Švédsko se stalo rájem gangsterů

napsal(a) Peder Jensen
16. července 2023

Překlad původního textu: How Sweden Became a Gangster's Paradise
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

Ve švédských ulicích probíhá válka gangů. Počet členů gangů již převyšuje počet policistů a nadále roste. Na snímku: Policisté si prohlížejí fotografie zabavených zbraní na policejní stanici ve stockholmské čtvrti Rinkeby. 31. srpna 2022. (Foto: Jonathan Nackstrand / AFP prostřednictvím Getty Images)

Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, rozhodly se Švédsko a Finsko ukončit svoji dlouhodobou neutralitu a požádaly o členství v NATO. Ve švédských ulicích však již válka probíhá – válka gangů, která však s Ruskem nijak nesouvisí.

Mezi lednem a květnem 2023 švédská policie zaznamenala v průměru jeden pumový útok za každé dva dny. V odvetných akcích útočí soupeřící gangy stále častěji dokonce i na příbuzné svých nepřátel.

Začátkem května 2023 uvedl šéf švédské policie Anders Thornberg, že každý rok je ve Švédsku přijato do zločineckých gangů více než 1 000 lidí. I přes řadu zatčení nevykazuje rychlost tohoto náboru žádné známky zpomalení. Se třemi novými rekruty denně, z nichž je nápadně mnoho mladistvých, je snížení celkového počtu aktivních členů gangů prakticky nemožné. Thornberg odhadl, že do řádění gangů je nyní ve Švédsku zapojeno více než 30 000 lidí a pro srovnání uvedl, že Švédsko má v současnosti 22 600 policistů. Počet členů gangů tedy již převyšuje počet policistů a nadále roste. Podle Thornberga je situace "extrémně vážná", organizovaný zločin infiltruje a korumpuje demokratickou společnost i podnikatelský a státní sektor.

Skutečnost, že se Švédsko stalo jednou z nejnásilnějších zemí Evropy, konečně přitáhla mezinárodní pozornost. Francouzský večerník Le Monde si posteskl nad "bezmocností Švédska tváří v tvář organizovanému násilí." Le Monde citoval premiéra Ulfa Kristerssona z Umírněné koaliční strany (Moderaterna), který prohlásil, že situace je "nekontrolovatelná" a "předtím, než se zlepší, tak se zřejmě spíš zhorší". Kristersson označil desítky zločineckých gangů ve Švédsku za "domácí teroristy".

Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer připustil ve státní televizi SVT, že s 62 smrtícími přestřelkami v roce 2022 švédská společnost v boji proti organizovanému zločinu jednoznačně selhala. Strömmer uvedl, že neexistuje žádné rychlé řešení nárůstu zločinnosti gangů v zemi, a varoval, že vládě potrvá, než se s touto situací vypořádá.

Podle článku Davida Jonese v deníku Daily Mail ve Švédsku nyní žijí asi dva miliony imigrantů, kteří tvoří 20 % populace. Mnoho imigrantů pochází z nejproblematičtějších částí Asie a Afriky a do švédské společnosti se nezačlenili. Mezi konkurenčními gangy nyní pravidelně probíhají přestřelky. Jen ve Stockholmu podle policejní zprávy o kontrolu nad rozmáhajícím se obchodem s drogami bojuje 52 gangů, které jsou stále bezohlednější. Některé děti, které jsou členy gangů, dokonce nosí výbušniny ve svých školních termoskách. David Jones napsal:

"Před dvaceti lety zde kriminalita s použitím střelných zbraní téměř neexistovala. Děsivé vraždy v severských detektivkách jsou ale dnes již běžnou realitou. Švédsko je zaplaveno podcasty, dokumentárními filmy a knihami o zločinech ze skutečného života."

Podle jeho názoru švédský soudní systém, "o kterém si mnozí myslí, že upřednostňuje práva mladistvých pachatelů před právy jejich obětí", selhal při řešení ultranásilných zločinů spáchaných gangy nových imigrantů.

"Ve Stockholmu dnes jen zřídka uplyne den bez přestřelky nebo pumového útoku," poznamenala švédská novinářka Paulina Neuding.

"V jedné městské části byli obyvatelé sídliště informováni o tom, co mají dělat, když se jejich bytový dům stane cílem pumového útoku. A to je pro příliš mnoho Švédů nový normál."

"Podle švédských zákonů nemohou být děti mladší 15 let odsouzeny k žádnému trestu a starší teenageři dostávají jen zřídkakdy trest vyšší než čtyři roky v tzv. povinné péči. Mafiáni proto nyní verbují děti a teenagery, vyzbrojují je termoskami s výbušninou nebo pistolemi a posílají je do boje jako pěšáky ve válkách gangů."

"Liberální systém švédského trestního soudnictví a skutečnost, že švédská policie nebyla nikdy vyškolena na takové problémy, způsobují, že je život gangů v přistěhovaleckých čtvrtích celkem bezstarostný."

