U řeckých ostrovů objeveny zásoby plynu na 3 tisíce let Ivan David
U řeckých ostrovů objeveny zásoby plynu na 3 tisíce let
Ivan David
26. 8. 2020
Posádka tureckého průzkumného plavidla Oruc Reis, které v pondělí ukončilo nelegální těžební práce v řeckém podmořském šelfu, zveřejnila závěry zjištěné podmořským průzkumem. Turci potvrdili předpoklad, k němuž došli při minulých výzkumech řečtí geologové. Kromě zemního plynu a ropy se v nižší vrstvách podmořského sedimentu nachází i hydráty metanu, etanu a propanu. Přesný rozsah ložisek zatím není znám a bude předmětem dalšího výzkumu. Už nyní však lze konstatovat, že pod dnem moře kolem řeckých ostrovů jsou ukryty biliony eur.
Hydrát metanu je považován za palivo budoucnosti. Jde o pevnou formu této sloučeniny vázanou do ledu. Doposud se mělo za to, že se vyskytuje pouze v oblastech s trvalým hlubokým mrazem. Zatím byla odhalena ložiska v okolí Aljašky v ruském arktickém moři a u severního pobřeží Číny. Potvrzení nálezu u řeckých ostrovů druhým nezávislým týmem je převratnou událostí. Řecký hydrát metanu podle vědců zřejmě vznikl působením vysokých tlaků sedimentu.
Podmořská ložiska ropy a plynu se kolem řeckých ostrovů táhnou v širokém pásu od asijských a afrických zemí až po Itálii. Jde o podmořské pokračování ložisek, které jsou na souši těženy v pásu od Perského zálivu po Egypt a Sýrii. Stále ještě probíhá jejich přesná lokalizace. Na některých místech kolem Kypru a Kréty však již probíhá komerční těžba, kterou na základě řádně zakoupených licencí provozují italsko-francouzské konsorcium TOTAL-ENI a americká ExxonMobil. Letos komerční vrty zprovoznila i řecká firma Hellenic Petroleum.
Zatím není jasné, kde všude se v další „patře“ pod plynem a ropou nachází i palivový led. Tato otázka bude předmětem dalších výzkumů. Turecká vláda však již na základě lokalizovaného ložiska u řeckého ostrova Kastellorizo ohlásila, že pokud by Turecku podařilo toto těžební pole získat, mohlo by to vyřešit problém turecké závislosti na dovozu energií. Po zveřejnění výsledků průzkumu turecká lira ukončila poklesovou trajektorii a začala mírně růst.
Turecku však tato oblast podle mezinárodního práva nepatří. Podle Úmluvy OSN o mořském právu jde jednoznačně o výhradní ekonomickou zónu Řecka. Pro jeho občany by to mohla být velmi dobrá zpráva, protože po letech "těžby" ze strany německých a francouzských bank a Evropské komise by se Řekové opět mohli dočkat prosperity. Má to však bohužel zásadní háček. Na podmořský šelf si činí nároky i Turecko. Potvrzení bohatství nacházející se pod mořským dnem u řeckých ostrovů tedy současně znamená zvýšené riziko válečného napadení Řecka Tureckem.
EU zatím svým dvěma členům – Řecku a Kypru, v jejichž pobřežních vodách se nachází obrovský poklad, nijak nepomohla. Vláda Německa, které momentálně předsedá Evropské radě, soustavně podráží snahu Řeků o společnou obranu proti turecké agresi. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas sice ujišťuje při svých diplomatických cestách řeckou vládu, že EU stojí pevně za ním, ale zároveň bohorovně přechází agresivní rétoriku svého tureckého kolegy Mevluta Cavusoglu, který naposledy včera po společných rozhovorech prohlásil, že Řecko se „se zlou potáže, pokud ohrozí turecké zájmy“. Erdogan dnes ještě přitvrdil, a prohlásil, že Turecko nebude dělat "žádné ústupky". To jest - vezmu si co chci, jako to dělám vždycky.
Německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně označila za „sporné“ lokality bohaté na uhlovodíky, které Řecku přiřkla smlouva z Lausanne, jež ukončila 1. světovou válku mezi západními mocnostmi a Osmanskou říší. A německý tisk tuto „spornost“ neustále zdůrazňuje. EU pod německým vedením tedy, zdá se, „stojí za Řeckem“, ale má přitom v jedné ruce revolver a v druhé připravenou kapitulaci.
Jedním z důvodů může být i fakt, že německé firmy mají zájem se těchto ložisek zmocnit. A po drancování Řecka, kdy se při privatizaci řízené Evropskou komisí v rámci dluhové „pomoci“ EU Řecku zmocnily za zlomek hodnoty ziskových státních řeckých firem, by podobný obchod stoletích chtěly zopakovat i na řeckém plynu. S tím, že jej levně koupí od Turecka, pokud by mu německá vláda pomohla se zmocnit řeckých ostrovů.
Merkelová jako jediný evropský politik projevila pro německé firmy zájem o koupi libyjských koncesí k těžbě u řeckých ostrovů, které při turné po EU nabízel mluvčí džihádistického uskupení vlády národní shody (GNA) - samozvaný libyjský premiér Faís al-Sarrádž. Islamisté nabízejí libyjské koncese na těžbu u řeckých ostrovů jako reakci na podepsání turecko-GNA smlouvy o parcelaci Středozemního moře.
V Bruselu však mohou mít ještě jeden důvod, proč se nehrnout do podpory Řecka. Ve vzorcích získaných Oruc Reisem je v 1 metru krychlovém krychlovém palivového ledu vázáno průměrně 30 metrů krychlových plynného metanu. Podle výpočtů provedených na základě řeckých a tureckých výzkumů je vysoce pravděpodobné, že v Egejském moři se nachází zásoby paliv na 3 TISÍCE LET! Výpočty samozřejmě bude nutné zpřesnit dalšími geologickými průzkumy. I kdyby výsledek byl i jen třetinový, tak by evropské země měly na mnoho generací zajištěnu energetickou soběstačnost.
Tato zpráva, která přináší naději na ekonomický profit nejen Řekům, ale i všem Evropanům, je však špatnou zprávou pro eurokraty v Bruselu, kteří protlačují Zelený úděl. Hydráty metanu jsou totiž kromě jiných výhod také považovány za čistý zdroj energie. Předražený a nesmyslný Zelený úděl se tímto stává ještě nesmyslnějším a ekonomicky ztrátovějším.
novarepublika.cz
