České národní listy

Ze života jednoho tzv. sudetského Němce s českými kořeny 2, ing. Josef Mikš

Proto věnují reorganizaci ve Vyškově zvláštní pozornost. Mají s městem zcela určité záměry. Má totiž být centrem německého osídlení, jež bude navazovat od vesnic německého jazykového ostrůvku, (což byla zvláštnost tohoto regionu) k prostoru, který bude vysídlen kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a který bude postupně kolonizován německými osadníky. Jednotlivé navazující prostory mají vytvořit souvislé německé kolonizační pásmo napříč celou Moravou.

Vzhledem k tomu byl jmenován vládním komisařem (Regierungskomisar) ve Vyškově sudetský Němec Karl Matzal, který pak v dalším vývoji města sehrál neblahou roli. Matzal se narodil 24. ledna 1904 v Uničově ve smíšeném manželství. Jeho otec, vězeňský dozorce, původem Čech z Dědic (předměstí Vyškova), se tam uchytil koncem sedmdesátých let minulého století, vzal si za manželku Němku a žili stále v německém prostředí. Syn byl po matce veden jako Němec. Za první republiky se stal členem Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Vychodil tři ročníky právnické fakulty a dva semestry obchodní akademie, ale žádnou ze škol nedokončil. Od roku 1939 až do roku 1940 byl zaměstnán jako tajemník obecního úřadu městečka Odry u Fulneku, kde žili většinou Němci. Po Mnichovu, po záboru tohoto území nacistickými vojsky, se stal členem NSDAP.

Ve svých 36 letech se objevuje ve Vyškově jako německý vládní komisař. Přichází s hlavou vztyčenou, sebevědomý, ale s ošoupanými kalhotami a proděravěnými lokty. Jak ho později charakterizovali, byl v osobním styku hrubý, neomalený a vůči Čechům sprostý. Jeho pánovitost a nadutost neznaly mezí. Později se ukázalo, že si také podal žádost o vstup do SS, ale zřejmě vzhledem k svému původu nebyl přijat. V jeho dokladech bylo uvedeno, že je přispívajícím členem SS, a měl tudíž právo při slavnostních příležitostech nosit černou uniformu SS. Většinou však nosil hnědou uniformu funkcionářů NSDAP, protože současně s jmenováním vládním komisařem byl určen jako „Propagandaleiter der NSDAP“ (vedoucí propagandy NSDAP) ve Vyškově. Na jeho činnosti je možno ukázat obecnou charakteristiku německého vládního komisaře. Je pravděpodobné, že tímto chováním a vystupováním chtěl zakrýt svůj smíšený původ a tvrdými opatřeními dokázat svoje pevné nacistické postoje. O tom svědčí i skutečnost, že po atentátu na Heydricha v roce 1942 si nechal změnit jméno na německé Matzal, ačkoliv předtím se psal Mazal.

Před nástupem do funkce byl podrobně informován o germanizačních opatřeních, která se ve vyškovském prostoru chystají, a také znal názory nacistického vedení na postavení českého obyvatelstva, které byly jasně vyjádřeny v brožuře, vydané v té době rasově politickým úřadem NSDAP. Podávala informativní přehled o národnostní politice vůči cizím národům.

O Češích se tu psalo: „Na Čechy je třeba pohlížet z rasového hlediska stejným způsobem jako na Poláky; převažují u nich ostické rysy, a proto je nelze poněmčit jako celek, i když pro poněmčení přichází v úvahu větší část Čechů než Poláků. V osobním styku se německý voják řídí podle týchž principů, jež jsou platné pro ostatní slovanské národy. Z národně politického hlediska je Čech pro Němce právě takovým nepřítelem, jako je Polák. Má-li Čech v dané chvíli poněkud odlišné postavení než Polák, je to pouze dočasný důsledek okolností, za kterých došlo k rozbití Československa.“

S těmito předpoklady přicházel Matzal do Vyškova. A tak se dne 9. srpna 1940 konalo na vyškovské radnici jeho slavnostní uvedení do funkce. Radniční síň byla slavnostně vyzdobena a zcela zaplněna. Byli zde přítomni všichni zaměstnanci městského úřadu, zástupci německé branné moci, starostové obcí německého jazykového ostrůvku, vedoucí Okresního úřadu ve Vyškově dr. Feike a konečně i sám brněnský Oberlandrat Hoffman, který Matzala uváděl do funkce. Do jeho rukou také složil Matzal slib, že bude důsledně prosazovat úkoly nacionálně-socialistické politiky. Sám v nástupním projevu prohlásil, že „Vyškov byl a bude německý“.Přitom v době jeho nástupu měl Vyškov podle úředních pramenů 8 340 obyvatel, z nichž bylo 7 800 Čechů a 540 Němců.