Vánoční verše českých básníků - Ukolébavka vánoční
Vánoční verše českých básníků
Ukolébavka vánoční
Jan Neruda
Spi, Jezulátko, spi!
Zas chudých lidí chudé dítě
jen do jesliček uloží tě -
ach, kolikrát už lidstvu dáno
a Jidáši vždy zaprodáno.
Spi, Jezulátko, spi.
Spi, Jezulátko, spi!
Spi sladce na tom seně holém,
my dech tajíme všichni kolem,
vždyť tobě, věčné pravdy synku,
je také třeba odpočinku.
Spi, Jezulátko, spi.
Spi, jezulátko, spi!
A naber v spánku nové síly,
máš konat ještě mnohou míli:
té cesty lidstva ke spasení,
té ještě dlouho konec není.
Spi, jezulátko, spi.
Spi, Jezulátko, spi.
Za tvé o bratřích naučení
svět vezme tě zas do mučení
a než se lidstva pouta zdrtí,
je třeba ještě velkých smrtí.
Spi, Jezulátko, spi.
Vánoce
Jaroslav Vrchlický
Hlas zvonů táhne nad závějí,
kdes v dálce tiše zaniká.
Dnes všechny struny v srdci znějí,
neb mladost se jich dotýká.
Jak strom jen pohne haluzemi,
hned střásá ledné křišťály.
Rampouchy se střech visí k zemi
jak varhan velké píšťaly.
Zem jak by liliemi zkvetla,
kam sníh pad, tam se zachytil.
Bůh úsměv v tvářích, v oknech světla
a v nebi hvězdy rozsvítil.
A staré písně v duši znějí
a s nimi jdou sny jesliček.
Kol hlavy mé, jak ve závěji
hlas tratících se rolniček.
Můj duch zas tone v blaha moři,
vzdech srdcem táhne hluboce.
A zvony znějí, světla hoří,
ó vánoce, ó vánoce.
Oslátko
Fráňa Šrámek
Viděli jste v bílém sněhu
růženeček dětských stop?
Vedly, vedly ku Betlému
a nad nimi – hvězdný strop.
Jenom děti ještě dojdou,
my si už jen vzpomenem.
Za sedmerou horou, vodou,
dřímá ona
Za černými jedlikami.
Za stříbrnou pastvinou.
A ty, hvězdo, kráčej s námi
tou půlnočníé hodinou.
Tím je lépe. čím jsi chudší,
tím se snáze peláší.
Vem ovečku do náručí,
k betlémské spěj salaši.
Jasná hvězda chvostem míří,
pod hvězdou chlév dokořán:
poklekneme za pastýři,
narodil se Kristus Pán.
Málem jsme však nespatřili
v plenkách jeslí robátka.
My jsme očí nespustili
s přemilého oslátka...
