Jdi na obsah Jdi na menu
 


Střet civilizací, PhDr. Stanislav Balík

15. 7. 2019

V roce 1996 vyšla kniha Samuela Huntingtona Střet civilizací, která nás poučila o tom, že nenastává konec dějin, jak nám sliboval Francis Fukuyama ve svém díle Konec dějin a poslední člověk. Americký politolog japonského původu se nás snažil přesvědčit o tom, že liberální socialismus je posledním stádiem lidských dějin a demokratická forma vlády zavládne na celém světě. My, kteří jsme prošli komunistickou výchovou, jsme si vzpomněli na Hegela a jeho vyhlášení konce dějin po vítězství Napoleona u Jeny roku 1806. Tehdy měl zvítězit liberalismus. Karel Marx sliboval konec dějin po proletářské revoluci a vzniku diktatury proletariátu. Lenin, Stalin a MaoCe-tung se tento pokus o konec dějin snažili uskutečnit. Marně, po roce 1989 padl reálný socialismus v Sovětském svazu, stejně jako v jeho satelitech a Čína se vydala kapitalistickou cestou s vedoucí úlohou komunistické strany Číny. Liberální socialismus a demokratická forma vlády se mohly vydat na svou vítěznou cestu dějinami. Věřili jsme tomu, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

 

Před téměř sto lety vyšla kniha Oswalda Spenglera Zánik Západu, ve které německý filozof formuloval svou cyklickou teorii dějin. Západ se ocitl podle Spenglera ve stádiu úpadku a dekadence. Dvacátá léta v Německu byla ve znamení kulturního pesimismu, dekadence a nedůvěry v liberální demokracii, která byla instalována vítěznou Dohodou. Velká hospodářská krize se zdála potvrzovat jeho teorii, došlo k masové chudobě a nezaměstnanosti, 45% Němců ztratilo práci. Komunisté a nacisté ovládli ulice, na kterých se odehrávaly krvavé střety mezi přívrženci rudé a hnědé totality. Nacisté a komunisté chtěli využít situace a chopit se moci. Nacisté byli silnější, podpořili je národní kapitalisté a Hitler tak mohl roku 1933 začít budovat svůj nacionálně socialistický stát, který roku 1945 skončil apokalypsou.

 

V roce 1945 se v západní Evropě začal budovat liberální socialismus, který měl navždy skoncovat s nacismem, fašismem a nacionalismem. Němci měli být převychováni americkou okupační správou. Vše se ale nedařilo podle původních představ, bylo třeba, aby přišla nová generace. Konec šedesátých let přinesl myšlenkový kvas, který zrodil Frankfurtskou školu, která mezi mladými studenty začala šířit myšlenky neomarxismu. Syntéza Marxe a Freuda zrodila multikulturalismus. Začal vítězný pochod masy absolventů humanitních oborů západních univerzit, kteří plíživě obsazovali rozhlas, televizi, noviny, časopisy, státní správu, politické strany a neziskové organizace. Proletariát se stal střední třídou a nechtěl nic slyšet o třídním boji. Bylo nutno přejít k politice plíživé infiltrace a indoktrinace, která za padesát let přinesla své plody v současné politice appeasementu bezprecedentních rozměrů. Jedinou agendou hodnou pozornosti politických elit západních zemí se stala politika multikulturalismu, práv menšin, práv žen, práv homosexuálů, práv dětí, práv zvířat. Všichni mají práva a nikdo nemá povinnosti. Došlo ke zrušení základní vojenské služby téměř ve všech zemí EU, myšlenky pacifismu a feminismu převážily nad klasickými mužnými ctnostmi. Evropa je dobývána islámskými dobyvateli bez jediného výstřelu a dokonce na pozvání její vůdkyně.

 

Korporátní kapitalismus se úspěšně rozvíjel po vzniku EHS a ještě více po vytvoření EU a vzniku společné měny. Euro se stalo symbolem vítězného tažení neoliberalismu po celé Evropě. Velké korporace nejvíce těžily z jednotného evropského trhu bez hranic, který měl stále expandovat na východ, jak jsme toho byli svědky v boji o Ukrajinu. EU se místo obrany své jižní a jihovýchodní hranice zaměřila na tradiční německou politiku Drang nach Osten. Cílem americké geopolitické strategie je za každou cenu zabránit spolupráci EU a Ruska, respektive Německa a Ruska. Politika rozděl a panuj, má umožnit americkou dominanci v Evropě a další expanzi směrem na východ. Německo se má stát potřetí nástrojem angloamerických stratégů, kteří touží zatáhnout Evropu do války. Třetí pokus o sebevraždu Evropy by byl již bezpochyby úspěšný.

