Soužití Čechů a Němců na Znojemsku I - 2
Soužití Čechů a Němců na Znojemsku I - 2
Vzpomínky IV, 1938 - 1945
Státní převrat 1918 – Vznik Československé republiky
Konec Rakouska – Uherska nastává v noci z 27. na 28. říjen 1918, když jeho ministr zahraničí Andrássy přijímá Wilsonovy podmínky a vyslovuje souhlas s jeho názorem o právech národů rakousko – uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů a žádá o okamžité příměří. Tím Rakousko – Uhersko kapitulovalo.
V Praze připravený Národní výbor československý uskutečňuje tyto kroky: přebírá obilní ústav, na místodržitelství vydává prohlášení, že Národní výbor přejímá veškerou veřejnou správu, podrobuje si zemské správní komise, vynucuje si odvolání maďarského vojska z pražských ulic, organizuje vlastní vojsko československé, vynucuje uznání Národního výboru od rakouských vojenských velitelství v Praze, přijímá a vyhlašuje zákon o zřízení samostatného československého státu. Vydává slavné prohlášení k československému národu: „Lide československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných kulturních národů světa.“
Ve Znojmě a na jihomoravském venkově nebylo 28. října o převratu v Praze ještě nic známo. Noviny přinesly jen list dr. Beneše. Teprve večer hlásil Brnu Národní výbor z Prahy, že se ujal vlády. Ještě v noci bylo v Brně zorganizováno obsazení pošty, telefonu a dráhy. 29. říjen byl dnem, kdy se všude náš lid probouzel poprvé bez okovů. Všude se šířila radostná zvěst o našem osvobození a český lid se chápal vlády. Již večer 28. října sešli se všichni dosavadní menšinoví pracovníci znojemští v čítárně Besedy, aby utvořili jako všude jinde Národní výbor. Schůze této zúčastnilo se asi 40 osob různých stran a stavů. Okresní národní výbor se ustavil. Předsedou byl zvolen dr. Vilém Veleba, místopředsedou dr. Stavěl a jednatel pak dr. Kaliáš a dr. Mareš.
Již 29. října odmítají poslanci českých Němců vznik Československa a vyhlašují odtržení pohraniční oblasti a její přičlenění k Německému Rakousku, které tuto snahu podporovalo. Nastává hrůzovláda německo – rakouského vojska a vojenských rad. Na pomoc jim přichází jednotka rakouského námořnictva Marinewehr, obsazují i železniční stanice Citonice, Olbramkostel a střelnici u Kuchařovic. Běžné je utiskování českých občanů, okrádání českých vojáků, vracejících se z války, rekvírování vesnic, provokace českých ozbrojených hlídek ve snaze vyprovokovat konflikt. Národní výbor posílá delegaci do Prahy s vypracovaným memorandem, požadujícím vojenské obsazení Znojma a tím jižní Moravy. Bylo rozhodnuto, že obsazení Znojma bude provedeno legionáři vracejícími se z Itálie. Pro komplikace s návratem určených jednotek bylo nakonec dohodnuto obsazení Znojma v ranních hodinách 16.12.1918. Aby bylo zabráněno boji, vyžádal NV vyslání vojenského zástupce Dohody, který bude informovat jak vedení města, tak velení německo – rakouských jednotek o ranní vojenské operaci s obsazením města a vyzve tyto ke kapitulaci a vydání vojenského materiálu. Tento úkol byl svěřen italskému poručíkovi Gabriči. Jak vedení města, tak velení vojenských jednotek se po formálním protestu vzdaly. Na dotaz o síle vojska se dozvěděli, že ráno mezi 6.-7. hodinou nastoupí vedle pancéřového vlaku i dělostřelectvo a kavalérie – vše v síle 3000 mužů. Divily se proč taková síla. V noci v tichosti německo – rakouské jednotky odešly do Rakouska, takže vojenské obsazení Znojma se obešlo bez boje. Místo boje pochodovaly jednotky ulicemi Znojma spolu s vítajícími občany za zvuku vojenské hudby. Před radnicí se průvod zastavil a členové ONV se odebrali na radnici, kde se sešla větší část obecní rady. Zde bylo připomenuto její velezrádné polistopadové chování, kdy prohlásila, že neuznává historických hranic Moravy a přivtěluje se k Německému Rakousku, a jelikož se nespravedlivě chovala vůči českému obyvatelstvu, byla vyzvána, aby své funkce složila a udělala místo správní komisi z poloviny české a z půli německé. A tu se zalekli páni radní a funkce složili. Dr. Veleba byl určen telefonicky místodržitelstvím z Brna prozatímním vládním komisařem města. Toto bylo oznámeno čekajícím před radnicí, kteří se potom za hudby a zpěvu rozcházeli.
Z poznámek dr.Viléma Veleby a F. Coufala
Česká živel ve Znojmě byl před válkou stlačen na menšinu jen 1450 úředně napočtených Čechů z 18 000 obyvatel. Teprve státní převrat v r. 1918 najednou ukázal, že je nás uvědomělých a neodrodilých Čechů ve Znojmě polovina všeho obyvatelstva.
Také nově zřízené české školy vykázaly počet dítek přes 1300, tj. o něco více žáků, než zůstalo v německých školách.
Státní převrat z roku 1918 vlil nové síly v českého člověka, bylo vybudováno školství. Ve Znojmě byly nově zřízeny školy obecné a měšťanské, škola obchodní, hudební, rolnická, učitelský ústav a gymnázium. Místa v úřadech zaujali čeští lidé, když téměř veškeré německé úřednictvo odešlo za hranice, ježto se zdráhalo složit slib věrnosti Čs. republice. Z českých spolků zmohutněl zejména Sokol, který soustředil ve svých řadách přes tisíc členů. Také radnice se pod vlivem české většiny snažila podle svých sil napravit všechny křivdy po staletí na českém člověku páchaném. Zřizovala české školy a zavedla smířlivého ducha do soužití obou národností, ponechajíc při tom 40% menšině německého jazyka tolik podmínek pro její hospodářský, osvětový a společenský život, aby nepociťovala – třeba zaslouženě – důsledky své dřívější násilnické nadvlády.
(Ze stejnojmenné knihy, vydané Kruhem občanů České republiky vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Praha 2006)
