Stráž obrany státu při obraně republiky 1938-1939 XV, prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.
Okupace Podkarpatské Ukrajiny znamenala pro 183.395 občanů koncentrační tábory, zahynulo v nich 114.982 lidí, většinou v plynu z rasových důvodů. Většina Židů byla usmrcena. Po válce hmotná škoda představovala sumu 3.756.113.400 rublů.
Čs. zpravodajská aktivita měla velmi dobrou úroveň, ale právě v této části republiky se ukázalo, že informace nemohly být plně využity, když chyběly zálohy, když často maďarští důstojníci posílali spojky k našim velitelům, ať nebojují, že v Praze jsou již Němci. Navíc němečtí agenti vyprovokovali v týlu našich jednotek povstání Siče. Také vláda A. Vološina nebyla zárukou pevného zázemí. A. Vološin žádal 14. března po 12. hodině, aby A.Hitler vyhlásil nad Podkarpatskou Ukrajinou protektorát. Nacistické Německo již nemělo zájem stavět se proti maďarským uchvatitelským zájmům. Proto se Vološin obrátil ještě 14. března na Budapešť s prosbou o autonomii v rámci Maďarska. Poslední zoufalá výzva byla odeslána do Rumunska s žádostí o připojení. Vološinova vláda se odebrala na území Rumunska.
Rumunská rozvědka měla neobyčejně velký zájem o naše zkušenosti s maďarskou armádou a pečlivě vyslechla naše vojáky. Chovala se přitom velmi korektně
Z hlediska strategického čs. rozvědka rozhodně v první polovině března 1939 nezaspala, upozorňovala vládu na nebezpečí nacistického vpádu, ale ta nedbala. Z hlediska taktického byl však v prostoru Ostrava-Místek zaznamenán vážný neúspěch. Nikdo nezjistil přípravu na vpád německé armády, nikdo z profesionálních rozvědčíků. Určitá zpráva došla, ale ironií osudu od civilních osob. Do ostravského rozhlasu přiběhl dodnes nezjištěný Čech a sdělil, že u Hrušova začala nacistická vojska vjíždět na koblovský most. V Hrušově se řadí další tanky k nástupu směrem do Česko-Slovenska. Šuškaná propaganda měla předstih, již odpoledne 14. března se šířily po Ostravě pověsti, že Němci obsadí město. Milan Rusinský, pracovník ostravského rozhlasu, ihned telefonoval na policejní ředitelství. Byl však odbyt poznámkou, že nemá šířit paniku.
V 16,30 hod, přiběhl jiný občan se sdělením, že Němci překračují hranice na petřkovském mostě. Rusinský znova volal policejního ředitele, ale znova byl odmítnut, Tak nezodpovědně jednal profesionální pracovník, ředitel policie. V 17,00 procházel a místy i utíkal po národní třídě v Ostravě zástup lidí, bylo slyšet výkřiky: „Němci nás přepadli, kde je naše armáda, Němci nám táhnou v patách, již přicházejí apod." A skutečně za několik minut se objevily přední německé hlídky. Teprve potom se ostravský policejní ředitel rozhodl něco dělat. Pražskému policejnímu prezidiu odeslal v 18,25 hod. dálnopis: "Německé vojsko u Hrušova překročilo státní hranici a pochoduje po silnici Radvanice-Michálkovice. V Těšíně je panika. Německé vojsko cestou odzbrojuje československé bezpečnostní orgány..." Dvě hodiny byly zbytečně ztraceny. Nepřítele včas nezjistil ani 8. slezský pěší pluk, napadení hlásila jako první až stráž před vchodem do kasáren.