Zemědělci nás mohou zbavit hnoje…
Zemědělci nás mohou zbavit hnoje…
Marek Řezanka
Protest českých zemědělců dne 19. února 2024 není akcí žádné ruské páté kolony, jak občany mystifikují Fialova vláda a jí nakloněná mainstreamová média. Jedná se o odpor české veřejnosti vůči vládním krokům, které nejen české zemědělství, ale i český průmysl svou politikou bezprostředně ohrožují a vedou do záhuby.
Čeští občané nehájí ruské, ale své zájmy. Bojují za národní energetiku, domácí potravinářství a usilují o to, aby zemědělská výroba zůstala v českých rukou. Bojují za budoucnost naši, našich potomků – a potažmo celého státu. Nejedná se o členy žádné politické strany, demonstranti nekandidují ve volbách. Demonstrace je zaměřena zejména na hrozby plynoucí z tzv. Green Dealu, jehož dopady na naše občany mohou být drastické. Demonstrující poukazují na stále rostoucí nekonkurenceschopnost našich podniků, která je jednak zapříčiněna katastrofální vládní energetickou politikou, a jednak právě opatřeními plynoucími z Green Dealu.
Je vyloženě trapné, jak premiér Fiala a další vládní politici (například Vít Rakušan) dehonestují občanský protest – a přitom v době, kdy byli v opozici, mocně podporovali Mikuláš Mináře a Milion chvilek (údajně pro demokracii). Kdyby tomuto spolku skutečně záleželo na principech demokracie, musil by proti Fialově kabinetu stávkovat dnes a denně. Tu na protest proti zavádění cenzury, tu proti setrvávání politiků podezřelých z napojení na organizovaný zločin v ministerských pozicích, ondy proti zavádění indoktrinace ve školství či proti asociálním krokům vedoucím k ožebračování značné části naší populace. Již z tohoto je zřejmé, že Milion chvilek tady nikdy nebyl kvůli obraně demokracie, ale kvůli instalaci nedemokraticky si počínající Fialovy vlády.
Protest českých zemědělců se netýká toliko problematiky zemědělství. Jde o kvalitu života každého z nás – jaké potraviny budeme konzumovat, a za jakou cenu. Každý z nás by si měl vybavit napapanou tvář premiéra Fialy s pokryteckým úšklebkem – a s německou Nutellou v ruce.
Ať si nás vládní představitelé a jejich fanklub nadále nálepkují jako „ruské dezoláty“. Stejně tomu už věří jen oni sami – a kdo ví, zda všichni. Primární je vyslat této vládě vzkaz, že většina společnosti stojí proti ní, třebaže z větší části jde o odpor toliko pasivní. Toto je ovšem v každém případě mohutný sociální vzdor, který nelze redukovat na oblast politiky. Naše zemědělce drtí dovozci potravin z původních západoevropských zemí, k čemuž se přidává další faktor, a to zdražování výroby v důsledku prosazování „zelené“ zemědělské politiky EU.
Pondělní demonstrace není demonstrací traktoristů. Je demonstrací všech nespokojených občanů, různého věku, sociálního a ekonomického postavení, rozdílného vzdělání, a dokonce i rozdílné politické orientace (myšlen je pravo-levý ideologický model).
U premiéra Fialy je čitelný strach. Premiér se pondělní demonstrace bojí. Bojí se právě toho pojícího potenciálu, který může protivládní odpor v naší společnosti sjednotit – a učinit ho efektivním. Není nic impozantnějšího, než když traktoristy podpoří lékaři a učitelé, senioři a matky samoživitelky, lidé handicapovaní, státní zaměstnanci, ale i řada podnikatelů, kteří jsou rovněž touto vládou postiženi.
Přestože počet založených živností a společností vykazuje nadále trend rostoucí, v roce 2022 došlo k jejich hromadnému poklesu. Podle odhadů ukončilo svou živnost přes 70 000 živnostníků a necelých 13 000 společností s ručením omezeným. Začátek roku 2023 nebyl výjimkou. V březnu 2023 přesáhl počet ukončených živností hodnotu 95 000.
Přitom podnikatelé vždy byli jednou z hlavních opor stávající vlády.
Fialova vláda likviduje, co dlouhé roky fungovalo – a za to vše si zaslouží vystavit patřičný účet. Nechceme-li další krachující podniky, nechceme-li přijít o své zemědělství, vadí-li nám představa, že učitelé budou místo vzdělávání našich dětí plnit roli indoktrinační – a následně se vrhnou do uklízení odpadků, a že řada dětí bude hladovět, příčí-li se nám vize společnosti bez dostupné zdravotní péče a dostupnosti nezbytných léků, nechceme-li se spokojit s budoucností bez demokratické diskuse, je nejvyšší čas se i na české poměry vysoce nekompetentní, diletantské a aférami promořené Fialovy vlády zbavit.
Křičme do daleka…
Společnost silně vře a doutná ve svém vzdoru:
Bylo dost cenzury, jež na náš život tlačí.
Čelíme divné hře – čelme jí na traktoru,
ať vidí nestvůry, že vadí nám sluj dračí.
Všude je plno gest – jen vize jaksi schází:
Faleš se přijala za normu, která platí.
Máme se nechat vést tam, kde zbyly jen srázy?
Premiér Fiala a vláda nejsou svatí.
Teď na nás dopadá, co všechno tihle kazí.
Užší je ohrada – již došlo na zákazy.
Ovce jsou poslušné – a když ne, vlk se vzteká.
Již nic nám nezbývá než v odporu být spjatí.
Doba je děsivá – a sny mnohým z nás hatí:
Být mimo? To už ne – to křičme do daleka…