 

Islám je nástrojem americké politiky vůči Evropě. Posledními soudnými politiky v Evropě, kteří si tento fakt nejen uvědomovali, ale také proti němu něco dělali, byli francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder. Odmítli se podílet na americké zločinné agresi proti Iráku v roce 2003. Oba politici hájili národní zájmy svých zemí a zároveň celé Evropy a velice dobře si uvědomovali, jaké důsledky bude mít zničení sekulárních států na Blízkém východě pro Evropu. Došlo na jejich slova, současná islámská invaze do Evropy je toho důkazem. Ničení sekulárních arabských států začalo Irákem a pokračovalo Lybií a Sýrií. Celé arabské jaro destabilizovalo region, ale západní korporátní média pěla ódu na demokracii a svobodu, dokonce došlo k laciným analogiím k roku 1848 v Evropě. Evropa tehdy skutečně zažívala své liberálně – demokratické revoluce, ale v arabském světě se jednalo o něco zcela odlišného. Žádná demokracie, ale islamistická totalita, tak jak nám ji předvedl Islámský stát na územích, které získal pod svou kontrolu. Již to nebyla Sýrie a Irák, ale Islámský stát, který se měl šířit nejen po celém Blízkém východě, ale také po Evropě.

 

V současné Evropě existují islamistické enklávy díky politice multikulturalismu. Evropané si začali zvykat na to, že existují čtvrti, do kterých nemohou vstoupit. Nejhorší situace je ve Francii, Velké Británii, Švédsku a Německu. Na Balkáně dokonce vznikají islamistické státy díky „humanitárnímu bombardování“. Zničení Jugoslávie, na kterém se podílelo NATO, znamenalo upevnění pozic islamistů v Bosně a Kosovu. Americká politika islamizace Evropy opět slavila svůj úspěch. Nejaktivnější z evropských zemí bylo na Balkáně Německo, které tak navázalo na svou politiku z první a druhé světové války. Nejednalo se již o agresivní války, ale o humanitární mise. Orwellovský jazyk obrací vše vzhůru nohama. K sebezničení Evropy nejvíce přispěli francouzští prezidenti Nicolas Sarkozy, François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová.

 

Pud sebezáchovy v Evropě vymizel, ohlupující mediální indoktrinace zatím slaví úspěch. Ve volbách stále znovu vítězí stoupenci multikulturalismu a stěhování národů. Podle těchto politických elit by se měla Afrika a Blízký východ přestěhovat do Evropy. Zdravý selský rozum se již zcela vytratil a tak můžeme jen spekulovat o tom, co stojí za tímto maniakálním šílenstvím. Jedná se o myšlenku jednotného světového řádu, za kterým stojí korporátní globální zájmy, nebo o ideologickou zaslepenost pohrobků frankfurtské školy. Nejspíše liberální socialismus propojuje oba tyto póly stejně jako nacionální socialismus. Bez podpory německých průmyslníků by Adolf Hitler nemohl realizovat své výbojné války.

 

V současné době je náš národ před stejnou dějinnou výzvou, jako byl v roce 1938. Evropská unie, ale zejména Německo a Francie se snaží vnutit zemím Visegrádské čtyřky uprchlické kvóty. Říjnové parlamentní volby se tak stávají mezními v naší novodobé historii. Nová vláda bude pod tíhou historické odpovědnosti. Buď odčiní hanebnou kapitulaci prezidenta Beneše stejně zásadovým postojem, jaké zaujímají vlády Polska a Maďarska, nebo se rozhodne obětovat náš národ islamistům, kteří masově pronikli a stále pronikají do Evropy.

 

Po celé Evropě jsou masové páté kolony, které dělají vše proto, aby v co nejkratší době pronikl do Evropy co největší počet muslimů a Afričanů. Páté kolony jsou ve všech státních strukturách, politických stranách, médiích, neziskových organizacích, korporacích. V Evropě žije několik desítek milionů muslimů, nikdo přesně neví, kolik to je, protože každý den přicházejí tisíce dalších. Multikulturalisté hovoří o umírněných muslimech, ale my z historie velice dobře víme, jak se v roce 1938 chovali „umírnění“ sudetští Němci. Přišel čas k novému národnímu obrození, které – mimo jiné - bude lidem přinášet pravdivé informace, protože naše oficiální média mlží a lžou stejně jako Rudé právo v osmdesátých letech minulého století. Je třeba šířit pravdu a šířit osvětu, potřebujeme stejné nadšence, jakými byli naši předci. Byli to lidé, kteří pro svůj národ přinášeli oběti, ale jen tak mohlo dojít k emancipaci našeho národa, které bylo završeno vytvořením Československa.

