Státní vyznamenání - Hácha si je zaslouží, Zeman v žádném případě 2
Státní vyznamenání - Hácha si je zaslouží, Zeman v žádném případě 2
Foto: Uoaei1 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 International
Ilustrační foto
Dnes 14. 4., 8:33
Dva bývalí prezidenti se sešli v návrzích na státní vyznamenání, Emil Hácha a Miloš Zeman. Ten první by si zasloužil ocenění více než ten druhý. Hácha se obětoval pro národ, Zeman mu trvale škodil.
Článek
Na hloupost století by mohl kandidovat výrok Miloše Zemana, který rád mluví ke všemu, i k tomu čemu nerozumí a někdy jsou z toho pořádné trapasy. Týká se to jeho výroku, že Hácha byl českým Quislingem. To je ovšem kolosální nesmysl. Zatímco Nor Vidkun Quisling byl obdivovatel nacismu a vědomý kolaborant, Hácha nikoliv.
Celý článek si můžete přečíst:
Podívejme se tedy především na E. Háchu, který se údajně tak moc zasloužil o český národ.
II. Hácha, Chvalkovský – muži, kteří nás v březnu 1939 prodali Hitlerovi
Chvalkovský již brzy po vzniku Československé republiky vstoupil do agrární strany. K jeho profesionálnímu startu napomohlo nejen vzdělání, vystudoval práva a obchod, ale především skutečnost,že se stal osobním tajemníkem předsedy Antonína Švehly. Tak se mu otevřel svět. V diplomatických službách udělal rychlou kariéru. Stal se vyslancem v Japonsku, USA a Německu. Krátce před nástupem Hitlera k moci se nechal přeložit do Říma. Fašismus ho očaroval. Velmi ho ovlivnil.
Jeho profašistické cítění mu značně pomohlo i v době pomnichovské. Ve funkci ministra zahraničních věcí vystřídal Kamila Kroftu, blízkého prezidentu E. Benešovi. Po svém jmenování oficiálním prosazoval politiku orientovanou na nacistické Německo. V nové funkci vedl i jednání s představiteli států, které vznášely územní nároky vůči druhé republice. Byl přesvědčen, že když bude pokorný může získat pro republiku, pod Hitlerovo patronací, manévrovací prostor.
Tyto iluze však ztratil již 14. března 1939. Tehdy spolu s prezidentem Háchou v Berlíně podlehl silnému nátlaku Hitlera. Rozhodl se společně s Háchou podepsat dokument, v němž svěřovali osud českého národa do rukou „Vůdce“.
Někdy z té doby je znám jeho výrok „Polezu před diktátory třeba po kolenou, budu-li si jist, že z toho má národ prospěch.“ Tak z československého diplomata, ctitele italského fašismu, se sta poskok nacistického Německa.
Zbytková Československá republika byla de facto nahrazena tzv. Protektorátem Čechy a Morava, jehož území se stalo součástí Německa. V této konstelaci ministr zahraničních věcí již neměl místo. A tak Chvalkovský se stal vyslancem protektorátu ve Velkoněmecké říši. Nebyl však součástí tzv. diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Svůj život spoji „vyslanec“ Chvalkovský a nacistickým režimem. V jeho službách zemřel. Zahynul v automobilu, který zničil spojenecký hloubkový stíhač v únoru 1945 nedaleko Berlína.
Jeho okázalého pohřbu se zúčastnili předních činitelé protektorátního života. Věnec prostřednictvím K.H. Franka poslal dokonce i sám Hitler. Osiřelá funkce vyslance do konce války nebyla již obsazena.
Položme si otázku, zda jeho násilná smrt v posledních měsících „říše“ a protektorátního režimu, byla pro něj skutečnou tragédií? Když si uvědomíme, že v poměrně krátké době poté Chvalkovského svět, v němž žil, se rozpadl a na zrádce Československé republiky, tedy i na něj, čekalo vězení, přísný soud a bezpochyby mnohé roky výkonu trestu odnětí svobody, pak jeho smrt ho zbavila těžkého osudu, kterému by se nemohl vyhnout.
Připravil Dr. O. Tuleškov
III. Jak Hácha a Chvalkovský přispěli ke zničení naší státnosti a k její přeměně na „protektorátismus“
Dr. E. Hácha, náš nejvyšší soudce a právník, president státu, a dr. Chvalkovský, jeho zahraniční ministr, v březnu 1939 obětovali ve své trestuhodné politické malodušnosti I nevzdělanosti mezinárodně i vnitřně stát, nemajíce k tomu ani práva, ani žádné legitimace a pověření. Tiso a jeho druhové se dopustili v téže chvíli záměrné ničemné zrady, vrazivše hanebně díku do zad vlastnímu národu. Jsou věci práva a principy politické morálky, které se nikdy - za žádnou cenu, ani za cenu jakýchkoli, ať předpokládaných, ať skutečných, oportunistických politických výhod, ani pod nejkrutějšími hrozbami a nátlakem "neobětují. Takovým právem a principem byl a je pro nás náš jednotný národní stát. Podpis, vzdávající se svobodného státu a umožňující protektorát český a slovenský, neodůvodní, neospravedlní a neomluví nikdo, nikdy a ničím.
Beneš E., Paměti str. 89
Poznámka redakce: Je pravdou, že Hácha byl zvolen prezidentem tzv. II. republiky. Když však odevzdal náš stát a jeho svrchovanost do rukou Hitlera a tak vytvořil podmínky pro vznik protektorátu, který se fakticky stal součástí Německa, stal se „státním prezidentem“ protektorátu. S Němci od počátku až do jejich konce spolupracoval. Pokud by nezemřel, lze úspěšně tvrdit, že by byl odsouzen Národním soudem k dlouhodobému trestu odnětí svobody. Nezapomeňme, že J. Tiso, prezident tzv. Slovenského štátu, který vznikl z milosti Němců, byl odsouzen k trestu smrti. Prezident Beneše byl připraven mu jeho absolutní trest zrušit, ale nenašel se na Slovensku žádný ústavní činitel, který by požádal prezidenta Beneše o milost pro něj. Trest smrti pak byl vykonán.
Pokračování
Připravil Dr. O. Tuleškov
