy odtransportováno v letech 1941–1945 více než 600 židů. Neunikla však ani většina těch, kteří se zachránili útěkem do vnitrozemí v roce 1938 a tím se dostali dočasně z rukou nacistů.

Z pohraničí uprchlo po Mnichovu do vnitrozemí 170 000 osob: 80 % Češi, 11 % Židi, 9 % Němci.  Většina   tam  nechala      všechen svůj  majetek  -  celkem   v  hodnotě 3 miliardy korun.

Vídeň a Budapešť proti Srbsku přímo šílely. Srbsko mělo být zničeno. …“

Činíme toto prohlášeni na základě svého historického a přirozeného práva. Byli jsme nezávislým státem od sedmého století; a v roce 1526 jsme se jako nezávislý stát, sestávající z Čech, Moravy a Slezska, spojili s Rakouskem a s Uhry v obrannou unii proti tureckému nebezpečí. Nikdy jsme se dobrovolně nevzdali svých práv jako nezávislý stát v této konfederaci. Habsburkové rozbili svou smlouvu s našim národem tím, že bezprávně porušovali naše práva a znásilňovali ústavu našeho státu, kterou se sami zavázali dodržovat, a my proto odpíráme zůstat částí Rakouska-Uherska v jakékoli podobě.

Pravým základem našeho státu je 28. říjen 1918. Tento den symbolizuje vznik Československa jako vítězné dovršení předchozích procesů národního probuzení a obrození. Ne od smrti pokorného mučedníka, ale od zápasu a vůle lidu, který bojoval nejen perem, ale i se zbraní v ruce, datujeme svou novodobou státnost

Patři k naší cti, že ani v době nesvobody, kdy se kácely pomníky zakladatelů našeho státu,  jsme nezapomněli na jejich odkaz. 28.říjen je stále svátkem národním, jen je nutno jej bránit proti pokusům o jeho revizi, či přebarvení. Pociťujeme totiž v posledních letech snahy o oprášení a vylepšení obrazu starého mocnářství. Do Pantheonu Národního muzea se nám tak vrátil císař František Josef I., místo mu musel udělat hrdina druhého odboje, ale se „špatným“ kádrovým profilem.  Také maršál Radecký se již rozhlíží po nějakém pěkném místě na Malé Straně, …..

Bitva o ukrajinský obranný pás je tak mikrokosmem širší proxy války USA proti Rusku na Ukrajině – pomalé, vyčerpávající vojenské operace, která má obrovské geopolitické důsledky. Výsledek této bitvy pravděpodobně utvrdí celkový výsledek samotného ukrajinského konfliktu. V širším kontextu reakce USA, která se přesouvá od vojenského zadržování k ekonomické válce proti globálním partnerům Ruska, potvrzuje, že tento konflikt byl vždy jen jednou částí mnohem širší strategie USA směřující k jejich konečnému cíli, kterým je eliminace rivalů a udržení prvenství ve světě.

Před dvaceti lety tato společnost zasela vítr. Teď sklízí bouři. Tehdejší sémě nemorálky a lokajství vůči Spojeným státům vyrostlo a vydalo ovoce v podobě Petra Fialy, který na válku dal z našich peněz víc než dvě stě miliard korun. Vyrostlo v podobě spolku Dárek pro Putina, který už vybral dost peněz na několik nemocnic, ale raději za to koupil trhavinu, tank a vrtulník. Vyrostlo v podobě stíhání učitelky Bednářové, v honu na čarodějnice ruské hybridní hrozby… kurňa, i ti Američané se už vlastně poučili, ale tehdy potřebovali k čemukoliv ochotné lokaje a teď je mají… Respektive, teď je máme my.

Jem (sic!) Čech rodu slovanského, i se vším tím nemnohým, co mám i co mohu, oddal jsem (sic!) se zcela i navždy ve službu svému národu. Tento národ malý sice jest, ale odjakživa zvláštní a sám o sobě stávající; panovníci jeho účastnili se od věkův ve svazku knížat německých, národ ale sebe sám nikdy k národu německému nepočítal, aniž také od jiných po všechna století kdy k němu byl počítán. Celé spojeni země české nejprve se svatou říší Německou a potom s německým Spolkem bylo odjakživa pouhé regale (tj. záležitost panovníků, vztahy mezi panovníky F. H.), o kterém český národ, čeští stavové sotva kdy chtěli věděti, aniž toho sobě všímali. Věc tuto skutečnou vědí všichni němečtí znalci dějin tak dobře jako já…" O nezávislosti a suverenitě země české a svézákonnosti vlády nelze proto pochybovat.

Přesto je stále nepřijatelné, že umělé symboly Sudet od praporu po erb, vytvořené v době studené války v roce 1950, vycházejí zcela jasně ze symboliky prohitlerovského henleinovského hnutí! Černorudočerný prapor je stejný jako černorudočerné stužky na medilích „za osvobození Sudet“, které v říjnu 1938 udělovala Henleinovým teroristům  Adolf Hitler.

Beneš vyzval vyjednavače SdP, aby mu napsali požadavky své strany. Ti odmítli. Vyzval je proto, aby mu tyto požadavky nadiktovali, což učinili a dokument podepsali. Beneš z toho vypracoval tzv. "čtvrtý plán", který vláda schválila pod mezinárodním tlakem 5.9.1938. Přinesl maximální možnost ústupků ve prospěch českých Němců. V podstatě akceptoval autonomii. Protože jej vedení SdP nemohlo odmítnout, zorganizoval K.H. Frank demonstraci, která vyprovokovala policejní zásah. Henleinovci proto prohlásili, že přerušují jednání s vládou. Vedoucí odjeli do Norimberka na sjezd NSDAP, kde Hitler pronesl svoji nejštvavější řeč proti ČSR. Sudetští Němci (SN) - je to politický název, který zvolil Henlein, aby jím mohl označit všechny české Němce - ji pochopili jako výzvu k válce proti nám. Henlein s Frankem vydali "ultimatum proti Československu" a poslali ho předsedovi pražské vlády Hodžovi. Opět v něm byly nepřijatelné požadavky, ústící do hesla "Heim ins Reich" (Domů do Říše). Byla to výzva k povstání SN. Vláda proti povstalcům tvrdě zakročila a Henlein s Frankem uprchli za hranice spolu se svými bojovými oddíly. Po potlačení puče vláda rozpustila SdP.

Dohoda o německých reparacích, která si vysloužila tolik chvály pro Thomase W. Lamonta z banky J.P. Morgan a další podnikatelské hvězdy, když ji v létě 1929 dojednávali, nechala velké newyorské banky zodpovědné za solventnost Německa; o necelé dva roky později překročily krátkodobé půjčky 2 miliardy dolarů. V Německu vzrostla nezaměstnanost na 33 procent. V květnu, po neúspěšném pokusu Bank of England a dalších institucí o záchranu Německa, zkrachovala největší rakouská banka, což vyvolalo řetězovou reakci, která se rychle rozšířila i na sousední země. Všechny oči se upíraly na Německo. Pokud by země zkrachovala, krize by se v plné síle přenesla do dolní části Manhattanu – a do zbytku Ameriky.

Ve své závěrečné výzvě premiér Orbán uvedl, že volby v roce 2026 budou rozhodujícím okamžikem. „Dnes je na výběr válka nebo mír. Není se kam schovat.“ Jako známky obratu uvedl také nedávné mezinárodní změny – včetně politických změn v Česku.

Premiér na závěr prohlásil strohým verdiktem o EU: „Ze svobody národů Brusel vytvořil útlak. Chceme Evropskou unii – ale ne Brusel. Příští rok světu ukážeme, že existuje národ, který se v bouři dějin nevzdává. Chceme svobodu a mír.“

6.- odstranění bezpráví způsobeného sudetským Němcům od roku 1918 a náhradu škod tímto bezprávím vzniklých.

Již v r. 1935 připravilo Německo plán na válku proti Československu, který byl postupně upravován až do konečné podoby v r. 1938 jako "Fall Grün". Přesto za prezidentem Benešem přijeli v prosinci 1937 a v lednu 1938 němečtí vyjednavači Haushofer a Trautsmannsdorf. Beneš vypracoval návrh opatření a poslal jej do Berlína. Zanedlouho sdělil Trausmannsdorf našemu velvyslanci v Berlíně Mastnému, že vůdce návrh odkládá - prý budou v Moskvě změny. Šlo prý o připravovaný proces proti maršálovi Tuchačevskému. Ve skutečnosti však Hitler ztratil zájem o nějaké vyjednávání, neboť už aktuálně chystal vojenské přepadení ČSR.

Nezměnily ho vypálené Drážďany či Hamburk, nezměnily ho zmenšující se příděly. Až dunění děl za humny s tím trochu, ale opravdu jen trochu pohnulo.

Zřejmě se to všechno musí stát znovu. Jen Maďaři ještě nezapomněli, co je to válka.

