České národní listy

                          SNP a my

      Slovenské národní povstání není v současné době v ČR nijak připomínáno. Jako by ani nebylo a jako by nemělo žádnou souvislost s naší novodobou historií. Prostě jako by se současné České  republiky  tato významná historická událost nijak netýkala a byla nám zcela cizí. Jsem přesvědčen, že je to chyba a opak je pravdou.  Odkaz SNP se nás týká a obsahuje mnoho pozitivního pro českou bojovou a demokratickou tradici.

   Slovenské národní povstání bylo  činem rozhodného odporu proti autoritativnímu luďáckému  režimu prezidenta J. Tisa a nacistické okupaci. Charakter povstání byl jasně československý a v jeho vedení měly převahu demokratické a vlastenecké síly.

   Nutno říci, že i Češi měli v událostech výrazný podíl. V českých zemích vyvolalo povstání ohlas v podobě zvýšené aktivity odbojových a partyzánských skupin, řada vlastenců se na Slovensko odebrala aktivně bojovat a mnozí byli za úmysl přejít slovenskou hranici nacisty zavražděni. Přímo se bojů v SNP zúčastnilo  minimálně 2 000 Čechů.  Čeští důstojníci působili přímo ve vojenském vedení povstání ( Kpt. Krátký, Plk. Hynek Souhrada a další). V boji byla nasazena letecká československá jednotka pod velením F. Fajtla, ve které byli opět zastoupeni i Češi. Češi byli i v řadách 2. Československé paradesantní brigády ( větší část mužstva u této jednotky byla slovenská), která sehrála v bojích velice významnou úlohu a to i po přechodu na partyzánský způsob boje. Činnost této brigády a jejího velitele Vladimíra Přikryla dodnes nebyla patřičně doceněna.

   Každoročně v měsíci srpnu bychom si i my měli připomínat odkaz SNP, protože boj, ke kterému tehdy došlo, byl naším společným bojem proti nebezpečnému a krutému nepříteli za společnou svobodnou a demokratickou republiku. Jakpak by se tehdejší bojovníci asi dívali na naše rozdělení? Jakpak by posuzovali zpochybňování výsledků našeho tehdejšího vítězství a dokonce i zpochybňování československých válečných obětí? Nenechme si takové věci líbit a připomeňme si všechny ty Čechy, Slováky i  příslušníky jiných národů, kteří riskovali a pokládali své životy na slovenských bojištích. Připomínejme si oběti  hromadných vražd v Tokajíku,Kališti, Nemecké a Telgártu.  Věřme tomu, že si naši vzpomínku a hlubokou úctu opravdu zaslouží.

   Jiří Pondělíček