Jdi na obsah Jdi na menu
 


USA jsou ve válce až po uši

11. 5. 2022

 USA jsou ve válce až po uši

 

11.5.2022 10:30

Jak mohly proniknout na veřejnost zprávy o společných tajných operacích amerických a ukrajinských vojenských sil proti Rusům? Jde o náhodný únik? Nebo se ve Washingtonu objevil nový napodobitel Juliana Assange?

„Spojené státy poskytly zpravodajské informace o pohybech ruských jednotek a jejich nejvyšších velitelů, které umožnily Ukrajincům zaměřit se na likvidaci ruských generálů. Ukrajinští představitelé uvedli, že zabili přibližně 12 generálů, číslo, které vojenské analytiky ohromilo,“ napsal New York Times 4. května, odvolávaje se na nejmenované zdroje Pentagonu.

Zpráva je falešná informace, protože během ruského tažení na Ukrajině zatím zemřeli jen dva ruští generálové. Generálmajor Andrey Suchovetsky byl zabit 28. února a generálmajor Vladimir Frolov byl zabit na začátku dubna.

Obě úmrtí byla okamžitě oficiálně potvrzena a hlášena v ruských médiích. Oba muži byli pohřbeni s vojenskými poctami. Rusko smrt vysokých důstojníků neskrývá. Je nemožné to udělat po delší dobu, protože takové muže zná mnoho lidí. Pro každou vládu by bylo špatné nechat se přistihnout v takové v takovém průhledném klamu. K tomu také není důvod.

Zde je další takový příběh: „Zpravodajské informace sdílené USA pomohly Ukrajině potopit ruský křižník Moskva,“ oznámily 5. května NBC News. Odkud to ví? Od nejmenovaných amerických představitelů, kteří „ tak potvrdili americkou roli v možná nejtrapnější ráně při problémové invazi Vladimira Putina na Ukrajinu. Křižník Moskva, na němž sloužilo 510 námořníků, byl vlajkovou lodí ruské černomořské flotily. Potopila se 14. dubna poté, co byla zasažena dvěma ukrajinskými protilodními střelami Neptun.“

Objevily se také nepotvrzené zprávy, že ruská fregata Admirál Makarov byla napadena 6. května. Jak se dozvídáme podrobnosti, vyvstávají dvě důležité otázky:

Byla tato plavidla, vybavená údajně vynikajícími systémy protivzdušné obrany, zaskočena, a pokud ano, jak se to stalo?

Proč neexistuje žádný náznak, že by se ruští námořníci pokusili sestřelit ukrajinské rakety, nebo dokonce, že by věděli, že tam jsou, ještě předtím, než byli zasaženi?

Křižník Moskva sledoval americký špionážní a protiponorkový letoun. Je nepochybné, že také ruská fregata byla pod americkým dozorem. Proto je teoreticky možné, že americké námořnictvo mohlo vymazat nebo zfalšovat radary na ruských lodích. Problém je, že oslepení a rušení ruských radarů americkým námořnictvem je něco, co zatím nelze prokázat. Kdyby to šlo, byl by to causus belli.

Ve skutečnosti stále není jasné, co se stalo s křižníkem. Rusko pouze uvedlo, že na lodi došlo výbuchu, který roztrhl trup pod čarou ponoru a způsobil požár. Jsou i jiné možnosti, jako zastaralá elektronika nebo špatní operátoři, ale zásahy dvou ukrajinských protilodních střel se zdají málo pravděpodobné.

Jak jinak, Pentagon v obou případech popřel jakoukoli přímou účast:

Zveřejnění těchto informací v NYT a NBC, založené na neoficiálních prohlášeních několika úředníků ministerstva obrany, je záměrným úsilím ze strany Bidenovy vlády vyprovokovat ruského prezidenta Vladimira V. Putina k širší válce. Tím by se vytvořily podmínky pro zvýšení vojenské účasti USA, včetně přímého zasazení amerických jednotek, nebo uplatnění článku 5 NATO.

Tento záměr potvrzuje nedávná provokativní úvaha v NYT nazvaná „Proč Putin nezasáhne na bitevním poli tvrději?“ Píše se v ní, že „američtí a evropští představitelé shledávají, že taktika prezidenta Vladimira Putina se v posledních týdnech jevila jako pozoruhodně opatrná, poznamenaná pomalou ofenzivou na východní Ukrajině, zdrženlivým přístupem k odstranění ukrajinské infrastruktury a vyhýbáním se akcím, které by mohly eskalovat konflikt s NATO."

Stejně jako se Spojeným státům podařilo vyprovokovat Rusko k invazi na Ukrajinu tím, že z ní udělaly ozbrojený tábor na ruských hranicích, a odmítly vyjednávat o vztahu Ukrajiny s NATO, tak se také snaží přenést na Rusko „břemeno eskalace“ útoky na ruskou armádu prostřednictvím ukrajinských sil pod jejich kontrolou.

Evelyn Farkas, bývalá nejvyšší představitelka ministerstva obrany pro Rusko a Ukrajinu v Obamově administrativě, řekla New York Times: „Je jasné, že chceme, aby Rusové věděli, že v určitém rozsahu Ukrajincům pomáháme, a že v tom budeme pokračovat."

To mezi jiným znamená předávat informace výzvědných služeb. Na námitku, že tím ale Američané vstupují do války jako spoluúčastníci, dostáváme od vládních představitelů standartní sofistickou odpověď: My jisté informace pouze sdílíme, a na to, co s nimi Ukrajinci udělají, nemáme žádný vliv. To je jako když dáte psychopatovi nabitou, odjištěnou zbraň s ponaučením: Střílet, chlapče, už musíš sám, a bude to zcela a zhola na tvoje triko.

Tvrzení amerického prezidenta Joea Bidena, že „není pravda“, že USA jsou zapojeny do války, je holohlavá lež. Hraje se podle amerického scénáře, sledují se americké strategické cíle, vojenským operacím na Ukrajině velí Američané. USA jsou ve válce až po uši. Demokratický poslanec Seth Moulon nazval věci správným jménem, když před kongresovým výborem pro ozbrojené síly prohlásil:

„V konečné analýze si musíme uvědomit, že jsme ve válce. A nejsme ve válce jen proto, abychom podpořili Ukrajince, ale zásadně válčíme – i když nepřímo v zastoupení – s Ruskem, a je důležité, abychom vyhráli.“

V pondělí 9. května, během virtuálního setkání mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a německým kancléřem Olafem Scholzem, čínský vůdce neodsoudil ruský zásah na Ukrajině a nepodpořil zapojení Evropy do konfliktu, jak patrně iniciátor rozhovoru Scholz doufal. Naopak zdůraznil, že Evropa musí hrát aktivní roli při prosazování mírových rozhovorů a při „budování vyváženého, efektivního a udržitelného evropského bezpečnostního rámce,“

Peking důsledně stojí na straně Kremlu odsuzujícího rozšiřování NATO a tvrdí, že jde o klíčovou součást legitimních bezpečnostních obav Ruska. Navzdory tsunami nenávistné rusofobie, kterou USA rozpoutaly, rusko-čínské „partnerství bez hranic“, jak nazvali vztah obou zemí jejich prezidenti ve společném prohlášení na počátku roku, neutrpělo žádnou zřejmou trhlinu. To pro těžce zkoušeného Vladimíra Putina je životně důležité.      Jan Vítek