České národní listy

Vzpomínka na rok 1989

Končí svět narýsovaný Jaltou,

svěřujeme se do rukou mocného boha jménem Kapitál

Poslední Husákův novoroční projev,

Palachův týden, poslední oficiální oslava Vítězného února,

 a v neposlední řadě i poslední 1. Máj.

A pak už jedem z kopce,

držte si klobouky vážení nebo si dole natlučete kokosy.

Na sklonku léta ještě celostátní aktiv Lidových milicí,

to už je ale pouhá labutí píseň končící epochy.

 Té, na kterou brzy mnozí budou nadávat

a o něco později nostalgicky vzpomínat,

že bylo bezpečno a klid na práci,

sociální vymoženosti četné,

člověk se nemusel bát jít večer do kina,

to co nám otcové, dědové vybojovali,

potomci nevděční na Národní třídě, Václaváku zavrhli jako tíživý přežitek.

Máte holé ruce?

Nebojte se, už brzo budete mít holé zadnice,

ale klidně si můžete v neděli odpoledne zajet do Vídně na kafe se sachrem.

Milé děti a teď tu o tom, Jak moudrý strýček Klaus udělal z každého Čecha hrdého akcionáře nebo raději tu o tom, Kterak se Vašek Šašek dostal až na Hrad a řadu let tam dělal svému jménu neskonalou čest anebo ještě raději tu o tom, Jak se přestalo říkat Práci čest a začalo se říkat uctivá poklona, pane velkoobchodníku, ručku líbám paní továrníková. Vyberte si dle libosti, neboť za blbost se platí.  Dodnes to poznáváte na vlastní kapse, není – liž pravda? Držte si šrajtofle, přichází inflace, deregulace, privatizace, liberalizace, restrukturalizace, restituce.

Proč bychom se netěšili,

když nám strýček Sam dolar půjčí,

dolar půjčí a zpátky bude chtít dolary dva.

Že nemáte na vrácení?

Nevadí, nevadí, poskytneme vám doložku nejvyšších výhod,

máte toho ještě hodně na prodej.

Tak si připijme na další skvělé kšefty,

protože halíře dělají talíře a kdo se bojí, sere v síni.

Čeká nás budoucnost,

o jaké se nám ani nesnilo.

Obchody plné hromad zbytečností,

vrakoviště přetékající braky z dovozu.

Svátky konzumu do každé české rodiny,

vítejte v zemi, kde slušnost, morálku, kulturu,

hrdost, dostatek práce pro všechny

vyměnili za McDonaldy, čokoládu s fialovou krávou

a kýče Made in Hollywood.

Viděli jste někde ve světě větší pitomce?

Až se nasytíte pozlátek z kočičího zlata,

  procitnete do všedního dne,

zkuste si udělat součet zisků a ztrát

 přiznejte barvu, že jste tu budoucnost pěkně zazdili.

Ano, vy co jste na těch listopadových náměstích zvonili umíráček socialismu.

Naděje ale umírá poslední a mnohé se dá napravit,

bude to ovšem neskutečná fuška.

Novodobá buržoazie se nevzdá pohádkových zisků bez boje.

A ten nebude podoben jalovým slovním soubojům ve studiu u Moravce.

(Mipo)