Zase vadí Benešovy dekrety. Žaloba na Česko, hra o nemalé majetky
Zase vadí Benešovy dekrety.
Žaloba na Česko, hra o nemalé majetky
19.08.2020 18:07
Česká republika čelí žalobě u Evropského soudu pro lidská práva od Lichtenštejnského knížectví. „Nemáme žádné nepřátelské úmysly proti České republice a jejímu obyvatelstvu. Nevidíme ale jinou možnost, jak chránit naši suverenitu a naše občany a občanky,“ popsala lichtenštejnská ministryně zahraničí Katrin Eggenbergerová. Československo po druhé světové válce označilo lichtenštejnské vládce za Němce a přes Benešovy dekrety jim byl zabaven majetek. Prý však Němci nejsou. „Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce,“ dodala Eggenbergerová. Jde o první situaci, kdy Českou republiku žaluje nějaký stát. Informovaly o tom Seznam Zprávy.
Zase vadí Benešovy dekrety. Žaloba na Česko, hra o nemalé majetky
Foto: Repro Wiki
Popisek: Lichtenštejnský kníže Hans Adam II
Lichtenštejnské knížectví se rozhodlo zažalovat Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jde o historické majetky, které byly v rámci Benešových dekretů lichtenštejnským představitelům zabaveny. Lichtenštejnské knížectví argumentuje tím, že české úřady nerespektují suverenitu jejich země. O případu informovaly Seznam Zprávy.
Stalo se tak poprvé v české historii, že nějaký stát zažaloval naši zemi u Evropského soudu pro lidská práva. Tento Evropský soud ve Štrasburku byl založen v roce 1959 a jde teprve o dvacátý pátý spor mezi dvěma státy. Soudních řízení mezi jednotlivci a státem jsou podle Seznamu miliony, jde tedy o naprosto výjimečný proces. „Základem je fakt, že české soudy neuznávají suverenitu naší země,“ řekla ministryně zahraničních věcí Katrin Eggenbergerová novinářům. „Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce. Masivním způsobem tím ořezávají suverenitu našeho státu,“ dodala.
Eggenbergerová novinářům řekla, že si volala s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. „Ujistila jsem ho, že tato podaná stížnost nic nemění na naší snaze o dobré vztahy, a on to viděl podobně,“ ubezpečila. „Nemáme žádné nepřátelské úmysly proti České republice a jejímu obyvatelstvu. Nevidíme ale jinou možnost, jak chránit naši suverenitu a naše občany a občanky,“ vysvětlila.
V únoru stížnost Lichtenštejnců zamítl Ústavní soud, proto se to rozhodli přenést k Evropskému soudu pro lidská práva.
Expert na mezinárodní právo Mark Villiger Seznam Zprávám sdělil, že česká vláda by měla být o žalobě zpravována do konce tohoto roku. Následně by měla mít šest měsíců na reakci a stejný čas by pak dostala lichtenštejnská vláda na odpověď. „Ústní řízení by se mohlo uskutečnit v polovině roku 2022 a rozsudek by mohl padnout o půl roku později,“ popsal Villiger.
Spor se táhne ohledně navrácení majetku, které jim Československo na základě Benešových dekretů zabavilo po druhé světové válce. Jde například o 600 hektarů lesa u Říčan ve středních Čechách. Bývalý lichtenštejnský vládce František Josef II. a jiní občané tohoto knížectví byli označeni za Němce, a proto na ně byly aplikované dekrety prezidenta Beneše. František Josef II. však zabavení nikdy neuznal, poukazoval na to, že byl Lichtenštejnec a nikoliv Němec a rozhodně nebyl spojencem Hitlera. Lichtenštejnsko byla prý neutrální země. Kromě lesů se spor týká i jiných nemovitostí, například jde o Lednicko-valtický areál či zámek Velké Losiny.
PL, 19.8.2020