Zvítězilo dogma, Marek Řezanka
Zvítězilo dogma
Marek Řezanka
Vyloženě mě urážejí řeči, že v těchto parlamentních volbách zvítězila demokracie. Ocituji zde Martina Netolického z ČSSD, jehož výrok výstižně podtrhuje, proč tato strana s dlouhou historickou tradicí ve Sněmovně končí: „Tyto volby byly o pojetí demokracie a vidím vítězství stran, které se štítí spolupráce s oligarchou. Zvítězily strany, které mají stejný názor na demokracii jako já, ačkoliv jsou ideologicky jinde než já. Jsem rád, že se vrací normální společenská diskuze, už jsem byl z vývoje v Česku smutný a bezradný. Z výsledků voleb vyplývá, že chceme být standardní demokracií“ (Viz https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/hejtman-martin-netolicky-a-vnitrostranicky-rebel-cssd-naznacil-ze-volil-opozici.html).
Pokud takto uvažuje „sociální demokrat“, není divu, že skutečně levicového antisystémového voliče ČSSD v parlamentu nezastupuje.
Podívejme se nyní zblízka na ono „pojetí demokracie“, které je panu Netolickému tak blízké:
1) V podstatě nonstop od minulých parlamentních voleb v roce 2017 jistá skupina lidí neustále usilovala o pád kabinetu A. Babiše. Svolávaly se akce na Letnou a jiná pražská i mimopražská náměstí, to vše pod hlavičkou spolku Milion chvilek pro demokracii, v jehož popředí stál M. Minář, nedostudovaný student s podporou mainstreamových médií v čele s Českou televizí. Poměrně brzy bylo jasné, že tento spolek tlačí dopředu 5 stran: ODS, TOP09, STAN, KDU-ČSL a Piráty.
2) V únoru 2021 dochází k podstatné změně volebního zákona. Těsně před parlamentními volbami. Tato změna zcela okatě nahrává dvěma slepeným koalicím, které usilují o jediné – o svržení A. Babiše: SPOLU (ODS, TOP09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a STAN. Pavel Rychetský pak opakovaně v médiích nevystupuje jako představitel nestranné instituce, ale jako politický aktivista.
3) Hlavní média v zemi, kam je nutno Českou televizi řadit, vedou systematickou jednostrannou podporu opozici ze stran „Demobloku“. Zde by se daly psát romány o nevyvážených debatách u V. Moravce, o účelově otevíraných kauzách a zamlčování informací o kauzách jiných, atp.
4) Těsně před volbami se vynoří kauza, jež poškozuje pouze toho, kdo má být poražen. Ostatní jsou pochopitelně „křišťálově čistí“, a pokud se na ně něco vyhrabe, nesmí to v mainstreamu rezonovat. V tzv. kauze Pandora Papers zaznělo jediné jméno spjaté s českou politikou: A. Babiš. Přitom zde má figurovat 300 Čechů. O nich se ale před volbami záměrně nemluvilo. Sluší se podotknout, že v této kauze vystupuje velmi aktivně novinářka Pavla Holcová, která je zakladatelkou českého portálu investigace.cz a držitelkou řady dalších ocenění. Po vraždě J. Kuciaka a jeho snoubenky M. Kušnírové (která dodnes není uspokojivě vyřečena – a kde se zkoumala jediná možná verze případu) v roce 2018 pokračovala v „investigativní práci“, a podle ICFJ přispěla k pádu tehdejší slovenské vlády. Holcová se stala druhou Češkou, která prestižní ocenění ICFJ Knight International Journalism Award získala. V roce 2001 jej obdržel Adam Komers, tehdejší pracovník České televize. Zmíním zde jeho výrok na adresu M. Zemana: „Vím zcela bezpečně, že bych vyznamenání z rukou tohoto člověka nepřijal, neumím si tedy představit, že si někdo zcela vážně půjde v dnešní situaci převzít z rukou pana inženýra Zemana jakýkoli metál. Pro mě je to nepředstavitelné.“ Holcová se tedy nepodílela toliko na pádu vlády slovenské (bez jakýchkoli pádných důkazů), ale silně napomohla vítězství pěti opozičních stran v České republice. Se zahraničním potleskem a oceněním v zádech.
5) Předvolební debaty v médiích byly zcela nevyvážené. Místo, aby slepené koalice představoval jediný lídr, prostor dostávali všichni představitelé jednotlivých subjektů v těchto koalicích zastoupených. Sportovní terminologií řečeno: Proti A. Babišovi se hrála permanentní přesilovka: Jaký mediální prostor asi dostanou A. Babiš a T. Okamura po volbách? Domnívá se snad někdo, že tito dva tam budou tak často jako M. Kalousek v letech minulých? Leccos naznačilo dění, kdy zcela bez zájmu médií proběhly oslavy pěti opozičních stran v uzavřeném prostoru bez respirátorů a roušek – a mainstream mlčí. Stát se to A. Babišovi, píše o tom následující 14 dní jako o největším pokrytectví světa.
