Spojené nádoby
Spojené nádoby
Marek Řezanka
S blížícími se parlamentními volbami bychom si měli položit otázku, zda je možné zaměřit se toliko na domácí témata, jakými jsou stav zdravotnictví, školství, průmyslu, zemědělství, důchodovou politiku, energetiku, bezpečnost či bydlení, a neřešit přitom mezinárodní dění?
Osobně se domnívám, že je to nemožné, neboť jedno přímo souvisí s druhým.
Účet pro válečníky
Máme-li vynakládat více prostředků například na dostupnou a kvalitní zdravotní péči, nemůžeme více zbrojit.
Máme-li více zbrojit, je třeba formulovat skutečné hrozby.
Ti, kdo celou dobu upřednostňovali eskalaci války na Ukrajině před diplomacií a mírovým řešením, nyní šíří ničím nepodloženou hysterickou propagandu, že Rusko hodlá napadnout Evropu. Kdyby tak učinit chtělo, udělalo by to nyní, kdy je Evropa vojensky zranitelná, a nemá za sebou USA. Rozhodně by nečekalo, až se vyzbrojí. Rusko však opakovaně deklaruje, že požaduje jediné: Aby pro něho Ukrajina nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Proto nesmí být v NATO, disponovat jadernými zbraněmi, a stavět se vůči Rusku nepřátelsky. Přesně tyto požadavky se řešily již v obou minských dohodách, které ale Evropská unie spolu s Ukrajinou shodily na zem a pošlapaly.
Mainstreamová média dokola opakují, jaká je prý na Ukrajině stabilní demokracie. Žádné z nich nepřipomene krvavý Majdan a z něho vzešlý nelegitimní režim, který v zemi rozpoutal občanskou válku. Žádné z nich nezmíní, které opoziční strany, převážně levicové, Zelenského režim v zemi po vypuknutí války s Ruskem zakázal. Jsou to tyto subjekty:
Opoziční platforma-Za život, Strana Šarija, Naši, Opoziční blok, Levá opozice, Svaz levicových sil, Stát, Pokroková socialistická strana Ukrajiny, Socialistická strana Ukrajiny, Socialisté a Blok Volodymyra Salda.
Obdobně mainstream mlčí, jak Zelenský ještě v roce 2021 zakázal vlivná opoziční média, především se jednalo o stanice 112, NewsOne a ZiK.
Vždy stačilo jediné: Nazvat opozici proruskou a jako hrozbu demokracie. Důkazů nebylo třeba.
Žádné z mainstreamových médií rovněž neupozorňuje na fakt, že Zelenskému mandát z voleb dávno vypršel.
Neměli bychom přehlížet, že se tímto jednáním velmi inspiroval Fialův kabinet, jenž relevantní opozici rovněž šmahem označuje za proruskou a bezpečnostní hrozbu, kriminalizuje ji, a stále více volá po pokračování válečného konfliktu na Ukrajině. Někteří ministři jsou dokonce ověšeni ukrajinskými metály.
Jisté kruhy dnes proto tolik řvou, že se musí válčit, protože na válečnou kartu vsadily vše. Ony skutečně ve válce s Ruskem byly, a hazardovaly se scénářem jaderného konfliktu.
Pro tyto kruhy je mír na Ukrajině politickým rozsudkem smrti. Neboť zapříčinily nezdar minských mírových jednání, která mohla zabránit statisícům zmařených životů, a současně garantovat Ukrajině mnohem lepší postavení ve světě, než ji čeká nyní.
Měla by se sestavit bilance, o kolik lidí Ukrajina přišla, jaké jsou její ztráty na poli průmyslu, v energetice, zemědělství, v oblastech kulturního a přírodního bohatství atp. Tento účet by měl být zaslán všem, kdo ji nutili dále bojovat, a skládali se na zbraně, které mnohdy zabíjely civilní obyvatelstvo. A proč to všechno? Aby Rusko ekonomicky a mocensky posílilo? Nedivme se tedy, že jsou Starmer, Macron či Fiala rudí vzteky. Oni svou politickou záchranu spatřují v jediném: V pokračující válce.
Protichůdné dluhy
Jejich snaha je však bez USA zcela marná a směšná. Evropská unie vynaložila nesmírné finanční prostředky na Green Deal, a nyní se chce enormně zadlužit kvůli zbrojení?
Vysvětleme si to na prostém příkladu: Vlastníte pole. Vezmete si obří půjčku, že ho přeměníte v eko zahradu se zavlažováním, bez umělých hnojiv, a tak dále. A pár let poté si najednou vezmete na to samé pole další obří půjčku s tím, že zlikvidujete vše, do čeho jste dosud investovali, pole zabetonujete, a přeměníte ho na přistávací plochu. Jak splatíte dluh z projektu číslo jedna, a jak vyděláte na projektu číslo dvě, pokud vám za přistávání na vámi zbudované ploše nikdo nezaplatí?
Odsouzena k rozpadu?
Dlouhodobě jsme poslouchali propagandu, jak je Rusko izolováno. Pravda to nebyla nikdy, ale poté, kdy USA berou Rusko jako partnera k jednání, a začnou rušit či aspoň zmírňovat některé sankce, je zjevné, že do izolace se sama vmanévrovala Evropská unie. Bude nadále vymýšlet sankční balíčky, když Rusko a USA spolu posílí vzájemné obchodní vztahy? Bude nadále vyzbrojovat Ukrajinu? A co si od toho slibuje? Její totální kapitulaci?
