Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strana důchodců?

31. 12. 2019

Strana důchodců?

 

V 90. letech minulého století u nás existovala politická strana, která sdružovala ve svých řadách především důchodce, jejichž zájmy chtěla obhajovat a prosazovat. Od roku 1994 nesla název Důchodci za životní jistoty. Nebyla příliš úspěšná. Nestala se parlamentní stranou. V parlamentních volbách získávala však tolik hlasů, snad vždy nad 3%, že dosáhla na státní příspěvek. Ten jí umožňoval vybudovat potřebné organizační i jiné struktury, vydávat tiskoviny a celkově zajišťoval existenci strany.

 

Ač nebyla zastoupena v parlamentě, byla pro některé zavedené strany žádoucí nevěstou. Byl jsem u některých jednáních, kde jí zástupce takovéto strany nabízel jedno volitelné poslanecké místo na kandidátce. Předseda důchodců však tento návrh nepřijal, ač právě takto zvolený poslanec mohl v parlamentě podávat návrhy, upozorňovat na základní zájmy důchodců. Důchodci mohli být jeho prostřednictvím slyšet. Strana časem nastoupila sestupnou linii, způsobenou více či méně vnitřními spory, také však nedostatkem potřebné kvalifikace jejích vedoucích činitelů. A tak pomalu mizela z naší politické scény a časem zanikla.

 

Jedním ze širších důvodů, který tehdy limitoval růst důchodcovské strany, byla oddanost členů zavedených politických stran, a to i těch v důchodcovském věku. V ČSSD, KDU, KSČM se cítili téměř jako doma. Tyto vazby členů stran se postupně uvolňovaly, členové odcházeli a v současnosti „historické“ politické strany mají jen zlomek dřívějších členů. To je jeden z faktorů, který by umožňoval vznik nové důchodcovské strany. Pro její založení hraje i skutečnost, že počet důchodců od 90. let 20. století značně stoupl. Když vidíme, jak současná společnost, především její určitá část, se chová k důchodcům, myslíme si, že založení důchodcovského hnutí či politické strany se již stává společenskou objednávkou, na kterou by, možná,  bylo dobře  pozitivně zareagovat. Pokud by zpočátku jen skupina aktivních důchodců reagovala na známe excesy protidůchodcovské, mohla by svou činností položit základ dalšího politického subjektu.

 

Je třeba si však v těchto souvislostech uvědomit, že počet různých hnutí nejrůznějšího zaměření stále roste, a to je negativní tendence, a k tomu je nutné přičíst i nesporně pozitivní prodůchodcovská opatření, která činí vláda premiéra A. Babiše.

 

Pokud však zapomeneme, že všichni jsme velcí proto, že stojíme na ramenou obrů, tj. na dílu předcházejících generací, především jejich velkých mužů a žen, a současné vedoucí elity budou v rozporu s uvedeným absolutizovat kult mládí, najdou se jistě lidé, kteří se myšlenkou vybudovat důchodcovskou stranu  začnou zabývat.  V takovém případě, pod dojmem faktického odkazování důchodců na periferii společnosti, bude i větší zájem o politickou reprezentaci, která bude bránit a prosazovat zájmy důchodců. Vznikne příhodná situace k politickému osamostatnění části důchodcovského společenství. Stačí ještě pár kroků nevycválanců a nové hnutí se může narodit.

O úspěšnosti projektu bude podstatně rozhodovat i to, zda u jeho kolébky od počátku budou stát lidé, kterým skutečně půjde o zájmy důchodců a lidí, blížících se důchodcovskému věku, nebo „podnikavci“, vidící v této příležitosti podnikatelský záměr, umožňující jejich obohacení a společenský vzestup. 

 Malá poznámka: Vážení přátelé, pokud máte volný čas, prosíme, napište k tomuto článku třeba jen několik slov, třeba jen neaktuální, nesouhlasím, zbytečné nebo stojí za přečtení, zajímavé. Pokud nějaký důchodce by mohl napsat třeba několik vět, zda by měl o projekt zájem nebo nikoliv, uvítali bychom to. Když nebudete na článek reagovat, děkujeme vám za to, že jste si ho přečetli.             

Dr. O. Tuleškov

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář