Vyhnání je genocida - právu na vlast patří budoucnosti
Vyhnání je genocida - právu na vlast patří budoucnosti
Motto: "Tento Sudetoněmecký den je mnohým zvláštní. V popředí stojí samozřejmě 60. výročí brutálního a zavrženíhodného zapuzení sudetských Němců ze své vlasti. Záměrně si připomínáme 60. výročí zapuzení našinců v tomto roce 2006, přestože dobře víme, že tato brutální a divoká zapuzení začala již v roce 1945. Největší masa byla zahnána ovšem až v letech 1946 /47. Nedávno jsem měl tu čest uctít památku zapuzených v bavorském Furth im Wald. Při této obzvlášť dojemné vzpomínce na první oběti zapuzení bylo zdůrazněno, že pouze do tohoto městečka dorazilo během dvou let po konci války asi 850 tisíc vyhnaných. Tato skutečnost je jasným důkazem, že zapuzení sudetských Němců nebylo jen vedlejším produktem války nebo kolaterální škodou, nýbrž chladnokrevně naplánovaný poválečný zločin". Z projevu B. Posselta na 57. sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, Norimberk, 3.-4.6.2006)
V roce 2006 v Norimberku se konal sjezd „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ pod heslem - „Vyhnání je genocida – právu na vlast patří budoucnost!“ To byl již B. Posselt v čele SL.
Pan B. Posselt zpíval podle not, obsažených v díle "Sudetoněmecké otázky, juristické dobrozdání" jejichž autorem byl prof. F. Ermacora, 1991, který pracoval na požádání bavorské vlády. V "Katalogu požadavků" jsou mimo další i následující:
1. Vyhnání je nutno hodnotit jako nepromlčitelný akt vraždy národa (genocidia). Vyhnání anulovat a prohlásit je za neplatné je mravním příkazem.
2. „Právo na vlast“ není žádným územním státním nárokem, nýbrž individuálním a kolektivním právem na realizaci sebeurčení spojeným s požadavky – svobody přicestování, svobodné volby bydliště, svobody majetkové.
Pravda je však zcela jiná. My jsme německé obyvatelstvo z Československa nevyhnali, ale přesídlili na základě rozhodnutí Postupimské konference. Hodnocení, jak jsme přesídlení provedli, provedli představitelé Spojenecké kontrolní komise. Americký generál Clay a sovětský generál Lukjašenko nanejvýš pozitivně a velkou pochvalou se vyjádřili o celém procesu přesídlení.
Pokud s tímto sudeti a někteří němečtí politici nesouhlasí, měli již dávno protestovat proti rozhodnutím Postupimské konference u příslušných orgánů USA, Anglie, Ruské federace proti výše uvedenému hodnocení jejich představitelů. Neudělali to. Asi nemají odvahu nebo sami až moc dobře vědí, že to, z čeho nás viní, není pravda. Přesto neustále proti nám vedou lživou kampaň.
Pokud jde o genocidu, pak lze o ní mluvit v souvislosti s vyvražďováním Židů, kolem 6 milionů jich vyhnali ze života, a Slovanů pak asi 25 milionů, které prováděli Němci téměř až do samého konce druhé světové války. Jejich oběťmi byly desítky milionů lidí. 360 tisíc Čechoslováků vražednou mánii Němců válku nepřežilo.
Sudeti se též dovolávají tzv. práva na vlast, a to dokonce i v současnosti. Krátce k tomuto "jejich právu", které si sami nadělili, lze říci, že nemá žádnou oporu v mezinárodním právu. Jde o výmysl "SL", o němž se nás snaží přesvědčit již celá desetiletí. Někteří "čeští" germanofilové a sudetomilové, kteří vidí naše dějiny sudetoněmeckýma očima, však zpívají s nimi s nemenším nadšením.
Z protičeských útoků můžeme vinit nejen „sudetoněmecký landsmanšaft“ německý, ale také i rakouský. Mottem na Dni vlasti, který se konal 13. září v r. 2015 v Klosterneuburg, Babenbergerhalle, Rakousko, byla slova:
„Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“
I z řad Rakušanů pocházela celá plejáda známých zločinců, kteří se podíleli na genocidě či na její přípravě. O tom landsmani téměř nehlesnou. Ale obviňovat z genocidy nás, Čechy, to dokážou. Omluvit se za tato slova však zatím nenalezli odvahu.
Jak dlouho budeme snášet tato lživá napadení, která se dotýkají celého českého národa i v současnosti, nikoli pouze našich otců a dědů v minulosti? Či máme považovat takováto a podobná prohlášení, která se opakují celá desetiletí, za akty česko-německého smiřování?
Nebo „Česko-německá deklarace“ obsahuje nějakou utajenou klauzuli, která stanoví, že toto vše musíme bez hlesu strpět i v budoucnosti, aniž bychom si na lživé hrubé protičeské úroky stěžovali? O ničem takovým nevíme. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že takovéto útoky by měly mít z naší strany silnou a rozhodnou odezvu. Jen tak můžeme zabránit jejich neustálému opakování. Naše ústavní orgány by konečně měly jmenovitě ukázat na ty Němce a jejich "české souputníky", kteří v rámci „dobrých česko-německých vztazích“ po nás neustále hází blátem. Kdy konečně začneme hájit sami sebe? Pokud na lži nebudeme odpovídat pravdou, pak hrozí nebezpečí že pravda může být považována za lež a lež za pravdu.
Či čekáme na to, až nám mnozí Rakušané a Němci za pomoci naší páté kolony plně přepíší naše dějiny, v nichž už nebudeme oběťmi, ale masovými vrahy, genocidními, válečnými zločinci, kteří páchali i zločiny proti lidskosti, kdežto nevinní Rakušané a Němci našimi oběťmi? Historickou pravdu a české státně-národní zájmy jsou povinni hájit především naši ústavní činitelé. Kdy se probudí?
Současní představitelé ČR zřejmě žijí v jiném světě, než my. Jejich děkování sudetům za podíl na zlepšení česko-německých vztahů, vystoupení našeho ministra na "sudetoněmeckém" sjezdu, kde tlumočil i pozdrav od premiéra Fialy, mlčení o povinnosti Německa zaplatit nám reparace a nadto úvahy našeho tisku o odškodnění přesídleních Němců a dokonce i o revizi tzv. Benešových dekretů, hrátky se slovem "Sudety" a jeho odvozeninami a další, jsou předznamenáními ještě horšího zítřku. Domnívám se, že skutečné česko-"sudeto"-německé vztahy se nelepší, ale dále zhoršují. Že nám landsmani na sjezdu zahrají naši hymnu, nic nemění na uvedené skutečnosti.
Dr. O. Tuleškov
