České národní listy

Šokující prezident v kauze Turek versus právo?

Jak jsme se dozvěděli, kauza Turek se opět pohnula směrem, o kterém "se ani socijálistům nezdálo". Pan prezident vystoupil údajně s prohlášením (viz  např. PL R.Kotas 24.12.25), že prý vůbec nezáleží na tom, zdali výroky pana Turka v minulosti byly prokázány nebo ne,(!) ale že záleží na tom, jak je vnímá většinová veřejnost.(!!)

Někteří medialisté pokládájí  údajný výrok pana prezidenta za skandální, jiní tvrdí, že prezidentovi tento obludný výrok připsal "někdo z kanceláře pana presidenta a dostal za něj kartáč", což je názor pana komentátora Schmarze. Názor nelze ani potvrdit ani vyvrátit, pokud to nepotvrdí prezidentská kancelář - a toho se nedočkáme.

Tento výrok  analogicky koresponduje s našimi některými soudy, jako byl soud s paní učitelkou Bednářovou, kde se pravilo, že není rozhodující, co bylo přesvědčení učitelky o vývoji ukrajinského konfliktu, založené na reáliích,  ale to, jak jej vnímá většinová společnost. Anebo případ pánů Kapala a dr.Skály o Katynu, kde jejich, výroky opřené o historické reálie, dokonce i o Norimberk (!), byly soudem pokládány za nemožné, protože podle soudu to bylo "pokračování trestné činnosti" (??). Další příklad můžeme uvést z Luhačovic, kdy soud rozhodnutí úřednice o občanství předka restituentů pokládá za nezrušitelné a ani průkazné nálezy o kolaboraci a přísaze Hitlerovi tohoto předka nemohou občanství zrušit (sic! Úřednice povýšena nad zákony.). Tady se dostáváme do situace, kdy je lhostejné jak rozhodne soud v případě pana Turka, anebo kdy soud sám zakáže další důkazy, narušující daný stav. "Pěkně jsme to dopracovali" hodnotí to můj přítel...

Když tuto situaci hodnotíme hyperbolou, tak dospíváme do stavu, kdy pan prezident "legitimizuje popravu dr.Milady Horákové", protože si ji "tehdy přál masově lid" a skupiny dělníků, herců, novinářů a medialistů podepisovaly manifesty přející dr.Horákové tu nejhorší smrt. 

Takže masová psychoza  je "větší argument", než nálezy expertů nebo  nezávislých (!) soudů. Jakoby opsáno z Public Relations not západních agentur.

Tak trošku to připomíná soud nad Old Shatterhandem ve filmu Vinnetou - náčelník Inčunčuna praví: "My to nevíme, ale myslíme si to"...Ovšem tam je nejvyšší autoritou bůh Manitou. U nás je nejvyšší autoritou mínění prezidenta, odvolávajícího se na "boží soud lidu"? ( A kterého "lidu"? to se nedefinuje...). My víme, jak ty boží soudy -ordály ve středověky dopadaly, a jak dopadl  "soud lidu a prezidentů" nad Miladou Horákovou, gen. Ingrem, a dalšími,  i nad bolševiky samými,  Slánským, Barákem, a dalšími. 

Budou tu o existenci a životech obviněných rozhodovat manifesty svolaných množin inkvisitorů, anebo nezávislé soudy? 

Chceme opakovat všechny doby, které jsme opustili jako doby zvůle a násilí?

Občané, zamyslete se nad obviněními, než půjdete paušálně někoho bez důkazů obviňovat! A zvláště to platí pro hlavy  státu (když ne národa, protože naše ústava ke své ostudě národ vynechala!) Tak jsem napsal. Souhlasu netřeba.

Jiří Jaroš N., ČSOL Brno II.