*

Putin označil nové sankce proti ruskému ropnému sektoru za „nepřátelský akt“ Trumpovy administrativy a „pokus o nátlak“ na Rusko  „Žádná sebeúctyhodná země ani sebeúctyhodný lid nikdy nečiní rozhodnutí pod tlakem,“ zdůraznil. Prezident uznal, že pro Rusko jsou „sankce vážné“ a „budou mít určité důsledky“, ale zdůraznil, že nebudou mít „významný“ dopad na „naši ekonomickou prosperitu“.

Piráti ji ještě nestačili naučit zastírání pravé podstaty a pokrytectví, kterým se končící vláda Petra Fialy po čtyři roky proslavila. Od mladé progresivistky ze strany, která působí, jakoby se při tvorbě svého programu inspirovala myšlenkami Karla Marxe, je vskutku svěží a neotřelé, že podporuje válku proto, že na ní vydělávají zbrojaři.

Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitř­ní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní pomě­ry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními so­cialisty.. .

Es kommt der Tag. Po sněmovních volbách uděláme "noc dlouhých nožů". Pamatujete si, kdo používal tuto jasnou nacistickou terminologii? Mimochodem velmi drsnou terminologii. Pokud nevíte co znamená, zjistěte si to a kdo to řekl.

Neznalé nebudu dál napínat, byl to premiér Topolánek (ODS). A víte kdo prohlásil – jsem Martinem Bormanem premiéra? Jeho přítel, pobočník a lobbista Marek Dalík. Kdo byl Martin Bormann možná ví i slečna redaktorka z Deníku N.  Abych byl vyvážený, víte kdo prohlásil – každý máme svého Stauffenberga? Tak to byl zase premiér Miloš Zeman. Možná i o tom někdo z Deníku N slyšel.

Další snaha českých Němců směřovala k ideji Velkého Německa, tj. spojení Německa, Rakouska a českého pohraničí do jednoho státu. To ovšem bylo iluzorní, protože Spojenci nemohli dopustit, aby se po válce stal z Německa stát ještě mocnější, než byl před válkou.

Hradčany krásné, Petřínské stráně,
ty louko s řadou topolů,
o vás jsem sníval jak o své mámě
s vámi jsem chtěl žít pospolu.
Hlava mi klesá uprostřed boje,
poslední vzdech, ten patří vám,
Hradčany krásné, ty Praho moje,
budete žít, já umírám.

Kreml prohlašuje, že je i nadále odhodlán k dlouhodobému řešení ukrajinského konfliktu, a chválí Trumpovu administrativu za to, co popsal jako upřímnou touhu najít mírové urovnání konfliktu, a také za úsilí o pochopení jeho základních příčin. Moskva rovněž obvinila Kyjev a jeho západoevropské podporovatele z odmítání vyjednávání v dobré víře a snahy podkopávat mírové úsilí s cílem konflikt prodloužit.

2. „NATO nepotrebuje čo najskôr eskaláciu jadrového konfliktu“. Vzhľadom na ukrajinské skúsenosti NATO predpokladá, že bude bojovať s Ruskom „bežným spôsobom, ničiac ruský vojenský potenciál počas čo najdlhšieho možného času“. Pri tom sa jadrová eskalácia „nebude zvažovať, pokiaľ jadrové zbrane Ruskej federácie nebudú použité proti NATO alebo [takéto použitie] nebude nevyhnutné“.

Oficiálním narativem je korupce, což je obvinění, které by se dalo vznést na většinu politiků, kteří vstupují do veřejné arény, aby sloužili své kariéře a bohatství, nikoli mlhavému „veřejnému zájmu“.

„Ukrajinci to nemyslí úplně upřímně. Říkají, že chtějí východní území a Donbas, ale bez etnických Rusů, kteří tam žijí. Posledních 30 let dělají vše pro to, aby tyto lidi zbavili jejich práv. Buďme upřímní: Putin jim v jistém smyslu nabízí přesně to, co chtějí. Ať Ukrajina zůstane výhradně pro etnické Ukrajince a ať se konečně zbaví etnických Rusů. Není zvykem to říkat nahlas, ale je to pravda,“ zdůraznil Carden.

V noci k nám na dvorek přicházeli neznámí lidé, bušili na okna, svítili do místnosti baterkami a vykřikovali, abychom odešli. Později jsme nacházeli na dvorku listy s německým textem“. „Táhněte pryč, zde nemáte co pohledávat".