České národní listy

Žatec mezi válkami 4

PhDr. Pavel Macháček

Na pokyn německého ministra zahraničních věcí Ribbentropa přijala SdP taktiku kladení nepřijatelných požadavků. Dokonce se to objevilo v tzv. "Grundplanung O - A". Jeho oficialita není dosud docela jasná. V každém případě však je to otřesný dokument, na který naváží za okupace Frank i Heydrich, když budou koncipovat poválečnou likvidaci českého národa!

SdP zřídila vojensky organizované uniformované oddíly "Freiwillige Schutzdienst", jakož i tajné diverzní skupiny pro případ války, cvičené a vyzbrojené v Německu a v září 1938 i paramilitantní Freikorps, útočící přes hranice na československé stráže a úřady.

Návrh národnostního statutu předložila čs. vláda 13.5.1938. Ten kladl důraz na samosprávu menšin a mířil k tomu, že ČSR bude národnostní stát. Henlein odmítl jednat s vládou "dokud v Sudetech nebude klid a pořádek" - jenže ten přece SdP denně sama narušovala! Od května do července 1938 probíhala jednání čs. vlády s představiteli SdP. Česká inteligence vydala 15.5.1938 Manifest "Věrni zůstaneme!" a SdP zveřejnila manifest "Náčrt nového řádu pro vnitrostátní poměry v Československu", který měl demontovat stát.

Dne 29.8.1938 navštívil vůdce SdP Henlein Žatec. Byl slavnostně přijat a vítali ho i heslem "Žatec zůstane německý."

Vláda Velké Britanie vyslala 3.8.1938 lorda Waltera Runcimana, aby posoudil situaci v ČSR. SdP jej hostila na zámcích německé šlechty a jeho " dobrozdání" podpořilo stanoviska SdP

Beneš vyzval vyjednavače SdP, aby mu napsali požadavky své strany. Ti odmítli. Vyzval je proto, aby mu tyto požadavky nadiktovali, což učinili a dokument podepsali. Beneš z toho vypracoval tzv. "čtvrtý plán", který vláda schválila pod mezinárodním tlakem 5.9.1938. Přinesl maximální možnost ústupků ve prospěch českých Němců. V podstatě akceptoval autonomii. Protože jej vedení SdP nemohlo odmítnout, zorganizoval K.H. Frank demonstraci, která vyprovokovala policejní zásah. Henleinovci proto prohlásili, že přerušují jednání s vládou. Vedoucí odjeli do Norimberka na sjezd NSDAP, kde Hitler pronesl svoji nejštvavější řeč proti ČSR. Sudetští Němci (SN) - je to politický název, který zvolil Henlein, aby jím mohl označit všechny české Němce - ji pochopili jako výzvu k válce proti nám. Henlein s Frankem vydali "ultimatum proti Československu" a poslali ho předsedovi pražské vlády Hodžovi. Opět v něm byly nepřijatelné požadavky, ústící do hesla "Heim ins Reich" (Domů do Říše). Byla to výzva k povstání SN. Vláda proti povstalcům tvrdě zakročila a Henlein s Frankem uprchli za hranice spolu se svými bojovými oddíly. Po potlačení puče vláda rozpustila SdP.

Francouzská vláda v r. 1937 sdělila, že nesplní podmínky spojenecké smlouvy, podle kterých měla zaútočit proti Německu, kdyby nás napadlo. Představitelé Velké Britanie a Francie ve třicátých létech odmítli politiku kolektivní bezpečnosti, která byla zaměřena proti Hitlerovi. Uplatňovali politiku nevměšování, aby umožnili jeho agresi. A nakonec přešli na platformu appeasementu, tj. politiku usmiřování potencionálního agresora ústupky. Postavili se za Hitlera a donutili prezidenta Beneše, aby přijal jeho požadavky

Hitler a Mussolini pozvali Chamberlaina a Dalladiera do Mnichova, kde se 30.9.1938 dohodli: Československo postoupí Německu své pohraničí. Kdyby to odmítlo učinit, Hitler bude muset toto území vojensky obsadit, aby uchránil před útlakem SN a odpovědnost za rozpoutání války padne na Československo!

Prezident Beneš neměl jiné řešení a ultimatu se podrobil.

Prezident tím zabránil nesmyslným ztrátám na životech i ztrátám materiálním, protože slabší Československo by nutně bez francouzské pomoci muselo podlehnout Německu.

Žatec mezi válkami 5