České národní listy

Stráž obrany státu při obraně republiky 1938-1939 XI

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.

            Svitavští henleinoci intervenovali u dr. Hugo Juryho, rodáka z Radiměře, zemského vedoucího NSDAP v Dolním Rakousku. Ten zprostředkoval dodání jejich žádosti až do kanceláře Adolfa Hitlera. Dne 24. listopadu 1938 za přítomnosti K. H. Franka, majora Platzera a velitele schutzpolizei z Mnichova dr. Dankenau byla v 10,01 hod. Moravská Chrastová znova obsazena, když čs. vojsko muselo obec do 10,00 hod. vyklidit. incident u Moravské Chrastové nebyl ojedinělý, obdobně byla napadena obec Šubířov a další provokace se odehrála u České Třebové, kde henleinovci chtěli zabrat část nádraží. Stalo se tak na pokyn německé rozvědky, která želela, že nemá pod kontrolou významný železniční uzel.

Mnichovský diktát dodal odvahu taká maďarské vládě. Hranice Podkarpatské Rusi (Ukrajiny) a Slovenska se staly předmětem útoků. Postavení na Ipelu obsadil 25. pěší pluk z Lučence a 9. hraničářský prapor, v předpolí se nacházelo družstvo SOS. 5. října 1938 v ranních hodinách nasadili Horthyovci do boje proti stanovišti finanční stráže u Velkyně celý prapor maďarské pěchoty. Skupina finančníků po několika minutovém boji ustoupila na linii hraničářského praporu, aby nebyla obklíčena a zničena. Přesile musela čelit družstva SOS v prostoru Hangonyi-Putnol 4. pluku maďarské armády. Bojovalo se o Čízu, Rimavskou Seč, Dárni a Duhovce. Maďarská výzvědná služba využívala maďarského obyvatelstva a byla velmi dobře obeznámena s postavením družstev SOS a s jejich početní sílou, mimořádně ostrý boj se vedl o zastávku v Duhovci. Obě strany získaly několik zajatců, čtyři čs. vojáci jim však uprchli. Maďarští teroristé dostali i jeden speciální úkol, zmocnit se a unést inspektora finanční stráže Mikuláše Linku, organizátora zpravodajské služby na maďarském území.

Protiútoky jednotek SOS a hraničářského praporu postupně vytlačily maďarské útočníky. Odražen byl i útok na Salvikov, kde se podařilo Maďarům zapálit sklad slámy a narušit železniční spojení. Večer 5. října byla linie hranic obnovena, i když někde pomáhala i četa tančíků. Z řad místních Maďarů se na teroristických akcích podílelo nejméně 25 osob, většina byla zatčena. Maďarské noviny napsaly, že šlo o místní iniciativu. Ve skutečnosti všechny akce byly zpravodajsky pečlivě připraveny a organizačně zajištěny, svědčí o tom noční útok z 5. na 6. říjen v prostoru Falakovo -Tajly. Nezdařil se, více jak šedesát útočníků bylo odraženo a do zajetí padl maďarský poručík, jeden rotmistr a několik maďarských vojáků - honvédů.

Při četných přepadech se ukázala platnost poučky, že nejlepší obranou je útok. U Dárňu, ale i na dalších místech se jako úspěšné ukázaly protiútoky (příslušníků SOS nebo čs. vojáků).

Maďarská strana sáhla potom k nasazování početnějších jednotek, tak například u Slánce v třebišovském okrese 19. prosince přešlo lesem hranice a zaútočilo s velkou převahou 500 mužů na 7 celníků a 8 příslušníků finanční stráže. K nim se přidalo také několik občanů slovenské národnosti, na druhé straně zase místní Maďaři podpořili teroristický oddíl, ve kterém se nacházelo mnoho příslušníků maďarské armády. V boji tu padl dozorce finanční stráže Josef Hrdina. Další 4 byli zraněni, mezi nimi hajný a notář, kteří se přidali na stranu SOS. Obec z obklíčení vyprostila až asistenční čs. jednotka.

Úspěchem čs. zpravodajské služby bylo zjištění, že Maďaři připravují velký útok od Michalanů, kde se soustřeďovali ve velkém počtu. 20. pěší pluk vyhlásil pohotovost a do Trebišova odjela jedna hraničářská rota a jedna rota tanků. Takováto energická opatření na maďarskou stranu platila.

12. října 1938 tři maďarští vojáci zastřelili respicienta Adolfa Komínka, když překročili státní hranice. Stalo se tak na perbenické železniční stanici.

10. října se předmětem útoku maďarských teroristů stal most a železniční stanice Boržava, střelbou byl ohrožen také civilní vlak, který do stanice přijel. Maďarům se podařilo zajmout nadporučíka čs. armády, cestujícího ve vlaku. Zastřelen byl průvodčí Hošek a chycen byl strážmistr četnictva Jaroslav Šubčík. Teroristé vykradli i zavadla cestujících, potom utekli na druhou stranu státních hranic do Maďarska. Záhy se podařilo zjistit, že tlupu vedl nadporučík maďarské armády Prém. Při pronásledování teroristů byl zraněn a dobit četník strážmistr Rigan z Berehova.