Součástí polských voleb je referendum, které budí vášně

dnes 5:30, 15.10.2023

Aneta Lakomá

V Polsku se uskuteční 15. října kromě voleb do Sejmu a Senátu také celostátní referendum. Lidé se budou moci vyjádřit ke čtyřem otázkám týkajícím se migrace, věku odchodu do důchodu, zdi na bělorusko-polské hranici a prodeje státního majetku. Iniciátorem je předseda strany PiS (Právo a Spravedlnost) Jarosław Kaczyński. Opozice referendum kritizuje.

Foto: Profimedia.cz

K účasti v referendu vyzval Poláky i prezident Andrzej Duda. „Týká se mimo jiné i migrace, a k té je potřeba vyjádřit se kolektivně. Je to do budoucna nesmírně důležité. Výsledek umožní vládě, aby se na půdě Evropské unie mohla opírat o mínění veřejnosti,“ uvedl prezident Andrzej Duda.

Migrace ale není jediným tématem referenda. Hned první otázka se ptá, zda Poláci podporují prodej strategického státního majetku zahraničním investorům. Další se týká postoje polských voličů ke zvyšování věku odchodu do důchodu. Třetí otázka se pak dotazuje, jestli Poláci souhlasí s likvidací zdi postavené na polsko-běloruské hranici.

Teprve poslední dotaz směřuje k migraci. Zjišťuje, co si voliči myslí o přijímání uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, přičemž odkazuje na přerozdělovací mechanismus, jejž chce podle autorů otázek zavést „evropská byrokracie“.

Polské parlamentní volby 2023: Vše, co potřebujete vědět

Přestože se celé referendum netýká migrace, prezentuje strana PiS chystané lidové hlasování především jako reakci na novou migrační politiku Evropské unie. Polské vládě se nelíbí zejména takzvaný mechanismus solidarity. Považuje ho za diktát, který bude zemi nutit přijímat uprchlíky, i když připravovaný migrační pakt Evropské unie o žádném povinném přerozdělování nemluví.

Předseda strany PiS Jarosław Kaczyński ohlásil referendum během debaty Sejmu letos v červnu. Poslanci jej následně odsouhlasili v srpnu. Novinkou je, že se bude konat dohromady s volbami do Sejmu a Senátu. Hlasovat tak lidé budou ve stejných místnostech, kam přijdou volit, a jejich hlasy sečte jedna volební komise, informuje server Mam Prawo Wiedziec.

Splývající kampaň i neústavnost

Opozice označuje připravované lidové hlasování za pseudoreferendum a manipulaci, píše deník Gazeta Wyborcza. Někteří její politici proto vyzvali veřejnost k tomu, aby ho ignorovala.

Hlasovací lístky k referendu si nepřevezmou třeba někteří členové hnutí Polsko 2050, které spolu s Polskou lidovou stranou tvoří volební koalici Třetí cesta. K bojkotu referenda vyzývá i Nová levice (Nowa Lewica).

„Referendum má k urnám přilákat voliče, kteří se bojí migrantů nebo zvyšování důchodového věku. Část elektorátu strany PiS je znechucená, nechce jít k volbám a tento plebiscit je má vytáhnout z domu,“ myslí si poslankyně Nové levice Anna Maria Żukowská.

Opozice také kritizuje, že nelze oddělit volební kampaň od té, jež provází referendum. Podle ní to nahrává straně PiS, která tak může do své propagace investovat více prostředků. Kampaň k referendu totiž nemá na rozdíl od klání do Senátu a Sejmu určen výdajový strop.

Kaczyński jako druhý Putin? Český pohled na Polsko je často povrchní, až hysterický

A nejde o jediný problém, který referendum, konané v den voleb, přináší. Expert na volební právo Krzysztof Urbaniak ve své analýze upozorňuje také na jeho možnou neústavnost.

Podle něj může být ohrožena zásada tajného hlasování. Pokud se totiž volič rozhodne v referendu nehlasovat, musí před volební komisí, která následně jeho rozhodnutí zapíše, deklarovat, že odmítá převzít hlasovací lístky. Právě tento krok může být podle experta vnímán jako vyjadřování politických preferencí, k němuž ale podle zákona nesmí být nikdo nijak nucen.

Hlasovat plánuje přes padesát procent

Průzkum veřejného mínění ze začátku října, který si nechala zpracovat polská tisková agentura PAP, naznačuje, že účast v referendu plánuje více než padesát procent Poláků. Většina dotázaných by potom na položené otázky odpověděla ne.

Naproti tomu výsledky průzkumu z druhé poloviny srpna, jež si zadal Deník Rzeczpospolita, tak jednoznačné nejsou. Rozhodnutí hlasovat v referendu deklarovalo jen něco málo přes 34 procent dotázaných, 38 procent by se ho nezúčastnilo a bezmála dvacet sedm procent lidí bylo nerozhodnutých.

Polská legislativa zná referendum jako fakultativní nástroj, což znamená, že nemusí být vyhlašováno povinně, ale jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky. Účast v něm je, stejně jako ve volbách do Sejmu a Senátu, dobrovolná.

Výsledky referenda jsou platné, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina celkového počtu oprávněných voličů bez ohledu na to, jestli odevzdají platné nebo neplatné hlasy.

Politické strany, které mají šanci se dostat do Sejmu

Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość)

Polská populistická pravicová strana, která vznikla v roce 2001 a již založili bratři Lech a Jaroslaw Kaczyńští. Od roku 2015, kdy vyhrálo volby, dominuje Právo a spravedlnost polské politice. Kvůli některým svým krokům, jako například reforma soudnictví, potírání svobody médií, ale také nenávistné rétorice vůči menšinám či zpřísnění potratového zákona, čelí strana nejen domácí, ale i mezinárodní kritice. Strana praktikuje štědrou sociální politiku, která jí zajišťuje přízeň voličů z venkova a menších měst.

Občanská platforma (Platforma Obywatelska)

Středopravicová strana, která vznikla v roce 2001. Zvítězila v roce 2007 a úspěch zopakovala i ve volbách následujících. Vládla až do roku 2015, kdy ji vystřídalo Právo a Spravedlnost. Jde o liberální stranu podporující Evropskou unii, manželství homosexuálů nebo zmírnění protipotratové legislativy. Nedávno také oznámila, že chce prosazovat odluku církve a státu.

Konfederace (Konfederacja)

Krajně pravicová antisystémová koalice pravicových stran, která se profiluje jako alternativa k zaběhlým politickým uskupením, vznikla v roce 2018. Jejími hlavními tvářemi jsou Krzystof Bosak a Slawomir Metzen. Staví se kriticky k EU a migraci,někteří její členové zastávají antisemitské názory.

Nová levice (Nowa Lewica)

Nová levice je polská levicová strana, jež vznikla v roce 2021. Jejím hlavním programem jsou lidská práva a také sekularizace Polska. Prosazuje proto například odluku církve od státu. Zabývá se také otázkami, které se týkají LGBT komunity, klimatické změny nebo práv žen.

Třetí cesta (Trzecia Droga)

Koalice Třetí cesta je výsledkem spojení sil strany Polsko 2050 Szymona Holowni a Polské lidové strany. Obě strany podepsaly spolupráci letos v dubnu. Koalice jde do voleb s heslem „Dost bylo hádek, vpřed“. Třetí cesta sama sebe vykresluje jako protiváhu strany PiS a koalice Konfederace.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-soucasti-polskych-voleb-je-referendum-ktere-budi-vasne-40446925