České národní listy

Třicetiletá  bilance dosavadního vývoje lidské společnosti

V glosáři  jednoho českého akademika čteme: 

Nová globální doktrína trpí především deficitem demokracie a dalších všelidských hodnot. Není ani globální. Nerespektuje universalitu, pluralitu, natož jedinečnost ve skutečném lidském světě.  Nezakládá se na Chartě OSN, ale na absolutizaci monopolní moci. Nejvyšší moc si osobuje právo  napadnout a podmanit si kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Jediným právem se stává „právo silnějšího“.  Nadnárodní nevolené mocenské struktury již fakticky ovládají i mnohé demokraticky zvolené vlády. Kooperaci nahrazuje konfrontace. Pravdu utápí její zamlčování, šíření sofistifikovaných polopravd i vyslovených lží. Sen o lásce drtí stále agresivnější egoismus. Sen o trvalém míru vystřídala trvalá válka. K nejnebezpečnějším zbraním nepatří jen přesně řízené střely, jsou  to též přesně řízené lichvářské peníze a masově šířená falešná i jedovatá slova.  Naději na trvale udržitelný život  dusí světový nepořádek ohrožující existenci lidstva i přírody. Konzum i destrukce vytlačují tvořivost. Zneužívání lidských práv potírá lidskou odpovědnost.  Svobodu degradují svévole zvrhlíků a arogance mocipánů. Sen o světové demokracii hubí  realita světové oligarchie.  Bezmezné bohatnutí vyvolené úzké pseudoelity a rostoucí  hmotná  bída naprosté většiny lidstva překonává jen vydatně pěstovaná bída duchovní. 

A přece – ba právě proto – stojí za to usilovat o kontinuitu dobrého. „Hubme nevědomost, aby nevědomost nezhubila nás,“ radil Jan Amos Komenský již na počátku novověku.

Z pozůstalosti univ. prof. PhDr. Bohumíra Blížkovského.