Však ještě dříve Praha… Marek Řezanka
Však ještě dříve Praha…
Marek Řezanka
Tak nám tu ten sloup postaví
hned kousek vedle Husa
Možná je to vzkaz pro stavy
zas budou po nich dusat
Jak Habsburkové proklatí
kdy pánů sedmadvacet
svou hlavou na vše doplatí
museli vykrvácet
Že žijeme dnes v pohodlí?
Sloup na náměstí míří
Zastupitelé rozhodli
bylo jich třicet čtyři
Od Chabra s Wolfem vychází
(a také Pospíšila)
návrh, co teď je ve fázi
jež mnohým není milá
Čím že nám Prahu ozdobí?
Symbolem kruté zvůle
symbolem naší poroby
(teď v mrákotínské žule)
Osmý listopad znamená
totální ponížení
Církev zas dělá ramena
což náš odpor již není?
Po Bílé hoře prohrané
přišly i „restituce“
Co nemá, církev dostane
a navíc školství k ruce
Kdo vzdělání nám utváří?
Krom církve také BISka
aneb, jak víme, „čučkaři“
Kdo z toho něco získá?
Dnes mýty místo vzdělání
do mladých hlav se derou
Hlouposti nikdo nebrání
tu šíří značnou měrou
Že Svaz prý válku vyvolá
a Hitler se jen brání
Z pravdy je dávno mrtvola
A systém? Těží z lhaní
Zas máme dobu pomníků
komu však, že se vztyčí?
Za halasného povyku
těm, kteří život ničí
Vlasovcům (Koněv překáží)
tak zazní z Řeporyjí
Krmí nás hnusnou menáží
a krev hrdinům pijí
Že sochu Husa odhalí
devatenáct set patnáct?
Hned jistí pějí chorály
jak byla vláda zdatná
A tolerantní. Najdu si
a krev se ve mně vaří
že princ Schwarzenberg hartusí
že husité jsou žháři
Tři roky totiž zbývají
a sloup jak špalek padá
Ten sloup, jenž dnes tak vítají
a Praha ho má ráda
Jsme opět něčí rohoží
(ta frustrace mne zmáhá)
Bez dějin stát se rozloží
však ještě dříve – Praha
