Zastavení s Jaroslavem Baštou
Zastavení s Jaroslavem Baštou
Marek Řezanka
Zastavení diplomatické
Zatímco se vládní kandidáti předhánějí, kdo z nich by učinil větší, ale o to více nicneříkající gesto proti V. Putinovi, Jaroslav Bašta nám klidným a rozvážným hlasem vzkazuje:
„Já bych neviděl důvod být nezdvořilý, protože emoce a zahraniční politika nejdou dohromady.“
Jaroslav Bašta se jasně vyjádřil, že nechce, aby se v naší republice mobilizovalo do války. Jako jeden z mála kandidujících, ne-li jediný, si uvědomuje cenu lidského života. On nechce od první nanosekundy válčit s Ruskem. Proto říká:
„Nemusí se to vůbec jmenovat mír, ale jen příměří.“
Na rozdíl od svých soupeřů jasně pojmenovává, jaké máme ohledně dění na Ukrajině možnosti:
„Bavme se tedy o tom, jaká je alternativa k míru. Třetí světová. Když nebude mír, tak co bude, no nejspíš třetí světová válka.“
Já volím mír. Co vy?
Zastavení demokratické
Jaroslav Bašta odmítá jakýkoli nátlak na občany, aby byli nuceni říkat „jedinou možnou pravdu“. Všiml si například počínání České televize, kdy ti, kteří Rusko neoznačí za „teroristický stát“, získají nálepku „kolaborantů“. Škoda, že v době Bushovy války v Iráku Česká televize v tomto ohledu očividně spala. Jaroslav Bašta volá po diskusi a dialogu – a ostře se vymezuje vůči propagandě:
„Některé redakce veřejnoprávní televize termín svobodná diskuse vůbec nechápou. Pravda je přece jen jedna – ta jejich. Co jí odporuje, musí být kremelská propaganda. Mají stejně omezený pohled na realitu jako fanatičtí svazáci v roce 1952.“
Zatímco provládní prezidentští kandidáti se předhánějí v tom, kdo z nich je demokratičtější a kdo se více hlásí k listopadovým událostem v roce 1989 s tím, že dnes žijeme v nejkrásnějším možném světě, Jaroslav Bašta kritizuje pokusy o návrat k totalitním praktikám a varuje před nimi:
„Po dalších skoro třiceti letech naší posttotalitní historie mi připadá, že se kolo dějin vrací někam na svůj počátek, kdy existovali páni a poddaní. V oblasti svobody slova můžeme pozorovat nástup totalitních tendencí. Přestala platit Masarykova teze, že demokracie je diskuse. Na místo svobodné výměny názorů a společenského dialogu nastoupily v lepším případě mimoběžné monology, v horším propaganda. Společnost je totiž fatálně rozdělena.“
Jaroslav Bašta poukazuje na fakt, že naši společnost nerozděluje Miloš Zeman, ale systémový trend, kdy si jistá vlivová skupina uzurpuje nárok na určování, co se říkat smí, a co nikoli. Neváhá kritizovat tzv. liberální demokracii“, která mu svými projevy nepřipadá ani liberální, ani demokratická:
„Liberální demokracii považuji podle toho, jak se projevuje třeba u nás, za nedemokratickou. Mám na mysli snahu omezovat názory či nálepkovat. Vytvořily se zde poměry, kde začala působit nejhorší forma cenzury, a to autocenzura. Lidé se bojí něco říct, aby se nedostali do konfliktu v práci. Bojí se, aby nebyli nálepkováni.“
Přejme si spolu diskutovat. Odmítněme ale být tlačeni do memorování předepsaných „pravd“.
Já volím svobodu slova. Co vy?
Základem sociální stability musí podle Jaroslava Bašty být boj s inflací, tedy zdražováním, a garance veřejného systému v oblasti zdravotní péče, vzdělání a důchodů. Dále je přesvědčen, že je nutné definovat a zajistit energetickou a potravinovou bezpečnost naší země.
Zastavení sociální
Provládní prezidentští kandidáti spolu soutěží, kdo z nich pokládá tzv. Green Deal za větší příležitost. Oproti tomu Jaroslav Bašta poukazuje na hrozby, které tento projekt přináší řadě občanů v oblastech sociální a ekonomické – ale i lidskoprávní. Rovněž kritizuje, že v propagaci této ideologie platí pro různé státy různé přístupy:
„Tichou a nepřiznanou výjimku má také Německo. Takže zase princip dvojího metru platí, ti bohatí si můžou dělat, co chtějí a chudým a malým budou vysvětlovat, že musí poslouchat a že nesou odpovědnost třeba za to, jestli za nějakých sto let tady nebude poušť nebo subtropy kvůli kysličníku uhličitému. Je to něco, čemu moc nerozumím, protože všechny dosavadní utopie slibovaly, že bude lépe a radostněji. A jen Green Deal a Velký Reset jsou první ideologie, která staví na tom, že bude hůř a že se na to máme těšit. Já si myslím, že jedinou rozumnou reakci je vyhnat všechny kdo to prosazují od válu a zbavit je moci. Protože jsme tady doma, a protože se nás to bezprostředně dotýká, začít bychom měli s naší vládou. V tomto případě, slibuji jako kandidát na prezidenta, že udělám všechno pro to, abych tuhle asociální, protilidovou a protinárodní vládu pomohl svrhnout.“
Jaroslav Bašta zcela jednoznačně odsuzuje tvrdou asociální politiku Fialova kabinetu:
„Máme vládu, která má pocit, že nemusí dělat nic. Všimněte si, že jenom tři země Evropské unie nepřijaly žádná plošná opatření proti zdražování energií. Nás bude čekat něco daleko horšího, než jsou energie, a to možná celosvětový nedostatek potravin a extrémní zdražování potravin. Neumím si představit současnou mladou hédonistickou generaci, že by se musela začít chovat tak, jak si ještě pamatuji z 50. let, kdy maso bylo jednou za týden.“
Bašta je jediný kandidát, který se nebojí hlásat k významné části naší společnosti, která je však mainstreamem nálepkována jako „dezoláti“. Dokonce prohlásil, že by jako prezident mezi tyto lidi zavítal.
„Tato protilidová vláda chaosu a absurdit musí odejít. Budu-li zvolen prezidentem, přijdu vás na demonstraci podpořit.“
Je vám snad všem asi jasné, že o tomto kandidátovi se mnoho pozitivního z České televize nedozvíte. To ale ještě neznamená, že nemá šanci být zvolen. O tom rozhodnete jen a jedině vy.
Já volím zastání pro slabé, nemocné a handicapované. Volím sociální smír. Volím lidskost. Co vy?
