Žatec mezi válkami 13 - PhDr. Pavel Macháček
Žatec mezi válkami 13
PhDr. Pavel Macháček
Antifašisté organizovali svůj odchod sami
Pokud byla zjištěna chyba ve vybavení třeba jen u jediného člověka, vracel se celý transport zpět. Transporty odjížděly asi ve dvoutýdenních intervalech. V říjnu byl vypraven poslední transport Němců ze Žatce. Celkem bylo odsunuto z okresu 27 856 Němců. K 1.11.1946 jich zůstalo v Žatci 1 975, z toho 1 099 nepodléhalo odsunu. V létech 1947 - 1948 ještě odjížděli další Němci - tentokrát šlo o slučování rodin.
V Žatci brzy začal český kulturní život. Městskou knihovnu i městské muzeum zajistila místní správní komise. První číslo Žateckých novin vyšlo 10.8.1945. České divadlo z Mostu sehrálo v městském divadle už 15.7.1945 první představení. Svoji činnost obnovil Sokol a vznikl klub SK Lučan. České dožínky se uskutečnily 19.srpna l945. Ve školách bylo zajištěno vyučování.
Místní národní výbor byl ustaven 5.10.1945. Těžká byla bytová otázka, když bylo nutno ve městě ubytovat přes zimu 7 000 vojáků sovětské armády.
Počet obyvatel žateckého okresu je možno zjistit podle vydávaných potravinových lístků k 20.5.1945. Bylo tam 45 010 osob, z toho Čechů 22 247 a Němců 22 763, z toho 354 antifašisté a odborníci.
Dne 27.1. 1947 bylo zjištěno 27 412 obyvatel (šlo tedy o výrazný pokles), z toho 26 713 Čechů a neněmeckých národností a 699 Němců, z toho 580 antifašistů a specialistů.
Tradice velkých oslav ukončení sklizně chmele byly obnoveny v r. 1946, kdy do Žatce přijela i řada oficiálních osobností. Promenádní koncert na náměstí zdůraznil význam této chvíle. Líbil se průvod městem s alegorickými vozy. Byla předvedena staročeská volba chmelařského krále.
V říjnu 1945 dostalo město vojenskou posádku - 21. tankovou brigádu. Úspěšně probíhala dvouletka.
V květnu 1948 vyhlásila Izraelská národní rada vznik státu Izrael. Byl územím malý, takže se skoro ztratil v moři arabských států, které ho obklopovaly. Ty měly desítky milionů obyvatel.
V okamžiku vzniku Izraele proti němu začaly okolní arabské státy válku. Židé však neměli zbraně. Československo nabídlo svoji pomoc mezi prvními - včetně dodávek zbraní. Rozsah nabídky byl obrovský - problém byl v dopravních možnostech. VS OSN vyhlásilo zákaz dodávek zbraní. Přesto v květnu 1948 předseda vlády Klement Gottwald schválil, aby MNO zajistilo dodávky zbraní do Izraele ze žateckého letiště. Byl zahájen "letecký most", tj. letadla většinou měla panamské znaky a většina posádek byla americká. Velká část přepravovaného materiálu byly naše demontované letouny S-199 z podniku AVIA. Tyto zbraně zvrátily poměr sil ve válce ve prospěch Izraele.
Z přísně utajované akce se brzy stala věc veřejná. Nekázeň cizích pilotů komplikovala provoz na letišti. I proto byl letecký most asi po třech měsících zastaven. Celkem bylo přepraveno přes 300 tun vojenského materiálu a stát Izrael tím byl zachráněn.
Brzy nato byla tato doprava nepravidelně obnovena z letišť v Malackách, ale především v Kunovicích.
Nicméně velká část slávy z této pomoci Izraeli zůstává na městě Žatci. I když pamětní deska se vzpomínkou na tyto události je na židovské radnici v Praze l.
V souvislosti s pohybem obyvatelstva žateckého okresu je nutno informovat o problematice volyňských Čechů. Ve 2.polovině 19. a na začátku 20. století se Češi stěhovali do Ruska za lepším životním údělem. Tam nebyli národnostně utiskováni jako v Rakousko-Uhersku a dostali půdu. Také idea panslavizmu vykonala své. Šlo o 30 000 osob. Do 1. čs. armádního sboru v SSSR vstoupilo 12 000 Volyňanů, z těch 1000 padlo.
Hlavní překážka repatriace volyňských Čechů byla neochota sovětů propustit zdatné obyvatele. V dubnu 1945 poslali Volyňané žádost o přestěhování do ČSR předsedovi vlády Zdeňku Fierlingerovi a prezidentu Edvardu Benešovi. Ti souhlasili.
Proto demobilizovalo v Žatci 3 900 vojáků z Volyně (některé prameny uvádějí počet až 5 200). Zahraniční vojáci měli osídlit asi 1/3 Němci uvolněných hospodářství. V SSSR vznikl v květnu 1945 Prozatímní volyňský akční výbor, který jednal o repatriaci. Sovětská vláda kladně rozhodla až 11.12.1945, ale odmítla uhradit cenu zanechaného majetku - lze to pochopit při zvážení Němci zdevastované převážné evropské části SSSR. Mezistátní dohoda byla podepsána až 10.7.1946.
Konečně se rozběhla úřední jednání o repatriaci. Koncem r. 1946 se přihlásilo 34 000 volyňských Čechů. K 31.12.1945 už bylo usídleno 650 volyňských vojáků v okresech Žatec a Podbořany. Další hospodářství byla rezervována. Osídlování mělo na starosti ministerstvo zemědělství a osídlovací úřad. Příchodem volyňských Čechů se také řešil nedostatek pracovních sil v pohraničí.
Volyňští vojáci dlouho hospodařili sami a vyskytla se i řada stížností na jejich chováni. Přes všechny problémy zvládli zemědělské práce. Negativně ovšem zasáhla i NKVD, která Volyňany lákala, ba nutila, aby se vrátili zpět. Dne 28.10.1946 vyšlo první číslo jejich časopisu Věrná stráž.
Teprve 8.2.1947 dorazily první organizované transporty. Přijelo 7 622 osob. Přivezly si 951 koní. Novoosídlenci si vytvářeli vlastní zájmové organizace. Ještě v r.1946 přežívala původní myšlenka hromadného osídlení volyňskými Čechy. V r. 1947 se situace zklidnila. Ve dnech 12. a 13.7.1947 byly oslavy ukončeného návratu do vlasti. Příchozí se postupně asimilovali s českým prostředím. Po únoru 1948 se rozdělili na dvě názorové skupiny.