Uvědomme si, že jakýkoli projekt propojené Evropy je realizovatelný pouze na bázi míru, prosperity a dialogu. Současná Evropa však vsadila na zbrojení, redukci sociálních jistot na minimum a na dogma opřené o cenzuru. Taková Evropa odsuzuje sebe samu k rozpadu.
V této chvíli by se již měli ozvat občané jednotlivých států Unie, a dát jasně najevo, zda stále chtějí u moci ty, kdo je bez mrknutí oka pošlou na krvavá jatka.
Toto se týká především Spojeného království a Francie, ale samozřejmě i České republiky. Budeme nadále podporovat kocourkovskou politiku vynášení tmy v hrncích z domů bez oken, aby v nich bylo světlo, nebo si zvolíme ty, kdo v těch domech udělají okna?
Výročí ve znamení hřibu
Letos si připomínáme 80 let od skončení krvavé a zrůdné světové války, která byla ve dvacátém století v pořadí již druhá. V tomto kontextu bychom neměli zapomínat na to, jakým brutálním způsobem donutily Spojené státy americké ke kapitulaci Japonsko, které hodlalo ve válčení nadále pokračovat.
Wer schafft es?
Položme si hypotetický dotaz, jak by Evropská unie reagovala, kdyby se Spojené státy americké rozhodly navázat na svévoli z Iráku či Libye, a na Ukrajinu jednoduše zaútočily, aby se vzdala? Vyhlásila by Unie USA válku? Uvalila by na ně sankce? Zavedla by sporty bez Rusů a Američanů pouze na evropském území?
Odpovědi na tyto otázky jsou předem zřejmé. Unie je v pasti své vlastní ideologie. Kolikrát už jsme slyšeli ono nabubřelé: Wir schaffen das – To zvládneme? Toto heslo se stalo symbolem imigračních vln, které Evropu doslova zaplavily.
Podobně je na tom ideologie Green Dealu, která zase pro změnu splachuje německý průmysl, zejména ten automobilový. A do toho madam Pfizergate, která by se měla zodpovídat z netransparentního nákupu vakcín, vykládá, jak se Evropa přezbrojí.
Skutečně si takovéto představitele zasloužíme? Opravdu máme všichni mentalitu sebevrahů bez pudu sebezáchovy? Právě o tom by kromě jiného měly naše parlamentní rozhodovat.
Život na prvním místě...
Mysleme přitom i na válkou zdecimovanou Ukrajinu. Na lidi, kteří živoří v nedůstojných podmínkách. Na lidi, kteří vinou války přišli o své nejdražší. Na lidi, kteří si v prvé řadě přejí mír, aby opět mohli žít.
Současně se rozhlédněme po české politické scéně, kdo kromě vládních stran hodlá zbrojit či zavádět povinnou vojenskou službu. Zařiďme se podle toho. Stát, jehož ekonomika vzkvétá jen díky zbrojení, nemá jinou perspektivu než válku. O tom by mohlo vyprávět například Německo z třicátých let dvacátého století.
Kam nás chce nyní vést Petr Fiala, není žádným tajemstvím, a na Západ to v žádném případě není.
Vzpomeňme si, jak ODS vždy křičela, jak zlí socani rozhazují peníze, pokud šlo o sociální politiku, a jak je údajně takové zadlužování nebezpečné a zhoubné.
Nyní Fialova ODS volá po zadlužování, aby bylo na flintičky s tím, že takový dluh je odpovědný. Samozřejmě se při tom lidem sáhne na peníze i životní úroveň, a například nemravné daně z nemovitostí ještě vzrostou.
Přejme si jiný scénář. Scénář, v němž na prvním místě bude život každého z nás, a naopak zbrojařské lobbující podniky ani zprofanovaní bezpáteřní politici si v něm ani neškrtnou.
Ať vládne mír...
Zraněná saň, jež ztratila dvě hlavy,
kope a chrlí oheň bez ustání.
Ví, že je konec, že to nezastaví,
přesto se ještě z posledních sil brání.
Paradoxně meč nebyl hlavní zbraní:
Pravdivé slovo tuto hydru stíná.
Obroste opět země nehostinná?
Stvůra dští síru, nemá slitování.
Ze spáleniště vzejde kopretina:
Ať vládne mír, je vroucí lidské přání.
Vždy jsou tu ti, kdo s hydrou zkázu slaví:
Princi psí hlavu dali mocipáni.
Prý je to lotr, který nemá mravy,
zato saň chválí, že se k lidem sklání.
Skloní se tehdy, když se zlobí na ni.
Sežehne je hned. Že tím není vinna?
Kde vládne teror, tam se zapomíná
na desatero božích přikázání.
Co? Lidský život? Jaká prkotina:
Ať vládne mír, je vroucí lidské přání.
Po vzduchu lapá ten, kterého dáví
obluda, která o svobodě žvaní.
Symbolem zla jsou ukázněné davy,
kde řeč a chůze nejdou bez zadání.
Páteř je tím, co nejvíce se zdaní,
nahrazuje ji tělesná část jiná,
ta velmi zadní, nemyslící, líná.
Ta, která tvoří v době projímání.
Nic jako zášť se tolik nerozpíná:
Ať vládne mír, je vroucí lidské přání.
Tma vítězí, kde rozum nezapíná.
Odvaha cení se tam jako špína.
Udatných skety s odporem se straní.
Hlad po krvi jak řemen obepíná:
Ať vládne mír, je vroucí lidské přání...
