České národní listy

Třináctý bod Programu  20. bodů z hlediska mezinárodního práva

13. bod "Od spolkové vlády očekáváme, že nikdy nepřijme vyhnání a vyvlastnění 3 milionů německých státních občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a že naopak bude jejich práva v každém směru  účinně zastupovat. To platí též v případě navázání diplomatických styků s Československem."

Prof. JUDr. Miroslav Potočný, DrSc.,:

Takové očekávání je z hlediska mezinárodního práva marné. Tzv. sudetští Němci   přehlížejí závažnou okolnost, že k přesídlení došlo na základě mezinárodní smlouvy sjednané třemi vítěznými velmocemi, a to i jménem poraženého Německa. Československo řádně provedlo XIII. část Postu­pimské dohody, k níž přistoupilo.

Spolková vláda by se tedy teoreticky s nároky tzv. sudetských Němců musela obrátit na tři velmocenské strany, ne na Československo. Ty za sebe, nepřímo i poražené Německo, a státy, jichž se to týkalo (Polsko, Československo a Maďarsko), převzaly mezinárodněprávní závazek přesídlení německého obyvatelstva z jejich území.

Německý ministr zahraničí se v r. 1996 pokusil zpochybnit trvalou platnost XIII. části Postupimské dohody. Uvedl, že šlo o dokument politické povahy, jehož se ostatně Německo neúčastnilo.

Všechny tři velmoci na toto prohlášení opět - tak jako již při jednání o československo-německé smlouvě 1991/92 - okamžitě ostře a zásadně reagovaly. Spojené státy prohlásily, že rozhodnutí přijatá v Postupimi byla striktně založena na mezinárodním právu. Závěry konference byly od té mnohokrát potvrzeny v různých multilaterálních a bilaterálních souvislostech.

Velká Británie prohlásila, že závěry Postupimské dohody byly striktně založeny na mezinárodním právu a že konference uznala nezbytnost přesídlení německého obyvatelstva, sídlícího na území Československa.

Ruská federace, nástupce Sovětského svazu, prohlásila, že považuje Postupimské dohody za důIežité mezinárodní dokumenty, které zakotvily výsledky druhé světové války, právně stvrdily porážku fašistického režimu a nacistické ideologie v Německu a vytvořily základ poválečného teritoriálního uspořádání a míru Evropě. Postupimské dohody a rozhodnutí byly uváděny do života po celá pová­lečná léta a byly potvrzeny v následujících mezinárodněprávních aktech jak vícestranného, tak dvou­stranného charakteru. Realizace Postupimských dohod je reálný historický akt a jejich význam nemo­hou oslabit ani je zrušit jakékoli pokusy o jejich libovolný výklad, ať už by vycházely odkudkoliv.