České národní listy

Věřím ve člověka…

Marek Řezanka

Vidím svět v sutinách

kde se nevyrábí

Život mu utíná

systém zcela slabý

Co mrtvých stály nás

války s pachem ropy?

Hledíme na výraz

těch, kdo nepochopí

Má někdo pochyby

že nás vyhladoví?

Ta s kosou políbí

muže, děti, vdovy

Domnělý ideál

krutě zahrává si

s každým, kdo vyzvedal

smysl jeho trasy

„Nejlepší poznaný“

o systému pěli

Byl jenom pro pány

Padá, otupělý

Hospody bez lidí:

Prapodivné klima

Osud nás nešidí

rakve pronajímá

Droga, jež omámí

rychle vyprchává

Klesáme do jámy

Že je to ta pravá?

„Chřipečka“ odezní

Co je, co nás složí?

Přetvářka pompézní

kdy je ďábel boží

Masky jsou stržené

hnis pod nimi stéká

Že se to přežene?

Břehy vezme řeka

Nijak mě netěší

že vás tímto lekám

Ve zkoušce nejtěžší

věřím ve člověka…