"Švédsko se stalo rájem gangsterů – a ukázkou toho, jak neintegrovat migranty," napsal Fraser Nelson, redaktor časopisu The Spectator a sloupkař deníku The Daily Telegraph. Nelson dále poznamenal, že "v systému liberální migrace a liberálního trestního soudnictví se ve Švédsku vyklubala šokující subkultura násilí". Podle Nelsona ztrácí švédská policie kontrolu nad některými městy a obcemi.

Je to pravda, ale musíme poznamenat, že spoustu vlastních problémů s násilnou trestnou činností mají i Francie, Velká Británie a další západoevropské země. Nigel Farage, bývalý vůdce Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), uvedl, že se obává, že pokud se do Británie budou nadále valit vlny mladých mužů – ilegálních migrantů – tak bude Británie čelit stejnému osudu jako Švédsko. Jeho varování přišlo po zatčení čtyř žadatelů o azyl z Afghánistánu obviněných ze znásilnění 15leté dívky v hrabství Kent. Podezřelí připluli do Británie ilegálně z Francie přes Lamanšský průliv na malých člunech pašeráků lidí.

Téměř všichni členové gangů ve Švédsku jsou buď z první, nebo druhé generace imigrantů a obvykle pocházejí z islámského světa nebo Afriky. Ačkoliv si to mnozí politici neradi přiznávají, tak tento problém byl do Švédska z velké části importován.

Jama Omar, somálský imigrant žijící na problematickém stockholmském předměstí Rinkeby, přišel o syna při smrtící přestřelce v srpnu 2021. Policie dosud nikoho nezatkla. Omar deníku Aftonbladet řekl, že nevěří, že právní systém ve Švédsku funguje. Omar obvinil Švédy z rasismu a označil jej jako příčinu toho, proč bylo tak mnoho somálských imigrantů zabito při zločinech souvisejících s gangy. A dodal:

"Přestřelky probíhají po celém Švédsku, ale zvlášť tvrdě zasáhly somálskou komunitu. Stát je zodpovědný za bezpečnost obyvatel, ale našich dětí se tato ochrana zjevně netýká."

Podle Christoffera Bohmana, který na začátku roku 2023 rezignoval na svoji funkci u švédské policie, se násilí gangů ve Švédsku rozšířilo do takové míry, že policie již není schopna tento problém zvládat.

Jeden sloužící švédský policista, který požádal o zachování anonymity, varoval, že nekontrolovatelně bující zločinecké gangy využívající děti ke své trestné činnosti tlačí zemi směrem k bodu, odkud nebude návratu. Řekl, že Švédsko "ztratilo kontrolu" nad pořádkem a že gangy nyní de facto mají volné pole působnosti.

"Před deseti až patnácti lety jsme u 14letých pachatelů řešili krádeže v obchodech, dnes 14letí pachatelé obchodují s drogami a mají automatické zbraně," konstatoval policista.

"Starší zločinci využívají děti, aby se sami vyhnuli dopadení, a pro tyto vybrané děti je to známka postavení mezi jejich vrstevníky. Pro děti, které nejsou schopné předvídat následky, to začíná jako velká švanda, ale nakonec se zapletou do vražedných konfliktů gangů."

Posteskl si také nad zapojením "velmi zranitelných" dětí, z nichž mnohým je méně než 15 let, a ve Švédsku tedy nedosahují minimálního věku pro trestní odpovědnost. Policista zůstává ohledně budoucnosti pesimistický. "Nemáme žádnou šanci. Bude to už jen horší a horší," odpověděl. V oblastech obydlených imigranty "prostě neexistuje žádný respekt k policii," řekl.

Když policie dostupné zdroje věnuje vyšetřování přestřelek a pumových útoků, tak se ostatní trestné činy, jako jsou například vloupání a krádeže, stanou fakticky beztrestnými. Tato inverze vymáhání práva přispívá u mnoha Švédů k rostoucímu pocitu bezpráví. Jaký mají zákony smysl, když se nevynucují nebo se používají pouze k potrestání poctivých občanů?

Od roku 2010 se krádeže v obchodech ve Švédsku zdvojnásobily. V článku publikovaném v deníku Aftonbladet řada majitelů obchodů uvedla, že situace švédských obchodů s potravinami je naléhavá. Jeden obchodník s potravinami v Uppsale řekl, že z obchodu večer odváží drahé maso, aby nebylo přes noc ukradeno. Krádeže v obchodech se staly velkým problémem, kterému právní systém v zemi nedává vysokou prioritu. Za krádež je nyní ve Švédsku stíháno jen málo lidí. Obchodníci proto naléhají na politiky a policii, aby vynaložili více prostředků na zastavení každodenních zločinů, které se dotýkají mnoha lidí – a také tvrdí, že je to nutné k udržení společenské smlouvy a ochoty občanů platit daně.