6) Před volbami byly použity dvě silné podpásovky, obě spojené se jménem bývalé Topolánkovy ministryně. D. Stehlíkové. Ta jednak vypracovala posudek, že A. Babiš mladší, jenž byl politiky „Demobloku“ sprostě zneužit proti svému otci, netrpí duševní nemocí (což je v rozporu s posudky jinými, hodnověrnějšími, např. od J. Marchanda – viz http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky2/kdy%C5%BE%20nemocn%C3%BD,%20tak%20vlastn%C4%9B%20v%20po%C5%99%C3%A1dku.htm). Dále pak paní exministryně na dálku stanovila diagnózu M. Zemana, aby ho poškodila. Což je, eufemisticky řečeno, minimálně krajně neprofesionální a odporné.
7) Výraznou mediální kampaň koalici SPOLU obstarali Pavel Šafr a Forum24. V srpnu 2015 byl Pavel Šafr pravomocně odsouzen k čtyřměsíčnímu trestu vězení s podmíněným odkladem a zákazem řízení na 18 měsíců za řízení v opilosti.
V roce 2017 označil tehdejší mluvčí ČRo jednání serveru Forum24 za krajně neprofesionální a požádal o zveřejnění omluvy a o zveřejnění reakce ČRo. Markéta Malá v listopadu 2020 pro týdeník Echo 24 popsala Forum24 jako dlouhodobě nejvíc zaujaté médium proti Andreji Babišovi. Forum24 je propojeno s T. Klvaňou z Aspen Institutu Central Europe. Kdopak asi Šafrovi financoval v době předvolební tištěný Týdeník Forum, v němž sprostou manipulací hnali jeho redaktoři dopředu koalici SPOLU?
8) Před volbami byly z Evropské unie vyvinuty silné tlaky, jaká že vláda se zde po volbách rozhodně sestavit nesmí. V. Jourová k možné spolupráci ANO a SPD uvedla: „Ta představa je pro mě naprosto nepřijatelná.“ Kdyby mohl A. Babiš sestavit vládu s pomocí KSČM a SPD, jistě by se všude psalo, jak volby ovlivnilo Rusko. Nyní je zřejmé, že tato země se na jejich ovlivnění dozajista nepodílela.
9) Aktivisté z Milionu chvilek pro demokracii do poslední chvíle lidi na ulici přemlouvali, aby volili pět opozičních stran sdružených do programově nesourodých koalic. Protibabišovská kampaň nesla všechny znaky hysterie. Kritika na adresu zmíněných koalic v mainstreamu neexistuje. Už to by pro každého z nás měl být alarmující moment.
10) Dlouhodobě zde zapustilo kořeny klima, kdy je médii, soudy a částí politické scény povoleno veřejně hrozit prezidentovi republiky podřezáním a upálením, zahrabávat jeho portréty na školách do hnoje a chválit obrázky dětí, které se věnují tématu: „Jak zabít Babiše“ (Viz https://www.lidovky.cz/domov/reditel-teplickeho-gymnazia-musi-vysvetlit-proc-dal-zahrabat-zemanovy-obrazy-do-kompostu.A181023_154351_ln_domov_ele a https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Jak-zabit-Babise-nakreslilo-ditko-Ve-skole-dostal-pochvalu-ucitelka-rikala-ze-se-Babise-musime-zbavit-chlubi-se-maminka-Jinde-sundavaji-obrazy-Zemana-677363).
Výše popsané „pojetí demokracie“ pokládám spíše za nástup totality, kdy ten, kdo má jiný názor než „oficiálně správný“ je zesměšněn, ostrakizován, kriminalizován a z debat prostě vyloučen.
Uvědomme si, že v letošních volbách propadlo více než milion voličských hlasů. Když bereme politické strany jednotlivě, nejvíce voličských hlasů získalo ANO – a zanedbatelné rozhodně nejsou hlasy SPD. Do toho tu pak máme ty, kdo k volbám vůbec nešli.
Přesto nám média říkají, že zde máme jasnou vládu pěti opozičních stran, o které nemá cenu debatovat.
Tyto volby mají z mého úhlu pohledu mnoho poražených. Prohrálo v nich cokoli zdánlivě sociálního, cokoli národního, cokoli protisystémového a cokoli protiválečného. Bez jakékoli opory se tak náhle ocitli ti nejzranitelnější a nejohroženější. Poraženy však jsou i zbytky suverenity naší země, která si tímto zavírá dveře k největší ekonomice současnosti, Číně – i k významnému globálnímu hráči, Rusku. To v době, kdy USA i EU čelí ekonomickému, sociálnímu i politickému kolapsu, není dobrá zpráva pro většinu z nás.
A kdo že v těchto volbách vlastně zvítězil? Vyhrálo dogma, že tento systém je nejlepší možný. A to ve chvíli, kdy se nalézá na kapačkách.
Ti, kdo se nyní strefují do zdravotního stavu Miloše Zemana a dávají nepokrytě najevo, jak je tento jeho stav těší, evidentně nechápou, že v ještě mnohem horším stavu se nachází systém, který oni představují a hájí.
Zřejmě konečně nadešel čas, aby se na naší politické scéně objevil subjekt, který bude hájit zájmy všech, kdo si svých zájmů, práv i svého postavení ve společnosti budou vědomi a budou ochotni za ně bojovat.
