Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zastropovaná pětidemolice

23. 9. 2022

Zastropovaná pětidemolice

 

23.9.2022 03:34

Občané nesmí propásnout příležitost vyjádřit ve volbách, co si myslí o stranách koalice, která nás zatáhla do rekordní inflace, hrozícího rozpadu průmyslu a strachu z vymrzlých bytů uprostřed zimy.

Den před komunálními a senátními volbami, které se mohou proměnit v referendum o našem vládním slepenci, zalehl titulní stránky mimořádně hloupý inzerát. „V těžkých dobách volte SPOLU“, vyzývá v něm stranické seskupení, kam patří i ODS premiéra Petra Fialy, a přiznává se tak otevřeně, do čeho nás jejich partaje zatáhly. Ano, tyto doby jsou těžké. To je taky to jediné, čemu se dá v tomhle inzerátu věřit.

Zcela bizarní je naopak tvrzení zmíněné v inzerátu, že „naše vláda prosadila zastropování cen energií“. Ani slovo z toho není pravda. Prosadili to rozzuření občané, když na nenápadnou výzvu dokázali naplnit celý Václavák, ale Fialova vláda je spoutána takovou směskou zájmů, že vyplodila vyprázdněné „zastropování“, které má parametry trestu smrti s odloženou popravou. Nedivím se, že na stránkách vlkovobloguje se tenhle spolek tituluje výhradně jako„pětidemolice“.

Ano, doby jsou těžké a budou ještě těžší v důsledku absolutní netečnosti této vlády k událostem doma. Probudit ji dokázala teprve demonstrace, která zaplnila Václavské náměstí od koně až dolů, a vyhlídka, že naváže celá šňůra dalších, když se rozhoupali i organizovaní odboráři. Sdělení demonstrantů bylo jasné, tuhle vládu už nechtějí tolerovat více než pár týdnů.

Vládě totiž vytrvale uniká, že je servisem pro občany. Jejím úkolem je vytvářet pravidla, která usnadňují normální chod společnosti. Není agentem pro výprodej národních zájmů, ani pro převod bohatství od většiny občanů k energetickým společnostem, bankám a zbrojařským firmám. Normální český průmysl nemůže ve světě konkurovat, dokud je zatížen českými cenami energie a peněz. To druhé jde za ČNB, ale tam má vláda právo poradního hlasu.

Ukažme si to na tom „zastropování“ cen energie. Tak, jak je to nastaveno, fakticky umožňuje, aby české ceny pro spotřebitele neopustily tento vládou stanovený strop. Jinými slovy, polezou jen po stropě, ani o chlup níž. Co bude nad tím, to se zaplatí ze státního rozpočtu. Kolik? Kdo ví? Jestli to bude stát 130 miliard, jak předpokládá vláda, nebo půl bilionu, jak se bojí jiní, je ve hvězdách. Nevíme, s čím přijde burzovní ruleta, která teď nabízí astronomické zisky tradičním elektrárenským společnostem, jako jsou české, ačkoliv vyrábějí kilowattu za pár halířů.

S elektřinou je to přitom teoreticky jednoduché, jsme vývozce, nemusíme ji nakupovat, mohli bychom si tedy cenu stanovit doma. Pokud platí tvrzení vládního inzerátu, že žijeme v těžkých dobách, nikoho by to nepřekvapilo. Okolní vlády už to dávno udělaly a zavedly si domácí pravidla cenové tvorby, která jsou citlivější k potřebám domácností s běžným příjmem. Proto budeme platit násobky toho, co sousedé – Slováci, Rakušané nebo Maďaři. Násobky!

Šílenost českého přístupu spočívá v tom, že vyrábíme elektřinu z uhlí a jádra, ale její cenu odvozujeme od ceny plynu, který při troše dobré vůle k výrobě elektřiny vůbec nepotřebujeme. Podíl plynových elektráren, které jsou nasazovány pro vyrovnání odběrových špiček a výkyvů, je malý, kolem deseti procent, a tedy poloviční ve srovnání s množstvím elektřiny, kterou vyvážíme. Odběrové špičky a výkyvy lze pokrýt i jinak, a nakonec tak budou postupovat všude, protože se počítá s omezeními a příděly. Něco tak pokryje řízení poptávky, kdy tam, kde to jde, se elektrické spotřebiče zmírní nebo vypnou. Část zdrojů je pružných. Přehrady jsou plné, máme i ty přečerpávací, nejsme v rohu bez možnosti volby.

Pokud se řídí české ceny elektřiny cenami z burzy, která je vlečena cenami plynu, rozdíl mezi domácí a burzovní cenou zaplatí zahraničním obchodníkům a výrobcům naše vláda nad stropem. Fakticky jde o výpalné, platba za to, že se bojí a nevyzná se v tom. Nemá to nic společného s energetickou nebo národní bezpečností Česka.

Jestli jí to přeroste přes hlavu, nebude to jen Fialova vláda, kdo se v tom utopí. V těch dluzích se začneme topit všichni, protože nakonec se bude muset i na tu druhou část energetického účtu nějak vybrat. „Cenové stropy pro spotřebitele se mohou stát prostředkem, který přihraje výrobcům a zahraničním firmám peníze na úkor českého státního rozpočtu,“ varuje ekonomický výzkumník a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Říká to v rozhovoru, nad který editor vypálil do titulku mnohem srozumitelnější obrat - penězovod do zahraničí.

Pomalu taky leze ven, za jaké peníze budeme nakupovat zkapalněný zemní plyn, pro který máme rezervovánu kapacitu terminálu v Nizozemí. Ano, bude to za spotové ceny. Bude to za maxima toho dne. Skrývá se za tím přesvědčení, že když pod dvěma svetry naskočí husí kůže, budeme vděční za rozmrazení končetin i za nekřesťanskou cenu.

Takže nebyla to naše vláda, jak se kasá v inzerátu před volbami, kdo prosadil zmírnění smrtící finanční zátěže pro domácnosti. Byli to bouřící se občané. A to, co nakonec vláda zařídila, fakticky není zmírnění ceny, ale jen drahá půjčka. Ceny nejsou zastropované celé, ale jen ta jejich část, která bude pod stropem. Druhá část ceny nad stropem, kterou platí vláda, je volná a ráda nás překvapí tím, jak dokáže vyskočit.

Sněmovna už jednala o dani z mimořádných zisků, kterou by se zatížily české elektrárny, banky a možná ještě rafinerie, ale částky, které chtějí vybrat, jsou zlomkem laviny peněz, která se do těchto oborů hrne. Logické by bylo, kdyby uhradily alespoň ten plný rozdíl nad stropem, když už nedosáhneme cen, které se odvíjejí od skutečných nákladů plus přiměřený zisk.

Navíc máme na krku válku, která začne gradovat právě v zimě. Ukrajinská ofenzíva v Charkovské oblasti může být zdrojem zranitelnosti obránců, kteří teď mají hájit a zásobovat rozsáhlé, leč málo zalidněné území. Částečná ruská mobilizace povolává hotové vojáky, osoby s ročním výcvikem nebo bojovou zkušeností. Zatím stále ještě nešlo o válku, která by jako v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, nebo předtím ve Vietnamu vyhlazovala města kobercovým bombardováním. Mariupol byl výjimka. Likvidují se velitelství a sklady, značná část dělostřelecké palby je demonstrační, před očima jednotek, ale ne do nich. Pořád si ta válka zachovává něco speciálního, co bere ohledy na budoucnost.

Proč se do toho naše vláda tak hrne, je záhada. Z toho, co víme, se to vyčíst nedá. Rozhodně to nejsou lidé na svém místě, a je jedno, jestli jsou tak hloupí a neschopní, nebo motivovaní a záludní. Tahle válka je zbytečná. Nemusela být, kdyby vládla symetrická situace a nakládalo se s bezpečnostními požadavky Ruska stejně jako s bezpečnostními požadavky Spojených států. Kdyby rizika v blízkosti Ruska byla vnímána se stejnou naléhavostí jako rizika u pobřeží a hranic USA.

Naše vláda tuto elementární úvahu odmítla a ani se nepokusila ji aktivně prosazovat. Dala tak přednost tomu, jak nás připravit o to, co se tu desetiletí budovalo. Nabídla nám možnost rychle zchudnout. Jak hluboko to půjde, to také nikdo netuší. Jestliže vyschnou energetické zdroje a rozpadnou se trhy, je to chudnutí bez stropu. V situaci, kdy české energetické náklady a úroky jsou několikanásobně vyšší než u sousedů, nemá kdo a není pro koho vyrábět.

A tak přestože teď jde o komunální a senátní volby, musí být pojaty jako referendum o naší celostátní budoucnosti. Jde o další směřování země. Otázka zní, zda chceme být i nadále v rukou těchto neumětelských partají. Na jménu nezáleží, na partaji ano. Jejich budoucnost je to, co teď potřebuje zastropovat.

 Zbyněk Fiala