České národní listy

Z příspěvku ing.Karla Jandy na semináři o Česko-německé deklaraci

„…Pro další rozvoj dobrých vztahů obou národů nebyla deklarace potřebná. Na tuto skutečnost jsme poukazovali na řadě našich veřejných shromážděni I naši petiční aktivitou. Deklarace vede k deformacím v rovnoprávnosti česko–německých vztahů, mnohá její ustanoveni poškozuji českou stranu. Byli jsme proti této deklaraci a vývoj potvrzuje oprávněnost našich obav.

Je pro nás nepřijatelné přihlížet snahám o revizi nebo zrušeni dekretů prezidenta ČSR a o zrušeni zákona č. 115/1946 Sb., o správnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků. Je pro nás nepřijatelné označovat odsun bývalých československých Němců jako vyhánění a prezentovat jej jako násilí na nevinných. Článek XII protokolu Postupimské konference o odsunu německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska do Německa není oprávněna zpochybňovat ani německá, ani česká vláda. Vznášeni majetkových nároků Němců odsunutých z Československa je protiprávním krokem směřujícím k zpochybnění a neuznávání našeho právního pořádku. Kroky podnikané, často úspěšně, k získání nemovitosti a podniků, zejména v pohraničí, prostřednictvím oficiálního vlastnictví nastrčených českých občanů nebo formou právnických osob považujeme za jeden ze způsobů znovuzískání majetkové a hospodářské moci v českém pohraničí. Trváme na tom, aby zemědělská a lesní půda v České republice zůstala v českých rukou.

…Deklarace otevřela zeširoka dveře všem krokům vedoucím k oslabeni českého národního vědomí. Vytvořeni fondu budoucnosti budovaného dokonce s naší finanční účasti vnímáme jako především účinný nástroj proněmeckého ovlivňováni mladé české generace. Je realizován i rozsáhlý projekt informačního působeni. Naše mládež je kvalifikovanými a efektivními formami přesvědčována, že český národ se ve vztahu k odsunutým bývalým československým Němcům dopustil neoprávněného násilí, že je zbavil vlasti a neoprávněně jim odňal majetek. Naši mladí jsou přesvědčování o tom, že jejich dědové jednali přinejmenším tak zločinně jako nacistický agresor a jsou vedeni k pochopení o nutnosti národní omluvy a vrácení zkonfiskovaného německého majetku.

Pro formování názorů české veřejnosti je využíváno všech možností, a to za pasivní, ale někdy i aktivní spoluúčasti současné české vládnoucí moci. Pro český národ je škodlivé až nebezpečné téměř plné převzetí okresního a oblastního periodického tisku německými a rakouskými vlastníky. Je pro nás nepřijatelné, že německý kapitál svou majoritou ovládá řadu deníků s celostátní působnosti. Majetková moc medií přináší moc politickou.

Jsme svědky sílící snahy o zpochybňování vzniku samostatného československého státu i soustavného mediálního tlaku na cílené zkreslování historie českého národa a jeho boje za národní a sociální svobodu. Je hrozivé vidět účelové zkreslování nebo zamlčování historických událostí ve školních učebnicích dějepisu. Maličkostí ani náhodou není systematické přesvědčování. že vlastně nejsme Slované. ale potomci Keltů. Pulty našich knihkupectví zaplňují díla nacistických generálů a důstojníků i důstojníků SS (Skorzeny), zdůrazňující čestné hrdinství wehrmachtu i vojsk zbraní SS, zejména na východní frontě a cíleně zamlčující jejich válečné zločiny.

Se znepokojením sledujeme sílicí vliv Sudetoněmeckého landsmanšaftu v německé politice, přesvědčují nás o tom vystoupení Helmuta Kohla a zejména Klause Kinkela. Zjišťujeme, že stejné požadavky jako SL prosazují i některé jiné spolky bývalých československých Němců a že k tomu volí méně otevřené a tím tedy i nebezpečnějšl formy.

Chceme spolupracovat s demokraticky smýšlejícími a jednajícími Němci. Nepřijímáme a budeme odmítat neoprávněné majetkové a politické požadavky organizací bývalých československých Němců.“

Praha 1. listopadu 1997

Kruh občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, „Jak dál rok po Deklaraci“, Praha, 22.11.1997