Stane se Česká republika skutečným nepřítelem Ruska a Číny?

„Pražský hrad s Milošem Zemanem byl poslední brzdou před naprostým obrácením České republiky do nepřátelské země vůči Ruské federaci a Číně.“ (Z článku V Česku probíhá palácový puč?)

Zřejmě pan prezident M. Zeman se svými spolupracovníky byl a je v očích pražské kavárny tím, kdo znemožňoval plnou prozápadní orientaci naší republiky. V souvislosti s tímto tvrzením jsou však jmenováni pouze dva hradní činitelé, a to Vratislav Mynář a Martin Nejedlý. Dále  je jmenován i pan Jiří Ovčáček, tiskový mluvčí.

Je zajímavé, že se nemluví snad vůbec o tom, že na Hradě existuje též Odbor zahraniční  Kanceláře prezidenta republiky, který by jistě měl co říci do diskuse o zahraničně-politickém směřování našeho státu. Ředitelem tohoto odboru je pan Rudolf Jindrák již od 15.3.2017. Jeho předchůdcem v této funkci byl pan Hynek Kmoníček. Je proto pravděpodobné, že se vyslovoval i k uvedenému problému. Nevíme však jak.

Rozhodně však proti panu doktoru Jindrákovi útoky z uvedeného důvodu nesměřují. Je jaksi mimo pozornost kavárenské společnosti. Co to může znamenat? Třeba i to, že přestože byl  ředitelem zahraničního odboru KPR, nesledoval  zahraniční orientaci pana prezidenta a jeho spolupracovníků. Stál opodál. Tato jeho pozice je dost pravděpodobná i vzhledem k tomu, co o panu dr. Jindrákovi víme.

Jindrák Rudolf, JUDr.

Ocenění:      Bavorský řád za zásluhy

Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo

Ředitel Odboru zahraničního

Kanceláře prezidenta republiky

Úřadující

Ve funkci od:

15. března 2017

Předchůdce   Hynek Kmoníček

Náměstek ministra zahraničních věcí ČR

Ve funkci:

8. října 2001 – 20. dubna 2004

Ve funkci:

25. srpna 2014 – 14. června 2015

2. velvyslanec ČR v Maďarsku

Ve funkci:

1998 – 2001

Předchůdce   Richard Pražák

Nástupce       Hana Hubáčková

3. velvyslanec ČR v Rakousku

Ve funkci:

19. května 2004 – 2006

Předchůdce   Jiří Gruša

Nástupce       Jan Koukal

4. velvyslanec ČR v Německu

Ve funkci:

11. prosince 2006 – srpen 2014

Předchůdce   Boris Lazar

Nástupce       Tomáš Podivínský

Narození        25. ledna 1964 (55 let)

Praha

Československo Československo

Choť   Lenka Jindráková

Děti     dvě dcery

Alma mater    Univerzita Karlova v Praze

Ocenění        Bavorský řád za zásluhy

Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo

K tvrzení pana JUDr. Rudolfa Jindráka o reparacích

Naše pozice v reparačních návrzích je silnější, Poláci se třikrát vzdali svých nároků, dvakrát ve prospěch Sovětského svazu a potřetí nepřímo za to, že byli účastni jednání čtyři plus. Bylo to kvůli tomu, aby si zajistili svou západní hranici. U nás nebyla diskuse o hranici, a je taková legenda, že nám Američané nabízeli, abychom se zúčastnili jednání čtyři plus jedna. Ale nikoliv kvůli hranicím, ale kvůli majetkovým náležitostem. A zase jsme u dalšího podvodu od pana Genschera, který měl slíbit, že toto si vyřešíme bilaterálně, nestalo se to nikdy. Genscher podle mého blokoval tuto dohodu,“ vysvětloval přítomným Jindrák.

