Žatec mezi válkami 9
Žatec mezi válkami 9
PhDr. Pavel Macháček
Své síly však Hitler přecenil, když 21.6.1941 napadl Sovětský svaz, se kterým dva roky před tím uzavřel pakt o neútočení. Přestože německá armáda rychle pronikla až k Leningradu, Moskvě a do Stalingradu, ten Rudá armáda obklíčila a dobyla zpět na počátku roku 1943 a od té doby začala Němce vyhánět z okupovaného území. Nakonec osvobodila Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Československo a 2.5.1945 dobyla Berlín. Přestože Hitler nasadil na východní frontu až 6 milionů vojáků, tam prohrál válku - vyhrála ji Rudá armáda. Kdyby své vojenské síly mělo Německo jen na západě, je velmi pravděpodobné, že by se Spojencům nepodařila invaze a Hitlerovi by zůstala všechna území, získaná do r. 1941, tj. skoro celá Evropa a on by vyhrál válku. Zavedl by nacistický systém, což by byla nezměrná tragedie. V tom případě by fyzicky zlikvidoval nejen všechny Židy a Cikány, ale také český národ. Poláci a jiní Slované by byli jako méněcenná rasa tvrdě potlačováni a v ostatní Evropě by se vzpomínalo na předválečnou demokracii jako na krásný sen!
Po porážce Polska a Francie v r. 1940 se ustavily československé státní orgány na půdě Velké Britanie. Prezident Beneš ustavil exilovou vládu a Státní radu. Tyto orgány byly uznány Sovětským svazem, Velkou Britanií a Spojenými státy. Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého začátku uznala Velká Britanie a Francie a později i Itálie. Československá vláda zorganizovala na všech frontách československé vojenské jednotky, které se účinně zasloužily po boku Spojenců o vojenskou porážku Německa. U nás byl silný domácí odboj. Legislativní akty vlády měly podobu prezidentských dekretů, které se staly po poválečném schválení parlamentem nedílnou součástí našeho právního řádu. Významné bylo uzavření spojenecké smlouvy se Sovětským svazem 12.12.1943 v Moskvě, jejímž posláním bylo zajistit bezpečnost Československa po válce. Prezident Beneš předvídal, že SSSR bude po válce mocnou silou v Evropě. Důležité bylo i spojení východního a západního zahraničního odboje a dohoda o poválečné vládě a jejím programu.
Německo bezpodmínečně kapitulovalo a konec války v Evropě byl ve 24 hodiny dne 8.5. či v 0 hodin 9.5.1945.
4. Shrnutí
I z tohoto období vývoje vyplývají některé závěry:
- po utvoření Československa 28.10.1918 se čeští Němci snažili udržet svoji dřívější moc. Proto odmítli uznat nový stát a po celou dobu jeho existence proti němu bojovali. Československo bylo postaveno na občanském principu. Čeští Němci proti němu stavěli princip etnický, protože jim po staletí za vlády Habsburků umožnil nadvládu v zemích Koruny české. V nových poměrech však představitelé českých Němců nový stát odmítli. Část německých politických stran zůstala na tomto stanovisku, část začala spolupracovat a od r. 1926 byli ve vládě dva němečtí ministři,
- v r. 1935 se postavil do čela českých Němců Konrád Henlein, představitel SdP, který se u nás stal vykonavatelem vůle Adolfa Hitlera a pomohl mu zničit Československo,
- Mnichov k tomu byl rozhodující mezník,
-14.3.1939 Hitler zřídil Slovenský štát,
- 15.3.1939 obsadil zbytek bývalého Československa a vyhlásil protektorát Čechy a Morava,
- prezident Beneš se postavil do čela československé vlády v exilu a tím zajistil právní kontinuitu státu k obnovení ČSR, - tři ze čtyř signatářů uznali mnichovskou dohodu za neplatnou od samého začátku,
- v r. 1943 byla podepsána spojenecká smlouva mezi ČSR a SSSR a spojily se dvě skupiny našeho zahraničního odboje,
- 8.-9.5.1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo.