Ignorována nebo odkládána je přetíženými policisty také další závažná trestná činnost. V Uppsale si oběti znásilnění stěžují, že na pohovor na policii musí čekat celé měsíce. Některé z nich se kvůli tomu rozhodly své trestní oznámení stáhnout. "Jsou zde ženy, které čekaly až osm měsíců, než se dostaly do kontaktu s policií poté, co podaly trestní oznámení [o znásilnění]," řekla Josefine Agius, koordinátorka ženského útulku v Uppsale. Podle důstojníka místního oddělení policie Andrease Pallindera je tato situace bolestivá a je důsledkem nedostatku lidských zdrojů. Většina policistů se nyní věnuje boji proti zločineckým gangům.

Navzdory přesměrování policejních zdrojů z vyšetřování jiných druhů zločinu se znepokojivý počet vražd a pumových útoků ve Švédsku nikdy nevyřeší. Reportéři Sveriges Radio prošli všechny pumové incidenty, které se ve Švédsku odehrály v letech 2020 a 2021 a celkem prošetřili 186 pumových útoků. Jejich pátrání ukázalo, že pouze ve 12 z těchto 186 případů byla nějaká osoba odsouzena za naplánování nebo provedení pumového útoku. Jon Wåhlander, vedoucí operací v policejním národním pyrotechnickém týmu, připustil, že současná míra úspěšnosti usvědčení pachatelů pumových útoků ve výši pouhých 6 procent je nepřijatelná.

Násilí se rozšířilo do všech sektorů švédské společnosti jako rakovina. Agentura pro pracovní prostředí (Arbetsmiljöverket) obdržela od posádek sanitek Rychlé lékařské pomoci v různých částech Švédska rostoucí počet zpráv o výhrůžkách a násilí při výjezdech. V roce 2022 bylo takových zpráv více než třikrát více než o pět let dříve. Patří sem vyhrožování záchranářům zbraněmi, vyhrožování smrtí, bití a fyzické bránění opuštění místa nehody.

Stále více násilí je také ve švédských školách, a to se týká jak učitelů, tak i žáků. Počet hlášení o výhrůžkách a násilí ve školách se od roku 2012 více než zdvojnásobil. Tyto zprávy se týkají především studentů, kteří na učitele zaútočili výhružkami, údery pěstí nebo škrcením.

V Malmö, třetím největším švédském městě, jsou rodilí Švédové už v menšině. Město zažívá svoji verzi "bílého útěku". Mnoho rodilých Švédů se stěhuje do menších měst, aby pro své rodiny našli bezpečnější prostředí a školy.

V Malmö byla nedávno obviněna z těžkého ublížení na zdraví skupina pěti arabských imigrantů. Incident se odehrál 22. listopadu 2022. Gang šikanoval ukrajinského řidiče kamionu, který u řeky rybařil, shodili ho do mrazivě studené vody a smáli se tomu, jak bojuje o život a celé si to natočili na mobilní telefon. Když záchranáři vytáhli muže z vody, tak jeho tělesná teplota byla pouhých 34 °C, což je klasifikováno jako hypotermie.

Při výslechu na polici jeden člen gangu trval na tom, že se pouze "bavili". Čtyři jsou z Iráku. Do Švédska dorazili v letech 2007 až 2014 a všichni nyní mají švédské občanství. Pátý přijel do Švédska ze Sýrie v roce 2014 a švédské občanství získal v roce 2016.

2. března 2023 pobodal íránský imigrant v Göteborgu desetiletou turistku z Nizozemska a její babičku. K útoku, který byl, zdá se, zcela nevyprovokovaný, došlo za bílého dne v centru města. Dívka utrpěla život ohrožující zranění. Podle nezávislých zpravodajských serverů Samnytt a Fria Tider měl útočník v rejstříku trestů zapsáno 52 trestných činů. Již dříve byl ve Švédsku odsouzen za mnoho zločinů, včetně loupeží a napadení, ale vždy vyvázl jen s mírnými tresty.

Několik měsíců předtím, než málem zavraždil toto dítě, byl odsouzen za krádež počítače v obchodě poblíž místa činu. Státní zástupce chtěl, aby byl odsouzen do vězení, ale vyvázl jen s podmínkou. Soudce uvedl, že je toho názoru, že došlo ke "zlepšení jeho osobní a sociální situace".

Asi 20 % Švédů nyní uvádí, že by se ve své zemi cítili bezpečněji, kdyby měli právo na sebeobranu se střelnou zbraní. Toto číslo by mohlo být považováno za nízké v USA, s jeho Druhým dodatkem garantujícím právo držet a nosit zbraň. Pro skandinávský národ však toto představuje zásadní historický posun ve veřejném mínění. Zatímco vlastnit loveckou pušku není ve Švédsku neobvyklé, vlastnit střelnou zbraň za účelem sebeobrany nebylo ve Švédsku až donedávna důvodem k udělení zbrojního průkazu.

Peder Jensen je norský spisovatel a esejista.