Byl to Gerhard Schröder který řekl, že nebude politicky podporovat individuální žaloby svých státních příslušníků proti České republice a Polsku. Ale každý v Německu může podat žalobu proti České republice na vrácení majetku. Ta žaloba samozřejmě v České republice nebude uznána jako důvodná. Argumentovat se bude Postupimskou dohodou. V pařížských dohodách o reparaci, kdy jsme čerpali jen velmi malou částku, tak se tam mají započítat majetky odsunutých sudetských Němců, ale nikdo to pořádně nevyčíslil,“ odpověděl Jindrák.

Pan dr. Rudolf Jindrák v pořadu „Na prahu změn“ se vyjádřil: „Mohli bychom být v pozici Polska a Řecka, mohli bychom na sebe hrozit přes hranice, tím, že budeme vyžadovat vzájemně reparace a připomínat si minulost. My jsme to uzavírali právě s ambicí ty vztahy nezatěžovat otázkami z minulosti.“

Pan dr. Rudolf Jindrák nedávno také mluvil o Horstu Seehoferovi. Citujeme:

„…Nejčerstvější zkušenost mám třeba s návštěvou německého ministra vnitra Horsta Seehofera, se kterým jsme kdysi dělali tu normalizaci česko-německých vztahů. Vedli jsme velice vřelý rozhovor. Úplně poznáte, že fungujete na stejné vlnové délce. To je spojenec České republiky, i když je ministr vnitra v Německu.“ ( Z článku: Na Prahu změn 32: „Německo není plně suverénní země, nemá ani vlastní ústavu,“ říká ředitel Odboru zahraničního  Kanceláře prezidenta republiky a přední český diplomat Rudolf Jindrák“)

Z uvedeného vyplývá, že pan dr. R. Jindrák nikdy neinklinoval k bližším vztahům k Rusku a Číně. Spíše se klonil k přátelství s Německem. A zřejmě i tuto pozici zastával i na Hradě.

Pokud se v současnosti mluví snad výhradně, že to jsou USA, které se vměšují do našich vnitřních záležitostí s cílem  známým způsobem je ovlivňovat, nechci tomu odporovat. Snad jen doplnit. Mezi současnými pražsko-kavárenskými politiky je přehršle těch, kteří již celá léta hrají německou a „sudetoněmeckou“ kartou. A dokonce to někteří ani moc neskrývají. Je proto velmi pravděpodobné, že mezi zahraničními zpravodajskými službami, které u nás, samozřejmě „pro naše dobro“, pracují, jsou i obdobné německé.  Je možné, že tyto služby v méně důležitých otázkách sledují i rozdílné linie a cíle. Snad nám o tom všem jednou to podstatné řekne i BIS.

Domnívám se, že je jen otázkou času, kdy ve světě dojde ke značným změnám v důsledku her na světové šachovnici. Nové dělení sfér vlivu mezi USA, Ruskem a Čínou souvisí s postupným přechodem od monopolárního světového systému k multipolárnímu. Tento proces již nikdo nezastaví, může však být ještě nějakou dobu zpomalován, aby poté vývoj postupoval o to rychleji.

V současnosti, pouze však na určitou dobu, z nás naše určité vnitřní síly, velmi posílené nedávnými volebními výsledky, za podpory přátelského zahraničí, mohou vykovat protiruskou a protičínskou výspu. Bude to však k naší škodě. Stačí si uvědomit, jakou politiku dělá současné Německo, ale i jiné státy, vůči Rusku a Číně. Proto také Německo bude mít ruský plyn za zlomkovou cenu, ze kterou se nyní prodává na světových trzích. Podobně na tom bude Maďarsko a Srbsko, které dokázaly, přes nepřízeň EU, se s Ruskem dohodnout na nízkých cenách plynu. Kolik za něj budeme platit my? Na to by měli myslet i současní politici. Ceny plynu a ropy  ovlivní naši ekonomiku. Budeme mít buď hluboko do kapsy nebo se nám bude dařit lépe. To všichni brzy sami ucítíme, a to bez ohledu na případnou klamavou propagandu,

Dr. O. Tuleškov