 

Příští rok si připomínáme sté výročí vzniku Československa. Je naší povinností udělat vše pro probuzení našeho národa a na skutečné navázání na odkaz našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Ne slovy, ale činy musíme navázat na legionářskou tradici, musíme být připraveni jako naši předci si vybojovat naši svobodu se zbraní v ruce. Když nepřijmeme uprchlické kvóty tak budeme potrestáni zastavením dotací z EU. Musíme být na to připraveni a jednat v duchu Tomáše Bati, který každou krizi chápal jako výzvu. Musíme se vrátit k jeho pojetí národního kapitalismu. Musíme znovu začít budovat náš průmysl a zemědělství. Ze Západu přichází stejná zrada a proradnost jako v roce 1938. Musíme se spojit se Slováky, Poláky a Maďary. Veškeré naše vzájemné spory musí být zapomenuty, jedná se o přežití našich národů a v jednotě je síla.

 

V roce 1977 vznikla Charta 77 všech občanů tehdejšího Československa, kteří nechtěli žít ve lži a měli odvahu se svým podpisem přihlásit k tomuto disidentskému hnutí, proti tehdejší  totalitě. Prošli jsme vývoj od sametové revoluce k sametové totalitě pod diktátem EU a NATO. Při vzniku Charty 77 jsme žili pod diktátem Varšavské smlouvy a RVHP. Ti statečnější z nás se tehdy otevřeně přihlásili  k životu v pravdě, a vytvořili paralelní polis v bytostné komunikaci nemnohých. Jan Patočka se stal filozofem v sokratovském duchu a na jeho oběť musíme navázat. Bojujeme za naši svobodu stejně jako naši předci obrozenci, legionáři, odbojáři a disidenti. Naše ujařmení reprezentovala Vídeň, Berlín, Moskva a nyní Brusel a všichni vidíme znovu Berlín, který využívá EU jako nástroj své politiky. Musíme najít odvahu a znovu bojovat proti měkké totalitě, která se nás snaží umlčet a vzájemně rozeštvat.

 

Samuel Huntington byl prorokem toho, co se dnes ve světě děje. Pod praporem islámu k nám přichází invazní armáda a multikulturalisté ji vítají. Povinností vlastenců je upevnit národní identitu a začít se připravovat na boj. Umělé umrtvení dějin konzumem a falešnou prosperitou končí. Začíná boj na život a na smrt. Připomínejme si všechny naše předky, kteří v tváři v tvář této výzvě nezakolísali a statečně bojovali. Našimi přirozenými spojenci budou všichni Evropané, kteří upevňují svou národní identitu a připravují se stejně jako my na zápas o přežití evropských hodnot. Řekové se odmítli stát otroky Peršanů a bojovali za svoji svobodu a statečně tak zvítězili proti přesile.

 

Po celá desetiletí se naši identitu snaží rozmělnit a zničit kulturní marxisté všech odstínů a nadnárodní korporace. Musíme obnažit jejich orwellovský jazyk, vysvětlit pravdivě pojmy a co nám skrývají. Musíme říkat pravdu a žít v pravdě, musíme být stateční a vytvořit skutečnou národní a evropskou pospolitost. Musíme odmítnout postmoderní filozofii, globalizaci a mediální manipulaci. Relativizace českého vlastenectví, naší národní historie a hodnot českého národa nám neprospívá. Jan Hus, plejáda národních obrozenců a osobnost T. G. M. musí opět stát v čele národního výkladu dějin tak, aby nám ukázali cestu do budoucna. Vše, co nezdravého globalisté vytvořili, musíme obrátit proti nim, internet se musí stát médiem pro šíření našich myšlenek a musíme v místech, kde bydlíme, začít vytvářet pospolitost, která se nenechá manipulovat protinárodní mocí. Musíme se vrátit k duchovní tradici Řecka, Říma a křesťanství, jen tak můžeme posílit naši identitu. Globalisté likvidují naše symboly a místo nich všude vlají prapory nepřátel. Všichni vlastenci se musí spojit napříč politickým spektrem v boji proti společnému islamistickému nepříteli.

V Častohosticích   13. 7. 2019

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář