České národní listy

Vyhnání je genocida

V roce 2006 v Norimberku se konal sjezd „sudetoněmeckého landsmanšaftu“  pod heslem - „Vyhnání je genocida – právu na vlast patří budoucnost!“ To byl již B. Posselt v čele SL.

Pravda je však zcela jiná. My jsme německé obyvatelstvo z Československa nevyhnali, ale přesídlili na základě rozhodnutí Postupimské konference. Hodnocení, jak jsme přesídlení provedli, provedli představitelé Spojenecké kontrolní komise. Americký generál Clay a sovětský generál Lukjašenko nanejvýš pozitivně a velkou pochvalou se vyjádřili o celém procesu přesídlení.

Pokud s tímto sudeti a někteří němečtí politici nesouhlasí, měli již dávno protestovat  u příslušných orgánů USA a RF proti výše uvedenému hodnocení  jejich představitelů. Neudělali to. Asi nemají odvahu nebo sami až moc dobře vědí, že to, z čeho nás viní, není pravda. Přesto neustále proti nám vedou lživou kampaň.

Pokud jde o genocidu, pak lze o ní mluvit v souvislosti s vyvražďováním Židů a Slovanů, které prováděli Němci téměř až do samého konce druhé světové války. Jejich oběťmi byly desítky milionů lidí.

Z protičeských útoků můžeme vinit nejen „sudetoněmecký landsmanšaft“ německý, ale také i rakouský. Mottem na Dni vlasti, který se konal 13. září v r. 2015 v Klosterneuburg, Babenbergerhalle, Rakousko, byla slova:  

„Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“

I z řad Rakušanů pocházela celá plejáda známých zločinců, kteří se podíleli na genocidě či na její přípravě. O tom landsmani téměř nehlesnou. Ale obviňovat z genocidy nás, Čechy, to dokážou. Omluvit se za tato slova však zatím nenalezli odvahu.

Jak dlouho budeme snášet tato lživá napadení, která se dotýkají celého českého národa i v současnosti, nikoli pouze našich otců a dědů v minulosti?  Či máme považovat takováto a podobná prohlášení, která se opakují celá desetiletí, za akty česko-německého smiřování?

Nebo „Česko-německá deklarace“ obsahuje nějakou utajenou klauzuli, která stanoví, že toto vše musíme bez hlesu strpět i v budoucnosti, aniž bychom si na lživé hrubé protičeské úroky stěžovali?  O ničem takovým nevíme. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že takovéto útoky by měly mít z naší strany silnou a rozhodnou odezvu. Jen tak můžeme zabránit jejich neustálému opakování. Naše ústavní orgány by konečně měly jmenovitě ukázat na ty Němce, kteří v rámci „dobrých česko-německých vztazích“ po nás neustále hází blátem. Kdy konečně začneme hájit sami sebe? Pokud na lži nebudeme odpovídat pravdou, pak hrozí nebezpečí že pravda může být považována za lež a lež za pravdu.

Nebo čekáme na to, až nám Rakušané a Němci plně přepíší naše dějiny, v nichž už nebudeme oběťmi?

Dr. O. Tuleškov