Válečná avantýra v Sýrii je odsouzena

Dmitrij Sedov

2. března 2020

V noci na 29. února podniklo turecké letectvo několik masivních raketových a dělostřeleckých útoků na syrská vojska, které podle Ankary způsobily významné ztráty syrských vojáků a vojenské techniky. Útoky pokračovaly i 1. března. Byla sestřelena dvě syrská útočná letadla a bombardováno vojenské letiště v Aleppu.

Erdogan usiluje o vtažení NATO do konfliktu. Na jeho žádost bylo svoláno zasedání RB OSN, na němž americká zástupkyně v OSN Craftová vyslovila plnou podporu Turecku Washingtonem, prý kvůli „protiprávním náletům syrských a ruských letadel na turecká hlídková stanoviště v severní Sýrii“. S obnovením „náletů syrských a ruských letadel na provinční Idlib“ se vytasil také Stoltenberg a vyzval Sýrii a Rusko „k ukončení útoků, k dodržování mezinárodního práva a k podpoře úsilí OSN o mírové urovnání konfliktu“.

Jenže rezoluci o podpoře Ankary aliancí zablokovalo Řecko a aliance se musela omezit jen na výzvy „k ukončení útoku“. Takže další účast NATO v informační válce na straně Turecka nebude. Žádné zapojení vojenských struktur NATO do akcí Turecka v Sýrii nebude. Americká vojenská přítomnost v Sýrii se scvrkává, a to významně ovlivňuje postoje amerických spojenců.

Jak píše šéfredaktor londýnských arabských novin Bari Atwan, bylo před časem Turecko na čele koalice 65 zemí a nyní je Erdogan prakticky osamocený. Jediný Katar jej ještě podporuje. Dřívější příznivci Turecka jej opouštějí. Dokonce i Saúdská Arábie zmírnila svůj postoj vůči Damašku a prohlásila, že syrská politická opozice pracuje proti zájmům své země. Obnovují se diplomatické styky Sýrie s Jordánskem a svá velvyslanectví v Damašku otevřely Sjednocené arabské emiráty a Bahrajn. Sjednocené arabské emiráty vyjádřily svou podporu Asadovi. Je dost důležité vědět, že Turecko sympatizuje s Muslimským bratrstvem zakázaným v Rusku, které mnohé arabské režimy pokládají za sobě nebezpečné.

Na začátek vojenských akcí Turecka proti Sýrii prudce zareagoval Írán. Oficiální Teherán žádal okamžité zastavení útoků na syrskou armádu a pohrozil raketovými útoky na turecké oddíly a na jejich komplice „bez varování“ s možností raketového útoku na turecké hlídkové body.

Dne 29. února ohlásil Erdogan, že „žádal od Putina, aby dal Turecku volnou ruku, aby se Turecko mohlo setkat s Damaškem tváří v tvář“. Prý turecké jednotky vstoupily do Sýrie na pozvání syrského lidu a odejdou tehdy, až to bude syrský lid potřebovat. Moskva odpověděla prostřednictvím Peskova, že se v Sýrii na pozvání syrské zákonné vlády nacházejí ruská vojska a všechno ostatní je v rozporu s mezinárodními normami. Turecko nesplnilo své závazky podle dohody ze Soči z roku 2018 a důsledkem jsou teroristické útoky na syrská vojska.

Nato bylo vypuštěno 14 raket Kalibr. Zástupce ministerstva obrany RF varoval, že „RF nemůže zaručit bezpečnost tureckých letů ve vzdušném prostoru Sýrie“.

Nato se Erdogan pokusil způsobit chaos a otevřel kontrolní stanoviště pro migranty na hranici s Řeckem. Podle řeckých úřadů se přes 4 tisíce osob snažilo proniknout do Řecka a řečtí pohraničníci na ně použili slzný plyn. Ankara uvedla, že nebude nadále hranici pro uprchlíky uzavírat. Jenže snahy Erdogana zvrátit vývoj situace v Idlíbu ve svůj prospěch se ve všech směrech obrací proti němu.

Článek 15 washingtonské úmluvy o NATO nedává možnost pomoci členskému státu v případě , že vtrhl na cizí území. Erdogan bude muset bojovat proti syrské armádě bez spojenců.

Rusko a Írán naznačily možnost raketových úderů raketami dlouhého doletu, což radikálně mění strategické postavení tureckého vojska v Sýrii. Rusko se může zaměřit na formace tureckých chráněnců a Írán bezprostředně na turecké vojenské objekty.

V Turecku roste nespokojenost s Erdoganovou politikou. Přes 60 tureckých intelektuálů podepsalo petici vládě, v níž navrhlo vyvést turecká vojska ze Sýrie.

Hrozba pustit vlny běženců do EU unii znepokojuje, ale za poslední dva roky své hranice zajistila tak, že je schopna zadržet nekontrolované masy lidí.

Úmysl Erdogana anektovat část severní Sýrie, ve které vytvořil nárazníkové zóny a která má bránit přeshraniční aktivitě Kurdů, krachuje. Nezávislý turecký novinář Baydar píše: „Když Putin pochopil, že se s ním vede nečestná hra, varoval před jakoukoliv válkou se syrskou armádou … O ruských cílech v syrském konfliktu nelze pochybovat. Sýrie bude hřbitovem pro ozbrojené islámské teroristy.“

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz