Vzájemnost nás spasí…
Vzájemnost nás spasí…
Marek Řezanka
Rozkvetla zvůle, až strach v lidech zel.
Jedni si byli rovnější než druzí.
Člověk si mohl vybrat ze všech zel,
aby, když šel, ho provázela v chůzi.
Úpadek bujel – a hlad nemizel,
hry plné krve měly zmírnit srázy.
Hodnotou všeho byly peníze,
pro něž ti dole před pány se plazí.
Křivd bylo plno – norma byla z nich.
Smilstvo se ctilo – ze cti stal se hřích.
Morálka nikde – kde kdo sešel z trasy.
Najde se někdo, kdo převezme kříž,
aby byl bližním svojí láskou blíž?
Semknutí, lidé, vzájemnost nás spasí…
Milí čtenáři Českých národních listů,
chci vám jednak popřát poklidné prožití velikonočních svátků a jednak mnoho sil, abychom přestáli vše, co nás čeká, s co možná nejmenšími následky.
Měli bychom si uvědomit jedno – bylo by mylné čekat na nějakého „spasitele“. Tím bychom měli být všichni pospolu.
Každým dnem se některým z nás dýchá obtížněji – a manévrovací prostor se nám neustále zužuje. Jsou zde zcela evidentní snahy vládní moci, jak nám nahnat strach. Jak nás umlčet. Jak nám vnutit pocit, že nemáme nikoho za sebou. I proto probíhá neskutečná mediální štvanice na pana Ševčíka, jehož jediným „zločinem“ je, že nedrží krok a ústa s vládní mocí.
Naší nadějí je, že se spojíme represím navzdory. Že nás nepůjde umlčet – že nás nepůjde přehlédnout. Že bude naprosto zbytečné zdiskreditovat nějakého našeho lídra, neboť tím lídrem bude kdokoli z nás. Potom nemůžeme prohrát.
