České národní listy

Z díla "Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů" 2

PhDr. Marie Novotná

Rok 1938

Lidové noviny, 1938, roč. 46, 16.2

Sudetský Němec Seyss-Inquard je druhý zástupce tak zvaných důrazně národních míst v rakouské vládě, když jeho jmenování bylo dnes ráno oznámeno, způsobilo tím větší vzrušení, že tento teoretik nacistické ideologie byl postaven v čele ministerstva vnitra vybaveného značnou mocí. Seyss-Inquard byl současně jmenován ministrem bezpečnosti vnitra, zatím co dosud ministerstvo bezpečnosti spravoval sám Schuschnigg…

Lidové noviny,  21.2.

United Press-Berlin, 20.února

Dnešní Hitlerova řeč, která trvala skoro celé tři hodiny a byla osmou řečí, jíž pronesl říšský kancléř v říšském sněmu … kromě jiného vyhlásil, Německo chce chránit zahraniční Němce a mezi tyto zájmy německé říše náleží i ochrana oněch příslušníků národa německého, kteří nejsou s to z vlastní síly si zabezpečit na našich hranicích právo obecně lidské a světově názorové svobody…

SM-Brno, 20. února 1938

Dnešní projev říšského kancléře Hitlera obsahuje oddíl důležitý pro Československo a to tam, kde říšský kancléř mluví o deseti milionech Němců, kteří žijí za hranicemi…

Československo projevilo dobrou vůli vůči německé menšině jednak chováním k této menšině od dob převratových, jednak směrnicemi z loňského 18. února. Stanovisko, že situace německé menšiny v Československu je vnitřní věc československá, bude i nadále zachováno.

Lidové noviny, 12.3., Vídeň 11. března

Schuschnigg: ustupujeme násilí

Německé vojsko počalo dnes na několika místech překračovat rakouskou hranici a pochoduje do Horního Rakouska, Salzburska a Tyrolska. Je doprovázeno oddíly rakouských nacistických legií. …

Ve tři čtvrti na 20. hod. promluvil ve vídeňském rozhlasu dr. Schuschnigg, který měl tuto řeč: „Dnešek postavil nás před těžkou a rozhodující situaci. Bylo mi uloženo, abych podal rakouskému lidu zprávu o této události. Německá říšská vláda dala panu spolkovému prezidentu ultimatum s přesnou lhůtou , podle něhož má spolkový prezident jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta jemu uloženému a vláda má být sestavena  podle návrhu německé říšské vlády, jinak že německé vojsko vtáhne v této hodině do Rakouska. Konstatuji před celým světem, že zprávy rozšiřované v Rakousku, že propukly dělnické nepokoje, že tekly proudy krve, že vláda není již pánem situace a z vlastní síly nemůže udržet pořádek jsou vymyšlené od A do Z.. Spolkový prezident mi uložil, abych oznámil rakouskému lidu, že ustupujeme před násilím. Poněvadž jsme za žádnou cenu ani v této vážné chvíli nechtěli, aby byla prolévána německá krev, nařídili jsme své branné moci, aby pro případ, že by německá vojsko vtáhlo do Rakouska, ustoupilo bez jakéhokoliv odporu a vyčkalo rozhodnutí nejbližších hodin. … A tak se loučím v této hodině s rakouským lidem německým slovem a srdečným přáním „Bůh ochraňuj Rakousko!“

Ve 23.30 hodin bylo úředně oznámeno, že spolkový prezident Miklos pověřil Seysse-Inquarta v zájmu udržení klidu a pořádku vedením vládních věcí.

Lidové noviny,  19.3.

Hitler o anexi Rakouska přiznává, že dal Schuschniggovi ultimatum. Znovu o ochraně německých menšin v cizích státech … U nás stojí především za povšimnutí, že říšský kancléř opakoval ve své řeči

 Z nedávného projevu zjištění, že úprava hranic, která by uspokojovala všechny, není v Evropě možná a ještě tuto myšlenku poněkud rozvedl, naznačiv, že není úmyslem německé říše o něco takového usilovat, ale už na tomto místě přešla řeč znova na milionové masy německé žijící za hranicemi Německa, což byl ovšem úvod k anexi Rakouska.

Lidové noviny,  24.3

Rakouské sebevraždy

Čtyřiadevadesát mrtvých, sto zachráněných. Podle oficiální zprávy vídeňské policie se událo v době od 12. do 21. března  94 sebevražd z politických důvodů a sto pokusů o sebevraždu. Ze známějších představitelů bývalého režimu je to bývalý ministr Neustädter, Stürmer, jenž se zastřelil ve své vile u Mödlingu, dále šéfredaktor Neue Frei Presse Sonnenfeld, který spáchaL sebevraždu zároveň se svou ženou, dále spáchal sebevraždu přednosta Chirurgické kliniky dr. W. Denk a prý také historik Egon Friedell.

Foto: Český rozhlas